Magnet (různí vydavatelé)

edice

344 knih, nakladatelství Naše vojsko

Periodická sešitová řada Magnet (1965–1992, 337 sv., v číslování nepřesnosti), jejíž vznik inicioval její první šéfredaktor Jaromír Hořec. Prostřednictvím krátkých napínavých příběhů měla edice čtenářům přiblížit období druhé světové války a boj proti fašismu; původním vydavatelem byl Svaz protifašistických bojovníků (SPB), nicméně již od druhého ročníku edici převzalo Vydavatelství časopisů MNO (SPB byl nadále uváděn jako spoluvydavatel společně s Ministerstvem vnitra a Svazarmem). Magnet se stal na dlouhou dobu jedinou sešitovou edicí v Československu, jež se specializovala na historii a literaturu faktu.
Úzký rámec literatury faktu začal Magnet překračovat od roku 1968, kdy vydal populární vyprávění Jana Schneidera a Libuše Jelínkové o Waldemaru Matuškovi a Evě Pilarové Zlato pro dva slavíky, reportáže o velkých zločinech Gangsteři v galeriích Josefa Glückseliga či detektivku Maigretova trpělivost Georgese Simenona. V roce 1970 ještě stačila vyjít klasická bondovka Zlatý fantom Iana Fleminga, připravovaný svazek o nevyjasněné smrti Jana Masaryka však již nevyšel. Ačkoli se ještě v roce 1971 objevilo několik zajímavých titulů, např. detektivní příběh Jaroslava Šikla, nové vedení vydavatelství usilovalo o návrat edice Magnet k původnímu zaměření na dějiny druhé světové války, konkrétně na dějiny východní fronty a Rudé armády. K profilaci podniku jako stranického vydavatelství mělo přispět zaměření edice na témata související s ideologickou diverzí exulantských skupin, rádiem Svobodná Evropa a činností československých rozvědek a kontrarozvědek. Během sedmdesátých a osmdesátých let se objevovaly také zručně napsané kriminální příběhy, tematicky zaměřené na problematiku hospodářské kriminality, vandalismu, drogové závislosti, pašování, zahraničního obchodu či nelegálních přechodů přes hranice. Některé příběhy vyšly též ve slovenském překladu. Průměrný náklad jednotlivých sešitů periodické řady Magnet se v šedesátých letech pohyboval v rozmezí 50 000–60 000 výtisků, v sedmdesátých a osmdesátých letech se některé tituly dotkly hranice 200 000 výtisků. Zpočátku vycházelo šest, později dvanáct svazků ročně, v sedmdesátých letech vedle číslované řady vycházely i nečíslované, tzv. zvláštní přílohy periodické řady, kam byly zpravidla řazeny propagandistické příběhy o diverzní činnosti emigrantů na Západě.... celý text

56 %

Konec Žlutých vikomtů 7812. v edici, Jiří Marold, 1978