herdekfilek
diskuze
A tak se pokusím o nápovědu k ukázce: Člověk si může v některých případech připadat jako nějaký Yankee, takový ten hejsek americká, vševědoucí, který, ač na dvoře honí s vidlemi prase Artuše, je vlastně jen směšnou postavičkou jaksi nepasující do doby, kde se nachází.
Marně jsem se snažil setřásti ze sebe tu bezmocnou nehybnost. Ale když jsem viděl, jak mu navlékají na krk oprátku, všechno se ve mně náhle uvolnilo, přiskočil jsem k němu - a v tom jsem se zarazil, z dálky mi dolehl k sluchu podivný hukot a řinčení, mrskl jsem zrakem rychle do dálky - a, můj Bože, tam po silnici přijížděli, stále blíže se hnali se skloněnými kopími, pět set jich bylo těch mých obrněných a těžkými meči opásaných rytířů na motocyklech!
A není to náhodou, zcela čirou, Nebe pod Berlínem od Rudiše?
Porod třicátého čísla časopisu AK-29 byl natolik bolestivý, až jsme si strhali veškeré dělohy, které byly k mání. A protože je třicítka jakýmsi záhadným způsobem významným číslem, věnovali jsme mu větší péči. To jest: Nacpali jsme do něj všechno nepovedené, co jsme kdy stvořili a následně odvrhli pro nejapnost či přímo blbost. Abychom dostáli vlastním slibům, které jsme nikomu nedali, má třicáté číslo třicet stran a jednoho nového redaktora skrývajícího se za psejdonymem. Je pravdou, že pan psejdonym až nemístně zvedl úroveň nabízeného.
Formát je stále nehezky rozhozen, obrázky začaly převažovat na textem v poměru 78:18. Čtyři zbylá procenta jsou do zásoby.
Všechno to stojí za hovno tady: http://www.kacur.cz/data/USR_001_MAPA/casopis_30.pdf
A dovolím si vyhlásit výsledky soutěže, která proběhla v minulém čísle. Pan Jiří Trasl správně odpověděl, že se Nightlybird i přes výhůžky nedopracuje s AK-47 na AK-29 a získává od nás možnost předplatit si časopis AK-29 na dva roky dopředu.
Všechny chyby jsou tam samozřejmě zcela záměrné. Redakce nezlomena, ale naopak posílena o jednoho člena, bude pokračovat dál a možná ještě dál. A bůhví kde se to může zastavit.
Ano, s hlavou až u kolen doznávám, že prsa jsem ti vyfoukl. Po použití samozřejmě vrátím. Je to tuze humorný seriál o ženské nahotě, to nešlo nezneužít. (tož toto je další skrytá reklama na časopis, protože jak se někde objeví náznak toho, že oko čtenářovo bude moci spočinout na prsou ženy, je tam tažen jak voly, táhněte, táhněte, jako s voly).
Zápis z deníčku ze dne 6. 5.
Milý deníčku, dnes ti již po devětadvacáté oznamuji, že vyšlo číslo časopisu AK-29. Je k nahlédnutí tady: http://www.kacur.cz/data/USR_001_MAPA/casopis_29.pdf. Již po osmadvacáté ti oznamuji, že na to kašlu a teď obzvlášť důrazně, protože se mi tak rozhodil formát při skládání celého plátku, až jsem musel oznámit změnu formátu. Ve velkém. To víš, vrátit zpátky to nešlo a jakmile se udělá chyba, musí se začít křičet, že to tak je schválně. Máme víc obrázků a míň textu, něco jako Blesk. Zapomněl jsem tam tedy dát dívku dne, ale snad příště. Pořád sháním ten klavír zadarmo, ale nikde na obzoru se neobjevuje. Dnes jsem měl pocit, že už se objevuje, ale bylo to jen nucení jít na velkou. Je mi smutno, drahý deníčku, protože Jirka si nemeje nohy a svět je stále tak nespravedlivý. Jdu se vyplakat. Snad, když se zítra zjeví to piáno, budu chvíli vesel. Dám ti vědět. Ahoj a neubliž si.
Jste milí, já jen tak plácl do vody, aby má otázka nebyla zaplácnuta vaším plácáním. Doufal jsem, že se najde někdo, kdo vědět bude. Četl jsem tu knihu asi ve třinácti a děsně se u ní bál. Sladkých třináct. Ou.
A že je tu takové pěkné téma. Také hledám jednu knihu, kterou jsem kdysi četl a už se mi vytratila z hlavy. Byl to gotický román. Hlavní postava, jakýsi šlechtic, se měl kamsi dostat, tuze spěchal i rozhodl se, že to vezme zkratkou přes strašidelný kraj, kde narazí na spoustu hororového a krásně mrazivého. Jediné mrazivé co mi utkvělo, je kostel, v něm kostry a obří strach šlechticův. Troufám, že to vzniklo někdy hodně dávno, žádný novotvar. Celou dobu je koňmo a určitě měl nějakou šavličku. He?
zkus
Harníček - Maso
Mamlajev - Šatuni
Jelineková - Pianistka
Ani jedna z nich není tak poplatná době, jako Palahniuk, ale orosení tě čeká nechutné. U Mamlajeva nehleď na zdejší anotaci, je taková uplkaná, nicneříkající. A ta Pianistka, sice trochu náročnější na pozornost, ale literárně se dočkáš několika orgasmů na každé stránce. Literárních, samozřejmě.
Pro chorobné je tu další číslo (28) profesionálně amatérského časopisu AK-29. http://kacur.cz/data/USR_001_MAPA/casopis_28.pdf
http://www.databazeknih.cz/knihy/kral-artus-a-jeho-druzina-86112
http://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-udatneho-ceskeho-naroda-a-par-bezvyznamnych-svetovych-udalosti-28364
Lomax, já kdybych tě znal, tak tě snad ani znát nechci. Takové řeči vést. Holt, za chvíli nás čeká další obrození. Už i ten jazyk se začíná vytrácet pod diktátem ekonomiky. Fuj tajksl, jdu si číst v pravidlech českého pravopisu, abych se uklidnil.
Otevřený dopis šéfredaktorů kulturních časopisů.
http://www.literarni.cz/rubriky/zive/sloupek/otevreny-dopis-sefredaktoru-kulturnich-casopisu-ministryni-kultury-cr_9613.html
Nutno podotknout, že já to s Kačurem nepodepsal. My jsme poslali dopis zcela uzavřený. Rekomando. Ale i tak nás to hněte.
