Viki9 diskuze

... nemohu posloužit přesnou citací, ale kdysi vycházel časopisecky seriál zabývající se různými rčení (ilustroval Neprakta) a tam Jádro pudla bylo ... a jak správně naznačuje Naše Lunokradmé lordstvo, tak to opravdu vzniklo podle citátu z Fausta, kdy po zjevení mocnosti pekelné proměnou z pudlíka pravil Faust "A zde je jádro pudla".

... termín a spojení "zbla tomu nerozumím" používám velmi často :-)

Při příležitosti založení slovutné Královské společnosti (Royal Society) r. 1660 v Londýně napsal nadšený Jan Ámos Komenský „Vás chválím, vám tleskám a ujišťuji vás, že vám tleská celý svět!“

Sice vám asi netleská celý svět, ale já vás chválím i vám tleskám, jak jste se úžasně všichni zapojili. :-)

A jelikož už krásně reagujete jeden na druhého, přinášíte jeden příspěvek lepší než druhý, není už potřeba přihnojovat toto vlákno moderováním a je možno ho nechat dál žít svým vlastním životem. Jeho životaschopnost se ukázala již tím, že navzdory nepsanému zákonu, přežilo deset příspěvku a neodklonilo se ani o píď od stanoveného záměru. A to má těch příspěvků již přes čtyřicet.

A proto zachovejte mu svoji přízeň a i nadále přispívejte. Jen houšť! :-D

A z jiného soudku … libozvučnost češtiny:

Rime, Rauhreif, gelicidio, prujno, frimas, gelu, szron, geada ... to vše ve srovnání s překrásným slovem “jíní”.

... děkuji za další podněty :-)

Někdy je počešťování přínosem, jindy je zas asi dobře, že se počeštěný výraz neujme. Příkladem budiž třeba slovo meteorologie.

Slovo meteorologie, coby název vědní disciplíny, vychází z řečtiny. Vzniklo spojením slova meteoros (vznášející se ve výši) a logia (nauka).

V době českého národního obrození došlo k pokusům počeštit tento název a tehdejší buditelé v potřebě povznesení českého jazyka přicházeli s výrazy jako například oparozpyt, povětroznalství, povětrosloví nebo vzduchosloví.
Jak ale bylo brzy pochopeno, žádný z těchto výrazů nemohl meteorologii nahradit.

P.S. Na druhou stranu, mít v kolonce zaměstnání vypsáno „oparozpytec“ nebo „vzduchoslovec“, by bylo celkem zajímavé. :-D

... děkuji moc za příspěvek - překlady z jiných jazyků jsou pro toto vlákno obzvlášť cenné ... okno poznání se nám otvírá na nové straně a rozšiřuje rozhled :-D

... další zajímavost - děkuji :-D ... dovedl by mě však někdo vysvětlit, proč se AGATON říká i otočnému závěsu na tělocvičných kruzích??? ... foto zde: http://www.v-sport.cz/produkty/nahradni-dily/agaton-ke-kruhum.htm

(to vás nezkouším - sám to nevím)

... ba ne, neopravujte :-D ... všechno jsou to jen dohady a třeba právě ta vaše verze je ta správná ...

... děkuji za příspěvek :-D
Různé teorie se v tomto případě trochu liší, cituji:
Bába, bábovka.
Potvrzuje se i z nynější doby, že „bábovka“ (mor. babúfka) je především název pro hliněnou formu, pak i pro příslušné pečivo.
Pan prof. dr. K. Ohnesorg soudí, že tento název pochází z dětské řeči a že to může býti výraz domácí, rozdílu znělosti a neznělosti (b/p) nepřikládá velkou váhu, neboť, jak píše, má doklady toho, že „děti hlásky znělé a neznělé těžko rozlišují a velmi často je zaměňují; a této záměně mohou dospělí přikládat určitý význam a dát vznik dubletu.“
Pan dr. Svěrák se přiklání k tomu, co jsem napsal já; praví, že „bábovka je slovo od původu cizí, které zdomácnělo na velké části území našeho jazyka; se slovem baba je asi spojovati nelze.“
V okolí Havlíčkova Brodu si lid slovo bábovka vykládal takto: „Při křtinách bývá obyčejně zvykem, že „bábě“ (= porodní asistentce), která novorozeně opatrovala, se dává nějaká výslužka; a protože to většinou byla právě takováto, jak my již říkáme, bábovka, začalo se této „buchtě“ říkati právě podle jejího určení bábovka“ (p. Karel Novák z H. B.).
(Naše řeč, ročník 30, 1946, číslo 4-5, kráceno)

Podobně na toto téma i Český rozhlas:
Bábovka původně znamenalo pekáč, forma na bábu. Původ slova není zcela jasný, můžeme se jen přiklonit k verzi, že pochází z polského slova baba s významem dětské jídlo.

Hurvínek se přezdívalo taky lokomotivě stojednatřicítce (Motorový vůz řady M 131.1) … též se jí říkalo kredenc nebo splašená bedna … foto zde: http://lokomotivy.euweb.cz/img_galerie/M1311448_01.jpg

LENTO
(úryvek)

Noci bez noci
A dny bez dne
A jsem to pořád já
Neporazitelný
Nevyhubitelný
Z horečky se probouzím
Stále volněji
A tížeji
Ale jdu
K úžasu všech
Svěží
A rozesmátý

(Oldřich Wenzl)

Spratkový kožich
... pokud vám taky vrtalo hlavou, co to proboha ten Rubeus Hagrid na sobě nosil, tak mrkněte na tuto adresu:
http://www.potterweb.cz/web/component/option,com_simpleboard/Itemid,44/func,view/id,19348/catid,13/
... pěkně to tam rozebrali

... pokud někomu nestačil zevrubný rozbor Naší Štíhloploutvé Splývatice, tak pro doplnění ještě kritický rozbor na adrese
http://www.protobulgarians.com/Czech%20translations/Kniga%20-%20etymology/Kniga%20-%20etymology.htm

... zajímavé téma ... ještě jsem k tomu dohledal, cituji:

Arabové výraz Saqaliba (z řeckého sclavoi) používaly na všechny etnika žijící v okolí Slovanů (Němci, Balti, Bulhaři ...). Slované se jako otroci dostali i do Španělska. Z otroků se rychle vypracovali na elitní oddíly arabských vládců jak ve Španělsku, tak i u umajjovských chalífů. Protože většina bílých otroků byli Slované, všem bílým otrokům se tak začalo říkat. To přešlo i do evropských jazyků, které byly v kontaktu s arabským Španělskem (anglicky-slave, německy-Sklave, francouzský-esclave).

... „Hradečáci mají privilej na slůvko votroku“ - tvrdil Ignát Herrmann, jak se píše ve Vašem odkaze … kdysi jsem čtyři roky v Hradci Králové pracoval a je zvláštní, že mi tenkrát nikdo z místních nebyl schopen původ termínu vysvětlit – tak se tu říká odjakživa, byla odpověď … díky Vašemu odkazu jsem se to konečně dověděl :-)

pro Lenkaknel:
http://rondel.iplace.cz/menu/aktuality/nova-kniha-bronzove-nadoby-z

http://abicko.avcr.cz/2008/2/07/archeologove-na-morave-3-stredisko-pro-dobu-rimskou-a-dobu-stehovani-narodu.html

… navážu na Pischingerův pišingr a přidám něco o piškotu:
V kuchařce paní Rettigové najdeme německé označení piškotu „cvípoch“. Jinak cvíboch (ze Zweiback - tedy dvakrát pečený). Stejného původu je ale i sám piškot (Piskotte z italského biscotto, opět doslova dvakrát pečený).

Vrzgút – já osobně bych nejspíše tipoval na nějaké běžně užívané hospodářské náčiní, ale pravdu má samozřejmě Náš Jemnoprachý perutnatec … jen lexikálně přidávám:

vrzgút = brána
1. konštrukcia, ktorá uzatvára vchod do nejakého priestoru - vráta, vráta do dvora, dvercia, dvierka, dverce (menšia brána), záhradné dvercia
2. pri športových hrách priestor, na ktorý sa útočí - bránka, brána

… a taktéž k vedřinám:
Vedřiny měli školáci v horkých dnech za císaře pána (viz. Hašek) a za první republiky. Dnešní žáci takové prázdniny neznají, i když je sporadicky občas nějaký ředitel vyhlásí. Slovo se dnes přeneseně používá jako pojmenování období veder všeobecně.

... pěkně se to rozrůstá - děkuji Vám moc za příspěvek :-) ... nejvíc mě zaujala ta holota a hůl ... a jelikož znám Vaši hadačskou vášeň, dávám otázku: Copak to jsou vedřiny? ... (zkuste nejdřív bez Googlu)

Ctěná Chelonio Mydas, doufám, že i Vy brzy přispějete svou hřivnou do tohoto vlákna ...
P.S. Když už jsme u té hřivny, cituji:

Hřivna byla jednotka váhy, početní jednotka a od dob Velké Moravy také platidlo. Hřivny byly kusy vzácného kovu, často stříbra. A to nejen u našich předků, také staří Rusové měli své grivny, početní a od 12. století měnové jednotky vyjadřující určité množství stříbra. Hřivna se pak málem stala součástí československé soustavy platidel. Už na to byl roku 1929 zákon, že bude zavedena stokorunová zlatá mince jménem hřivna, ale kvůli hospodářské krizi k tomu nedošlo.

Dodejme, že hrivna je název současné ukrajinské měny a vraťme se k hřivnám starým. Důležité je, že původně měly tvar náhrdelníku. Odtud je totiž jejich pojmenování. Praslovanské grivna znamenalo náhrdelník a bylo odvozené od griva, což původně bylo pojmenování krku a šíje, které vzniklo z indoevropského ger-, pojídat, polykat. Později se griva říkalo dlouhé srsti na krku a odtud je naše dnešní slovo hříva, pojmenování srsti na těle koní, lvů a jiných živočichů.
(Český rozhlas)

... děkuji za hodnotný příspěvek :-) ... jenom doplním, že zatím co z arabštiny byla přijímána slova spíše rozšířená celosvětově, tak hebrejština zanechala výraznou stopu zejména v hovorové češtině (krom zmíněného mešuge například "kibicovat" nebo "mišmaš")