gladya diskuze u knih

To Jidáša, tannasja a asi i jiní

Hodnotila bych stejně, i kdyby to nenapsala Mornštajnová. Mně se to moc líbilo. Každý čtenář je jiný, někoho knížka osloví, někoho ne, to je přece normální.

1 18.06.2019

Co mi přišlo neuvěřitelné,
1. Michálek se mi zdál na velkou kariéru u STB až moc slušný.

2. Jak by to dopadlo, kdyby službu na hranicích měli lidé jako Šebor, Bor a Vyfuk?

3. A vůbec, copak by to Krausovi prošlo? To by se na jeho akci nepřišlo? Burger pomohl, jenže estébáci sice byli s.....ě , ale někteří nebyli hloupí.

Edit. Teď čtu Básníka a tam se problém, který zmiňují v bodě 3, vysvětluje.

1 05.06.2019

Takové příběhy jsou silné, zvlášť když se dotýkají něčeho, s čím má člověk osobní zkušenost. Při čtení téhle knížky mě napadly tři věci.
1. Mít dítě je vždy závažné rozhodnutí a každý by si měl ujasnit, zda dítě opravdu chce, dítě je závazek, ne hračka nebo doplněk či způsob naplnění osobních ambicí rodiče. Rodičovství je rizikový podnik. Je jedno, jestli potomek biologický nebo ne.
2. Adoptovat dítě je „vyšší level“ v tom smyslu, že rizika jsou ještě o něco větší, nejde zdaleka jen o geny, ale i o možnou deprivaci.
3. Adoptovat v něčem „jiné“ dítě už opravdu není pro každého, u jiného etnika nejde ani tak o volání krve ale spíš o to, že jakákoli jinakost může být problém.

Podle mě by Julie prošla s bídou bodem 1. Ten, kdo považuje za osobní prohru a ostudu, když jeho dítě nestuduje na prestižních školách by děti snad raději mít vůbec neměl.

A lhát dítěti o původu se v takových případech opravdu vysoce nevyplácí.

3 11.05.2019

To francouz

Jsem zatím celkem na začátku, ale nedá mi to. Zatím na mě tahle knížka nepůsobí jako úplně nekritická adorace Churchilla. Je jasné, že Johnson Churchilla obdivuje a možná i přeceňuje jeho roli, ale Churchillovy chyby a jeho kontroverznost nezastírá. Z knížky je vidět, z jakého prostředí Churchill pocházel, řada faktů z jeho života. Ano, byl to příslušník privilegované vrstvy a k nějaké politické kariéře byl do značné míry "předurčen". Jenže takových lidí bylo mnohem víc. Ale takových osobností jako Churchill bylo a je málo. Kontroverznost a stinné stránky jsou nejspíš často průvodci velikosti. Samozřejmě, u skutečných velikánů musí to pozitivní převážit.

Knížka je určitě zajímavá, čtenář se o Churchillovi něco dozví. Odlišit fakta na straně jedné a autorův názor a interpretaci na straně druhé, je asi u tohoto typu publikací potřeba vždycky.
Poslouchám jako audioknihu, což může můj dojem trochu ovlivnit. Názor můžu změnit, až budu znát celou knížku, ale nečekám, že změna bude zásadní.

Edit. Ke knížce jsem se dostala náhodou, ani jsem nevěděla, co je autor zač. Když mi došlo, že autor je "ten Johnson". napadlo mě, jak by Churchill řešil a zvládal vztah UK k EU a případně Brexit . Pokud byl opravdu tak velký státník, tak nejspíš jinak než Cameron i T. May.

A po pár týdnech je tady další zajímavost, Johnson možná bude mít šanci ukázat, jestli jako politik svému idolu sahá alespoň po kolena. Nevím, jestli se mám bát nebo těšit, že se bude chtít Churchillovi vyrovnat.

22.04.2019

pro Lector
Díky za odkaz na recenzi, až budu mít čas, kouknu na to,

Z toho co píšete v komentáři, mi vyznívá, že to možná Zamjatin nemusel myslet jako varování. Zarazilo mě to, ale pak mi došlo, že to, co je pro jednoho noční můra, může být pro někoho jiného ideální svět. Samozřejmě, oficiální vyjádření Zamjatina se může od jeho skutečných názorů a úmyslů lišit, to bylo ostatně v dané době spíš běžné.

1 02.01.2019

Jsem teprve na začátku, ale už teď vím, že tahle knížka za přečtení stojí. Přesto, že s autorčinými názory nesouhlasím. Uznávám, že na ústřední myšlence něco je a jako nápad je to určitě zajímavé. Jenže nabízený pohled na svět se nedá akceptovat bezvýhradně. Iniciativa jedince a jeho honba za vlastním prospěchem může být "motorem pokroku", ale induvidalismus se nesmí přehánět. To, že z úspěchu schopných nakonec mají prospěch i ti méně schopní a méně úspěšní do určité míry platit může, ale určitě ne tak absolutně. Zkrátka činnost jedince má na společnost dopad a svou činnost nemůžeme zúžit jen na má dáti dal, i když je pravda, že to autorka nebere jen finančně.

Kdyby lidé byli ochotni číst takové tlustospisy, dala bych Atlasovu vzporu do debaty o vztahu jedince a společnosti, odpovědnosti za sebe, ale i druhé. A jako protiváhu, něco utopického a kolektivistického, třeba Mlhovinu v Andromedě, a taky něco dystopického z jiného pohledu, např. Mechanické piano nebo nebo 451° Fahrenheita.

Za mě to není ani Bible, ani Main Kampf (narážka na jednu recenzi), bez ohledu na literární úroveň knihy a "světonázor" čtenáře, dává podněty k zamyšlení nad vztahem jedince a společnosti.

Vlastně bych nechtěla žít ve světě, jaký si autorka představuje ani ve světě, před kterým varuje. Cesta je někde mezi, individuání iniciativa i společenská odpovědnost, jinak to nepůjde. Ale kde je ta rovnováha?

1 27.11.2018

Montezuma: Beru Váš názor na Marxovo dílo, ale Kapitál je o něčem jiném

Rasputin a Jan 7940

Máte pravdu, snažím se vyslechnout druhou stranu, abych je líp pochopila. Ale to by musel být názor podložený něčím jiným než tím, co chce "lid" či v horším případě "vodič" příslušné loutky, slyšet.

20.06.2018

Mě zaujaly pasáže o vzdělání dětí. Taky se vám zdálo, že autorka přeceňuje znalost citátů z antických klasiků a moc pozornosti nevěnuje přírodním a exaktním vědám? Jsem spíš "humanitně" zaměřená, ale zdálo se mi to jednostranné. Zaregistrovala jsem zmínky o geometrii a botanice, ale spíš mezi řečí a v tom tradičním pojetí výuky.
Samozřejmě, klasika a tenhle druh znalostí brousí mysl, ale je to v dnešním světě dostačující? Není zavržení vývoje a informační společnosti chyba? Není řešení někde uprostřed? Já jsem takový centristický oportunista skoro ve všem.

20.06.2018

jan7940 V krajním případě , když nenajdu nic lepšího, zkusím Okamurovce.

Mně jde o to, jestli se dá najít něco podobně dobře udělaného jako Opuštěná společnost. Aby to byla protiváha do té povinné četby.

rasputin : Tabetry je skvělý, ale jeden pohled to je i když je to většinou i můj pohled. V tom má Kejml pravdu, srovnání s Gottwaldem ovšem dost pokulhává. Jednostrannost vidím v hodnocení a interpretaci některých faktů, ne v tom, že by tam byly nepravdy. Někdy je to skutečně spíš otázka ideových pozic v oblastech, kde není jen černá a bílá a neexistuje něco jako absolutní pravda, na to má ovšem autor právo.

A k publikacím "protistrany", Babiše jsem četla, do rozhovorů se Zemanem se mi moc nechce. Napadá mě ještě Prolomení hradeb od Petra Hampla, ale to je asi jen na téma migrace, a když jsem viděla, že to jedna ze dvou publikací Naštvaných matek (druhá je Konvička) , už to ve mně vyvolává nedůvěru. Ale třeba se pletu.

03.05.2018

Máte někdo tip na dobrou knížku z opačné strany názorového spektra? Nějakou představu mám, ale to jsou věci, ke kterým budu přistupovat už a priori s jistou nedůvěrou.

13.04.2018

Nedoporučuji, samozřejmě ve 12 jsou děti různě vyspělé, ale i tak za mě ne.

21.01.2018

Zaujalo mě, že dokonce ve dvou ze tří časových rovin mají postavy vazbu vazbu české prostředí.

Nejsem věřící v klasickém smyslu slova, Biibli vnímám jako umělecké a alegorické a duchovní dílo, které sice zmiňuje i historická fakta, ale nedá se v žádném případě brát doslova. Takže některé otázky spojené s vírou jsou pro mě těžko pochopitelné.

20.05.2017

pro Woodward. Ano potvrzuji, tenkrát se ples jmenoval Beánie - uvítání prváků a "křest" Kapitálem tam opravdu byl.