freejazz diskuze

tellico umí česky, manuál je ale jenom v angličtině (https://docs.kde.org/stable5/en/tellico/tellico/index.html), umí importovat z různých zdrojů, ale při řádově několik tisíc knížek v domácí knihovně nemám potřebu stahovat data z jiných databází - ono vzít do rukou každou knížku má taky trochu očistný účinek - už jenom přemýšlet, jestli tu knihu opravdu potřebuji ke štěstí:)
krom toho jsem si do tellico natáhl obecní knihovnu (kolem 2,5 tisíce titulů) a jde to i s evidencí výpůjček úplně v pohodě.

nevím, jestli je databáze knih nějak přepojena s jakoukoliv aplikací (to by mohl říct Dan), ale appka, kterou jsem začal používat, by to měla zvládnout - píšu o ní výše. najdete ji na https://tellico-project.org/.
určitě to umí i programy pro pc za velké peníze, ale kdo je dneska má:) a když už je má, tak je, jako správný knihomol, vrazí do knížek.

i když je to poměrně stará debata, přidám svou zkušenost.
kdysi jsem měl knihovničku, ale jak čas pokročil a softvéry se zdokonalovali, zůstal mi tento prográmek jenom ve starém počítači.
v posledních letech jsem intenzivně hledal něco, co bude fungovat, nebude drahé (nejlepší free) a bude umět česky.
LSoft nebyl dávno aktualizován.
anglicky mluvící programy jsou sice aktuální, ale aktuálně i drahé. radši vrážím peníze do knih:)
až když jsem začal pokusně používat na jednom z počítačů ubuntu, našel jsem úplně skvělý a neskutečně jednoduchý program, který funguje jak pod linuxem, tak i pod Win10 a zdá se mi, že i u Mac, umí (nejenom) česky, dovede do svých útrob konvertovat i excelovské tabulky, které jsme si kdysi v zoufalství vytvářeli, ab\chom měli aspoň nějaký přehled o tom, co se nám doma povaluje a nekontrolavelně přemísťuje:)
tellico je jeho název a kromě evidence knih nabízí evidenci všech možných sbírek, třeba filmů, muziky, archivních vín, modelů veteránů nebo letadel...
najdete jej na stránce https://tellico-project.org/ a i když se na vás obráti anglicky, když si ho stáhnete, mluví už česky (nebo slovensky).
teď už jenom najít čas na revizi seznamu a doplnění fondu... (kromě domácí knihovny, kterou mám momentálně na dvou místech, jsem program nasadil i ve spolkové knihovně, kde jej zvládají senioři 70+ a v obecní knihovně; všude je přes 2.000 titulů)

reader.007 - jak nemám rád appky, tak jsem se přinutil zásilkovnu do smartu nandat. a vždycky na tom ušetřím. a když někdo ortodoxně trvá na použití české pošty, neudělá se mnou kšeft.

a teď si srovnejte tarify České pošty a Zásilkovny, když chcete doručit balíček do vzdálené ciziny – třeba na Slovensko...:') (pomůcka: Zásilkovna 88, resp. 98 Kč, česká pošta 225 Kč za balík do 1 kg)
o kvalitě služby nemluvím – ze zkušenosti mi přes Zásilkovnu dorazí balík do 24, resp. 48 hodin; přes poštu tak za týden. a ještě si pro něj musím na tu poštu dojít, takže i v tom nemá navrch nad Zásilkovnou...

Lenka.Vílka - ovšem v případě pošty obvykle používáme jiné překvapené zvolání: Cože, ono to došlo?:)

reader.007 - větev, to mě ještě nenapadlo... ovšem, jak se to připojuje k smartu?:)

zásilkovna vs. pošta...

tak nevím. zatím jsem tady koupil knížek jenom pár a nechal si je poslat přes Zásilkovnu. to je v podstatě jediná smysluplná možnost, když člověk nechce přijít o gatě.
srovnání: balíček do 500 g ze Slovenska do Česka doporučeně: 5,50 €; to samé opačným směrem 220 Kč; zásilkovna 69 Kč nebo 2,49 € - 2,99 €.
kvalita doručení: z množství vloni poslaných zásilek přes Slovenskou poštu se ztratily právě ty, které jsme neposílali doporučeně a byly těžší. nejlepší byla zásilka, které údajně nevyrazila z místa odeslání, nedorazila do místa určení, nebyla k nalezení ani tam, ani tam a po reklamaci se najednou objevila s razítky odesílací i přijímací pošty a s poznámkou adresát neznámý... asi bydliště v občance nestačí:)
přes Zásilkovnu jsem zatím nic nemusel řešit, spíš mě otravuje, že když si nevyzvednu zásilku ihned, opakovaně mě k tomu vyzývají.

další kuriérní služby moc nevyužívám, protože se zejména ceníky shlédly v poště.

jenom opravdu netuším, jak je to možné, že poštovní zásilka z Česka na Slovensko je téměř dvakrát dražší, než ze Slovenska do Česka. to bych rád slyšel tu argumentaci.

a co se týče appky Zásilkovny, právě s ním bojuji. jak já tyhle AI nemusím... proč to nemůže nikdo udělat tak, aby to hrálo na dvě kliknutí a k čemu je komu tolik údajů, které musím někdy i já vyhledávat...

Lenka.Vílka, možná by stálo za řeč, zeptat se teď, co si o takovém komentáři myslí smazenaryba, který je ortodoxním vyznavačem knih a zatracovatelem jejich filmových adaptací:)

Lenka.Vílka, díky za podporu a dovysvetľovanie. sám by som to nepovedal lepšie.

som odchovaný na rozhlasových hrách, patrilo to k našim sobotám u bábinky, zhrčili sme sa okolo rádia a napäto počúvali či už 20.000 mil pod mořem, Děti kapitána Granta, Robinsona alebo príhody kocoura Mikeše. dramatizácie boli striedané čítaním z iných diel. v zásade to bolo ale vždy iné, ako keď som chytil do ruky knihu a prečítal si ju. jednak Mikeš mi bude už navždy v uchu znieť v podaní Karla Högera, Mach a Šebestová bez Nárožného, rovnako ako Veľpes Figa (Maxipes Fík) bez Dvořákovho hlasu onemie a Křemílek a Vochomůrka potrebujú Bohdalku – skúste si to vypočuť v slovenskom preklade... nedajú ani ranu a v spomínaní na ďalšie výrazné charakteristické hlasy z rádia by som mohol pokračovať. pre zúčastnených hercov to bola významná výzva a tak sa do toho vkladali s celým srdcom a môžem im za to iba ďakovať.
podstatné je, že čítanie dalo knihám významnú pridanú hodnotu. a tým vlastne literárne dielo pozmenili.

čosi podobné robí aj film. sú knihy, ktoré sa mi čítať nechce, za všetko spomeniem iba tvorbu Agathy Christie, z ktorej som dokázal zvládnuť iba Desať malých černoškov a Zabudnutú vraždu. netuším však, či som vynechal nejakú z dramatizácií príbehov slečny Marplovej či Hercule Poirota.

z doby nedávnej - pozrel som si Atlas mrakov a vzápätí na to čítal knihu. odchýlky minimálne, spracovanie pre mňa geniálne. minulý týždeň som dočítal Kruh a hneď si pustil film. je jednoduchší a má iný záver, ktorý mi lepšie sadol, ale nevravím, že je reálnejší - v tom bola kniha hustejšia a tvrdšia.
filmová reč je samozrejme iná a nechýbajú úlety, ktoré nemajú s literárnou predlohou nič spoločné. ale taký Pomocník od Balleka je takmer presný. Pecháčkovi Amatéři majú rovnakú myšlienku ako Kleinovi prví Básnící, iný dej ale postavy a zápletky sú rovnaké. no a legendárne Postřižiny, ktoré sme mali trikrát prečítané, kým sa dostali do kín a chodili sme sa na nich chechtať (strýc Pepin, eukalyptový šprint pana doktora, nářez hustilkou) a porovnávať s tým, čo bolo v knihe. napríklad filozofické debaty pana faráře u kašny, ktoré sa neustále objavovali vo filme - v knihe ich nenájdete.
a hneď mi naskočil ďalší geniálny film podľa geniálnej knihy – Rozmarné léto. alebo Limonádový Joe. alebo Faunovo značně pokročilé odpoledne.

a napadla mi ešte jedna vec - komiksy. koľko kníh existuje v komiksovom vydaní? napríklad Erbenovu Kytici mám vo vydaní z Ottovy světové literatury, ale aj v komiksovom balení, aby som nešiel mimo klasiku:)

a ďalšia - koľko kníh bolo napísaných až po natočení filmu? opäť dnes už klasika Brave Heart. najprv som videl a keď to vyšlo, tak aj čítal...

ortodoxne trvať na delení literatúry a filmu sa mi vidí dosť divné. v takom prípade by som musel trvať aj na oddelení audioknihy od tlačenej literatúry.

čím nechcem vyvolávať vášne, len jednoducho mi nesedí, keď obec vášnivých čitateľov pozerá s dešpektom na tých, čo majú radšej pohyblivé obrázky.

předně se omlouvám, jestli už něco podobného existuje.
zajímá mě, proč jsou vzaty na milost audioknihy, které se nečtou, ale poslouchají a proč nejsou stejně omilostěny filmy, na které se hledí, ale rozhodně se nečtou (kromě titulků:).
kdybych byl ortodoxní čtenář, musel bych vyloučit nejenom z diskuse, ale i z hodnocení všechny, co knihy nečtou, ale pouze poslouchají...

protože se mi nechce hledat odkazy na jednotlivá díla, dávám jenom seznam, dokonce i bez autorů.
knížky, které mi v roce 2021 udělali (některé aspoň na chvilku) díru do hlavy:
čas prázdných kostelů (halík)
stín větru (zafón)
expedice na severní pól (payer)
princíp varenia
potok pod potokom (dušek)
selfíčka (vácha)
knížecí život (hvížďala)
příběh ztracené holčičky (ferrante)
rovina tortilla (steinbeck)
veľký zošit / dokaz / tretie klamstvo
myšlenky za volantem (eben)
1984 (orwell)
rozhřešení (forzen)
tigrid poprvé
tak snad někoho inspiruji:)

tahle pidlivizace jednou zajde na politickou korektnost:) lidská omezenost je opravdu neomezená, proto nelze čekat, že to někdy uhnije. kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu...
a když se tak projdu dějinami, vzdelaní lidé vždycky naráželi, protože lůza nesnáší nikoho, kdo by mohl vědět víc.

stejně bych ale dneska hledal spíše možnost získat e-knihu:) letité zkušenosti...

na východe je situácia podobná.
špičková Verejná knižnica Jána Bocatia v Košiciach robí každý mesiac burzu kníh a zdá sa, že vyradených a na predaj ich majú tony. zatiaľ som tam vždy našiel niečo zaujímavé a kvalita ponúkaných kníh je celkom obstojná. cena... sa mi vidí, že okolo 50 centov, ale nie som si istý, lebo vyše roka som sa na burze nezúčastnil.
Zemplínska knižnica Gorazda Zvonického v Michalovciach ponúka za symbolickú cenu nielen vyradené knihy, ale aj tie, ktoré prinesú čitatelia. aj tu je výber pestrý a knihy v slušnom stave.
no a v našej dedinskej knižnici máme celý regál kníh, ktoré rozdávame:)

Adhara:
citujem: Ak aj vy máte takú skúsenosť, hoci nie zo strany autora, prečo potom ten odmietavý postoj?
to je, oč tu běží!
nespomínam si totiž, že by som niekde vyjadril odmietavý postoj. mojím prvotným zámerom bolo urobiť si srandu z neschopnosti prísť na niečo nové, čo sa však vo filme a hudbe nepovažuje za mínus, jedine literatúra má na to celkom presné pomenovanie. nečakal som traktáty, myslel som si, že v tejto spoločnosti vládne sloboda a invencia - moja chyba...
navyše som sa myslím dosť jasne vyjadril k tzv. náučnej literatúre, kde je vykrádanie celkom bežná prax.
takže sme sa asi nepochopili:)

PanPredseda: za kozmický výskum v 60. rokoch môžu nemeckí vojnoví zajatci, ktorí ho pôvodne rozvíjali kdesi úplne inde. to len na okraj. dotykový displej vymyslel na začiatku 70. rokov cca 45 ročný dr. Sam Hurst a spopularizoval ho v roku 2007 52 ročný Steve Jobs. v každom prípade však obvykle ide o ľudí v strednom veku, ktorí zúročujú svoje obrovské vedomosti, zručnosti, skúsenosti a tvorivosť. zhodneme sa v tom, že takých ľudí je tragicky málo a väčšinová spoločnosť, ak ich nepotiera, minimálne ich dusí prostredníctvom establishmentu, ktorému pomohla k moci.
je vynikajúce stretávať sa s ľuďmi, ktorí chcú vedieť, neboja sa pýtať a ženie ich zvedavosť. v tom aby vám človek závidel. na druhej strane, koho dnes konzumná spoločnosť tlačí dopredu? asi nemusím odpovedať, stačí si otvoriť aj seriózne sa tváriace weby. aj na nich nájdete každý deň zmienky o kdejakých výmoloch, darách, nemakačenkoch, jakubcoch, cibuliach a iných trolloch. a komu sa snažia masy prispôsobiť? je pre nich vzorom prepytujem Marie Sklodowska, tedy Kurie alebo vypatlaná hviezdička, ktorá svoju holú riť vystavuje na instagrame? alebo mi chcete tvrdiť, že máme znalostnú ekonomiku, lebo 65 % našich detí dokáže obsluhovať smartfón? svet blbne, degraduje a degeneruje. hipsteri v 40. rokoch smrdeli v prepotených flanelkách a svetroch po otcovi, bývali pod mostami a robili najťažšiu prácu, aby zarobili na chlast a fet a kus žvanca. dnešní hypsteri trielia na elektrokolobežkách v na mieru šitých obečkoch s bradou pestovanou u obľúbeného barbiera na frapé, kapučíno alebo nejaký iný sójový shit, aby potom mohli vyrábať powerpointové prezentácie na tému nesmrteľnosť chrústa v Hornej Volte a možnosti jeho využitia v energetike.
a lepší to nebude, ako hovorí môj 77 ročný kamarát:)

Adhara: ako som pomohol vyrobiť kandidáta na profesora so zahraničnou publikáciou? dostal som do ruky cca 100 stranové skriptá, aby som ich preložil do češtiny. počas práce som zistil, že celé strany sú sprosto okopírované bez uvedenia zdrojov, nesmel som ich doplniť. úsmevné na tom bolo, že niektoré zdroje boli dosť ťarbavo preložené práve z češtiny. prácu som mal viacmenej nariadenú systémom buď to urobíš alebo... „autor“ prichádzal na najnovšom mercedese a budil okolo seba dusno. cca 15 rokov máme aj vďaka mojej černošskej robote ďalšieho profesora... veľmi dobrá skúsenosť. viem, čo už nikdy nebudem robiť:)
nehovoriac o tom, že pri čítaní dosť často narazím na povedomé spojenia a tvrdenia, ktoré som už predtým mal v rukách - samozrejme, nikto nový sa neunúva uviesť zdroje...
(a sme zasa tam, kde sme nechceli byť – aká je úroveň absolventov našich škôl...)
PanPredseda: stačí sa obrátiť na uja Gúgla, štúdií na túto tému je dosť. niektoré siahajú po údajoch až na kraj 20. storočia, väčšina sa venuje vývoju od cca 60. rokov 20. storočia možno ste sa už stretli s pojmami ako digitálny debil, digitálny analfabet a pod. dosť týchto štúdií bolo preložených aj do češtiny a slovenčiny. rešerše nerobím:)
btw - ono celkom stačí sledovať, aký problém majú mamičky, ak majú deťom uviazať šnúrky na topánkach:) ak to preženiem – jediné, čo u nás za ostatných 30 rokov zaznamenalo pokrok je obnovenie funkčnosti vratiprsta:) a zo služieb najväčšiu obľubu dlhodobo vykazuje mamahotel:)
pekný deň!

ijcro: byly časy, kdy to patřilo k dobrému jménu spisovatele. jestli si dobře pamatuju, téměř nikdo z poválečné generace neznal originál Robinsona Crusoe, všichni ho znali z převyprávění J. V. Plevy. v dobách první republiky to byla celekm běžná praxe - nebylo dosti překladatelů (snad) nebo byly honoráře za překlad nemístně vysoké (jasně, tomu nevěřím). tak si někdo přečetl německý překlad anglického díla a volně ho převyprávěl. v zemi, kde negramotnost atakovala ještě v meziválečném období hranici 30 % to neznamenalo zhola nic.
dneska je to ale hodně ulítlé. jednak notoricky známá díla převyprávět, jednak je vydávat. vidím v tom úpadek čtenářstva a považuji to za nevkusné. a to mám tvorbu (původní) pana Neffa rád. ale možná je to náznak toho, že se chceme vrátit do doby, kdy 30 % obyvatel bylo negramotných:) roušíření emoji by tomu ostatně odpovídalo:)

PanPredseda: existují výjimky z pravidla. obecně vzato ale teoretické i praktické schopnosti každé další generace klesají - a to není můj výmysl, to je odměřeno mnohaletými výzkumy na obou stranách Atlantiku. osobně bych v případě ztroskotání na opuštěném ostrově uvítal společnost praktika 50+, třeba bručouna, než unylé blondýny 20-. a není to dáno mojí orientací:)

ale to já si zase rád uplivnu:)

pryč jsou časy, kdy pan Miroslav Holub psal krásné eseje, reportáže a ještě hezčí verše. a jaký to byl pan vědec.
a kde jsou ty časy, kdy pan Jiří Grygar provázel neznalé publikum hlubinami vesmíru a nadchl pro astronomii nejednoho diváka?
mít kdysi Encyklopedii vesmíru patřilo k dobrému vychování. a pamatuji frontu bratislavských intelektuálů před Českou knihou, čekajících na Mathioliho Herbář...

a abych se vrátil k nahozenému tématu - vzdělání veskrze upadá a sešup je přímo raketový. to, z čeho jsme my kdysi maturovali, by dneska nezvládl při závěrečných zkouškách ani absolvent vysoké školy. a že jsme těch zdrojů měli o hodně méně a ještě byly ideologicky zašmodrchané. vždyť i čtení takového Hrabala vypadalo v jisté době téměř jako projev disentu...

a čím jsme konzumnější, tím méně člověk zakopne o novou myšlenku. copy+paste a nový inženýr nebo magistr všeho umění a vědění je na světě. přiznávají to i pedagogové, pro které se bakalářky a diplomky staly důkazem, že čekatel na titul umí pracovat se zdroji. čož je v zásadě blbost a nevede k pokroku. snad jenom ti šikovnejší bez zábran si na tom vybudují byznys - kolik je inzerátů, že za vás někdo napíše závěrečnou práci? jak může takový - s prominutím debil - popularizovat vědu, lépe řečeno cokoliv, když dokáže akorát vypláznout příslušný obolus, za který si koupí v jedné z našich četných tiskáren titul. a co jiného jsou naše školy, než tiskárny na nic neznamenající tituly? kolik škol si udržuje fazonu a kredit?

a zase se musím vrátit ke „staré gardě“ - již zmíněný Grygar, nebo Cílek, nebo Vávra, budiž mi odpuštěno, že jich nejmenuji více, mají všichni jeden problém - patří ke starší, v lepším případě střední generaci. a kdo na jejich místo? nebo zemřeli, jako třeba Jaro Filip, který - ač bohém a přírodní úkaz - pro propagaci počítačů udělal určitě víc než všechny Infověky a podobné bezedné projekty.

jedna cesta by byla - všechno zapomeneme a začneme znovu vynalézat kolo. už se těším na tu záplavu odborných pojednání, jak je to nemožné:)

ale to stejně nic neřeší na základním problému, že opisovač knih je plagiátorem, kdežto zloděj písničky nebo filmu je oslavován do nebe:)

Adhara: ok. trochu som sa nechal uniesť:) ale nezdá sa ti, že to aj tak trochu súvisí? keď nám roky chýbajú kvalitné a podnetné vedecké publikácie, ako môžeme mať kvalitnú a neopajcovanú náučnú literatúru? keď minimum „vedcov“ dokáže napísať zmysluplnú vedeckú prácu, ešte menej ich dokáže dať dokopy náučnú knihu. a tak je náš trh zaplavený farbotlačovými grcmi z opačného konca planéty, ktoré sú pre našinca rovnako užitočné ako presný popis výroby bumerangov.

ak teda správne rozumiem pojmu náučná literatúra:)

nevraviac o tom, že pre bežného našinca je prakticky inojazyčná náučná literatúra v pôvodnom jazyku nedostupná, pretože našinci na otázku aký jazyk ovládaš? nemôžu stopercentne napísať ani to, že svoj (vlastný, červený:), pretože „to nie je ich šialka kávy“. čo potom bráni šikovnejšiemu a podnikavejšiemu jedincovi, ktorý sa naučil lámať angličtinu pri umývaní tanierov v reštike v UK, aby sa stal „autorom“ vykrádajúcim inojazyčné zdroje? nič.

Adhara: no, v náučnej literatúre... keďže na Slovensku je dnes vedcov v každej dedine vrchovato, aj tá slovenská vedospisba tak vyzerá:) v tejto oblasti mám skôr pocit, že nekonečné copy+paste vytvára nepomenovateľné kreácie...
už pri zakladaní takého Silicon Valey urobili amíci chybu, že nebrali do úvahy existenciu Závodov výpočtovej techniky Banská Bystrica. a podobnú chybu urobil MIT, keď včas nezastavil expanziu Dubnického technologického inštitútu, ktorý zriadil detašované pracovisko v Sečovciach!
nehovoriach o tisíckach podnetných diplomových prác a rigorózok, ktoré vznikajú na magisterskom a doktorandskom štúdiu sociálnej práce na katolíckej univerzite v Ružomberku... alebo na masmediálnej komunikácii v Trnave...
a napokon, dnes to už aj tak nie je v móde, momentálne u nás frčí titul dez. (od dezolát), o ktorý sa bijú absolventi vysokej školy života - a tam je teda riadna tlačenica! a tie originálne výstupy!

áno, robím si srandu, lebo kedy naposledy zo slovenského prostredia vypadlo niečo originálne, čo posunulo poznanie dopredu? tých skutočných vedcov nedokážeme ani vychovať a vyučiť, odchádzajú od nás hneď ako poberú trochu rozumu a vzdelávajú sa na inej lige univerzít, nestačí im odborárska univerzita v Sládkovičove ani kmotríkova vysoká škola v Skalici... dokonca ani Komenského univerzita s.r.o., ktorú k nám importovali z Čiech...