gladya
diskuze
Možná nebyly nejlepší, ale zaujaly mě a zatím je nikdo neuvedl, opakovat již zmíněné nebudu:
Odvaha .- M. Lukášková zajímavé dvě dějové linie
Nemusí být vždycky kaviár - J.M. Simmel zábavné, i když z neveselé doby
Trosky Země - antologie české sci-fi
Severka - N. Špitálníková o KLDR
Lenka.vílka Já jsem to brala spíš jako příklad nesmysnosti odznaků než jen doporučených knih. U doporučených je to zajímavější tím, že to je opravdu subjektivní. Už jen to kolik knih vlastně doporučovat? Tak subjektivní asi knihotéka není, i když ke knihotéce se radši nevyjadřuju, tu moc nechápu, to bych tam měla napsat všechny papírové knihy, co mám doma?
A těch nesmyslů je tam víc ( třeba tempo, emoce).
Zkrátka, komu se odznaky líbí, ať si hraje. Mně zazím nevadí, ale mám obavy, že nárůst takových novinek může časem trochu kazit přehlednost webu.
edit. S hezkým řešením přišel Nermal, kdo odznaky nechce, mohl by to v nastavení zaškrtnout a bylo by to. Jenže i proti tomu se určitě někdo ozve.
Odznaky mi jsou celkem lhostejné a nezajímají mě. Přimlouvám se ale za to, aby takových "vylepšení" moc nebylo, webu to nijak neprospívá.
Co mě v debatě o nich zaujalo jsou doporučené knihy. Kdysi jsem jich tam pár měla, ty pro mě opravdu zásadní. Bylo jich do 10. Vzhledem k tomu, že jsem přečetla víc jak 1500 knih , je to nepatrý zlomek. Pak mě napadlo, že každý má jiný vkus a inspirací na to, co číst je dost. Tak jsem to smazala. Zkrátka jsme různí.
Já už hodně pamatuju. Když vyšly Letopisy Narnie, rodiče už žili, ale ještě se neznali. A když vyšel v 80. letech první díl Zeměplochy, už jsem byla dospělá. To píšu proto, že už si ani moc přesně nepamatuju, co všechno jsme měli jako povinnou četbu, z mých oblíbenců možná Čapka ale nejsem si jistá. No, já jsem s chutí četla i Vojnu a mír.
Je pravda, že fantastika byla tehdy asi až na výjimky neoprávněně považovaná za brak.
Dám sem dvě, od českých autorů. Obě vyšly letos. Možná nejsou nejlepší, ale jsou zajímavé a trochu mě překvapily, A hlavně, nejsou to knížky, o kterých se moc mluví. A zasloužily by si to.
• Nora Eckhardtová: Kniha, kterou posypal hvězdný prach , Pro mě asi největší příjemné překvapení. Oceňuji hlavně neotřelost a originalitu.
• Žantovský: S prominutím řečeno. Knížka, která nesedne každému, ale mě zaujala. Je to vtipné a čtenář se musí ptát, kde je hranice mezi fikcí a skutečnosti.
Čtu docela dost, jak rychle těžko říct.
Za rok přečtu kolem 80 knih. Třeba teď za 2 týdny "válecí" dovolené jsem přečetla 6 knížek, pravda většinou celkem tenkých. Když chodím do práce nebo trávím dovolenou aktivněji, je to samozřejmě o něco míň.
Počet přečtených knih záleží na tom, kolik má kniha stran a rychlost i na tom, jak náročné je to čtení.
Sci-fi čtu od dětství, začala jsem asi Troskou. Mám ráda klasiky žánru, Asimova, Clarka, Lema.
Fantasy se stalo populární v mé dospělosti. Pána prstenů jsem četla o pár let dřív, než byly natočeny filmy.
Zrovna jsem doposlouchala audioknihu Zaklínače, samozřejmě jsem to i četla.
Čtu skoro všechny žánry, ale fantastika patří k mým oblíbeným, spolu s historickými romány.
A proč mám ráda fantastiku? Asi se mi líbí že "něco je jinak", to sci-fi říká O. Neff. A přitom platí: " Dobré knihy říkají pravdu, i když jsou o věcech, které nikdy neexistovaly a nikdy existovat nebudou." To je citát Lema.
A ze současné sci-fi mě nadchla třeba sága Mycelium.
Ke konci století se sem od západu přivalila banda odrbaných kočovníků oděných v kůži a se zakrslými zvířaty dávajícími mléko; místní je nakonec pobili, ale ještě před tím místní stáda chytila nějakého hnusného parazita.
J. Tiptree jr, Povídka Muž, který šel domů z knihy Žena, kterou muži neviděli
Není to potřeba u všech knížek, ale potěší to. Pokud je v knížce hodně postav, je to velmi užitečné až nutné. Pěkné příklady uvádí jant02.
Kromě mateřštiny čtu ve slovenštině, tu ani nevnímám jako cizí jazyk.
Číst v angličtině jsem zkoušela, je to pro mě dřlna, asi dvě knížky jsem zvládla.
Jo Kapitánskou dcerku jsem na gymplu četla v originále, ale dnes bych asi ruštinu zvládala těžko.
Jakmile dočtu jednu knížku, začnu číst další. Navíc mám většinou rozečteno víc knížek najednou.
Série Mycelium. Ale do Vánoc nebudou všechny díly, vyšlo zatím šest z osmi . Časem vyjde celá série v pevné vazbě a bude vypadat dost dobře.
Počet stran není důležitý. Čtu hodně e-knihy, takže do kabelky se mi vejde mnoho tlustých knih.
Vlastně ani nevím. Knížka mě musí něčím zaujmout a oslovit. Nepožaduju vysokou literární úroveň, stačí , když se autor trefí do mého gusta nebo jen momentálního rozpoložení.
To je odpověď na otázku, debata je trochu jinde.
A co mě může zaujmout? Například:
Zajímavý příběh
Myšlenková hloubka
Jazyk
A je toho asi mnohem víc.
Nutnou podmínkou je, že autor ovládá základy řemesla, že umí psát.
Já ne, tedy jako dítě jsem si sešívala sešítek obyčejnou jehlou a nití. Víc bych nezvládla.
Ale můj manžel takhle dávno dělal třeba knihu z deníku a fotek z dovolené. Tchán byl knihař a základy manžela naučil.
Po tchánovi máme docela hezkou knihovničku luxusně vázaných knih.
Jak tak čtu debatu, napadlo mě, že někdy může být jistá nevyváženost prvků i zajímavá a kvalitu knížky zvednout. Jenže to si může dovolit jen opravdový mistr nebo spíš velmistr pera. Jinak to moc nefunguje.
Mě ale nikdy vyváženost nenapadlo moc řešit.
Série Sedmý smysl od Ilky Pacovské, je to tedy fantazy ale mohlo by se líbit.
a z jiného soudku
Napadla mě i "klasika" , Anna ze Zeleného domu
Nebo Pollyana
Pablo 70, písničku pamatuju. Na to, abych chodila do Semaforu jsem byla malá, ale rodiče tyhle poklady měli na gramodeskách.
Vybavuji si
Adam stvořitel (Čapkové)
Evin deník ( M. Twain) nevím, jestli to není jiné Twainowo dílo, ale vybavuje se mi krásná poslední věta něco ve smyslu : "Všude, kde jsi byla ty byl Ráj" Adam u Evina hrobu