Diskuze (36)
Přidat příspěvek
Literárky.cz, 28.5.2021
Michaela Burdová: Psaní mi stále vytváří místa, kde mohu prožívat neuvěřitelné věci
https://www.literarky.cz/kultura/1914-michaela-burdova-psani-mi-stale-vytvari-mista-kde-mohu-prozivat-neuveritelne-veci
Vy vsichni co tady krituzujete M.Burdovou od jeji prvni knihy se jeji styl o hodne zlepsil. A ti kteri ji vycitate to ze je kazda druha stranka plna sexualnich narazek a svadeni pochopte ze to psala kdyz byla nactileta v te dobe snad holky nemysli na kluky? :)
Především díky sérii Poselství jednorožců jsem začala číst, tato autorka, mimochodem strašně děkuji, ve mě vybudovala semínko knihomolského syndromu a od té doby jsem přečetla celou sérii minimálně pětkrát a sama se snažím psát. Jěště jednou děkuji autorce, miluji Vaše knihy!
Co to má znamenat, tahle češka se snad zbláznila, to už je po třetí za dobu, co sleduju její stránky, co přesouvá webovky, tentokráte na: https://michaelaburdova.wixsite.com/spisovatelka
Zas abych to aktualizovala, přitom není jistý, zda pokud to ještě párkrát přesune, že to někdo najde.-)
Musím souhlasit s tím, že její knížky jsou trošku na jedno brdo (mluvím hlavně o Jednorožcích a Křišťálech), ale podle mě je potřeba brát to s rezervou. Pro cílovou kategorii (řekla bych tak dívky 9-11 let) je to vděčné čtení. Když jsem byla mladší, Jednorožci se mi moc líbily, teď už mi tak skvělí nepřijdou... Křišťály jsou skoro to samé. Ale musím říct, že Vlkodlaci mě zaujali, odlišují se hlavně tím, že jsou drsnější a krvavější a to podle mě knize dost prospělo (k druhému dílu jsem se ještě nedostala). Sirénu jsem ještě nezkusila, ale trochu se bojím, že se to vrátí ke staré známé šabloně.
S tím, že se jedná o nejlepší českou spisovatelku, si dovolím nesouhlasit (a budu dělat, že se bavíme jenom o fantasy...). Četli jste někdy něco od Ilci Pacovské? nebo Terezy Janišové? To je trochu jiný kafe...
Když jsem poprvé asi v 11 letech přečetla Křišťály moci, byla jsem z nich naprosto nadšená a z Poselství jednorožců stejně tak. Ale pak když jsem se dostal k Synovi pekel začala jsem si uvědomovat, že v knize není pomalu žádný rozdíl od předešlých knížek. Přijde mi jakoby autorka psala podle nějaké šablony a to mi na ní začalo opravdu vadit. K Volání sirény jsem se ani nedostala a moc toho nelituji. Ovšem musím uznat, že Křišťály a Poselstvi byly doopravdy dobré knihy, proto vám je doporučuji.
Proti slečně spisovatelce opravdu nic nemám, její knihy jsem četla od svých 17 let, spíše mi vadí, že než si tady na databázi někdo všiml, že změnila stránky a zadal je jako ofiko, tak už snad ani neexistují... Všeobecně mi vadí představa autora/ek, že si já jako čtenářka zajímající se o jejich knihy mám přestěhovat na facebook, což já nemám v plánu u nikoho... A nemyslím pouze slečnu Burdovou...
Její knihy jsem začala číst, když mi bylo 9. Tenkrát to byl druhý díl poselství jednorožců. Od té doby jsem na její tvorbě závislá. Jakmile zjistím, že vydala novou knihu, ihned ji mám přečtenou doma. Krásně rychle se její knihy čtou, což je pro mnohé jako jsem já velká nevýhoda (jedna kniha přečtena za jedno odpoledne)
Burdovou znám už docela dlouho. Objevila jsem ji, když mi bylo deset - to se mi do ruky dostal první díl Křišťálů moci. Byla jsem z něj nadšená, netrpělivě očekávala další díly, neustále o ní mluvila, pořád projížděla její blog. Všechny, kdo ji kritizovali, jsem nechápala a nadávala na ně. Poselství jednorožců se mi líbilo zrovna tak. V podstatě mě přivedla do světa fantazy literatury.
Když vyšel Syn pekel, (to mi bylo třináct) tak nějak jsem prozřela a Volání sirény mě v tom utvrdilo. Píše neustále podle stejné šablony, všichni hrdinové vypadají stejně, jsou ultrasexy a ultra nebezpeční. Hlavní hrdinky jsou tak nějak vylepšená sama Burdová - malé, černovlasé, prsaté, ultramegasupersexy, mocné, schopné, zároveň ale potřebují ochranu, ideálně něžné vegetariánky chránící zvířátka.. prostě typické Mary Sue. K tomu krkolomné názvy řídící se heslem "Čím víc přehlásek či apostrofů, tím líp" spolu s velmi častými pravopisnými a slohovými chybami na mě dělají poněkud rozpačitý dojem. Chápu, že vydavatel s názvy nejspíš nic neudělá, ale měl by se zamyslet nad volbou korektora.
Naprosto mě dostala její neschopnost přijmout kritiku. Nejdřív jakéhokoli kritizujícího uráží, a když proud kritiků neustává, raději zruší návštěvní knihu, kterou na svém novém, "vylepšeném" webu raději ani nezprovozní. Navíc mám dojem, že komentáře pečlivě vybírá a nechává tam jen ty neškodné od skalních fanynek, mezi které jsem se bohužel na chvíli řadila i já.
Rozhodně doporučuji všechny její knihy. Je velmi mladá ale nadaná. :) Vážně její knihy velmi doporučuji. :)
Miluji všechny knihy Míši. Je to moje nejoblíbenější spisovatelka a taky díky ní jsem se rozhodla také psát příběhy.
Nejvíc se mi líbili knížky Syn pekel vlčí krev a v moci démonů. Taky se mi líbila knížka Volání sirény a těším se až v lednu vyjde druhý díl. Prostě miluju její knížky
Křišťály jsou rozhodně jednou z nejlepších knih, které jsem četla, do mých nej pěti sice nezasahují, ale do desítky by se vlezly :) Ale Jednorožci... Promiň, Míšo, ti byli přímo příšerní. Tahle série se ti nepovedla, ani trochu :( Jinak Míša je skvělá autorka, chystám se na jejího Syna pekel i na Sirénu, slyšela jsem spoustu kladných hodnocení a nemohu se dočkat :) Míša je vážně šikovná a má skvělé knížky (nebo alespoň většinu) :)
Poselství jednorožců mě zklamalo, snad se to v dalších dílech zlepší...
Dáme šanci Křišťálům moci? :)
Křišťály jsou fakt o hodně lepší než jednorožci.
Dáme šanci Synu pekel? :D
Její knihy jsou neuvěřitelně skvělé, tuplem proto, že je začala psát v 16 letech, kdy byla naladěna na stejné vlně jako většina puberťáků, co její knihy čte. Neznám lepší českou spisovatelku(nebo spisovatele), který mě svými knihami tak uchvátil. Díky ní jsem začala psát, neboť ona je mým velkým vzorem. Její knihy jsou napínavé, čtivé a jako jedna z mála se Míša nebojí napsat věci, které jsou pro některé ,,zakázané'. Klidně zajde do extrémů a nechá čtenáře ať se její četbou natolik uchvátí, že si ji zamilují.
Podle mě se Míše nejvíce povedli KM. Piš dál Míšo, fandím ti !!!!
PS: Fanoušci Míši B. připojte se k diskuzi.
Nakladatelství Fragment zkusilo předhodit generaci mladých čtenářů domácí obdobu Paoliniho a jeho tah vyšel na výbornou. Knihám M. Burdové (mám na mysli zejména Křišťály moci) nelze upřít čtivost, autorka solidně pracuje s oblíbenými klišé a její příběhy jdou z akce do akce. Co chybí, je větší zapojení logiky a dodržování zákonitostí vlastního světa - přirovnávání elfů k andělům a Neilinino neustálé modlení se jednou k Bohu, jindy k bohům v zemi stvořené nymfou staví autorku do pozice ignoranta, který se dezorientovaně plácá v tom, co sám vymyslel. K hlavní hrdince bych ještě dodala, že bezbranná dívka nutně nemusí působit jako nemehlo a hloupá husa, která zbabrá, co se dá, aby ji pak silný hrdina musel zachraňovat (patrně inspirace Stmíváním). I přes korektury zůstává zřejmé, že autorka si s pravopisem ještě úplně nerozumí a má co zlepšovat.
Michaela Burdová knihy
2018 | Dcera hvězd |
2013 | Vlčí krev |
2010 | Zrada temného elfa |
2008 | Strážci dobra |
2014 | Prokletí |
2013 | V moci démonů |
2013 | Poselství jednorožců – komplet |
2015 | Pomsta |
2012 | Minotaurus |
2008 | Zrádné hory Dragor |
Burdová je 164x v oblíbených.
Osobní web autora
Její knihy jsem četla, když mi bylo nějakých 10 let, a pak jsem si dala re-reading. Nevím, jak bych je hodnotila nyní, ale už podle mé přezdívky (ti, co četli, tak vědí), mě naprosto uchvátily a mrzí mě, že nejsou více čtené a proslavené. Paní Burdová to zkrátka umí. Byla nejoblíbenější autorkou mého dětství, v podstatě jsem se díky jejím knihám stala knihomolkou. Doufám, že ještě nějakých knih se od ní dočkáme, třeba i verzí pro dospělé.