Čeština ze všech vinglů
Jazyk se vyvíjí, občas překvapí, občas má vrtochy... Někdy nás potrápí gramatikou :).
Ve Francii (máme-li věřit Václavu Jamkovi) odkazem na akademický slovník diskuse končí, v Čechách zjevně ne. Ale budiž, pomozme si ještě angličtinou. Anglické gourmand znamená:
1) One who is over-fond of eating, one who eats greedily or to excess, a glutton.
2) One who is fond of delicate fare; a judge of good eating.
Dva protilehlé významy toho slova tu žijí vedle sebe; v češtině jen ten "labužnický" zvítězil.
No, a jsme doma, podle Wiktionary: "The French and English usages of this word are false friends. While the English word has evolved to emphasize the excesses of a gourmand, the French word has become more associated with refined tastes in food. See also gourmet, which has considerable overlap with this word."
Tedy konkurenční významy jsou nejen v angličtině, ale i ve francouzštině - v níž převážil ten labužnický význam toho slova.
Vidím že debata zde umírá na úbytě, respektive hádkou jak je to s tím gurmánem, pro mne to vždy bylo synonymum pro labužníka a francouzský původ a význam je zajímavá informace do mého všeobecného přehledu, takže díky za ni...
Ale mám pro vás malou hádanku. Moje dcera nyní s oblibou používá dvousloví "hodně jindy". Dokážete si správně tipnout co to znamená?
pokud je to reakce na sdělení, že tohle teď dělat nebudem, to až jindy, tak by to mohlo znamenat "za dlouho".
Kdybych k tomu prozradila sloveso, bylo by to jasné, ale to by právě nebylo správné hádání.
Nicméně netrefil ses a já si počkám jestli se neobjeví ještě jiný návrh :-))
další možnost je "úplně jindy". tj. nebylo to minulej tejden, ale minulej rok.
tak teď už jsi blízko, tak ti to prozradím: není to vlastně nijak přesně časově ohraničeno a není pro to doslovné synonymum. Znamená to prostě: stalo se mi (někdy) v minulosti (a protože si událost neumí přesně časově zařadit, je to "hodně jindy".
Ještě na předchozí stránce, kdy to nebylo prozrazeno, jsem tipovala "dávno" , tedy kdysi, v čase, který dítě do jistého věku neumí přesně ohraničit, protože zná jenom "včera" (pro minulost) a "až se vyspinkáš" (pro budoucnost).
Naše malá také tak nedávno použila "hodně včera" ve smyslu dávno. Pro minulé děje a události ještě používá časový údaj "když jsem byla miminko".
Ze školky přinesla označení čehokoliv špatného, zbytečného, nechtěného jako "pidi -mrdi" (vyslovováno měkce jako "piďi-mrďi"). Kde se to vzalo?
A také má ze školky nebo z televize výraz "to je hustý" na všechno, co je dynamické, úžasné, veselé, dramatické, střílečky a honičky jsou "hustý". Když její maminka při vaření či přípravě jakéhosi krému na piškot řekla "ochutnám, zda je to dost hustý", tak dítě vůbec nechápalo, protože slovo hustý vůbec nemá spojené s nějakou konzistencí krému, lepidla či kaše :=))
pěknej zmatek v dětských hlavinkách, když před nima nějakej klacek obdivující něčí motorku nebo kámošův mobil pronese "dost hustý" a pak doma uslyší totéž o piškotu. :D Ale děti nejsou blbý, oni si to přeberou.
Narazil jsem při četbě Sedmilhářů, že chodili do hospody na grundle. Nevěděl jsem, co to je a tak jsem si to musel najít:
Smažené grundle nabízela stará Praha v době Jana Nerudy jako lahůdku. Podolí lákalo po vycházce hladovce grundlemi tj. malými smaženými plevelnými rybičkami (např. mřenkami apod.) v zahradě restaurace na Dolejší.
(Jejich příprava však byla poněkud drastická a jemnější duše by raději neměli pátrat po detailech :-D )
grundle mívali ještě před pár lety v hospodě U Rudolfina. Už jsem tam dlouho nebyl, ale možná je mají pořád.
My jsme jedli grundle asi před 18 lety (toto letí) v jedné restauraci za Prahou. Tam je podávali jako předkrm. My si dali dvojitou porci s přílohou. Někdy se jim říká taky ančovičky. Zajímavé na nich je, že se pojídají i s hlavičkami. :-)
Já jsem je viděla pojídat někdy cca před deseti nebo patnácti lety. Ale sama jsem k tomu nenašla odvahu, resp. nepřekonala odpor. Právě kvůli těm hlavičkám ...
Petr Stančík v Mlýnu na mumie použil výraz "hampýz" místo slova "hampejz" :-)
Hampejz:
Složené slovo, jehož první část vyšla ze středohornoněmeckého han – „kohout. Druhá část byla dříve vykládána v souvislosti s německým Biss, doslova tedy kohoutí kousnutí, podle toho, že nevěstince bývaly často označeny obrazem kohouta na slepici. Pravděpodobněji se však jedná o pozměněné jidiš slovo bajis — „dům“.
Mě je strašně proti mysli výrok: "Asi určitě." Mě to přijde, že tyhle dvě slova mají úúplně jiný význam. A není možné je dávat k sobě.
A ještě musím dodat, že už se to dost přestalo používat - což jsem ráda - ale občas to slyším.
(A teď jdu pročítat, zda to tu už někdo nepřetřásal)
Text příspěvku byl upraven 06.01.18 v 11:52
Teď jsem si přečetla, že hlavní hrdina vytáhl kolo ze "šupny". To jsem ještě nikdy neslyšela.
Podle wikipedie šupna může být:
- kůlna, šopa
- šikmý žlab, skluzavka pro přesun věcí nebo materiálu
- - vodácká šupna, šupna na lodě, skluzavka pro ruční spouštění kánoí, raftů a podobných malých plavidel
- - šupna na beton, žlab, korýtko, násypka, skluzavka na beton či maltu
- - šupna na uhlí, skluzavka pro ukládání uhlí do sklepa, zpravidla z okének v úrovni terénu
- - úpadnice, úklonná chodba, štola pro přesun materiálu mezi těžebními úrovněmi
... u nás se používá slovo "šupna" právě ve smyslu kůlna, malá stodůlka, přístřešek ... (szopa = chatrč z německého Schuppen = kůlna)
Vložit příspěvek