freejazz přečtené 1096
Zahradníci ve městě
2022,
Maija Hurme
jak v dětech vzbudit zájem o přírodu a urvat je z dosahu sítí? i tato knížka může být návodem. nenásilné, klidné povídání o přírodě, příběh v pozadí, ale taky mnoho nápadů a pak najednou zjistíte, že kolem tří zvědavců je hromada lidí, které něco baví. hezká jednohubka.... celý text
Třináctý černý kůň
2010,
Jan Skácel
tuto knihu je potřeba nejenom číst, ale hlavně chápat. mistr slova, snad největší z českých básníků nabízí drobnosti k zamyšlení. co všedchno nám utíká mezi prsty a na co si už zítra nevzpomeneme. asi knížku otevřu znova - jako hráz proti slovním průjmům určitě zabere.... celý text
Z českých luhů do háje
1997,
Vladimír Fux
pro ty, co potřebujou newspeak - čeština je nádherný jazyk s mnoha skrytými zákoutími. jen je objevit! radostné čtení.
Katyň - Stalinský masakr a triumf pravdy
2015,
Allen Paul
v roce 1917 ve Fatymském proroctví bylo Rusko označeno za říši zla a svět byl před touto říší vystříhán. stalo se to ještě před bolševickým krveprolitím. hrdlořez a masový vrah Uljanov poslal na smrt miliony lidí, kteří se v jeho fantasmagoriích neshlédli. vydatně mu v tom pomáhal Dzeržinskij, první velitel Čeky, krvežíznivý surový pošuk. když se dostal k moci Džugašvili, nechtěl být v ničem pozadu. taky měl k ruce pomocníka - Beriju. na počátku 30. let způsobil hladomor a faktickou genocidu na Ukrajině, které podlehlo od 7 do 11 milionů ubožáků, kteří se nemohli bránit. ve stejném čase Džugašvili vesele prodával ukrajinské obilí na západ, aby měl devizy a zval do své říše pitomé pisálky, kteří jej pak adorovali (za všechny jmenujme snad aspoň G. B. Shawa, krom jiného obdivovatele dalšího Džugašviliho vynálezu - GULGAGU a taky eugeniky, což byla pitomost z druhé strany zdi). a ve stejné době nechal popravit komplet celou ukrajinskou intelektuální elitu, zachránil se snad jenom ten, co zrovna nebyl doma. v polovině 30. let obdivně zhlížel k jinému pošukovi - Hitlerovi. nakonec si vyměňovali komplimenty, Hitler se nechal inspirovat systémem gulagů a nechal vybudovat systém koncentračních táborů pro své nepřátele. a na konci 30. let svorně napadli Polsko, aby jej roztrhali na cucky. jeden nahnal Poláky do koncetráků, druhý nechal vyvraždit elitu polského národa - symbolem tohoto odporného činu se stala Katyň. a další milion Poláků dal deportovat do odlehlých plání Sibiře, kde z nich většina zahynula hladem a strádáním. a protože s jídlem roste chuť hned v následujícím roce zakroutil krkem pobaltským státům a jejich obyvatele nechal deportovat a vyhladit na Sibiři taky. do jejich opuštěných příbytků narval ubožáky bez duše, ruské mužiky, lordy z nemanic a své „soudruhy“. a pak si konečně vylámal zuby na Finsku, i když si i z něj kus urval. a to, co dělal po válce v „osvobozených“ zemích snad už ani nemá smysl připomínat, jenom úplný ignorant to neví. proto číst Katyň je tak trochu sebepoškozování. k tomu, co o tom člověk kdy slyšel nebo viděl se najednou přidružují příběhy konkrétních lidí a rodin. a k tomu, co možná nejasně tušil se přidávají citace a dokumenty tzv. spojenců, kteří po Rakousku a Československu s klidným svědomím hodili přes palubu i Polsko. navíc v současné situaci se to nečte jako historická faktografie, ale je to spíš učebnice toho, jak asi myslí ta zrůda, co teď ovládá další miliony nebožáků. a jak asi přemýšlejí ti, co se z dějin nijak nepoučili a stále čekají, že dojde k nějaké přeměně kata v beránka. svět nebyl nikdy blíže tragedii, než je dnes. proto je vynikající, že se autor nezatížený „sousedstvím“ s Mordorem vydal na trpělivé pátrání po tom, co se stalo a v jakých souvislostech. klobouk dolů před tímto dílem. mělo by se povinně číst všem těm obdivovatelům širé rusi. a ještě poznámka: po napadení Polska i z druhé strany se v New York Times objevilo hodnocení: hitlerizmus je hnědý komunizmus a stalinizmus je rudý nacizmus.... celý text
Pod kupolí
2010,
Stephen King
na knihe mi prekážali nelogické zlomy. inak príbeh celkom uveriteľný, postavy trojrozmerné a vedľajšie príbehy v pohode. len občas to zaškrípalo, keď sa nedalo vysledovať ako k niektorým situáciám došlo. ale zasa na to, aký rozsah to má...... celý text
Umění závodit v dešti aneb Jak jsem byl psem
2019,
Garth Stein
len veľmi ťažko som v noci zatváral knihu a nechal si posledných 70 strán na ráno. úžasne silný príbeh plný emócií a pritom predstavený z originálneho pohľadu. už som čítal viac „psích“ príbehov, ale vždy tam bolo niečo, čo mi trochu vadilo. teraz to bolo bezchybné. keby som mal psa, určite mu tento príbehu budem čítať pred spaním. keby som mal v tomto roku šťastie na samé takéto knihy!... celý text
Mnichovský komplex
2000,
Jan Tesař
zajímavý pohled na skryté okamihy našich dějin. rozhodně to není kniha pro povrchní čtenáře, co potřebují akci a exotiku. a to, že se v knize pojednává o selhávání důležitých lidí v důležitých pozicích a důležitých situacích by mělo být spíše poučením pro ty další, co chtějí být důležití, aby v důležitých momentech nezapomněli, kdo jsou a co je jejich posláním. a je fakt, že se to četlo hodně těžko a trvalo mi to dlouho, než jsem to dorazil.... celý text
Mlčící fontány
2020,
Ruta Sepetys
ten happy end tu musel byť na vyváženie, pretože 90 % príbehu sa odohráva v napätí a neistote. takže mi nakoniec nevadilo, že sa všetko skončilo šťastne a na prvý pohľad radostne. pretože už druhý pohľad odkrýva temné súvislosti a kladie otázky. málokto si uvedomuje, že Španielsko bolo fašistickou diktatúrou až do polovice sedemdesiatych rokov a v podobnej situácii bolo aj Portugalsko. demokracia nie je normálna záležitosť. preto je fajn, že sa Ruta Sepetys rozhodla takýmto spôsobom nenápadne upozorniť ľudí na existenciu zla, ktoré sa rado a často skrýva za vzletné myšlienky. myslím, že v súčasnej situácii je to dôležité posolstvo.... celý text
Tajuplný plameň kráľovnej Loany
2005,
Umberto Eco
fakt som sa snažil. dlho. ale jednoducho to nešlo. toto sa už ani omylom nepodobá na autora Mena ruže či Foucaltovho kyvadla. možno si autor potreboval niečo vyriešiť a snáď sa mu to aj podarilo. ale mňa ako čitateľa nezaujal.... celý text
Metoda Bullet Journal
2019,
Ryder Carroll
1. autor sa narodil v roku, keď som maturoval. 2. multitasking nefunguje, ale to vieme všetci, len niektorí sa to zdráhajú priznať. 3. kto nemá v sebe zažratý systém, nebude mať z knihy veľa. 4. systém do človeka musia nabiť rodičia do troch rokov veku. 5. v každom prípade to za pokus stojí. 6. žiaľ, nikdy som si nedokázal viesť denník a všetky moje zoznamy úloh skončili do polovice preškrtané a stratené. 7. neviem, či som stihol všetko, čo som mal, ale zatiaľ som všetko prežil.... celý text
Digitálny minimalizmus
2019,
Cal Newport
nuž, sedím pri počítači denne, kŕmim weby, ale skôr patrím k tým minimalistom. nediskutujem a ak sa už ozvem, je to pomaly sviatok. všetko už bolo povedané, tak načo to opakovať. čítam diskusie a potom si uvedomím, že je to strata času, lebo sa nedozviem takmer nič nové. môj IG trpí podvýživou. môj web ma vidí málokedy. FB ani ostatné hltače času nemám. na YT si púšťam dobrú muziku, aby som pri nej mohol niečo robiť. neposielam reťazové maily. a fakt radšej zoberiem do ruky knihu alebo niečo navarím. net je doplnok života, nie jeho režisér. podstatné je, že žiadny návod na zmenu života nefunguje, pokiaľ vám chýba silná vôľa a zmysel pre realitu. btw – koľko fotiek máte vo svojom smartfóne?... celý text
Kobova garáž
1992,
Zdeněk Zapletal
nedá se nic dělat, toto je Zapletal v nejlepší životní formě. jakoby odbočka od Půlnočních běžců, jakoby navazuje na svoje novelky z předchozích let. ale jak sám říká – co může vědět. i když tam bylo několik sentencí vhodných k zapamatování, už to nedělám, ani si nic nepřepisuji do diáře, který jsem začal plnit kdysi před... prostě XXL lety. ovšem úplně mně vzaly „hanácké jarní monzuny“:) velká škoda, že se pak Zapletal odklonil od prózy a začal psát hlouposti pro zhůvěřilé televize. a ani Půlnoční pěšci to už nevytrhli. jo, našel jsem to v restorio za 1,18 nebo tak nějak. zase důkaz, že hodnota knihy není v penězích vyjádřitelná. a ještě douška - ta obálka není z vydání v roce 1992, protože ta je červenobílá.... celý text
Dnes nie je Mikuláša
2001,
Jozef Urban
kniha, ktorá sa stala urban legendou oveľa skôr, ako vyšla. ako tradícia hovorí, Jožo ju napísal v záchvate tvorivosti za veľmi krátky čas, myslím, že niekedy v čase, keď mu prístrešie a pozornosť venovala jedna fajn poetka a dnes aj autorka výbornej knihy spomienok na osemdesiate roky v Bratislave. jožo potom tú knihu (rukopis) požičal na prečátanie inému začínajúcemu básnikovi. a potom sa stratila. a všetci o nej hovorili. aká je skvelá, aká je prelomová, ako ide pod kožu a je tvrdo pravdivá či pravdivo tvrdá. legenda žila vlastným životom, všetci sme ju poznali, jožo z nej dokonca dokázal citovať, ale odmietol si sadnúť a napísať ju ešte raz. hoci bol génius, asi by to nedokázal a to vedel aj sám. a potom sa zjavila. a nech má akékoľvek chyby, určite je to skvost. dnes nedokážu autori napísať taký dlhý súvislý text v próze, takže Jožo okrem toho, že si strihol ťažký žáner ešte si aj postavil pyramídu. dá sa čítať na jeden dúšok, ale dá s k nej aj vrátiť a prečítať si ju po kúskoch.... celý text
Voda, čo nás drží nad vodou
2000,
Jozef Urban
yeah yeah, wau wau... počúvať dnešné (s)hity blikačiek našej popmjúzik je často utrpením. okrem zúfalého prejavu sezónnych obalov na pepsi a do seba zahľadených teliatok, ktoré si myslia, že čím menej toho na sebe majú, tým väčšie hviezdy šantánu z nich budú a neladiacich pazvukov vydávaných za hudbu je najväčšou urážkou mesidž zabalený do textu. ťažkopádne divné konštrukcie, zhluky slov bez ladu a skladu... das ist hrůza. preto je fajn, že sa ktosi podujal pozbierať piesňové texty, ktoré Jožo trúsil po celom slovenskom popkultúrnom nebi a mnohé z nich dodnes pomaly zľudoveli v podaní interpretov, ktorí ešte poznali noty a vedeli, z ktorej strany treba chytiť do ruky gitaru. navyše, tá zbierka sa nedá čítať, automaticky si začnete jej texty pospevovať:)... celý text
Utrpenie mladého poeta
2002,
Jozef Urban
keď sa Jožo podujal viesť rubriku pre začínajúcich poetov a poetky v časopise Mladé rozkroky, ako sme vtedy to dieťa pseudoperestrojky nazývali, mal za sebou viacročnú autorskú skúsenosť s podobnou rubrikou mesačníka Nové slovo mladých, ktorú viedol najprv sv. Vojtech Mihálik, drsný ideológ a propagandista vtedajšej vrchnosti a takmer neobmedzený vládca vydavateľstva Slovenský spisovateľ a po ňom Vojto Kondrót, matematik a turista s dušou básnika. nikto netušil, či sa v tej liahni grafomanov vyskytne aj nejaký talent, ale občas aj motyka vystrelila. po rokoch všetky tie svoje skúsenosti s radením ako písať pozbieral do sviežej zbierky úvah. je to veľmi vhodné čítanie pre všetkých, čo sa zamýšľajú nad vlastnou tvorbou a väčšinou sa preceňujú a očakávajú trúbenie fanfár po prvom verši či odseku. Jožo má skvelý nadhľad a pojedol kopu vtipnej kaše, takža sa pri knihe okrem poučenia aj dosť zabavíte. a úžasné je sledovať Jožovu prácu so slovom. smutné je, že kniha vyšla v roku, keď Jožo odišiel.... celý text
Dobrodružstvá vranky Danky
1995,
Jozef Urban
krásna kniha. a veľmi vtipná. také sa momentálne nepíšu. dnes musí kniha blikať, trúbiť, vibrovať a občas aj hrať a spievať. vtedy stačili autorovi knihy písmená, ktorými dokázal zaujať čitateľa. a skvelé ilustrácie, ktoré prinútili dieťa chytiť knihu do ruky. len som ľutoval, že kniha nepatrila medzi moje detské, čítal som ju už ako dospelý a závidel deťom, že majú takú peknú knižku. spolu s Pémovou Malou morskou vílou sú to dva pekné príklady, že napísať výbornú knihu pre deti sa dá a netreba k tomu vlastne takmer nič. „len“ fantázia a spisovateľské zručnosti:)... celý text
Malý zúrivý Robinson
1985,
Jozef Urban
prvotina a hneď diera do aj tak deravého sveta. to, čo si Jožo dovolil sa vlastne nikomu pred ním nepodarilo. zbierky v edícii Nová poézia boli povinne vybavené časťou nalinajkovanou sv. Vojtechom, neomedzeným vládcom vydavateľstva. *propagandisticko-ideologické okienko velebiace aktuálny režim.* Jožo odmietol podieľat sa na takej blbosti a ponúkol knihu, ktorá je svedectvom o stave generácie. na to, že mal okolo 18 - 20, keď ju dával dokopy je to veľmi zrelá výpoveď. a Jožo nastavil vysokú latku kvality, ako sa vtedy hovorilo v dobovej tlači. sám ju potom aj prekonával. kniha určite vyšla v roku 1984, pretože som v tom čase robil v kníhkupectve, kam Jožo pravidelne dochádzal, požičal som mu 50 Kčs a on mi potom daroval knihu s krásnym venovaním. lenže ja somár som ju neskôr požičal muzikantom, ktorí hľadali inšpiráciu pre svoje skladby a tí mi ju nevrátili. takže mám len to ďalšie vydanie, ale už je riadne rozlistované. odporúčam nielen čítať, ale aj študovať, lebo po Janíčkovi Smrekovi bol Jožo Urban ďalší rýdzi poeta natus. a jedna z mnohých: BALADA O ODSTÁVAJÚCICH UŠIACH Akoby vtáci odlietali Akoby mizli ideály Keď som bol malý všetci sa mi smiali A ktosi vravel neplač maličký raz možno budeš písať básničky každý je krásny tým čo vie ži tak ako sa sluší a nevšimnú si tvoje uši Akoby vtáci odlietali Už nie si taký celkom malý Učíš sa žiť a učíš sa aj niečo iné Tvoj život zo dňa na deň plynie tak ako sa to sluší No ešte stále hoci nie si malý akoby vtáci odlietali na krídlach tvojich uší... celý text
Nový čas
2018,
Ida Jessen
hodí se ke čtení do tohoto času hysterických příprav na svátky. jsou důležitější věci, než importované tradice. a žít jde i jinak. jak na své kůži zjistila sama hrdinka, poznání přichází někdy až po mnoha letech tápání. ale každý den života prožitý svobodně má smysl. hezká knížka, která se nevnucuje, není psaná na objednávku ani za ní nestojí ohromný tým, kterému je potřeba děkovat na pěti stranách.... celý text