jardadr diskuze u knih

Udivuje mne, kolik lidí má za to, že tuto knihu napsal A. C. Clarke. Jeho jméno, jako autora, je sice uvedeno u všech čtyř dílů, ale napsal jen první z nich. Jeho byl nápad a jistě konzultoval některé technické záležitosti, ale jinak je to práce Gentryho Lee.

Kniha těžko může být poplatná mainstreamu 21. století, anebo Green Dealu, natož Gretě Thunbergové. Byla totiž napsána na začátku 90. let 20. století (první vydání 1993).

Siena: Ano, kdyby občané netvořili společnosti, nestýkali se za společnými zájmy a nesnažili se je prosazovat, když cítí, že jsou odněkud (třeba z hora) ohroženy - čili nekřičeli, bylo by to všechno jednodušší a politici by měli tzv. klid na práci. :-)
Gambit12: Ano, v určitém smyslu asi idealista jsem. Připadne mi to lidštější, než být stoprocentní pragmatik. A mám duši tuláka, potřebuji k životu široké, volné prostory a daleké výhledy, Takže konzervativec nejsem. Díváme se tedy každý na svět z jiného úhlu. Ale to nevadí. Alespoň mě ne.
Nicméně si myslím, že ti, kteří by volili nového předsedu ODS, tedy její členové, by mohli být obeznámeni s názory Saši Vondry a vědět, jak na tom s Vondrou ve skutečnosti jsou. Tohle předpokládat zase tak idealistické myslím není. A neřekl jsem přece, že je KDU-ČSL podnikatelům prospěšnější víc, než ODS. Obě strany mají různé šmouhy na tvářích. Jak píšete to s EET; to byla od Lidovců srabárna se k tomu připojit. A tak nějak doufám, že dnes už jsou jinde. Ale ano, mají u mne o malinko větší důvěru než ODS. Tu považuji spíše za stranu dobrou pro velké podnikatele a lobbisty, než pro drobné živnostníky.

Gambit: Ukřičené občanské společnosti. No, tak to se mi líbí. :-) A jaká jiná by měla být opravdová demokratická společnost, než občanská. A když se politikům nelíbí, co taková společnost kritizuje, tak ji prostě nazve ukřičenou. A on na to někdo skočí a zatleská tomu. Jinak nevím proč by živnostník nemohl volit STAN, nebo KDU-ČSL? S tím Vondrou jako předsedou ODS jste to myslel vážně? S Havlem si mohli být blízcí leda tak v roce 89 a v dobách OF, dnes už by to šlo těžko.

braunerová: Ano v tomto máte pravdu, s tím, co tvrdil Petr Fiala vůbec nesouhlasím, byl mimo. Ale ODS není (na rozdíl od ANO) jen hnutí jednoho člověka. A opozice není přece jen Petr FIala, nebo ODS. Mimochodem k ODS mám z celé opozice nejmenší důvěru.
Takže situace je u nás strašlivá, to je fakt. Vy tvrdíte, že by byla horší, to je hypotéza. Já bohužel nevím, co by bylo kdyby.
Jinak mám dámy trochu obavy, jestli jsme na správném místě pro vedení diskuze o politice. Měl by to zde být spíše prostor pro debatování o knize. Třeba pan Kmenta jednou napíše pokračování Bosse Babiše a dozvíme se víc ze zákulisí této tragikomedie.

Siena: Někdo to asi ale za normální považuje, bohužel. Anebo to omlouvá tím, že ti před ním to dělali také. V tom mají tihle lidé sice často pravdu, ale jak dospěli k názoru, že když to prošlo tamtěm je v pořádku aby to procházelo i těmto?

Nesouhlasím s příspěvkem níže a musím se ohradit. Blekotat tak jako pan Babiš neumí na naší politické scéně lépe nikdo. Myslet si to, znamená znevažovat jeho silné lídrovství. A fakt, také bych rád viděl v alternativní historii, co vše by ostatní strany udělaly lépe. Fakt by mě zajímalo, jestli by také dokázaly být best in Covid, ačkoliv nemají žádný vlastní program, jen antiBabiš. Ale to se naštěstí nikdy nedozvíme, protože mnoha lidem situace v naší zemi nedává jinak, než znovu a stále dokola volit ANO.

Podobný příběh s názvem Kamenné srdce napsal i E. T. A. Hoffmann. Zajímalo by mne jestli je to přepsání té samé pohádky.

Děkuji za odpověď. Nenapadlo mne podívat se na originální anglický název. Přiznám se, že takovéhle čachry se změnami názvu nechápu, ale třeba to má nějaké logické opodstatnění... Nemá, já vím. :-) Mějte se hezky.

Chtěl bych se zeptat, těch, kterým se dostaly do rukou obě knihy: Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva a Sapiens - Od zvířete k božskému jedinci, jedná se o to tutéž knihu (stejný počet stran, prakticky stejný obal), jen v jiném vydání a s jen trochu pozměněným názvem, anebo o dvě naprosto odlišné publikace?

Omlouvám se. Ještě jednou jinak. Podívejme se na to z tohoto úhlu: vypustí-li nějaký obzvlášť zhýralý a zvrhlý intelektuál (a tací asi jsou podle P. J. skoro všichni) do světa myšlenky, idee, které sice mohou znít líbivě a lákavě, na povrch spravedlivě, ale v jádru jsou iracionální a nemorální a lidé se jich později ujmou a přivedou je k životu, kdo si více zaslouží odsouzení? Ti, kdo například hlásali, že kapitál se má rozdělit mezi všechny, nebo ti, kterým se ten nápad zalíbil a začali ho s puškami v rukou zabírat a "rozdělovat"? A jinak, jsme-li okouzleni šlechetnými myšlenkami filozofů a zjistíme-li posléze, že oni sami tak vznešení nebyli, je to důvod vzdát se těch myšlenek, obohacujících náš život? Zahodit je a nadále žít přízemně? Když mohli oni, proč ne já?
Jistěže nechci bránit žádného mizeru, byl-li v životě opravdu mizerou, ale nehrajme si spolu falešnou hru na svůdce a svedené. To nejsou žádné naivní panny, které má ochraňovat "poselství" této knihy, ale může být tak maximálně vědomostním doplňkem pro dospělé, sebevědomé, racionálním uvažováním obdařené lidi, schopné minimálně vnímat základy lidské morálky. Pro lidi, kteří nedají jen na to, co jim kdo řekne, nebo napíše, ale kteří sami dokážou skrze rozum, ale i srdce vnímat to, co je podstatné. Je-li ještě nějaký rozum na tomto světě.

Když se nám nelíbí pravda? Předně kniha samotná se mi nelíbila. O pravdu v ní opravdu :-) v prvé řadě nejde. Je to hlavně pokus o apologii. Souhlasím s tím, že upálených a utrápených nešťastnic nebyly miliony, ale desítky tisíc. Ale také nevím o nikom, kdo by tohle ještě v dnešní době tvrdil, takže proč se o to přít? A propo, snižuje tento fakt hrůznost celé té záležitosti?

Ještě mě napadla kniha Jiné životy Hynka Harra od Jakuba Dotlačila. Ještě jsem ji nečetl, ale je to také fantazie z té samé doby jako Mlýn na mumie, z roku 1866.

Pokud mohu doporučit nějakou dobrou literaturu z prostředí staré Prahy, pak je tu samozřejmě komunita pražských něměckých literátů - Golem od Gustava Meyrinka, ten rozhodně stojí za přečtení, je to vlastně žalozpěv za židovské město. Myslím, že atmosféru města před asanací vystihuje úplně skvěle, navíc je v tom i tajemno. Prahy umírající doby se od Meyrinka ještě týká novela Valpuržina noc, která absurdními motivy Mlýn na mumie připomíná.
Pak bych doporučil krásnou knihu Noc pod kamenným mostem od Lea Perutze.
Pražský Triptych od Johannese Urzidila. A samozřejmě Kafka, vždyť Proces se odehrává v Praze, i když tam není jmenována. Zmiňme i zapomenutého pražského autora Paula Leppina.
Druhé město od Michala Ajvaze - fantastický ponor do stínové Prahy, města za městem. Fantazií Stančíka ještě převyšuje a navrací tomuto dnes takřka turistickému disneylandu jeho tajemnou, prastarou tvář.
Pak určitě Povídky Malostranské od Jana Nerudy, něco od Ignáta Hermanna, třeba Ze staré Prahy, nebo Zmizelá Praha.
Našlo by se toho ještě spousty :-)

Opravdu, ten text k popisu knihy raději nečíst. Nejenže není úplně pravdivý, ale navíc vám prozradí i děj a poentu knihy, což je skoro to nejhorší, co pro knihu můžete udělat. Občas trnu, když vidím co je možné číst na obalech knih. Jednou jsem vyhodil obal z knihy Pád Cařihradu, protože detailně popisoval naprosto vše, i to jak to dopadne. A takovou knihu pak jako dárek někomu věnujte!
Dcera Mendela Singera prostě jen pociťovala probouzení svého těla a objevovala sexualitu a Mendelův život se v USA naopak změnil a několik let tam nežil nešťastně. Ale také nechci nic prozrazovat. :-) Snad jen to, že je to kniha krásná a naplňující duši vnímavého přemýšlivého člověka.

02.03.2014

Měl jsem kdysi možnost do této knihy nakouknout a trochu si v ní počíst - a poté ji víceméně znechuceně odložit. Pominu-li to, že nevěřím že by někdo mohl na pár desítkách stránkách textu "pravdivě a uceleně" pojednat o této složité věci trvající několik století jak je na obalu slibováno, tak je tu další věc, které si asi každý nestranný zájemce o historii této instituce musí všimnout hned po několika stránkách texu. A tou je to, že autorem knihy je katolík - dominikán. To by nutně nemuselo být na vadu, byla-li by kniha o jiném tématu. Avšak jak může dominikán nestranně hodnotit inkvizici? Připadne mi to stejné, jako kdyby komunista hodnotil komunismus, kapitalista kapitalismus. A z knihy to bylo znát. Ta úporná snaha dokázat, že obětí inkvizice nebyli milióny (a jistě že nebyli), ale "pouhých" pár desítek tisíc nešťastníků by se ještě dala snést. Když však začal autor rozebírat duševní pohnutky inkvizitorů, které je vedly k jejich činnům bylo těžké zůstat chladýnm. Tvrzení, že drtivá většina těchto mužů nebyla sadisty, vyžívajícími se v moci a jejím aplikováním na druhé, ale naprosto čestnými lidmi, kteří to se záchranou kacířských a čarodějnických duší mysleli naprosto upřímně a jen prováděli to, co považovali za nutné a správné je možná částečně pravdivé, avšak nemůže sloužit jako omluva těchto hrůz. Nebyli-li ti mužové posedlí dogmatem a svou mocí a přesto se toho dopustili, museli být zákonitě šílení. S odstupem času jsme schopni jim odpustit, a to je asi správné, ale nic na světě tyto činy nemůže omluvit. Ale tak mi bohužel tento spisek vyzněl, že je napsán jen za tímto účelem.