hannah2000
komentáře u knih
Dalších 365 dní
Blanka Lipińska
K trilogii 365 dnů jsem se dostala zcela náhodou a se smíšenými pocity jsem četla 1.díl. Tak cca v 1/2 jsem zkonstatovala, že je to Padesát odstínů, ale po mafiánsku. A ne úplně dobře napsané a že ji asi odložím. Nojo, jenže ten konec. Zkrátka jsem nakonec sehnala i další díly a pokračovala. Druhý díl měl víc děje, stejně sexu a objevil se Nacho, tím se děj stal zajímavějším. No a 3.díl už byl konečně lepší a akčnější, i o chlup lépe napsaný, takže se četl (navzdory přeskakování některých částí) docela rychle. Takže mohu zkonstatovat, že to jako jednoduchá vztahová romantika (po mafiánsku) na odreagování (to zvýrazňuji) docela ušlo. Kdo přijal Padesát odstínů nejspíš přijme i toto. A hodnocení? Styl psaní: *. Děj: **** za 3.díl a závěr trilogie. Hlavní hrdinka: často na pěst, což v hodnocení píšu asi úplně poprvé.
Souhlasím s @monika0181, že hodnotit trilogii jde až po dočtení všech dílů. Kdyby toto vyšlo jako 1 kniha, bylo to trochu probrané od stále se opakujících scén, a lehce učesané textově, hodně by to příběhu přidalo.
PS: Díky knize se rozšířil můj přehled o značkách aut, bot a módy. Tak za ty auta dávám taky *** :-D.
„Opět jsem seděla v podivném, ale krásném autě, které rozhodně nepocházelo z téhle doby. Podle toho, co jsem mohla vidět v bledém světle pouličního osvětlení, bylo auto modré se dvěma bílými pruhy uprostřed. Prohlédla jsem si vnitřek a souhlasně přikývla. Je to normální vůz, pomyslela jsem si, žádná kosmická loď. Mělo tak tři ukazatele a čtyři spínače a na dřevěném volantu nebyla žádná tlačítka. Skvělé“
Vila v Itálii
Julie Caplin
Tak tento příběh se opravdu vyvedl. Klasická romantika, milá, italská, plná slunce, pohody a nechybí ani trocha toho správného jiskření. Hlavní postavou je sympatická Lia a dál tu jsou veselý Leo, odtažitý Raph, Ernesto a jeho velká rodina. A samozřejmě nechybí ani záporňačka ;-). A mezi posloucháním jsem hledala Positano, Amalfi, Cetaru, stezku bohů (Sentiero Degli Dei), kávovou granitu, Limoncello, Negroni, omáčku Amatriciana, … Také se podívám po textilních obrazech. Jejich výroba zněla zajímavě. A ve vyprávění byla zmínka o postavě a městě, které by se mohly objevit v další knize. Tak už se těším. A teď si zajedu na pizzu, ty pasáže z pizzerie byly velmi sugestivní :-D.
Zachráněné dopisy
Sandra Brown
Další kniha z počátků autorčiny spisovatelské dráhy, která poprvé vyšla v roce 1986 pod pseudonymem Erin St. Claire v edici Harlequine - Silhouette Intimate Moments. Není to autorčin klasický propracovaný román, na jaké jsme zvyklí z její pozdější tvorby, ale jednoduchá romantika s pikantními vsuvkami. Od začátku je jasné, o co půjde a kam to směřuje. Příběh je jednoduchý, s třemi perspektivami vyprávění - přítomnost z pohledu hlavního hrdiny a hrdinky a minulost zprostředkovaná pomocí dopisů. A hlavní postavy průběžně váhají, zda ano či ne. Ačkoliv je knížka docela čtivá, byly některé pasáže zbytečně natáhnuté a trochu tam chybělo napětí, které je jinak pro Sandru Brown dost typické. Ale jako jednoduchý romantický příběh na odreagování po náročném dni je dostačující, a u mně kniha skončí v poličce spolu s Harlequinkami, ke kterým se ráda občas vrátím.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Kniha začíná citátem: “ Koho to alespoň jednou nenapadlo: jsem monstrum, nebo jen tohle všechno znamená být člověkem? - Clarice Lispector
Ač už jsem o knize sem tam zaslechla i dříve, tak jsem se k ní dostala úplně náhodou díky poslechu Četba s hvězdičkou v ČRo. A přestože řeší hodně těžká témata jako rasismus, šikana, sociální rozdíly, jiná sexuální orientace, …, a to v kombinaci s komplikovaným dospíváním, hodnotím knihu jako zajímavou a dobře zpracovanou. Ráda čtu příběhy, které jsou založené na pocitech, myšlenkových pochodech a nějaké nestandardní životní situaci. A tady přesně tohle je. Těžká životní situace, tápání postav, jak se s problémy poprat, chybná rozhodnutí a tíživé následky z nich vyplývající. Pocity a postavy jsou postupně propracovávané do hloubky. Kniha je psaná ve 2.osobě jednotného čísla. Začíná sdělením matky, že umřel děda. A tato informace vrátí hlavního hrdinu do minulosti a ten začne vzpomínat a najednou si uvědomí, že něco si nepamatuje a něco si pamatuje až moc dobře. A u něčeho si není jistý, jestli to je jeho vzpomínka nebo ji převzal. A pak už se to rozjede, vzpomínání na různé nezapomenutelné situace, přítomnost, vzpomínání … A působí to, jako by to autor sám prožil, jako by to byl jeho příběh. V poslední době se tato forma objevuje častěji a pojmenovávají ji autofikce. Trochu mě při čtení mrazila představa, že by si něčím takovým mělo procházet dítě. A taky mě napadlo, co na to říká blízká rodina autora? Jestli se jich nedotklo, že píše touto formou o kontroverzních tématech? A že vlastně nevíme, co je ještě autobiografie a co už je smyšlené. Někde jsem v rozhovoru zaslechla, že moc nadšení nebyli. Ale líbí se mi i ten přístup: Stalo se to tak doopravdy nebo si ty vzpomínky moje paměť upravila? Což má být vlastně podstata knihy a z toho vyplývající název.
Na ČRo psali, že kniha není vhodná pro děti a mladistvé. Já bych přidala, že také není pro ty, co neumí přijmout queer osoby. Všem ostatním bych ji doporučila, ale není to lehké čtení. A souhlasím s autorem. Zapomenout je složitější než si pamatovat. A omlouvám se za delší komentář, ale nějak mi nešlo nacpat vše, co mě v souvislosti s touto knihou napadlo, do pár slov nebo vět.
Hodnocení 90%
A pár úryvků:
Dnes už víš, že stejně snadno, jako se slovo může stát zbraní, dokáže násilí nahradit jazyk. Pěst je často jen věta srozumitelná každému.
Stydíš se za sebe; jsou tu obrazy, k nimž se vracíš jen nerad, jen když je kolem ticho a tma a ty nemáš na výběr.
…. je lepší zapomenout.
Matka má složku přání, obrázky domků se zahrádkou vystříhané z časopisů, …
Těla
Klára Vlasáková
Po přečtení prologu a začátku první kapitoly jsem knížku na několik měsíců zklamaně a znechuceně odložila. Pak mi to nedalo a začala jsem číst tam, kde jsem předtím skončila. Ale nakonec to docela šlo. Kniha zahrnuje témata, o kterých se sice moc nemluví, ale která nás v životě provází: stárnutí, vztah matky s dcerou, potřeba si v důchodu přivydělávat, aby člověk mohl žít trochu normálně a dokázal to poplatit, … Před kapitolou 19 bych dala dokonce hodnocení ****. Ale kapitola 19 byla stejně šokující jako prolog. První polovina knihy se vyvíjela dobře, mělo to děj, byly do toho přidány úvahy hlavních hrdinek matky a dcery a jako celek to působilo dobře. Sice děj depresivní, hlavní postava se nechová jako úplně klasická šedesátnice, protože v šedesáti už člověk víceméně ví, co je v životě důležité a co ne. První polovina knížky se tedy vyvíjela docela slibně, trochu děje, trochu mudrování, ale pak se tam začaly přidávat takové nestandardní nesmysly a konec byl divný. Vlastně žádný. Na to, jak se o té knížce mluvilo jako o zajímavé, mě tedy zklamala. Do první půlky jsem jí trošku srovnávala s knížkou Rozložíš paměť, ale tam se nemotalo tolik témat a byla víc propracovaná do hloubky, ne ani dějově ale myšlenkově a zpracováním hlavní postavy. U knihy Těla si myslím, že na mě působila trošku divně tím, že ji napsala autorka ve věku maximálně mladší hrdinky. A dle mého se tím nedokázala vcítit do života šedesátnice. Určitě bych knížku nedoporučovala nikomu mladšímu, aby si nevytvořil zkreslený pohled na život okolo šedesátky. A už vůbec ne někomu, kdo prožívá nějaké ne zrovna jednoduché životní období, protože je dost depresivní. U této knížky mi chyběl nějaký závěr, takovéto WOW, které jsem od toho čekala. Něco, díky čemuž by mi to téma chvíli nešlo vymazat z hlavy. Takhle z ní mám jenom velmi velmi smíšené pocity. Ale, tak je to jen můj názor a dojem z knihy a možná jsem měla jen na základě recenzí velká očekávání.
Skok do neznáma
Sandra Brown
100%
Vím, že Sandra Braun píše dobré romány, ale tento se jí opravdu povedl a patří mezi ty nejlepší, co jsem od ní četla. Tentokrát je to tak trochu jiný příběh, inspirovaný dobou platnosti prohibice, kterou v Americe vyhlásili v roce 1920. Není to ani krimi ani thriller, ale spíše společenský román. A na pozadí prohibice se odvíjí příběh bývalého vojáka, mladé vdovy a dalších z malého městečka někde v Texasu, kteří se každý po svém snaží vypořádat s nelehkou dobou po 1. světové válce. A samozřejmě nechybí sympaťák, žena, co se snaží nic nevzdávat, padouši, napětí, jiskření a dramatický závěr knihy. Zpočátku jsem čtení odkládala na později, protože mě úplně nelákal příběh 100 let starý. Ale byly to zbytečné obavy, příběh je čtivý, napínavý, dobře do detailů propracovaný. Za mě doporučuji .
Tajnůstkáři
Sandra Brown
90%
Napínavé, čtivé, další klasický román/krimi od Sandry Brown. V příběhu se střídají dvě dějové linky. Jedna sleduje hlavně Arden a ostatní postavy v přítomnosti, druhá postupně odkrývá minulost starou 20 let, kdy se udála loupež, nevysvětlené umrtí a zmizení. V lince z minulosti se postupně čtenář seznámí s hlavními aktéry loupeže, v lince z přítomnosti se postupně poodkrývá, jak minulost stále ovlivňuje osudy postav. A protože je to Sandra Brown, tak ke konci dojde k několika obratům v ději, jako v mnoha jiných jejích knihách. Nechybí napětí, ale ani trocha jiskření. Doporučuji ke čtení, jen počítejte s tím, že občas bude těžké čtení přerušit a odložit na později :-D.
Letenka z džungle
Sandra Brown
Kniha typu Harlequin - jednoduchá, lehce naivní romantika s napínavou a rádoby drsnou zápletkou :-). Takže příběh se musí brát jako klasická jednohubka na večerní odreagování. Ale stejně ji doporučuji, právě pro tu jednoduchost je to příjemné relaxační čtení.
Příběh byl napsaný v r. 1987, tedy v počátcích spisovatelské dráhy SB a poprvé vyšel pod psedonymem Erin St. Claire.
Ztraceni v divočině
Sandra Brown
Tato kniha patří do kategorie jednoduchá pikantní romantika na entou :-D. Je ale dostatečně čtivá. I v tomto příběhu je od všeho tak akorát a čtení je ideální na odreagování po náročném dnu. Příběh napsala SB v počátcích své spisovatelské dráhy ještě pod pseudonymem Erin St. Claire pro edici Harlequin - Silhouette Intimate Moments a už tenkrát uměla psát poutavě a barvitě.
PS:
1) Čtrnáctá kapitola by měla mít spíš označení Epilog.
2) Nakladatelství HarperCollins vydává tyto starší knihy od SB na základě licence Harlequin Books, čímž doplňuje její knihy, které u nás zatím nevyšly, což je fajn. Ale je škoda, že si nedají víc práce s korekturou. Na začátku knihy totiž chybělo sem tam písmenko na konci slova, ale ke konci knihy už dle mého vázly i správné české formulace. Je to škoda. Kniha vizáží i příběhem fajn, ale toto hodně ubírá.
Podraz
Sandra Brown
Další klasika Sandry Brown - krimi s romantickou zápletkou. Hlavní hrdina - rebel, to už je také taková klasika. Tentokrát je víc padouchů a víc skoro-hlavních postav a děj je pěkně zamotaný. Vždy, když už si čtenář myslí, že ví, zápletka se otočí o 160 st. :-D. Také mě hrozně baví, jak je Sandra Brown úplně dokonalá v barvitém popisování - např.:
“… div neviděl, jak mu z uší stoupá kouř, a upřímně řečeno mu to neměl za zlé.“
“… Když jsi mě poslal pro paní Bennettovou, byl u ní v ložnici. Otevřel dveře. Vyvalila se pára. …“ :-D
A přestože SB napsala i mnohem lepší knihy (za ty považuji např. Francouzské hedvábí, Šarádu nebo Tichý muž), tuto doporučuji jako napínavé ale zároveň pohodové čtení na dny volna.
Lest
Sandra Brown
Klasická Sandra Brown :-). Od všeho trochu - krimizápletka, sympatický hlavní hrdina - rebel, záporák, romantická linka, napětí, … Vše nadávkované tak, aby se kniha dobře četla. Super čtení na dovolenou.
Kletba podle Justiny
Lydie Romanská
Další český román s rodinou ságou a průřezem dějin v pozadí. Z Ostravska, ale to není v ději až tak důležité. Je to příběh vyprávěný stroze, ale zajímavě a chytlavě. Do děje je vsunutá linka nadpřirozena, tajemná dívka, která ovlivňuje život hlavních postav, a přidává tím na napínavosti. Děj většiny knížky je vypravován plynule, až v závěru se roztříští do popisu osudů potomků hlavních postav. Knihu doporučuji všem, co rádi rodinné ságy i příběhy s českou historií v pozadí. Knihu jsem poslouchala jako čtení na pokračování v ČRo v podání Petry Kocmanové. I proto dávám 5*. Samotný příběh je skvělý, ale je i velmi dobře načtený a doplněný hudbou.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Sice zase příjemná oddechovka, ale v tomto příběhu mi chybělo víc povídání o Skotsku. V předchozích knihách bylo vyprávění a popisy míst, kde se děj odehrával, příjemným doplněním k jednoduchému romantickému příběhu.
Domek v Irsku
Julie Caplin
Příjemná romantika na odreagování, sympatičtí hlavní hrdinové, popisy smaragdového ostrova, jak Irsku říkají, sem tam vaření a dobrá whiskey :-D a hodně klidné pohody. Ideální na odpočinek od dnešní uspěchané doby. Jen je v tomto příběhu méně napínavých míst. Ale i tak knihu doporučuji a už se těším na další příběh. Je totiž sympatické, jak na sebe příběhy této série volně navazují, takže hlavní hrdinku vlastně už známe z předchozí knihy. I proto se vyplatí číst knihy ve správném pořadí.
12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu
Jordan B. Peterson
Ne všechno mě v této knize zaujalo, ale pár míst ano. Asi je to tím, že pár míst se dotklo toho, s čím bojuji já. Nejdřív jsem chtěla dát jen ***, ale toto nakonec rozhodlo o výsledných ****. To, že jsem na pár místech našla návod pro sebe. Asi i trochu pomohlo to, že autor střídá v knize popis svého života a problémů s radami, jak se k tomu postavit. Ne, jak to vyřešit. Některé situace totiž řešení nemají. Ale je úplně jasné, že každý tuto knihu uchopí a pochopí z jiného úhlu, jednoho zaujme, druhý ji projde letmo.
A pro ty, co ji ještě nečetli, přidám jeden úryvek:
"... Nároky každodenního života neustanou jen proto, že vás postihla pohroma. Pořád si musíte plnit své běžné povinnosti. Jak to všechno zvládnout? Tady je pár věcí, které jsem se naučil:
Každý den si vyhraďte trochu času a popřemýšlejte a promluvte si o nemoci či jiné krizi a o tom, jak ji zvládat. Mimo tento čas se o ní nezmiňujte ani slůvkem. Pokud ten rozkladný účinek neomezíte, vyčerpá vás to a všechno začne klesat ve spirále ke dnu. Ničemu tím nepomůžete. Proto raději šetřete síly. Vedete válku, ne jen bitvu, a válka sestává z mnoha bitev. Musíte zůstat bojeschopní po celé její trvání. Když obavy související s krizí vyvstanou i mimo vyhrazenou dobu, připomeňte si, že je důkladně proberete v určenou chvíli. To obvykle funguje. Oblast vašeho mozku, která generuje stres, především zajímá, zda máte plán. Jeho podrobnosti jsou pro ni vedlejší. A nenechávejte úvahy o krizi na večer nebo noc, protože pak neusnete. A bez dostatečného spánku se vám začne život rychle hroutit. ..."
Čarodějnice
Roald Dahl
Zajímavé a napínavé. Dahl vyniká originálními náměty a výborným zpracováním a tato kniha není výjimka. Jen tedy nedokážu odhadnout, jak starému dítěti bych ji s klidem doporučila. Dětem od 7 let ale asi ne.
Jak se vám líbí
William Shakespeare
Poutavé a humorné a plné nezapomenutelných a pravdivých replik. Za mě jedna z nejpovedenějších her od Shakespeara.
Jan Masaryk - Pravdivý příběh
Pavel Kosatík
Čekala jsem obyčejný životopis Jana Masaryka a dostala jsem rozsáhlou knihu se spoustou informací. Kromě popisu jeho života zahrnuje i nahlédnutí do života jeho blízkých a také nabízí jiný pohled na jeho otce. A kromě toho nechává nahlédnout i do doby, ve které žil. Zajímavě a z jiného úhlu, než je obvyklé, popisuje dějiny a historické souvislosti. Chronologicky, jak do nich Jan Masaryk zasahoval a ovlivňoval je, a jak události doby ovlivňovaly jeho. Z toho důvodu je to čtení na dlouho, aby bylo možné vstřebat tu spoustu zajímavých informací.
Květy zla
Charles Baudelaire
HLAS NITRA
Kdo právem člověkem se zveš,
v tvém srdci žluté hádě sedí
jak na trůně; jen slyš, zda nedí
„ne“ pokaždé, když „chtěl bych“ rceš?
Když oko tvé, jež touhou hoří,
se v nymfy luzné zraky noří,
dí hádě: „Pamatuj, co smíš!“
Ploď děti nebo sázej štěpy,
se dláta chop, verš piluj lepý,
dí: „Večer budeš živ? — to víš?“
Co člověk sní, co započíná,
to neúprosné hádě čeká,
jej dotíravým hlasem leká
a „rozpomeň se!“ napomíná.
VIII.
Ó Smrti, kapitáne starý, plavbu počni!
Ten břeh je plný nud, ó Smrti, již je čas.
Jak inkoust nebem, zemí tma se lije noční,
však v srdcích, ty je znáš, tam vládne samý jas!
Ten oheň pokud plá, ať síly neztratíme,
tvým jedem občerství nás číše nalitá!
Buď Peklo tam neb Ráj — jen nové buď, až zvíme,
čím propast Neznáma nás na dně uvítá!
(přel. Jaroslav Goll)
PS: V jenom starším komentáři jsem četla, že po přečtení dekadentní poezie se má údajně dostavit špatná nálada. Tak za mě můžu potvrdit, že asi ano. Dopoledne jsem strávila v teple, s touto knížkou a voňavou kávou. Pohlcená do knihy, ... četla jsem, listovala, vracela se ... A odpoledne stálo za "starou belu". A nevím, jestli to bylo tím zamračeným dešťovým počasím nebo se dostavil účinek těch zvláštních temných básní.
Copak ze mě bude?
Svenja Ernsten
Kniha mě zaujala názvem i obálkou. Je velmi hezky zpracovaná - jak texty tak obrázky - a myslím, že zaujme nejen děti. Popisy jsou totiž velmi zajímavé a v podstatě odborné, jen podané jednoduše, aby jim děti rozuměly. Kniha je čtvercového formátu a listy má pevnější, tak by měla dobře odolávat zvídavým dětským ručkám při prohlížení.
PS: Toto je již několikátá naše knížka od nakladatelství Kazda a zase moc pěkná. Toto nakladatelství si k vydání vybírá hlavně knihy s přírodní tématikou a všechny, které jsem viděla, jsou moc pěkně zpracované.
