hannah2000
diskuze
Náhodou jsem se dostala k poslechu audioknihy Andělé všedního dne od Michala Viewegha a musím ji doporučit jako velmi zdařené vydání od Nakladatelství Tympanum. V nezkrácené verzi ji načetl David Novotný a velice dobře se poslouchá. Možná toto zpracování ( tedy audiokniha ) zaujme větší okruh čtenářů, či spíš posluchačů, než kniha ke čtení.
Další nápověda: Měl mimo jiné za manželku bývalou manželku Charlieho Chaplina.
Tak začínám. Je jedním z nejčtenějších autorů 20. století a psal pod pseudonymem.
Poznámkou "stejné jako u knihy" jsem měla na mysli krásný estetický předmět. ;-) A s tou grafikou obalu to je někdy taky sporné, knihu si kupujeme hlavně kvůli obsahu. Teď mě ale napadá. V obýváku v polici mám vystavenou encyklopedii, a to hlavně proto, že má velmi vzhledně udělaný obal. Čtečku bych si takto asi nevystavila :-D .
woodward: Musím oponovat ohledně estetiky. Esteticky může působit i čtečka. Například já mám na čtečku kožené pouzdro ve stylu knihy. Příjemně se drží a za desky můžu založit i list s poznámkami. Takže stejné jako u knihy.
Ale s tím atlasem máte pravdu. A když už jsme u prohlížení čehokoli obrázkového a tak, mě moc nezaujaly ani e-časopisy. Sice jsou za rozumnou cenu a hned po ruce, ale není to ono, přestože mám tablet 10,1" (do čtečky ani poslat nejdou). Také různé příručky se schématy nejsou ve čtečce ideální. V těchto případech papír vede :-) .
Ano, pro mě je čtení také únik z reality. Vytěsnění něčeho něčím jiným. U čtení knih vypnu a pouze přijímám. Někdy potřebuju oživit nudu, jindy si potřebuju odpočinout od hektické reality. Podle toho si vybírám knížky. Takže čtení je vlastně někdy relax, někdy dobrodružství.
Jsem nadšená uživatelka čtečky. Nezabere žádné místo a je vždy něco ke čtení po ruce. Ale mám jedno velké ALE.Už jsem to jednou do nějaké diskuze psala. Cena e-knih, která je skoro stejná jako za tištěné vydání, mi připadá neúměrná. A to z jednoho prostého důvodu. Tištěnou knihu si přečtu, doporučím známému, a když má zájem, tak ji i půjčím k přečtení. Když už ji nechci můžu ji prodat. Je to něco hmotného, co vlastním. Ale e-kniha je jako když jdete do kina na film - můžete si ji přečíst pouze vy (ano v tom je rozdíl - i několikrát), ale nemůžete ji půjčit, už vůbec ne prodat, pokud nechcete porušovat zákon. Jedině snad, že bych ji půjčila i se čtečkou, ale to asi žádný majitel čtečky neudělá. Takže cena je trochu neúměrná. Je škoda, že se tištěné knihy neprodávají i s e-knihou jako třeba LP. Jenže to je utopie, hlavní roli zde samozřejmě hraje byznys a nám asi nezbudenic jiného, než to přijmout. Asi vyměním návštěvy kina za nakupování e-knih. Film časem běží i v televizi, ale k některým knihám se jinak než nákupem nedostanu. :-( Tištěné knihy si totiž už kupuju minimálně, jen ty tituly, ke kterým se hodlám vracet a listovat jimi.
Úroveň knihovníků - nedá mi to a musím přispět se svou troškou do mlýna a zkušeností z naší knihovny. Jako vašnivý čtenář chodím do knihoven od nepaměti a to se nezměnilo ani po přestěhování do městečka, kde žiju teď. No a knihovnu tady v té době měla na starosti důchodkyně. Milá paní s copem, která znala každého a rychle uměla odhadnout, co koho baví číst. Takže každému při příchodu hned nabízela novinky, o kterých si myslela, že by je mohly zaujmout. A věřte či ne, vždy se strefila. Dalo se s ní o knihách, ale nejen o nich, popovídat. Díky ní jsem se dostala ke knížkám, které bych jinak přešla bez povšimnutí. Jenže pak přišlo digitalizování knihoven, do knihovny přijali mladou paní, která uměla s počítačem, ale o knížkách a čtenářích věděla houby. Když jsem se na něco ptala, tak jen začala lovit info na počítači, nebo krčila rameny. A knížky v regálech najednou ztratily řád. Teď už tam moc nechodím a to právě z toho důvodu. Nějak mi vadí šanon v regálu u pultíku s počítačem vzhůru nohama, nebo v oddělení romantiky zařazená kriminálka jen proto, že autor krimi má podobné příjmení jako autorka romantiky z knihy vedle. Jinak u nás se platí poplatek 25,- Kč na čtvrtletí a děti do 15 jsou zadarmiko. Takže poplatek pro čtenáře je více než přijatelný. Aspoň nějaké plus :-(.
http://www.databazeknih.cz/knihy/do-temnoty-222649?odb=1#cmts
Pavel Stehlík knihu Do temnoty napsal ve 28 letech.
Já uznávám obojí. Oblíbenou knihu musím mít v papírové verzi v knihovně. Můj sen je místnost s obrovskou knihovnou plnou knih a uprostřed pohodlná křesílka se stolkem a lampičkou. Realita je taková, že máme malý byt, takže mám disk se spoustou e-knih a čtečku a 4 poličky papírových knih v obýváku. Také už při dovolené nemusím poslouchat žbrblání manžela, že už chápe, proč ten kufr byl tak těžký. Ve čtečce mám stále po ruce spoustu knih kdykoli a kdekoli. Výhoda u e- knihy je, že ji máte k dispozici ihned. Nemusíte běhat do knihovny nebo knihkupectví či čekat na balíček poštou. Ale zase takové listování papírovou knihou má něco do sebe :-).
A čtečku mám kindla bez podsvícení a nedám na ní dopustit. Čte se stejně dobře jako papírová kniha. (Akorát, když jsem čtečku dostala, měla jsem při čtení tendenci otáčet stránky, no a teď u papírové knihy ťukám na bok pro další stránku - zkrátka zvyk je zvyk. :-D )