kní
diskuze
Od smrti předešlého dalajlamy uplynulo již šest let; od té doby trvalo téměř dva roky, než bůh opět vzal na sebe lidskou podobu. V únoru 1940 při velké novoroční slavnosti se konalo velkolepé dalajlamovo nastoupení na trůn. Současně dostal nové přídomky: "Svatý, Něžný, Slavný, Silný v řeči, Vynikající rozum, Absolutní moudrost, Ochránce víry, Oceán."
Všichni přítomní s úžasem sledovali chlapcovo důstojné chování, tak neobvyklé v jeho věku, i vážnost, s jakou se účastnil hodiny trvajících obřadů. Také ke sluhům svého předchůdce, kteří o něj pečovali, byl milý a laskavý, jako by je znal odjakživa.
Byl jsem rád, že se mi podařilo získat tento příběh vlastně z první ruky. Během doby se o zázračné události vytvořilo mnoho legend; sám jsem slyšel několik verzí.
Heinrich Harrer - Sedm let v Tibetu
Vyptával se mě, kolik je mi let, a byl velmi udivený, že je mi teprve třicet sedm. Jako mnoho Tibeťanů považoval i on mé světlé vlasy za příznak stáří. Pln dětské zvědavosti studoval mé rysy a škádlil mě pro můj velký nos. V našich poměrech je docela normální, avšak mezi malými mongolskými nosíky vzbudil už víckrát údiv. Nakonec objevil na hřbetu ruky chloupky a s tváří rozšířenou úsměvem prohlásil: "Henrigu, ty máš chlupy jako opice!"
https://www.databazeknih.cz/knihy/sedm-let-v-tibetu-28974
"Přijde mi škoda, že se nečtou jeho texty. Sama jsem jich plno začala číst až po jeho smrti. Kdybychom ho víc četli, třeba bychom míň bědovali. Plno lidí říká: s tím se nedá nic dělat. Ale to není pravda, teďka můžeme mnohem víc, než jsme mohli dřív. Můžu někam dojít, napsat, zatelefonovat, říct, že se mi něco nelíbí. Dneska už za to nehrozí spousta věcí. V mnohém dojíždí mentalita socialismu, držet hubu a krok a radši být potichu. Myslím, že plno lidí jaksi čeká spasitele, který to udělá za ně. Mnozí očekávali, že tady bude nějaký Havel, který za nás všechno zařídí. Ale že on vlastně jen říkal, něco dělejte, něco se vždycky dá dělat. A dneska se opravdu dá." (sestra Angelika)
https://www.databazeknih.cz/knihy/nas-vaclav-havel-27-rozhovoru-o-kamaradovi-prezidentovi-disidentovi-a-sefovi-320401
na nedělním koncertu Pearl Jam věnováno Václavu Havlovi:
https://www.youtube.com/watch?v=3hQJevDR1ZQ
Tomáš Němeček napsal o Elišce Wagnerové pěknou knížku: https://www.databazeknih.cz/knihy/padni-komu-padni-zivot-a-pripady-elisky-wagnerove-232239
Proč divná - dávno před uvedením divadelního představení se o tom zuřivě všude diskutovalo a psalo v novinách i na webu, takže se asi těžko mohlo stát, že by tam šel nějaký nepoučený divák.
R: Na protestující "slušné lidi", kteří přerušili jedno z představení, jste podala trestní oznámení. Co přesně způsobili?
E.W.: Tím, že vtrhli na jeviště, znemožnili vidět představení, na které diváci přišli. Dopustili se tak výtržnictví. Je navíc neuvěřitelné, že někdo mi má říkat, na co se mám koukat a na co už ne, to je zjevná, hrubá neslušnost. V tom se cítím daleko víc ohrožená, než když někdo ukáže holý zadek.
R: Co jím tedy bylo?
E.W.: Jsem katolička, zároveň jsem ale milovnice svobody umění a svobodné společnosti. To, co jsem viděla, jsem nevnímala jako útok na křesťanského Boha. Mě to znovu přivedlo k přemýšlení o tom, co se dělo v Jugoslávii v devadesátých letech, mluvím o těch masakrech a jejich příčinách. Pro mě ta divadelní hra byla o tom, že spouštěčem hrozných nenávistí je, když jeden s druhým jedná bez respektu, když ponižuje jeho lidskou důstojnost, v úplně bazální podobě.
R: Jiní to viděli celé, a právě je to mohlo zasáhnout. Ne nahota, ale znásilňování, do nějž jsou vtaženi představitelé náboženství.
E.W.: Velmi brzy se vědělo, o čem to je. Jestli někdo byl zasažen, nevím, proč tam chodil. To je docela masochistické, ne? Nechat se zraňovat úmyslně. Zkusme se na to dívat z hlubší perspektivy Režisér představení byl bosenský Srb, hrůzy, které se v jeho zemi děly, hrůzy, v nichž byli zapleteni křesťané, kteří se k muslimům někdy chovali šíleným způsobem, to přece představuje nějaký kontext toho celého. Jednou z funkcí umění je provokovat společnost k nějakému zamyšlení, mnohdy i nevybíravými prostředky, první plán představení podle mě nebyl urážet křesťany.
R: Řady lidí se to představení mohlo dotknout, zkoušela jste se vžít do jejich pocitů?
E.W.: Ti, co tam šli hájit, jak oni říkají, slušnost, ti, co si říkají tzv. Slušní lidé, tak ti prosím vrazili na scénu v samém počátku, ještě než k něčemu došlo. V tu chvíli tam byla jen nahota. Proti čemu protestovali, vždyť to ani neviděli.
z rozhovoru s Eliškou Wagnerovou (Respekt 26/27/2018, ptali se Ondřej Kundra a Andrea Procházková):
R: Nedávno jste šla na divadelní představení v Brně, které vyvolalo velkou kontroverzi, protože Ježíš při něm znásilňuje muslimku. Líbilo se vám to?
E.W.: Jezusmarjá, no tak především se mi vůbec nelíbí ta otázka. To, o čem mluvíme, byl dílek představení. Navíc to, jak to bylo provedeno, nebylo nic brutálního, v řadě jiných inscenací vidíme daleko ostřejší, tvrdší scény. Mluvíte o Ježíši, ale to nebyl Ježíš, to byl symbol, já tvrdím symbol Evropy. Té Evropy, která měla, řekněme, kolonie, která řadu zemí, co si budeme povídat, docela vysála, která se k řadě lidí rozhodně nechovala s povinnou úctou. Naopak jim dávala najevo, že jsou "untermench", podlidi.
To může být dost fajn, to bezvědomí ... :-)
Já jsem asi každou chvíli jiný zvíře - akorát ráno se vždycky z pelechu hrabu s nerudným mručením rozmrzelýho medvěda (zvlášť na budík)...
z rozhovoru (už nevím kdy a kde) s Ondřejem Havelkou:
"Že stačí málo, a je z nás zvíře? I z vás? Ano, mně stačí málo. Otázka je, jaké zvíře se v kom probudí. Jestli vlk, nebo lenochod. Nebo medvídek mýval."
Tak zkouška, jo? V příštím příspěvku napíšu nějakou nepřístojnost a prosím některého moderátora, aby to zlikvidoval. :)
Docela příjemná záležitost (pro mé ucho či srdce či duši).
A obdivuhodná vytrvalost, TakySimono! Já zpravidla všechno vzdám předem... no ale často se pak vrátím a zkusím to znova. A znova... a znova.. :)
