Lomax
diskuze
nightlybird:
Máš pravdu. Jitro kouzelníků není román.Nějak mne to při psaní netrklo.
Ale anglické gotické romány nedoporučuji. Četl jsem je všechny. Jsou nádherné a nemám proti nim žádných výhrad. Hlubšího poznání člověk ale určitě nedosáhne.
Težké. Velmi těžké.
Nepotřebuješ žádnou normální knížku ani když bude svou kvalitou na samém vrcholu. Potřebuješ opravdu něco vyjímečného.Něco,co prochází mnoha generacemi bez ztráty myšlenky.Něco,co může napsat jen pár spisovatelů na celém světě. Protože jsi čtenář »začátečník«,tak nic dlouhého.
Napadá mne jediné.
Novela za kterou dostal Ernest Hemingway Nobelovu cenu za literaturu.
Dílo tak vyjímečné,že ani čas ho neporáží.
STAŘEC A MOŘE.
"Novela Stařec a moře řeší problém lidského přesvědčení a nezdolnost lidské odhodlanosti.
Hlavní myšlenkou tohoto díla je ukázat na neustálý boj člověka s přírodou. Smyslem je poukázání na lidskou statečnost a velkou duševní sílu."
Deník studenta
Opět výborné číslo.
Daphne du Maurier je výborný počin. Více klasiky! Díky moc
http://www.howardhorror.cz/
Já mám pět hvězdiček rozděleno stejně jako na databázi ČSFD:
* Odpad
** Nic moc
*** Dobré
**** Výtečné
***** Excelentní
Ovšem každé hodnocení je třeba brát trošku s rezervou. Co člověk,to jiný vkus a jiný názor.
Petrapetronela:
Jako jeden z nejlepších duchařských příběhů je často označována povídka Charlese Dickense HLÍDAČ.Mohu potvrdit,že povídka je to opravdu skvělá.
Najdeš ji třeba zde:
http://www.databazeknih.cz/knihy/hlas-krve-17106
http://www.databazeknih.cz/knihy/fantasticke-povidky-60184
Jinak bych stále zůstal u klasiky a doporučil bych mistra tohoto žánru:
http://www.databazeknih.cz/knihy/zeleny-des-60520
Četba programem Balabolka
Stephen King
TEMNÁ VĚŽ
http://2i.cz/6a565872a1
Temná věž (The Dark Tower) je série fantasy knih Stephena Kinga popisující cestu hlavního protagonisty a antihrdiny Rolanda Deschaina z Gileadu, posledního "pistolníka", při hledání Temné věže. Stephen King považuje sérii Temná věž za svou magnus opus. Kromě sedmi románů se mnoho z ostatních Kingových děl nějak vztahuje k Temné věži, ať už příběhy, znaky nebo pojmy. Poté, co série románových knih byla dokončena, následovala série prequel komiksů.
I. Pistolník
II. Tři vyvolení
III. Pustiny
IV. Čaroděj a sklo
V. Vlci z Cally
VI. Zpěv Susannah
VII. Temná věž
Temná věž I - Pistolník
Pistolník nás zavádí k Rolandovi z Gileadu, který pronásleduje muže v černém do hor, jenž dělí poušť od Západního moře. Podél cesty zachrání chlapce, Jakea, který je z jiné doby a místa, a brzy se stane součástí ka-tet navzdory Rolandovu prostomyslnému cíli chytit muže v černém za každou cenu.
Temná věž II - Tři vyvolení
Cesta pokračuje po konfrontaci Rolanda s mužem v černém. Skrze dveře, které se záhadně objeví na pláži Středosvětského Západního moře, najde další dva, kteří se připojí k jeho hledání Temné věže - Eddie Deana, závislého narkomana, a Odettu Holmesovou, s druhou osobností, Dettou Walkerovou, přidávající další výzvy.
Temná věž III - Pustiny
Roland, Eddie, a Odetta, nyní známá jako Susannah, se dostanou do zpustošeného města Lud, ale před pokračováním v cestě se šíleným vlakem, který je vezme do Pustin, musejí přivést ještě někoho do jejich ka-tet z Rolandovi minulosti.
Temná věž IV - Čaroděj a sklo
Po těsném úniku z Ludu a Blainea se ka-tet ocitne v Topece v Kansasu, městu duchů vylidněném superchřipkou. Aby mohli pokračovat, musí jim Roland říci o jeho mládí, které z něho udělalo člověka, kterým se stal. Před skončením příběhu musí čelit člověku, který by mohl být klíčem k Temné věži.
Temná věž V - Vlci z Cally
Ka-tet cestují do Cally Bryn Sturgisu, poklidné komunity, kterou trápí Vlci z Hromové tišiny, kteří kradou jejich děti a vracejí je jako "šmejdy". S pomocí ka-tet a Père Callahana, také z portálu mezi světy, se lid Cally tentokrát rozhodne postavit Vlkům a chránit své děti.
Temná věž VI - Zpěv Susannah
Susannah, nyní těhotná, je ovládána ještě někým dalším. Démon-matka, Mia, používá Susannah a Černou třináctku k transportu do New Yorku roku 1999. Jake, Ochu, Père Callahan musí zachránit Susannah, zatímco Roland a Eddie se transportují do Maine roku 1977.
Temná věž VII - Temná Věž
Rolandovo ka-tet se sešlo, ale za jakou cenu?. Poslední epizoda příběhu sleduje poslední kus cesty k Temné věži. Když mají zachránit Susannah, stále jsou nepřátelé, kteří musí být během cesty řešeni, a kteří mohou být jejich konečným zničením. Cesta je dlouhá a ka je jako kolo.
Asi to není úplně to co chceš,ale co kdyby:
http://www.youtube.com/watch?v=zd7tEeKM2tk
Jinak románem "Hra o trůny" rozhodně chybu neuděláš:
http://www.databazeknih.cz/knihy/pisen-ledu-a-ohne-hra-o-truny-71567
AKCE!
Audiokniha ZADARMO (do 27.6.2012)
Arthur Conan Doyle
SHERLOCK HOLMES - Žlutá tvář, Makléřův úředník
Interpret:
Vladimír Čech , Otakar Brousek ml.
Délka:
1 hod. 53 min.
http://2i.cz/3e156b4192
www.audioteka.cz
Rozhlasová hra PAR EXCELLENCE
Alexandre Dumas
KRÁLOVNA MARGOT 1/12
Dramatizace Michael Lázňovský. Produkce Jana Knappová. Hudba Petr Mandel. Záznam a střih Jana Fišerová. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvukový a ruchový design Petr Šplíchal. Dramaturgie Hynek Pekárek. Režie Dimitrij Dudík. 2007
Nominace 12. dílu na Prix Bohemia Radio 2008 v kategorii Rozhlasová hra pro dospělého posluchače.
Osoby a obsazení: vypravěč (Otakar Brousek I.), Karel IX. (Ivan Řezáč), Jindřich Navarrský, budoucí Jindřich IV. (Michal Zelenka),
vévoda de Guise (Martin Písařík), Maurevel, královrah (Miroslav Středa), admirál Coligny (Petr Pelzer), vévoda z Anjou, budoucí král Jindřich III. (Aleš Procházka), vévoda z Alençonu (David Novotný), René, astrolog a mastičkář, hvězdozpytec (Ilja Racek),
Kateřina Medicejská (Tatjana Medvecká), Markéta Navarrská (Andrea Elsnerová), paní de Sauve (Ljuba Krbová), vévodkyně de Nevers (Tereza Bebarová), Gillona, Markétina komorná (Miroslava Pleštilová), hrabě Lerac de la Mole (Lukáš Hlavica), hrabě Hanibal Coconnas (Kamil Halbich), hostinský (Petr Nárožný), Böhme (Pavel Rímský), hrabě de Mouy (Svatopluk Skopal), kat (Miroslav Táborský), překladatel (Petr Meissel), soudce (Jiří Klem), trubadúr (Radek Seidl), biskup církve Starokatolické (Dušan Hejbal), básník a vinař český, slezský i moravský (Bogdan Trojak), Mercadon (Bořivoj Navrátil), Mercandonová (Mária Dolanská), jejich syn (Jiří Hajdyla). Dále účinkují Milan Slepička, Daniel Rous, Jiří Hajdyla, Ivo Theimer, Viola Zinková, Kateřina Daňková, Anna Suchánková a jiní.
"Pařížské léto roku 1572. Markéta z Valois (Andrea Elsnerová), dcera Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské (Taťjána Medvecká), se stává z politických důvodů manželkou hugenota Jindřicha Navarrského (Michal Zelenka).
Již samotné jednání o jejich sňatku je poznamenáno tajemnou smrtí Jindřichovy matky Jany d´Albert, jež je přičítána Kateřině Medicejské.
Pět dní po okázalém svatebním ceremoniálu a bezstarostném veselí početných hugenotů,kteří přišli do Paříže s Jindřichem, následuje bartolomějská noc.
V noci na 24. srpna 1572 začalo peklo. Výstřely a kouř, křik umírajících, mrtvoly padají z oken, některé celé, jiné rozčtvrcené meči a sekyrkami mužů označených bílým křížem. Krvavé, krvelačné bratrovražedné běsnění.
V Louvru pobíhají poslové s rozkazy, jedni vstupují do paláce, druzí jej opouštějí. Křik hlasů a dunění kroků. Tento nezvyklý ruch a vřava naplňuje chodby Louvru děsivou ozvěnou. Z blízkých ulic je slyšet výstřely z pušek a pistolí. Vření a pekelný lomoz. Volání: Ať žije král! Krev! Krev! Ať žije vévoda de Guise! Ať žije katolická církev! Krev! Krev! Smrt hugenotům!
Královninou prvou rukou při tomto masakru, kdy bylo zabito na deset tisíc hugenotů, byl Jindřich de Guise (Martin Písařík), jenž osobně řídil vyhlazování svých politických odpůrců.
Všechny události nesou temnou pečeť intrik a machinací královny matky. Nevyrovnaný a nevyzpytatelný král Karel IX. (Ivan Řezáč) jen pobaveně přihlíží. V Louvru panuje atmosféra strachu a podezřívání. Královi bratři vévoda z Alenconu (David Novotný) a vévoda z Anjou (Aleš Procházka) nejsou spokojeni se svým postavením, oba touží po moci a trůnu. Tím spíše, že královo chatrné zdraví jim dává naději, že svého cíle dosáhnou. Ale Kateřina Medicejská očividně straní jen jednomu z nich. Půvabná a vzdělaná Margot nechce zůstat jen snadno ovladatelnou loutkou v rukách své matky. I ona má své lásky a tajemství a chce si je uchránit. Také Jindřich Navarrský přijal svou roli jen navenek. V skrytu zůstává protestantem a stálou hrozbou pro královský rod.
A také se nakonec skutečně stana francouzským králem Jindřichem IV., ale to už je jiný příběh."
FESTIVAL FANTAZIE
Festival fantazie 29. 6. - 8. 7. 2012 Chotěboř
Festival fantazie je v ČR největší festival fantastiky a her. 17. ročník přináší několik zahraničních hostů, rozšíření programu (1300 pořadů) a vylepšení organizace a služeb. Součástí Festivalu fantazie je GameFFest = velké herny desítek konzolí a počítačů, hudebních, deskových, figurkových a karetních her.
Podrobnosti zde:
http://festivalfantazie.cz/
Přihlášené pořady
http://amber.festivalfantazie.cz/porady.php#6600
Ukázka časového harmonogramu KLASIKON (klasická sci-fi)
http://amber.festivalfantazie.cz/program_linie.php?linie=41
100 roků od smrti Brama Stokera
http://sarden.cz/lide-100-roku-od-smrti-brama-stokera
Četba
Marie Švestková
STRÁŽ U MRTVÉHO
a jiné hrůzostrašné povídky
Čte: Richard Honzovič
Natočeno v roce 1994
Kniha:
http://2imgs.com/5dfb85af7c
Booklet:
http://img29.imageshack.us/img29/4476/strxa.jpg
Obsah:
Nathaniel Hawthorne: Rappacciniho dcera (Rappaccini’s Daughter, 1844)
Charles Dickens: Smuteční závoj (The Black Veil, 1836)
Walter Scott: Historka šumaře Willyho (Wandering Willie’s Tale, 1824)
Edgar Allan Poe: Skokan (Hop-Frog, 1849)
Elizabeth Gaskell: Co vyprávěla stará chůva (The Old Nurse’s Story, 1852)
Frank R. Stockton: Vyprávění o síle odpudivé (A Tale of Negative Gravity, 1884)
Frederick Marryat: Vlkodlak (The Werewolf, 1839; =Krantz’s Narrative, kapitola knihy The Phantom Ship)
Robert Louis Stevenson: Markheim (Markheim, 1886)
Joseph Sheridan Le Fanu: Neodbytný duch (...)
William Wilkie Collins: Žena ze snu (The Dream Woman, 1855)
Ambrose Gwinett Bierce: Stráž u mrtvého (A Watcher by The Dead, 1890)
Washington Irving: Příšerný ženich (The Spectre Bridegroom, 1819)
Další skvělá předlistopadová antologie klasických hororů.
Mé osobní hodnocení: 93%
Hodnocení na LEGIE - databáze knih fantasy a sci-fi: 79%
Časopis mám v mobilu a volné chvilky věnuji jeho čtení. Dnes jsem četl výborný článek Muž tisíce tváří (Howard 2). Staré horory mám rád a přimlouvám se za medailónek - Christopher Lee,Vincent Price nebo režisér Tod Browning. Také bych uvítal informace o nakladatelství Arkham House a časopisu Weird Tales.
Edice KNIHOVNA KLASIKŮ nakladatelství Odeon patří k tomu nejlepšímu co lze na knižních pultech najít. V přípravě má nakladatelství tyto romány:
E.Brönteová: Na Větrné hůrce
Ch.Dickens :David Copperfield
F.M.Dostojevskij: Bratři Karamazovi
G.Flaubert :Paní Bovaryová
Ch.de Laclos: Nebezpečné známosti
D.H.Lawrence: Milenec lady Chatterleyové
H.Melville: Bílá velryba
* * * * *
JE FERDA NEJLEPŠÍ MRAVENEC?
(31.5.2012 Literární noviny)
http://www.odeon-knihy.cz/je-ferda-nejlepsi-mravenec-31-5-2012-literarni-noviny/
Howard - nezávislý horrorový časopis
Výborný a na našem trhu jedinečný počin. Škoda,že není jeho "papírová" verze.
Klobouk dolů jeho tvůrcům.
http://www.howardhorror.cz/
Četba
Jan Zábrana
LUPIČI MRTVOL
Antologie světových horrorových povídek.
Čte:Bohuslav Kalva
Hodnocení LEGIE - databáze knih fantasy a sci-fi 86%
http://2i.cz/f0fa94be6d
K antologii LUPIČI MRTVOL
"Janu Zábranovi se podařilo prosadit vydání své horrorové antologie „LUPIČI MRTVOL“ doslova na poslední chvíli. Vyšla totiž v roce 1970, na samém počátku normalizace – rochnivé to idylky všech bonzmajstrů, omezenců a snaživých zmrdů.
Už podtitul „světové horrory“ dával tušit, že Zábrana se rozhodl vydat trochu jinou cestou než Korbař, který se v předešle vyšlé antologii Tichá hrůza zaměřil „pouze“ na moderní angloamerický horror. Toto zdánlivé omezení však ve skutečnosti žádným omezením nebylo. Právě naopak: Britští a američtí autoři dali v té době světu obrovské množství dnes již klasických majstrštyků, které budou v horrorové pokladnici vždy zářit leskem nejjasnějším.
Jan Zábrana si byl dobře vědom, že Korbař mu tu pokladnici Tichou hrůzou tak trochu (dost) vybrakoval. Možná i proto se rozhodl, že v Lupičích rozšíří záběr ze Států a britských ostrovů rovnou na celý svět. A nejen to: Nezůstal jen ve 20.století, ale šel i hluboko do minulosti. Dalším zpestřením bylo, že zatímco Korbař představil hlavně spisovatele mající slovo „horror“ jako své druhé jméno, Zábrana neváhal zařadit autory s tímto žánrem obvykle nespojované. Ke slovu se tak dostali nejen horroroví klasici jako Poe nebo Lovecraft, ale i představitelé „vyšší literární kasty“, jako William Faulkner či Virginia Woolfová.
Není jisté, zda tento Zábranův přístup byl vynucen dobovými poměry (velká jména jako ospravedlnění existence „nemarxistické“ knihy), nebo to byl jeho záměr už od počátku. Osobně bych se přikláněl k tomu, že svou roli sehrálo více faktorů: Snaha prosadit vydání knihy se „socialisticky nevhodným zaměřením“, i záměr odlišit se od svého předchůdce.
A ještě něco udělal Zábrana jinak (a věřím, že si to patřičně vychutnal): Zatímco jeho „kolega ve zbrani“ nechal povídky v Tiché hrůze mluvit samy za sebe, Zábrana svou antologii nejenže uvedl rozsáhlou a velice zajímavou předmluvou s názvem „Rozkoš z hrůzy“, ale všem autorům věnoval též vlastní medailónek. U každé povídky navíc provedl její krátký rozbor.
V tehdejším Československu byli oba muži (zvláště Korbař, který horroru zasvětil celý život) opravdovými věrozvěsty žánru. Vládli dokonale jak vlastním, tak mnoha cizími jazyky, měli velké překladatelské zkušenosti, a díky svému rozhledu se dostali k literatuře, která byla na rudé straně železné opony dokonalým tabu. A budiž jim velký dík za to, že si klenoty, které nalezli, nenechali jen pro sebe. Navzdory nepříznivým poměrům neváhali, a seznámili s nimi co nejširší okruh čtenářů."
Seznam povídek včetně předmluvy a medailonku autorech
01 Úvod Rozkoš z hrůzy
02 Edgar Alan Poe
03 Berenice
04 Bierce Ambrose
05 Tajemství Macargerovy rokle
06 Jedné letní noci
07 Guy Maupassant
08 Zločincova ruka
09 Zpověď
10 Robert Louis Stevenson
11 Lupiči mrtvol
12 Saki
13 Sredni Vastar
14 Ivan Bunin
15 Strašná povídka
16 Virginia Woolfová
17 Dáma v zrdcadle
18 Howard Phillips Lovecraft
19 Hrůzný stařec
20 Wiliam Faulkner
21 Růže pro Emílii
22 Curzio Malaparte
23 Černý vítr
24 Evelyn Vaugh
25 Muž, který měl rád Dickense
26 Ray Bradbury
27 Vítr
28 Emisar
29 Kostlivec
30 Wiliam F. Nolan
31 Malý svět Levise Stillmana
32 Roald Dahl
33 Skopec na porážku
34 Stephen Grendon
35 Pan z Prahy
36 Pauline C. Smithová
37 Lidé od vedle
38 George Langelaan
39 Moucha část první
40 Moucha část druhá
K nejlepším patří tyto povídky:
Ambrose Bierce – JEDNÉ LETNÍ NOCI
Kratičká ale působivá černá anekdota na klasické téma vylupovačů hrobů. Líčí trable, jaké kdysi museli podstoupit studenti medicíny, když si chtěli trochu zapitvat. Na svou dobu (druhá polovina 19.století) je tenhle kousek docela splatterpunková záležitost.
Saki – SREDNI VAŠTAR
Humorně horrorová povídka. V hlavních rolích nepříjemná semetrika a k tomu jedna dravá fretka s ostrými zoubky. Možná už teď lecos tušíte. Ale možná jen proto, že více než sto let starý Sakiho příběh byl všem podobným kouskům dobrým vzorem.
Evelyn Waugh – MUŽ, KTERÝ MĚL RÁD DICKENSE
Tahle historka slavného spisovatele s ženským jménem byla původně součástí románu Hrst prachu. Funguje ale velice dobře i sama o sobě.
Waugh nikdy nepsal horrory. Přesto se tento text stal inspirací k několika moderním strašidelným povídkám (např. k Newmanově Muži, který sbíral Barkera).
Ray Bradbury – VÍTR
Jeden z nejlepších horrorů Velkého Raye je z velké části vlastně záznamem telefonního hovoru. Bellův přístroj zde představuje jediné spojení mezi reálným světem a světem rozběsněného, triumfujícího nadpřirozena.
(Je zajímavé, že Bradbury mohl za komančů po většinu času volně vycházet. Zřejmě si jeho nechuť k technickým vymoženostem moderní doby a totalitě všeho druhu soudruzi vysvětlovali jako kritiku kapitalistického systému.)
William F. Nolan – MALÝ SVĚT LEWISE STILLMANA
Talentovaného mladého spisovatele v 60.letech objevil a propagoval sám Bradbury. Nolan byl považován za velkou naději fantastického žánru, ale v dalších letech už o něm moc slyšet nebylo. Přesto je Malý svět jedním z vrcholných momentů sbírky: Temný a silně působivý sci-fi horror o mimozemské invazi, který ve svých posledních řádcích ukrývá brilantní a zcela nečekanou pointu.
Roald Dahl – SKOPEC NA PORÁŽKU
Dahl je dnes známý hlavně díky svým moderním pohádkám pro děti (např. Čarodějky nebo Karlík a továrna na čokoládu). Kromě nich však psal i výborné a úspěšné povídky pro dospělé. Jde vesměs o mistrně vypointované, černohumorné příběhy, často plné až šokujících nápadů. Mnohé z nich se jednou nohou zdárně pohybují i na území našeho žánru. Sice většinou nejde o čisté horrory, ale myslím si, že našinci Dahlovi vesměs dobře rozumějí. Skopec na porážku je jedním z nejlepších kousků tohoto anglického spisovatele.
Stephen Grendon – PÁN Z PRAHY
Oblíbený příběh mého pozdního dětství (koncem 80.let jsem viděl i filmovou verzi) je pro tuzemského čtenáře zajímavý už tím, že se odehrává v Praze za dnů tzv. mnichovské zrady.
(Zajímavost: Povídka byla převzata z jakéhosi poválečného magazínu, a Zábrana Grendona považuje za naprosto neznámého autora. Píše o něm: „Jediný z autorů, o němž nevíme vůbec nic.“
Kdyby se náš básník dožil věku internetu, po zadání spisovatelova jména do vyhledavače Google by zjistil, že Stephen Grendon je pseudonym američana Augusta Derletha, žijícího v letech 1909 – 1971. Derleth/Grendon byl především jedním z mnoha fanoušků a zdárných pokračovatelů H.P.Lovecrafta. K jeho tvorbě patří povídkové sbírky a romány většinou s jednoznačnými názvy jako Tales of the Cthulhu Mythos, Dunwich Cycle, New Worlds for Old nebo Mask of Cthulhu.)
George Langelaan – MOUCHA
Tak jako Tichou hrůzu uvádějí legendární Ptáci, Lupiče mrtvol uzavírá podobný horrorový majstrštyk: Moucha. Klasický kus, který využívá mnoha způsobů vyprávění (deníkové zápisky, citace z dopisů, živé dialogy, vzpomínky i přímé popisy děje). Začíná jako klasická detektivka, pokračuje jako sci-fi a vrcholí jako čirý horror. Ale Langelaan dokáže všechny tyto složky s bravurou a nenásilnou elegancí skloubit do jednoho dokonalého celku. Takového, jaký se pak čte jedním dechem.
„Kdybych měl volit mezi uváděnými autory a hodnotit, kdo z nich umí hrůzu nejlépe napsat, vybral bych jistě Langelaana“, říká Jan Zábrana.
Nutno dodat, že stejně jako Ptáci Daphne du Maurier měli ve filmovém světě svého Hitchcocka, pak Moucha našla tamtéž svého Cronenberga. Oba režiséři se od literární předlohy ve svých filmech v mnohém odklonili, takže četba původních povídek (obě patří k absolutní špičce žánru) může neznalým poskytnout zážitek zcela nového druhu. A to platí zejména pro Lagelaanovu Mouchu.
zdroj APACHE
http://1url.cz/arOE
Když se k nám dostane autor,který u nás nebyl nikdy publikován je určitě dobré zbystřit. Když tím autorem je polský E.A.Poe,tak už je třeba uvažovat o nákupu.
Stefan Grabiński
V DOMĚ SÁRY A JINÉ POVÍDKY
http://2i.cz/59147a5083
Stefan Grabiński (1887–1936), představitel tzv. weird fiction neboli fantastiky hrůzy, přezdívaný polský E. A. Poe, se poprvé představí českému čtenáři v povídkovém výboru V domě Sáry a jiné povídky. Grabińského velkými tématy jsou ničivá síla a záludnost ohně, prostředí železnice, která je mu často alegorií pro lidské bytí, temné kouty lidské psychiky a působení prostředí na psychiku jedince.
Z polštiny přeložil Libor Martinek.
608 str., váz., cena od 303,-
Smolda: To máš rozhodně pravdu! Kmotr je úžasná trilogie. V knize i ve filmu.
