hannah2000 diskuze

SONET O LÁSCE VE FORMĚ BLUES

Dny jsou jak nákladní vlaky
kolik jich v roce je
jedenkrát dojedou všechny
a skončí koleje

Proč bych se já tím trápil
v roce je tolik dní
můj vláček nejezdí načas
můj vlak má zpoždění

A jestli přijede pozdě
co se mi může stát
pro lásku ztratil jsem hlavu
ztratil jsem jízdní řád

(Dny jsou jak nákladní vlaky
třpytí se koleje)

Jan Skácel - sb. Dávné proso

PRETEKY S ČASOM

Nechcem už, nechcem
pretekať sa s časom.
Nechcem už, nechcem
súperiť s jeho hlasom,

ktorý mi vraví:
„Darmo sa snažíš,
aj tak ma nikdy,
nikdy neporazíš!“
Nechcem pretekať s niečím,
čo nemôžem poraziť.
No chcem každú sekundu,
čo mám, dobre využiť.


ČAS LETÍ

Čas letí, topí sa vo víre dní,
rozfúkal starých spomienok prach.
A hoc je po pravom poludní,
ráno stále stojí pri dverách.

Ráno včerajšieho rána,
ktoré šlo do zabudnutia,
jeho srdce zasiahla posledná rana
a kvapky jeho krvi čistú vodu mútia.

Čas letí míľovými krokmi,
nezbrzdím ho, ani keby som sa snažila,
a to, čo bolo pred pár rokmi,
pripadá mi, akoby som vtedy vôbec nežila.

Je večer. Spln skresľuje tvár,
vedľa neho hviezdny les,
čo bolo popoludní je v jeseni jar,
v jednoduchej chuti zložitá zmes.

Kiežby tak rýchlo neletel čas,
veď môže spomaliť...
no túto túžbu nevypočul zas.
Letel ďalej. Nedal sa zastaviť.


Emma Longauer - sb. Nevyslovené myšlienky (2017)

11
když pláče slon je slza velká
jak malý rybník na něm plave
docela smutná vodní slípka
a potáplice naříkavé
 
12
od rána v polích pětpenězí
pak spadne soumrak to si chystá
křepelka onen stříbrňáček
za který jidáš zradil krista

44
labutě světle obuté
mlčí a na maličkou zemi
přišel čas spánku to je jako vzlétnout
a jíti po svých někam s labutěmi
 
45
stíny se dlouží vítr v polích stárne
je příliš ticho začíná se hra
na slepou bábu v sladkost upadáme
a chyba broskví by nás zabila
 
46
pod stromy v sadech chladno bývá z rána
a o polednách někdy zahlédneme tmu
odcházet k řece rudnou jeřabiny
a země nepatří už zase nikomu

Jan Skácel (sb. Chyba broskví)

Audioknihy na CD mají tu výhodu, že je můžete půjčit a přehraje si je bez problémů i nejstarší generace. Např. moje mamka hůř vidí a knížky může číst jen omezeně. Takto má pravidelný přísun a "má přečtené-naposlouchané" i novinky.

Z audiokrimi poslouchám ráda knížky od Jussi Adler-Olsena vydané OneHotBook. Mají je dobře zpracované. Od Dominika Dána jsem si poslechla knihu Cela 17 a určitě se poohlídnu po dalších. Audioknihy si sháním různě, někdy v digitální podobě, někdy na CD. To v případě, že CD vyjde stejně draho jako MP3. Mám registraci u knižního klubu a slevenky jdou použít i na audioknihy.

Kryla jsem brala hlavně jako výborného písničkáře, zrovna tak beru Jarka Nohavicu. A ačkoli jsou každý (aspoň pro mě) z úplně jiného soudku, oba si ráda poslechnu.
Ale vrátím se ke Krylovi. Protože tahle diskuze sklouzla do trochu jiné roviny, nedalo mi to a přečetla jsem si knížku o něm Půlkacíř. Knížka je velice dobře napsaná a všem, kdo ji neznají a chtějí se o KK dozvědět něco víc, ji doporučuji. Pochopíte z ní, proč byl takový výjimečný písničkář a kde se brala ta naléhavost v jeho zpěvu. Mimochodem hrozně se mi líbilo jeho přirovnání - jako pampelišky :-). Byl básník a i v této knížce, která je psaná formou rozhovoru, to čiší z každé věty. Ale také zjistíte, že na konci života byl zklamaný - svojí vlastí, lidmi, dějinami, ...

Jedna z jeho polistopadových písniček - Od Čadce k Dunaju. Také pěkná.
https://www.youtube.com/watch?v=6qT8awd3yzg

I já si myslím, že někdo jako Kryl v dnešní době není, jak už tady bylo zmíněno výše. Ale to je tím, že jsou zkrátka jiné časy. Spousta svobody a spousta demokracie, ale také jiné priority (které třeba já někdy nechápu :-) ). No a k tomu mě napadl ze současných písničkářů Xindl X. Má takový sympatický, dobře se poslouchající vodrhovačky s lehkými, trochu ironickými texty.
Třeba: https://www.youtube.com/watch?v=Gyk6FMPlvTE
nebo https://www.youtube.com/watch?v=_8LDffKBNiU

1. Kryl mě zaujal kombinací zvuku kytary, nepodbízivého ale naléhavého hlasu a zvláštních, melodických textů. A i když jeho písně přebírají jiní, jen v jeho podání je tohle všechno
2. Oblíbená? Píseň asi Salome, ale ráda listuju i knihou "Kníška Karla Kryla"

A protože jsem ho už nějakou dobu neposlouchala, jdu si pustit gramec s LP Bratříčku zavírej vrátka :-)

ZA SMRTÍ TEČKA

Za smrtí tečka, dvojtečka, či otazník...
vznik, život, zánik... Konec nebo znova vznik?
odpověď neznám; nechci ji znát, zatím ne
zemřu-li, ztratím život! Ne, on ztratí mne...

Jiří H. Krchovský - Sb. Chci ještě chvíli

SBOHEM A ŠÁTEČEK

Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host

Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám

Sbohem a kdybychom si neřekli už více
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostá jak pohlednice
a trochu marnivá jak vůně pozlátka

A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni
Tvým osudem je let mým osudem je zpěv

Sbohem a bylo-li to všechno naposledy
tím hůř mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!

Vítězslav Nezval - Sb. Sbohem a šáteček

Dneska se mi do ruky dostala knížka Velká kniha přísloví a moc se mi líbilo následující: "Hlava je nedobytná pokladna, v níž jsou uschována všechna tajemství. Rty jsou jejím zámkem a jazyk klíčem. Proto pozor na klíč!"

MODLITBA

Pane, ať jsi stéblo trávy,
nebo obyčejný list,
prosím dej, ať aspoň trochu umím
ve Tvých vzkazech číst.
Prosím dej, ať řeči stromu aspoň trochu rozumím,
ať vědí, že se učím a že nic neumím.
Dej, ať zlomím svoji pýchu, dej mi hledat pokoru,
když se trápím zbytečnostmi, ať pohlédnu nahoru,
ať mi stačí dohlédnout na obzor,
který jsi mi dal, ať se smířím se vším,
co jsi mi kdy vzal.
A dej mi sílu snášet pokorně,
co změnit nemám sil,
odvahu, abych to nač stačím,
na tomhle světě pozměnil.
A taky prostý rozum,
který vždycky správně rozezná,
co se změnit nedá a co se změnit dá.

Jan Skácel

Pro shenandoah: To je moc pěkné rčení.

K Louskat šváby: Jak se říká: "Víc hlav víc ví." Fazolové vysvětlení bylo u nás doma přijato se souhlasem jako velmi pravděpodobné :-) .

A ještě na závěr přidám naše rodinné rčení, které velmi rád používal můj tatínek - "Kecá jako když husa prdí." :-D
Už jste to taky někde někdo slyšel?

Pro Medunkavera: Tak to já si k obědu udělala tresku s bylinkovým krémem, což je určitě sympatičtější zdroj bílkovin :-) a k tomu poslouchám telku a tam padla věta:
"Myslela jsem si, že jsme naladěni na stejnou vlnu".
Takže trochu jiné podání úsloví vaší maminky. Tohle já taky ráda používám. Že je mi dobře s lidmi, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu jako já. :-)

My doma se k tomu dostali, když jsme nedopatřením zapomněli nakoupit na víkend :-) . Po průzkumu ledničky a spíže byla pronesena výše uvedená věta, že nám nezbyde nic jiného než louskat šváby.
My tedy nakonec skončili na jídle v restauraci. A dohadovali se jestli to vzniklo tak, že někdo ty šváby fakt jedl, když nebylo nic jiného. Hrozná představa. Ale občas se objeví na některých food festivalech příprava brouků a jiné havěti jako delikatesy. Já bych to tedy nedala, ale obdivuju odvahy, co to zkusí :-D.
Takže náš závěr byl: "Louskat šváby znamená být zoufale hladový a tak ...". Co ostatní na to?

Nedávno jsme se doma dohadovali, jak vlastně vzniklo rčení "Louskat šváby" :-) .

ČO DAL NÁM DEŇ

Čo dal, za to sme platili.
Raz radosťou, raz žialom.
Čo bolo srdcu nad sily,
to srdce vykričalo.

A bolo mnoho takých dní.
Dní ako ostrie noža.
Keď celá duša bolí z nich,
aj keď nás páli koža,
aj od hnevu, aj od studu.

A márny ľudský nárek
zaťato pľuvne osudu
do nevidomej tváre.

Prežil si to… a prežili
aj iní… iste mnohí.
Čo bolí, už ťa nemýli.
Nepľuvneš do oblohy.

Iba si šepkáš
- ešte príď,
daj tlačiť ťažkú káru!

Nie väčší zázrak
ako byť.
Niet vzácnejšieho daru.


MODLENIE BEZ SLOV, BÁSEŇ

Neúpiem, nejasám,
tvoj mlčanlivý hráč.
Vieš lepšie než ja sám,
čo je môj smiech i plač.

Či z vôle rozumu,
či vánkom zmyslovým -
nič neviem o sebe,
čo by si nevedel,
skôr než to vyslovím.

Som voskom v tvojej svieci.
Ten istý mĺkvy vosk,
čo platí za jej plameň.

Vidíš mi do ľadví
a poznáš moje věci,
život.

Tvoj tichý hosť
sa modlí bez slov, amen.

A keď je najtichší,
vtedy ťa najviac prosí.
O chvíľku únavy,
o kvapku tvojej rosy.


Milan Rúfus, sb. Básne

MÁJOVÁ

Je vlahý večer - druhý máj,
už vidím, jak se usmíváš,
vždyť před oknem mým není háj
a nejsem Mácha - pravdu máš.

U okna přesto zůstávám
a hledím do rozkvetlých korun stromů
a náhle zvláštní pocit mám,
jak když tulák se vrací domů.

A všude krásný, svatý klid,
jen řeka tichou píseň šumí.
I ona umí tiše snít,
kdo naslouchá - ten porozumí.

Teď o Tobě, má lásko, sním,
v srdci i v duši jistota,
že přichází to dobře vím,
i jaro mého života.

Marta Košťálová-Kábelová, sb. Vyznání

PÍSEŇ O LÁSCE

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.

Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.

Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.

Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,

abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.

Jaroslav Seifert, sb. Nejkrásnější bývá šílená