Rekonstrukce diskuze

Rekonstrukce
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409391/bmid_rekonstrukce-C7R-409391.png 4 1687 1687

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Prožívá dětství v temné vile u samotářské tety a její osud nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech kolem. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Nenašel se žádný dopis na rozloučenou, ti, kteří toho tragického dne matku viděli, si ničeho nápadného nevšimli. Eliška vyrůstá v desetileté prázdnotě, a když dospěje, rozhodne se najít odpovědi na stále neodbytnější otázky. Co se vlastně stalo? Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou… Ve svém třetím románu píše úspěšná prozaička Viktorie Hanišová o přitažlivosti prázdných míst, o podmanivosti pádu do temnoty. Občas stačí málo, třeba snaha najít životní rovnováhu — a člověk se znenadání houpe nad propastí.... celý text

Diskuze o knize (3)

Přidat komentář

hanap
29.08.2021 5 z 5

Moc krásný příběh o tom, že život nemusí být jednoduchý. Otevřený konec mě trochu mrzí, ale můžeme si vymyslet konec svůj...

jana14
31.05.2021

Viktorie Hanišová - REKONSTRUKCE - DOTAZ

Sama jsem dočetla a smířila se s otevřeným koncem. Ale moje známá stále bádá nad koncem knihy: Co viděla hrdinka na fotografii své matky ? Pochopila něco důležitého? Jak si vysvětlujete konec knihy ? (Já do toho svůj názor nechci plést, podle mne prostě otevřela bránu své posedlosti a hodlá v tom pokračovat, kráčet "přes mrtvoly".


Léňa0107
18.01.2020 3 z 5

Na tuto knihu jsem se velice těšila. Už jen její přebal je velice poutavý...ovšem...nevím popravdě co si o ní myslet. Kniha je plná různých překvapení v podobě zvláštních postav, které se často opakují, včetně situací s nimi spojených. Do půlky knihy je to takové pořád "na stejné vlně", nutí vás to číst stále dál....ale konec teda zklamání. Přišlo mi to jako vlastně podvod od autorky, záměrně nedokončený závěr,kvůli kterému čtete a čtete a pak si akorát řeknete "Proč takto"? Nevím, jestli budu doporučovat knihu dál. Na druhou stranu nemohu říci, že by se mi nelíbila. Něco mě nutí na ni pořád myslet. Další knihy od autorky si přečíst ale chci. Každý by měl dostat druhou šanci :)