Fantasy pro muže
ad Sapkowski: Vše ohledně Zaklínače je velmi dobrá fantasy, řadím to k tomu lepšímu. A jestli má někdo rád Zaklínače, tak by mohl zkusit i knihu Kočkodlak Xin. Od Sapka jsem pak už četl jen Narrenturm, ale přestože příběh byl zajímavý, nelíbil se mi způsob jakým byla kniha napsaná, takže po pokračování jsem už nesáhl.
binysek a MarkétaLore: no Kulhánek a Sapkowski jsou rozhodně moji oblíbenci, i když je pravdou, že od Kulhánka jsem četla jen Bohatýra, ale prostě mě dostal. Vždy se mi líbily pohádky Krása nesmírná a on je prostě vzal a přepracoval po svém. Je pravda, že je to krvavé, ponuré, ale zároveň i drsně vtipné. Má to styl a myšlenku, i když ne všem to asi sedne. Miluju fantasy a tohle je sice hodně temné, ale nikdy jsem nic jiného tomu podobného nečetla. No a Sapkowski....naprosto nezřízeně miluju Geralta. První dvě knihy jsou povídky, ale nenechte se odradit. Další knihy už jsou souvislé čtení. Zaklínač je zobrazení surového středověku, někdy, někde a v posledních dílech je do toho zapracovaná i Artušovská legenda. Taky je tam poměrně dost vulgarismů, ale ono to ty knihy dělá právě takovými jaké jsou. Asi nejsem zcela objektivní, ale za mě rozhodně ano, i když je to asi spíš čtení pro chlapy. :-D Moc kamarádek to tedy v žádném případě nečetlo. Nevím no, uvidíte...
Text příspěvku byl upraven 19.08.16 v 12:50
Červenáka mi doporučovala kolegyně. Je tu někdo, kdo by mi mohl doporučit, co si od něj přečíst jako první?
Hadati-od Červenáka se mi líbily jen jeho nedávno vydané povídky Chřestýš Callahan. Ty jsou aspoň vtipné; jinak vše ostatní je literárně -na můj vkus-poměrně průměrná history fantasy...Kulhánkovo Stroncium bylo šílené (netypické), ale zábavné a dobře napsané...Cesty krve jsem bohužel nesehnala....jinak u mne v tomto žánru jednoznačně vede Mirda Žamboch!
Hadati - ak chceš od Červenáka fantasy, asi by som začala sériou Černokněžník a pokračovala sériou Bohatýr. Ak chceš historické detektívky, tak treba prečítať sériu Kapitán Stein a notár Barbarič. A keď chceš len historické romány, tak to istia Dobrodružství kapitána Báthoryho.
Souhlasím s Alienor, že od Červeňáka je pro začátek dobrý Černokněžník. Doplnila bych jen, začít od původních knížek a pokračování (Zlato Arkony) nechat na konec (mně osobně moc neučarovalo). Bohatýr mě osobně neoslovil (mám ráda původní Byliny a Červeňákovo uchopení mi nesedlo), Bivoje jsem nečetla, Báthory se mi líbí a Stein s Barbaričem také nejsou špatní :-).
Ahoj, chtěl bych se Vás zeptat, zda by mi mohl někdo poradit a doporučit mi nějakou parádní fantasy sérii, která by se podobala Butcherově Harrymu Dresdenovy.
pejty - skús Kroniky železného druida http://www.databazeknih.cz/knihy/kroniky-zelezneho-druida-prohnany-126466
Notane - moc díky za doporučení. Už jsi asi třetí člověk, který mi tuto sérii doporučuje, takže asi opravdu bude stát za přečtení. Určitě ji dám šanci.
V roce 2016 si stále někteří lidé pletou fantasy s pohádkami? Tak nevím, zda je to úsměvné, nebo smutné...
Insignitka - nechci do tebe moct rýt, ale vzhledem k tomu, že žánr fantasy se v podstatě vyvinul z pohádek a navíc je žánr fantasy často označován jako pohádka pro dospělé, tak pak myslím, že je zbytečné naříkat nad tím, že si někdo tyto dva pojmy plete, neboť v podstatě oba pojmy vyjadřují to samé.
pejty: oba pojmy docela určitě nevyjadřují to samé. V pohádce je jasné rozlišení dobra a zla nutností. Ve fantasy to často bývá taky černobíle rozdělené, ale rozhodně ne vždycky.
Fantasy je přenáramně různorodý žánr a některé jeho odrůdy inspirované pohádkami jistě jsou, ale u většiny fantasy děl bych si to opravdu tvrdit netroufal. Klasická fantasy vychází spíše z hrdinských eposů a rytířských románů.
Pohádka je navíc na rozdíl od fantasy žánr lidový a má docela přísná morfologická pravidla (pomocníci, trojí opakování všeho možného, prostě viz Propp), což pro fantasy opravdu neplatí - tam to žánrové označení znamená jen silnou přítomnost nadpřirozených prvků nebo umístění do smyšleného světa, jinak může být fantasy próza (a vlastně i poezie nebo drama) jakýchkoli druhů, odrůd a tvarů.
A důležité je samozřejmě i to, že pohádka má u nás poměrně negativní konotace a používá se - žel! - jako depreciativní výraz, případně jako eufemismus pro lež ("Co nám to tady vykládáte za pohádky?!"). Spousta z těch, co označují fantasy za pohádku, to myslí zle a pohrdavě... i když samozřejmě ne všichni.
Myslím, že ten dřívější přezíravý a až pohrdavý postoj lidí k žánru fantasy se pomalu mění a stále více čtenářů má fantasy jako svůj nejoblíbenější žánr. Může za to i film - úspěšné filmové adaptace např. HP, nebo Pána prstenů nebo Hry o trůny přitáhly zpětně diváky k četbě těchto knih i k žánru fantasy. Žánr fantasy se stává jedním z nejvíce žádaných a čtených žánrů současnosti (především mladších a středních generací čtenářů).
Fantasy se nevyvinul z pohádek, ale z mytologií. S pohádkami to nemá mnoho společného. Je smutné, že to stále ještě dost lidí neví a nechápe. Je ale pravda, že už se to zlepšuje a fantasy proniká stále vzhůru na vrchol literární poptávky, čili tam, kam patří.
Text příspěvku byl upraven 11.09.16 v 09:10
Zlovlk-sohlasím s vaším komentářem. Jen si tak říkám, proč asi stoupá počet čtenářů ve střední a mladší generaci? Chtěla bych věřit, že to nebude tím, že nechtějí přemýšlet nad realitou současného světa. Vím, média lžou a televizi vesměs sledovat nelze...ale, neupínáme se snad příliš k fantazijnímu životu a ten reálný nám utíká...Je tolik věcí a lidí kolem a my je nevnímáme. Přitom především na rozhodnutích této generace závisí budoucnost nás všech. Berte to jen jako moje zamyšlení, nejsem radikálním odpůrcem tohoto žánru...
bytost: Omlouvám se, ale toto co píšete spíše vyjadřuje nepochopení žánru fantasy jako takového - fantasy světy jsou v podstatě kulisy, ve kterých se zobrazují problémy a trable reálného světa. Čili fantasy je s realitou přímo a neoddělitelně propojen.
Text příspěvku byl upraven 11.09.16 v 09:32
Proč stále škatulkovat? Jak rozlišíte, zda je něco sci-fi či fantasy? A jak, že je něco pohádka nebo fantasy? Třeba takový Malý princ je fantasy i pohádka. Někdo považuje Star Wars za sci-fi, jiní za fantasy. Prvky to má obojího. A co Silmarilion? Mytologie či fantasy? Proč je tu stále ta potřeba některých lidí vytyčovat přesné hranice? Fantasy přece je o tom, že hranice překračuje a ruší.
Hadati: Malý princ je pohádka. Star Wars je sci-fi. Silmarilion je fantasy.
Insignitka,někdo to může vnímat i trochu jinak. Proto souhlasím s Hadati,že škatulky jsou do určité míry zbytečné.
Insignitka: přečti si román Pohádka od skvělého Feista. Tam se prolíná horor, fantasy i pohádky. Někdy je opravdu těžké (i zbytečné) škatulkovat.
http://www.databazeknih.cz/knihy/pohadka-12429
Vložit příspěvek