Zajímavá a neobvyklá přirovnání nebo úsloví, i nářečná
Ti mi připomíná moji oblíbenou utěšující větu dětem, když přijdou s otlučenou nohou, rukou: "Máš ještě jednu", případně "Máš jich ještě 9" (když jde o prsty)
"Než se vdáš, tak se to zahojí." Sice to mělo být útěšné, ale jako malinkou mě to celkem děsilo - že by to hojení mělo trvat tak dlouho? A to jsem ještě nevěděla, že se nevdám :-)
U nás říkáme že "Nešikovný maso musí pryč", ale to je jen u kuchyňských úkonů :-)
Kdo odolává pokušení nepodlehnout touze nechat dřímat vlastní energii, bývá obklopen chlorofylem.
Nevim jestli to tu nebylo, všecho jsem nečetl.
Puch jak od ropuch
Smrad jak když se odkope selka
už po druhé jsem v knihách narazila na rčení, že "chlapci byli z Drážďan, ale žádný od Berouna", čímž chtěla autorka vyjádřit, že každý jen flirtoval, ale žádný se nechtěl ženit...
To je pěkná jazyková hříčka. :-D
reader.007: A to je ze starších a nebo novějších knih?
Ty Drážďany mi zcela mimo mísu připomněly jednoho kamaráda, kterej když někdo usínal u piva, mocně s ním zatřásl a křičel na něj: Vstávej, Němci jsou v Berlíně!
Také přispěji svou troškou do mlýna - tatínkovo oblíbené:
To by blbec neřekl, kdybys mu do huby šlápl.
Má oči jako studánky - jen do nich načůrat...
a když jsme se chystali zlobit/neuposlechnout:
To by bylo facek, že takový potlesk Národní ještě nezažilo.
A mamičino oblíbené:
Dneska jsem úplně bez věže (tj. nejsem svěží).
Když jsem příteli poprvé řekla, že "má ramena, jak přístavní dělník", tak se celý večer smál a druhý den se s tím chlubil v práci :-)
eicherik: po prvé jsem na to narazila v B. Němcové, myslím že to je z Divé Báry (popis osudu její matky, kdyby si to někdo chtěl ověřit), po druhé jsem na to narazila v "románu" (ona je to teda spíš povídka) od její současnice která psala pod pseudonymem Máňa Dubská
mimochodem v té Divé Báře jsem našla ještě jedno úsloví - vlastně variaci na vrabce a holuba: "lepší za svým snopem než za cizím mandelem"
Už jsem dlouho neslyšela přiznání : Kape mi na karbid. Takže já se přiznávám. Občas mi kape na karbid. A bude hůře.
To mi připomnělo jednu říkanku, co jsem slyšel od kámoše v Alsasku, když jsme stáli na světlech a přes cestu přecházela krasavice v ultraminisukýnce. Ten kámoš tehdy řek: Schöne Beine hat die Kleine, aber Hose hat Sie keine.
Text příspěvku byl upraven 26.10.17 v 22:22
Vložit příspěvek