hannah2000 komentáře u knih

Čtivé a dobře napsané. Jen bych knihu nezařadila mezi krimi, ale mezi společenské, možná ženské romány s krimizápletkou. Je to příběh o třech ženách, které se znají z dětství a nyní se po letech znovu potkají. Příběh ze zapadlé malé obce, kde jedna bydlí a dvě tady hledají klid. Jedna utíká z velkoměsta, jedna se vrací pro odpovědi. Každá z žen má jiný problém, jiný přístup k životu, vyznává jiné hodnoty. A na tom je příběh postavený. Po letech se jejich životy znovu propletou, přidají se další postavy a osudy, sem tam se děj vrátí do minulosti, zamotá se to vraždou a pak zase postupně rozmotává...
Je to příjemné čtení na víkend a já dávám 4,5*.
PS: Toto byla moje 1. kniha od M. Klevisové a po dalších se určitě podívám.

16 12.06.2021

Mnohovrstevnatý příběh, kde hlavní roli hraje pandemie, která zachvátila svět. Na začátku jsem si říkala, že to je jako naše skutečná současnost. Jenže L.Wright začal knihu psát už v roce 2017 a dokončil ji v roce 2019, takže děj je tedy jen pouhá fikce. V současnosti ale působí až děsivě, jak dokázal popsat průběh pandemie v souvislosti s šířením, chováním politiků i reakcemi lidí. Naštěstí pro náš svět současnost není tak apokalyptická jako děj v knize.
Je to čtivý, napínavý a zajímavý thriller, který obsahuje vše, co správný thriller má mít. Zajímavá zápletka, sympatický hlavní hrdina, který se, všemu navzdory, nevzdává, vojenské zápletky, politika, ... K tomu osobní příběhy hlavních hrdinů a trochu (tedy spíš víc, ale rozhodně zajímavé) teorie k hlavní zápletce. Takže části s hlavní dějovou linkou jsou proloženy informacemi o virech, bývalých epidemiích i pandemiích a to včetně moru, eboly, Sarsu, hledání vakcín, ... Do toho je namícháno vyprávění o životě a rodině hlavního hrdiny Henryho, ale i o životě vedlejších postav. Kniha se dotkne i problematiky muslimů, politiky, ale také i etiky výzkumů. V první půlce knihy se vše postupně rozvíjí, v druhé půlce děj doslova letí všemi směry, trochu na úkor propracovanosti. Přesto se mi kniha líbila a doporučila bych ji všem, co rádi čtou napínavé thrillery se zajímavou zápletkou. To, že se autor trefil dobou vydání do doby covidové (přestože ji psal bez tušení, že něco takového přijde), knihu dělá hodně aktuální a o to víc zajímavou.

8 24.05.2021

Po dočtení hodnotím knihu 4*, neboť čtení (ušima) jsem si opravdu užila a pomohlo mi odreagovat se od únavné reality. (Na začátku jsem tedy tipovala hodnocení spíš 3*.)
Celý příběh je takový mix - sem tam humorná scéna, hodně hudrování dospělé/nedospělé hlavní hrdinky nad nespravedlností života a její trochu svérázné řešení problémů a vztahových exkapád, které se na ni stále “valí”, občas příběhy vedlejších postav a hodně uklízení. Doplněné popíjením kávy Starbucks a čaje s mlékem, pojídáním sušenek a toustů s limetkovou marmeládou a večerním popíjením vína. Stačí se začíst, přesunout se do Anglie a žít jiný život. Děj je sice jednoduchý, ale čtivý.
Takže pro mě to byl skvělý relax navzdory tomu, že hlavní hrdinka byla občas (spíš dost často) na “proplesknutí” :-D.

2 12.05.2021

Jednoduchý příběh, ale čtivý a relaxační. Ideální čtení na víkend na odpočinutí od hektického týdne. Trochu mi v některých částech vadil styl vyprávění à la "puberťačka", ale zase dávám plus za to vaření a povídání o květinách během vyprávění :-D. A po dočtení jsem vyzkoušela i recept na Čokoládový průšvih a ano, je to opravdu moc dobré.
(PS: Info pro ty, co chtějí recept také vyzkoušet - použila jsem 85% čokoládu Lindt a pekla raději 11 minut na 220°C - z poloviční dávky byly 3 méně plné mističky na suflé :-D)

3 21.02.2021

Tuhle knížku jsem si koupila hlavně ze zvědavosti, co se tak asi může skrývat pod pojmem “Románová kronika ztraceného města”. Nic jsem nečekala, nic si nepředstavovala. Ale jak jsem se postupně začítala (tedy zaposlouchávala - mám audioknihu), tak mě to tak nějak začalo do příběhu vtahovat. Na začátku nenápadně. Postupně jsem poznávala postavy a nelehký život v havířském městečku na konci 19.století. A to hlavně z pohledu ženských postav, ale sem tam i dětských a mužských. A pak jsem příběhu propadla. Děj se totiž postupně košatí, přibývají postavy, odkrývá se realita tehdejšího života, vrší se zápletky. A vše vás víc a víc upoutává a vtahuje.
Knihu řadím mezi nejlepší, co jsem četla a to jak způsobem vyprávění, tak i rozsahem a zasazením děje do reality života na přelomu 19. a 20. století. Už se těším na další pokračování. Doporučuji všem, kdo mají rádi reálné příběhy i těm, co se zajímají o historii Těšínska, kde snad nikdy nebylo lehké žití.
PS: Audiokniha je namluvená paní Vilmou Cibulkovou a též se řadí mezi velmi zdařilé. Jak zpracováním, tak hlasem interpretky.

12 25.01.2021

Knížka plná zamyšlení a vtipných pohledů na vše možné. Milé, čtivé, moudré. Doporučuji jako čtivo na odreagování a získání nadhledu nad současným světem.

A něco málo ukázek:
DOBRÉ ÚMYSLY
U některých lidí se to dostavuje pravidelně na Štědrý večer, u jiných až na Silvestra a u ještě jiných třeba i o jejich narozeninách nebo kdy; zkrátka každý člověk má svůj den, ve kterém pojímá dobré úmysly. Tak to na něj zničehonic přijde jako nachlazení nebo zjevení; nejdřív je mu trochu hloupě, pak se mu udělá morálně nanic, a potom si řekne, že sám je tím vinen a že by všechno mohlo být jinačí a lepší, kdyby nějak zreformoval svůj život. To je okamžik, kdy se člověku zpravidla vynoří Dobrý Úmysl.
...
O ZNÁMKÁCH JARA
Jsou různá znamení na zemi i na nebi, která provázejí příchod jara, například kosové; jakmile kosové začnou křičet a pískat na flétnu, můžete vzít na to jed, že už je březen, a že to tedy začíná.
...
Jsou ovšem i jiné, stejně spolehlivé známky, například když domácí ženské začnou čistit okna. Přijde to na ně jako na tu čemeřici, nejspíš nějakým vnuknutím z vesmíru; v každém patře visí modrá sukně a růžová zástěra, mává utěrkou a zpívá; a strážník na ulici dělá, jako by to neviděl, protože ta Káča, to se ví, není přivázána; ale jak známo, zjara obyčejně holky z oken nepadají.
...

PS: Ke knížce se ráda vracím a nějaký ten úryvek si zase znovu přečtu a vždycky mi spolehlivě vyloudí úsměv na tváři :-).

3 03.01.2021

Jednoduché, ale odpočinkové a čtivé.
Hlavní hrdinka má svérázný přístup k životu, dalo by se přímo říct, že jí není nic svaté. Jenže to je tím, že se s ní život moc nemazlil a ona se takto brání proti zklamání. Záhadné dědictví jí ale vše otočí naruby. Postupně se děj čtivě zamotává a ač jsou některé části v podstatě předvídatelné, vtáhne to čtenáře do příběhu.
Toto je přesně ten typ knihy, po kterém ráda sáhnu, když si chci odpočinout od světa kolem nás. Když chci zapomenout na realitu a ponořit se do romantiky. Za mě doporučuji.

3 18.12.2020

Zajímavý příběh nevšedního člověka, jehož život ovlivnil dar léčit i doba, ve které žil. A také temné stránky jeho povahy. Zároveň se mi líbilo literární zpracování pana Klímy.
Na film do kina teprve půjdu, ale myslím, že oproti filmu má kniha jednu obrovskou výhodu. Na konci je totiž dovětek pana Klímy, který se svou typickou lačností po ověření, jak to bylo doopravdy, pátral v archivech a mluvil se žijícími svědky. A pak čtenáře seznámil i s Janem Mikoláškem skutečným a porovnal tyto skutečnosti s příběhem. To dalo tomu literárnímu příběhu další rozměr. Za mě doporučuji všem, co rádi životopisy, i těm, co se zajímají o přírodní léčitelství.
PS: Poslouchala jsem audioknihu a dávám *****. Je velmi dobře namluvená i zpracovaná.

2 17.10.2020

Komentář není třeba :-), stačí si přečíst pár veršů:

V
Nebe déšť jako mladé víno stáčí
pro hrdla stromů, co jich je.
Na zdraví tedy — i když nevím na čí?
Na zdraví třebas této aleje!

Dva zmoklí blázni zrovna tudy kráčí.
On říká jí, že obejmul by svět!
A ona jemu zas, ať ji obejme radši,

že mohla by mu jinak uletět,
a svět — ať počkat ráčí!

Jak sám jsem byl v té chvíli na světě!

XI
Jak víno čistý vzduch je v zimě.
A vítr tedy připíjí mně,
až třaská pohár jiskrný!
Tak užíváme celé dny,

krystalky ledu na dně číší.
A když se potom vítr ztiší,
slýchávám tlouci srdce své

a všechno, co se žene tepnou.
Ze zavátých brázd s křikem vzlétnou —

v sněhu schoulené koroptve.

2 17.10.2020

Poměrně dlouho jsem hledala knížku, která by obsahovala české pověry, pranostiky, svátky, zvyky a popisy méně známých, dneska už moc nedodržovaných tradic. Hlavně, kde se vzaly a co vlastně původně znamenaly. A to vše v této knížce je. A je to doplněno úžasnými tradičními obrázky Josefa Lady, říkankami pro nejmenší, texty písniček, které se vážou ke svátkům a tradicím, a povídáním. Pěkně seřazeno od jara do zimy. Přestože je knížka zařazena jako dětská, zaujme i dospělé, které zajímá historie z hlediska tradic. Je to knížka na studování po celý rok. Stačí si pěkně sesednout - malí i velcí - a číst a povídat si a plánovat, co z toho musíme zavést doma i my. Čtení téhle knížky je příjemné zastavení k odreagování od dnešního uspěchaného života. PS: Já třeba měla nejraději svátek svaté Barborky - večer dát punčochu za okno a čekat, co v ní asi ráno bude :-)

06.09.2020

Básně Viktora Dyka jsem pro sebe "objevila" teprve nedávno. A tak postupně jeho knížky poezie procházím, pročítám a pokaždé mě v nich něco zaujme. A tuhle sbírku si zařadím mezi ty, ke kterým se budu vracet.
A přidávám něco pro ostatní, kteří knihu ještě nečetli, třeba zaujme i někoho jiného.

Sestřička starost

Sestřička Starost s námi chodí.
Neujdeš jí vlakem, neunikneš jí lodí;
a jsme tak na sestřičku zvyklí,
že bychom ani jí neunikli.
Víme to, doznáme to plaše,
že patří k nám a že je naše.
Osudem tak už je určeno,
že milujem i své břemeno.
Jen touha školácká občas nás jímá
odskočit chvilinku, když Starost dřímá,
stavit se v sousedově sadu,
tropit něco bez ladu a skladu,
jít bez cíle a vesele,
květů se navonět jetele,
naslouchat, kterak hučí splav,
zavolat horám na pozdrav,
říc‘: Svět je krásný, dobří jsou lidé.
A vždy je chvíle, která omámí!
Sestřička Starost za námi přijde,
šátečkem mává už za námi!

Já pro sebe V.Dyka-básníka objevila teprve nedávno a teď objevuji "nové a nové" kousky z jeho tvorby, které stojí za přečtení. A jen pro inspiraci a ukázku jedna báseň z této knihy:

JÁ PŮJDU DALEKO

Já půjdu daleko a nevím dobře, kam.
Zlého se nebojím, dobrého nečekám.
Když kříž svůj vzali jsme, tož donesme svůj kříž.
Jen jsem se zastavil a nezastavím již.
Já půjdu daleko a nevím, dojdu-li.
Noc. Mnozí nedošli a mnozí usnuli.
Já půjdu, na bránu zavřenou zaklepu.
A jestliže je noc, tož půjdu poslepu!

Tato sbírka není jen tak na odpočinkové počtení. Jsou to básně chmurné, až depresivní. Až mě překvapilo a zaskočilo, že někdo, kdo napíše milé sbírky pro děti, napíše i něco tak chmurného.
Těmto básním se musí dát čas... Ale pak zaujmou...
Posoudit je musí každý sám, sbírka je volně dostupná - viz odkaz nad anotací.

Mě jich zaujalo víc, třeba i tato:

DEN PRÁSKL DO KONÍ

Den práskl do koní Tma se řítí krajem
Nachová oblaka Patos a smíření
A máme ze tmy strach Tak na co si hrajem
Vteřinou zrození zaživa pohřbeni
Jsme kusy ledu Tajem

A potom vyrostem Tmy se nebojíme
Zombies a fantomy Monstra a mumie
Ze tmy jsme vzešli a v tmu se obracíme
Když oči zavřeme, ta tma tam taky je
Není kam zdrhnout Víme

Den práskl do koní Vítr mu rve vlasy
Ten stařec plešatej Jdem za ním Za světlem
Jdem hledat ohně hvězd Tma však hvězdy hasí
Jedna z nich bláhová zalítla nad Betlém
sníc o tom,
že svět
spasí
?

3 02.05.2020

IX.
Na stole stojí sklenka vína
a někdo z ní už ochutnal
Ale teď je opuštěná
Proč a kdo to rychle vzdal...
Neměla tu chuť, kterou měla mít
Co se jen mohlo přihodit?
Nebo ten někdo
potkal svou lásku
a odešel s ní na procházku
Tak to tak nechme být!

Jak včera večer vítr vál
celé nás trochu rozfoukal
Učešeme, uhladíme vlasy
najdeme zbytek své bývalé krásy
Kampak se ztratila?
Kdo nám ji vzal?
Odnesl ji čas
ten nelítostný pán
Má s námi jiný plán
Kapičku moudrosti nám nechal
a jinam spěchal
Teď už poraďte si samy, milé dámy
nebo bude konec s námi

Milé, jednoduché, humorné, čtivé, odpočinkové.
Jednoduchý příběh, sympatičtí hrdinové, humorné scénky, pes, co sem tam něco provede, trocha romantiky, ... Není to knížka, o které se bude psát v učebnici literatury, ale určitě bude patřit mezi knížky doporučované jako příjemné čtení po náročném dnu.

4 29.02.2020

Základní přehled o víně si sice uděláte, ale ... Těch ale je víc. 1. Autorka zmiňuje celý svět, ale o oblastech v ČR se nedozvíte skoro nic. 2. To samé platí o odrůdách pěstovaných u nás, ale třeba i v Maďarsku. ... Doporučení vín k jídlu a doporučené teploty vín pro podávání je ale zpracováno přehledně. Takže shrnuto, pokud o víně nevíte zhola nic a po přehledu našich vín a oblastí netoužíte, tato kniha vám bude stačit. Pokud vás zajímá víno, historie, přehled světových i našich vín, ale i vše, co k vínu patří (například jak si víno vybrat, aby mi chutnalo), navštivte raději nějaké muzeum vín a doplňte ji ochutnávkami a povídáním si u dobrého vinaře. :-D.

2 03.01.2020

Tenounká knížečka, ale velmi pěkně zpracovaná (kvalitní papír, obálka i vazba).
Verše Jana Zajíce se střídají s kresbami výtvarnice Míly Prokůpkové, které celé dílo přesně doplňují. Hlavní důvod vydání této knihy - připomenutí Jana Zajíce, jeho osudu, ale i jeho básnění, je provedeno s citem a dokonale. Samotné verše, ač ne dokonalé, zaujmou. Některé jsou pesimistické, ovlivněné dobou, další jsou o lásce, ... Škoda tak mladého života i talentu.
Těm, co rádi listují v poezii, knihu doporučuji.

A přidávám ještě jeden krátký verš o lásce:

MÍŠA
Tvé oči jsou jak macešky
snad do nich chodí hvězdy spát
V tvých očích jsou vidět dálky
je z nich cítit vůni krásy vát.
Tvé oči jsou jako by povídaly
tu nejkrásnější povídku,
proto se nezlob, když ti řeknu
malý a něžný semišový medvídku.

3 03.01.2020

Zvláštní kniha, původně jsem ji začala číst už před několika měsíci, ale nemohla jsem se začíst. Čekala jsem totiž od knihy něco trochu jiného, i když vlastně nevím, co přesně. Ale nedalo mi to a časem jsem se k ní vrátila.

Samotný příběh je smíchaný z několika částí. Z popisu New Yourku a jeho architektury, z technického popisu staveb i odklízení sutí po útoku, z trochu nezáživného vyprávění o událostech těsně před i o historii (historii mám ráda, ale zde občas působila rušivě). Dále z vyprávění o několika konkrétních postavách, které v příběhu poznáme blíže, a hlavně to celé doprovází samotný popis šílených událostí 11.září a všeho, co po nich následovalo. A to bylo vyprávěno tak, jak to viděl a prožíval autor. Chvílemi jsem měla pocit, že autor knížku napsal jako terapii, aby se s tím, co na "vlastní kůži" prožil, nějak vyrovnal. Seznámil čtenáře s kamarádem Robem, s Frankiem - nováčkem u hasičů, který byl mezi prvními, co vyjeli k zasaženým budovám, s hasičem Peterem, s vojákem Johnem, který pomáhal odklízet trosky a přitom tesknil po své ženě Joe Ann, která tam pracovala, ... Popisoval, jak všichni několik měsíců fungovali jako roboti a jeli na autopilota, jak jim hladina adrenalinu pomáhala to celé přežít, ale zároveň se báli, že až adrenalin odpadne, zůstane jen prázdnota ... Popisoval, že bylo nemožné najít všechny oběti a jak nemožnost pohřbít své zemřelé nedovolilo pozůstalým se s tím člověkem rozloučit a přijmout fakt, že už tady není ... Vyprávěl o tom, jak se z Kaple svatého Pavla stala záchranná loď, kde vytvořili zázemí pro záchranáře pracující na odklízení ... Tahle část knihy mě vlastně nutila číst dál. Bylo to vyprávění plné emocí i přemýšlení, jak jít a žít dál. Jak se s tím vším vyrovnat.

Celkově kniha působila trochu nesourodě a je znát, že ji psal člověk, co nemá se psaním mnoho zkušeností, a tak trochu nelogicky ve vyprávění přeskakuje. Přesto musím dát hodnocení vyšší. 11.září je událost, na kterou se nesmí zapomenout. I když se to stalo daleko a my u nás byli jen pasívními pozorovateli, nesmíme zapomenout na obyčejné lidi, kterým události zcela změnily život. Takže, knihu doporučuji těm, co je zajímá historie, architektura a technika staveb v New Yourku a také se chtějí dozvědět víc, než jen to, co nám "naservírovali" novináři. Jen to chce mít na čtení čas, abyste se občas mohli vrátit a dočíst nějakou informaci, co jste přeskočili jako původně nezáživnou a nepodstatnou, a občas i něco dohledat na netu. Není to akční příběh, je to vyprávění.

4 30.12.2019

Zajímavě a velmi čtivě vystavěný příběh jedné rodiny, a to rodiny propletené, komplikované a se spoustou tajemství, která se táhnou již z dávné minulosti. A celé je to okořeněné krimi-zápletkou a zajímavými zmínkami o drahých kamenech. Autorka umí velmi dobře a barvitě popisovat a postupně rozvíjet děj i charakterizovat postavy a tím čtenáře polapí. Jen je trochu škoda, že na pár místech některé věty úplně neseděly (možná chyba korektury - mám e-knihu), na čtivosti ale neubíraly. Pro mě byla kniha této české autorky příjemným překvapením a určitě se podívám po dalších.
Doporučuji všem, co rádi čtou zajímavé a napínavé příběhy s rodinnými propletenci.

PS: A ještě přidám úvodní větu knihy, která přesně vystihuje zápletku:
"Každá rodina má své tajemství. Někdy je ale lepší nechat ho spát. Neprobouzet staré křivdy. Ne vždy to ovšem jde. Jsou okolnosti, které minulost dřímat nenechají, probudí ji – a nemilosrdně roztočí kola lidských osudů."

4 21.11.2019