Co je to za knihu - IV
Abych to tu dlouho neblokovala, nahodím rovnou nápovědu další ukázkou z této knihy :)
Musela jsem hodně iksovat, protože jméno hrdinky a tedy i název knihy se v této ukázce objevuje často. Ale musela jsem dát tento úryvek, protože ten napoví ze všech nejvíce :)
Věděla, kde je: je ve svém vlastním bytě. Nikam neodešla. Zmateně potřásla hlavou.
Pořádně si obrázek prohlížela: ne, nebyl úplně stejný. Na tom v jejich předsíni byl chlapec ve staromódních šatech, který se díval na nějaké bubliny. Tady taky, ale výraz v jeho obličeji byl jiný - díval se na ty bubliny, jako by se jim chystal něco velice ošklivého provést. A na jeho očích bylo cosi zvláštního. X na ně hleděla a snažila se přijít na to, co je na nich divného. Už to skoro měla, když někdo řekl: “X?” Byl to hlas její matky.
X šla do kuchyně, odkud se hlas ozýval. V kuchyni stála zády k ní nějaká žena. Vypadala trochu jako X matka. Jenom… Jenom měla kůži bílou jako papír. Jenom byla vyšší a hubenější. Jenom měla příliš dlouhé prsty, které se bez ustání pohybovaly, a temně rudé nehty, zahnuté a ostré.
“X?” opakovala ta žena. “Jsi to ty?”
A pak se otočila. Místo očí měla velké černé knoflíky.
No dobře!
"Ale duše ji nenaplní," řekl pak, "duše se osvobodí, vytrhne, vzlétne do éteru, převtělí, ta do urny nejde." Ta proto aby byla v plechu stvořena není.
....hele, tohle se mohlo odehrát v Pejhřimově v krematoriu /
...to je přece Kopfrkingl ze spalovače mrtvol /jestli se nepletu a já se pletu často
....chce se mi spát, spát se mi chce! co se mi chce? spát se mi chce ....
tak ještě než navěky usnu, tak nová hádačka
„No,“ začal, „pokud jsou rentgenové zdroje materiálními objekty, radiace vzniká při průchodu plynem mezihvězdného prostoru. Je to nesmírně řídký plyn, podle pozemských měřítek je to vakuum, ale pokud se přiblížíte k c – tak nazýváme rychlost neomezeného světla – pak každou vteřinu narážíte do velkého množství atomů. Získají přitom energii, kterou vrátí ve formě rentgenových paprsků.“
Galaxii nahradil animovaný diagram. Elektrony trhaly atomy, vracely se a chrlily kvanta dalších. Znovu se objevily hvězdy a Olivares pokračoval: „K vytvoření radiace, kterou změřily naše přístroje, je třeba neuvěřitelná masa.“
.....tak i s nějakými jmény
Než Vyslanec opustil oběžnou dráhu, posádka vyzdobila tělocvičnu mašlemi, přinesla si vybavení a začala oslavovat. Stůl se prohýbal pod jídlem a pitím, nanotechnologie dodala vše, co potřebovali, lidé se bavili, popíjeli, rozmlouvali a smáli se. Někteří se rozhodli, že vystoupí na vyvýšeném pódiu. Yu nesměle recitovala překlady poezie, kterou napsala. Dayanová zazpívala několik sprostých vojenských písniček. Cleland a Ruszek přidali ještě horší texty.
Hudba pulzovala a naříkala. Nansen a Kilbirnieová tančili tango ve starých kostýmech, které jim připravil zvláštní program. Cleland sledoval jejich smyslný krok a gesta a ucítil smutek. Ostatní tleskali. Nansen se ukláněl a usmíval. Kilbirnieová jim poslala polibek. Připojili se k ostatním.
Hvězdní poutníci - Poul Anderson? Tys mi dal :D 3x v přečtených :)
já se snažím upozornovat ve svých hádankách na knihy, které se nečtou a stojí za přečtení ...jsou to hvězdní poutníci a něco nám zadej
To je od tebe šlechetné :) bohužel se momentálně věnuji studiu, takže zadat nemohu. Kdyby se někomu chtělo, přenechám. Pokud ne, tak zadám až dorazím odpoledne domů.
davám ukázku z moc pěkné knížečky je to lehoučké že to asi uhádnu D
Ten sen musel být tak krasný....až by člověk radostí plakal
Byla v betlémě
Všichni jsme vlastně jakýmsi tajemným způsobem v jehličkách
Všichni jsme v péči krásné paní...
uhádnout autora knihu
kdyby to bylo těžké tak přidám zítra jestli budu mít čas nápovědu už jí mam přychystanou
Dudu na další ukázku si musíte počkat knihu nemám u sebe ale nápověda tady je
v prvním slově názvu knihy je první písmeno J ve druhém P ve třetím M
první písmenko autorova příjmení je P
autor píše knihy z náboženstvím tato kniha je jednou z nich
ááá musel jsem si dát dvacec máš pravdu ale ještě tě chvíli nechám mučit opravdu nevíš kdo je autor
Ježíšek pro mě-Eduard Martin, Je to komplet, tudíž jjiž přípravuji další kousek.
Takto vystrojen jsem večer opustil Jekatěrininský závod postranní pěšinou. Silně mrzlo, poletovalo jíní, které se v měsíčním světle třpytilo. Přešel jsem Irtyš, svůj Rubikon, po jeho tvrdém ledovém krunýři a rázným, pravidelným krokem jsem zamířil do Tary. Toto městečko bylo vzdáleno asi dvanáct kilometrů. Do rozednění mohu urazit hodný kus cesty. Ale co bude, až zjistí, že jsem uprchl? Sotva jsem překročil Irtyš, zaslechl jsem za sebou saně. Lekl jsem se, ale přece jsem na nočního cestujícího počkal. A jak se mi potom na mé nebezpečné cestě několikrát stalo, to, čeho jsem se obával, bylo k mé záchraně.
Text příspěvku byl upraven 23.10.13 v 19:00
pajonku, koukám, že to přečetli pouze dva vytrvalci. Jestli to nerozštípneš, tak to tu bude ještě na Vánoce.
Vložit příspěvek