Hotýlek diskuze
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249022/bmid_hotylek-249022.jpg
4
5324
5324
Některé věci jako by existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel– vlastně spíš hodinový hotýlek – pana Leopolda, založený v dobách první republiky a nabízející párům potěšení a rozkoš za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. Po velmi úspěšném románu Slepá mapa, popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen, se v nové knize autorka věnuje především mužskému hrdinovi: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení hotýlku v šedesátých letech. Václav je muž bez jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Ve svém novém románu Mornštajnová potvrzuje, že je rozenou vypravěčkou, která dokáže čtenáře strhnout.... celý text
Diskuze o knize (6)
Přidat komentář
Ale některým se líbilo, ale dá míň hvězdiček, protože jiná knížka od autorky se líbila víc. Mně se třeba Hotýlek ze začátku moc nelíbil, tak jsem ho odložila a četla jiné knížky, dočetla jsem, až byla nálada a líbila se mi, ale už to ovlivnilo mé hodnocení, že mě nechytla hned.
Jirinamac. Já Hotýlek četla asi před dvěma lety. Moc se mi líbil. Už tehdy jsem psala, že nechápu to srovnávání. Hana se mi také líbila, Slepá mapa i Tiché roky též. Srovnávat je přece nejde, vždyť je každá jedinečná. To je jako srovnávat hrušky s jablky. Můžu mít radši jablka/nebo hrušky/, ale to je tak všechno. Srovnávat to nejde.
S odstupem si myslím, že se mi nejvíc líbila Slepá mapa. Jenomže už zítra to možná bude jinak, protože si Hotýlek přečtu znovu.
Jinak to srovnávání není problém jenom knih paní Mornštajnové. Zrovna tak čtenáři srovnávají třeba Dcery a Člověk Gabriel paní Dubské. A další a další knihy.
Nechápu komentáře ,,líbila se mi, ale Hana nasadila laťku vysoko,, proč srovnávají knížky, které jsou rozdílné? Vždyť každá kniha od A.M. je z jinéné doby a má jiný obsah, není to dílo na pokračování.
Nekdo psal v komentari, ze by to mela byt nejslabsi kniha od autorky, ale to nevim, podle mne ne. Dostala se mi do ruky jako prvni, pac byla v knihovne nahodou jako jedina volne k mani - mooooc se mi libila. Vazne veci podane poutave, dalo by s erici nevazne...ale uzasne ctive.
Jedna z knih, jez mi uvizla v hlave a kterou si casem prectu znova a rad, stejne jako Slepou mapu - ta byla celkove vaznejsi, ale nemene vyborna.
Hana se mi do rukou jeste nedostala, ale vse ma svuj cas...
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Ať je to, jak je to, Hana vychází v překladu v zahraničí. A to není vůbec špatný ;) a to je hlavní. Ať už nejlepší to nebo to.