Litocha
diskuze
Jirka to není, ale žánr je v zásadě správný. Náš hrdina vedl malířskou školu pro dětičky, kterým dával ke svačině to, co nakreslily místo kroužků. Někdo tak obdržel bačkoru, ti šikovnější brambory, jeden nebo dva šťastlivci dokonce i chlebové placky.
Hledá se natolik zručný portrétista, že musel kreslit portréty celého příbuzenstva. Největší úspěch měly nalepené vousy přečuhující přes okraj papíru. O koho se jedná?
Přesně tak, příběh starý téměř 150 let, ale pořád oblíbený. Předávám. (Čekala jsem spíše ženského pokračovatele, smekám.)
Mohu posloužit, mám rozečtenou knihu Alexandry Potter Tentokrát to bude jinak - o tom, jestli má ve vztahu smysl popírat sebe sama.
Pokračovat může čtenář knihy, jejíž autor má příjmení, které má v daném jazyce i obecný význam.
Sestry jsou ve skutečnosti čtyři a spolu s maminkou se protloukají všelijak (proto ty jediné použitelné rukavice), zatímco otec bojuje ve válce.
Jedna ze sester se před potenciálním tanečníkem schovala do výklenku, který ovšem nebyl opuštěný, takže se seznámila s mladíkem neobvyklého jména.
Které dvě sestry se vydaly na večírek s jednou rukavicí čistou a druhou špinavou, jedna s připálenými vlasy a druhá s připálenými šaty? A kdo je vytvořil?
To by mohla být Parvatti nebo Padma Patilovy hledající J. K. Rowlingovou.
Rybizka: A nemohlo by to být tohle? Asi ne, ale pro zajímavost...
https://www.databazeknih.cz/knihy/pripady-kociciho-detektiva-francise-felidae-19534
Případně druhý díl s názvem Francis.
Rybizka: No vida, vypadá to spíše na šotka :-) Tak přeji hezké čtení.
Rybizka: Ještě by byla možnost využít meziknihovní výpůjční služby, třeba liberecká knihovna má knížku dokonce ve třech exemplářích. Jen mívaly různé knihovny různé podmínky - před lety ji olomoucká vědecká knihovna zprostředkovávala zdarma, zatímco ta univerzitní za poplatek, takže by bylo třeba zapátrat.
Tak já se s dovolením připojím. Čas od času se vracím k milovanému básníkovi Janu Skácelovi a probírám se třeba stránkami výboru z jeho poezie, který nese název Květy z nahořklého dřeva.
Ze všech vybírám třeba tuhle letní:
Sonet o červencové noci na Vysočině
Večer si lehá tiše do polí
Na kamenech se leskne zlatá slída
Měsíc jak chromý pastýř o holi
jedinou hvězdu nad dědinou hlídá
Od potoka je slyšet rozhovor
Z hospody domů vracejí se chlapi
a přou se potmě Něco je moc trápí
Noční chlad dotýká se hor
Posléze všechno ztichne Naprosto
Jen slepá můra do žárovky vráží
na chvíli vyjdeme si na zápraží
a ohromí nás noci majestát
Tisíce hvězd Ach byli bychom s to
po celou noc pod tímto nebem stát
Pokračovat by mohl ten, kdo čte nějaký výbor nebo antologii.
Je to Reynek - žijící neznamenalo dosud žijící, ale že se tam narodil a žil - omlouvám se za zmatení a šup sem s další hádankou.
básník narozený a žijící v místě, které se jmenuje stejně jako jedno současné nakladatelství ... věnoval se kresbě a malbě, později grafice (jistou dobu to byl hlavní zdroj obživy) ... manžel cizinky a umělkyně ... jeho básně byly několikrát zhudebněny různými umělci
Britská autorka čtení pro ženy, jejíž sestra a bratranec jejího manžela jsou rovněž spisovatelé. Píše pod vyvdaným jménem, které začíná rovnou na zdvojenou, u nás ne příliš obvyklou hlásku (psát koneckonců začala až po několika letech manželství). U nás jí vyšlo dvanáct knih s ilustrovanými obálkami, jedna ze čtenářek je označila jako romantiku zkříženou s všedním životem. Zpravidla v nich vystupuje hrdinka postavená před nějakou výzvu (zrekonstruovat dům, vařit na lodích sloužících jako hotel, zorganizovat dvě svatby zároveň, zrealizovat literární festival...).