gladya
diskuze
Vybavuji si
Adam stvořitel (Čapkové)
Evin deník ( M. Twain) nevím, jestli to není jiné Twainowo dílo, ale vybavuje se mi krásná poslední věta něco ve smyslu : "Všude, kde jsi byla ty byl Ráj" Adam u Evina hrobu
Trávím pracovně hodně času na MS Teams a občas na Zoom, tak mám na jiná on-line setkání málokdy chuť. Ale tohle vypadá zajímavě. Stejně plánuju po čase vyzkoušet Skype, snad ho rozchodím. Asi to vyzkouším.
Když tady bude nějaký odkaz nebo kontakt.
Nejsem tedy vůbec dorůstající generace. A možná právě proto na otázku vlastně nedokážu odpovědět. Stará i nová, to nemusí být podstatné.
Fantazy jsem četla mnohem dřív, než byla in. Pravda sci-fi mám radši. LOTR jsem četla mnohem dřív, než byly natočené filmy. Smívání jsem zvládla jden díl a na další jsem ani neměla chuť, ale třeba HP jsem od třetího dílu četla celkem s nadšením. To k dokreslení mých čtenářských choutek.
Číst jsem schopná a ochotná všechno, i ty vztahové YA. Ale musí mě něčím zaujmout. Zkrátka jakýkoli žánr i subžánr se dá napsat ne úplně špatně. A nebo to může být alespoň oddechovka, která mě něčím pobaví.
A je pravda, co tady někdo píše, fantazy prostředí dává často v podstatě banálním love story atraktivnějí kulisy a prostor pro zápletky či "zápletky" než podobné příběhy ze střední školy.
Možná jsem to nečetla nejvíckrát, ale několikrát jsem četla a teď zrovna poslouchám Egypťana Sinuheta. A zase si to užívám.
V dětství jsem několikrát četla Káju Maříka, vždycky , když jsem byla nemoci, těch 7 dílů chvíli vydrželo.
Dřív jsem četla knížky víckrát běžně, ale teď nestíhám číst všechno, co bych chtěla.
Souhlasím se Sienou.
Svoboda slova neznamená, že se budou šířit vulgární a nenávistné příspěvky. Navíc zájmový web si může stanovit pravidla. Nahlášení neberu jako bonzování. Možná právě proto, že jsou nějaká pravidla, jsem se ještě nad žádným příspěvkem nepohoršila tak, že bych uvažovala o nahlášení.
Z pohledu příjemce mám se Zásilkovnou dobré zkušenosti. Mám to pohodlnější a blíž než na poštu. Dneska je už to snad lepší, ale v minulosti jsem se naučila mít poštu jako přepravce jen jako poslední možnost.
to marthas
podle mě čtečka očím nevadí, funguje na jiném principu než obrazovka nebo display
Mám dost, a kdybych neměla, tak bych se konečně pustila do celého Malazu.
Mám nepřečtené knížky ve čtečce a možnost kdykoli dokoupit nebo stáhnout něco z legálně volně dostupných zdrojů, třeba tady DK.
Doma máme dost papírový knih, i pár nepřečtených se najde. Kousků, které si s chutí přečtu znovu, mám hodně.
Samozřejmě, dá se koupit knížka na internetu, jsou to peníze, vím, taky nerada utrácím za knížky, které se hodí maximálně na jedno přečtení a pak je člověk odloží a nevezme do ruky,
Do knihovny ale chodím docela málo.
Sapkowského asi znáte, takže mě napadlo.
Možná něco s Baklym nebo Koniášem od Žambocha.
Noční hlídka a Denní hlídka od Lukaněnka, to nevím, jestli vyhovuje zadání, je to víc dílů, a ty první se mi líbily.
Píseň krve a další díly
Možná Zaklínačka Lota od P. Neomillnerové, tam sice hlavní hrdinka občas není jen sympatická , ale není to špatné čtení.
"Děvčata", jestli nevadí, že bych věkem mohla být vaše matka a snesly byste o generaci starší "gardedámu", měla bych zájem. Zase je výhoda, že u mě už nehrozí MD
Knížky hodnotím zpravidla podle žánru. Takže i s ohledem na cílovou skupinu čtenářů. Samozřejmě, když mám pocit, že je knížka špatná, neomlouvám to tím, že je to třeba "jen pro děti" .
Knížek pro mladé čtenáře jsem četla dost i v pokročilém věku. A většinou s chutí.
Ovšem souhlasím s tím, že pojem cílovka je je orientační . A nebudu to brát jen podle věku.
Sama to "nejsem cílovka" občas používám. Nepřidávám ani neubírám, snažím se jen zohlednit žánr. A třeba u knížky jako Červená jako rubín si dokážu představit, jak by se mi líbila v 16. Dodám, že tehdy jsem asi zvládala i náročnější čtení, Vojnu a mír jsem četla ještě na gymplu, takže mi o moc víc nebylo.
Nízké hodnocení většinou knížkám nedávám, protože málokdy čtu něco, co se mi vůbec nelíbí. A co nečtu, nehodnotím.
A dám příklad. Umím být celkem nenáročný čtenář. To, čemu se říká čtení pro ženy, moc nečtu, přitom klasické červené knihovně dám klidně 4* , pokud to není úplně špatné a dá se to číst. Ovšem 50 odstínům jsem dala odpad, protože je to podle mě úplně špatně napsané a četla jsem to jen proto, že jsem se snažila pochopit, co na tom lidi mají. To dělám jen ojediněle.
@ijcro
ano věřím, a současně děkuji za tip, tu sérii neznám.
@ ijcro
Chtěla jsem říct, že je škoda nečíst je všechny, i když to jde. Ta nejednoznačnost byla tak trochu záměr.
Jinak mně osobně nevadí ani série, kde je to opravdu celek a samostatné díly skoro ani nemá smysl číst , ani volně navazující příběhy. Oboje má něco do sebe.
Ovšem trochu mi vadí, když roky čekám, jak to dopadne. Jako třeba Píseň ledu a ohně. seriál beru jako samostatně žijící entitu.
Noční klub od Kulhánka, to jsou jen dva díly. A teď mi došlo, že se asi nedá sehnat.
a z úplně jiného soudku Dobrá znamení.
Nebo Dítě skály od P, Neomilnerové. Jinak tato autorka má několik sérií ( Lota, Tina) , ale dají se číst samostatně. A myslím, že Rudovlasá je snad samostatná.
Jinak většina fantazy, které znám, jsou série, někdy se dají číst i samosatně. Nijak významně nenavazují.
A třeba povídky ze světa Zaklímače se dají číst samostatně. Ale je to škoda.
Jsem už několik let zvyklá na čtečku, i na audioknihy jsem si zvykla, takže karanténa nevadí, Navíc jsem si dvě knížky objednala v e-shopu.
Paradoxně toho přečtu míň, home office mi moc času neušetří, spíš naopak. Řešit některé věci on-line znamenalo naučit se používat nové programy a postupy. A chybí mi čas na čtení v MHD
Přímo o vědě a víře a napsal, pokud vím, dvě knížky J. Grygar
E-knihy čtu stejně ráda jako klasické. Čtečka je skladná, mám jí vždy při sobě, takže ji používám víc. Vzhledem k tomu, jakou má baterie ve čtečce výdrž, se mi za mnoho let nestalo, že by se vybila.
Audioknihy jsou pro mě skvělá volba, když číst nemůžu. Jelikož v MHD většinou číst můžu, tak čtu e-knihy. Audioknihy poslouchám při domácích pracech a vaření, při venčení psa apod. Je to přece jen něco jiného než čtení. Ze začátku mi trochu dělalo problémy soustředit se, myšlenky se zatoulaly a přestala jsem vnímat, nějakou dobu mi trvalo, ale už jsem zvykla a poslech si užívám.
LadyCharlene, asi jsem se nešťasně vyjádřila. Nejde o hledání kliček, ale o to, že různým výkladem se nemusíme vždycky tak trápit. Když je v zadání nositel nějaké ceny, klička se těžko najde. Ale i tam je asi možný různý výklad. Musí to být oceněné dílo nebo cokoli od dotyčného laureáta?
Lenka.Vílka Je pravda, že to "by" by zadání udělalo úplně jednoznačné a jazykově by to bylo přesné a správné. Ale jak píšete, když někdo zvolí zesnulého autora " je to víc správně než blbosti, které nesedí ani jedním procentem", o to jde.
Letos výzvu nehraju, ale nedá mi to. Ze zadání podle mě nevyplývá, že to musí být žijící autor.
A hlavně, výzva je hra. Takže výklad zadání je na každém. Jde přece o to inspirovat se a přešíst i knížky, které by čtenáře jinak třeba minuly.
Nejsou to závody a nikdo to nekontroluje, jen svědomí dotyčného.