151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství holky s bucket listem
Lucie Kutrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443806/bmid_151-dni-pacifickou-hrebenovkou-dobr-PyS-443806.jpg
4
597
597
Lucie je holka, která si plní přání, holka, která je odhodlaná jít za svým snem, a holka, která se rozhodla projít Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí z Kalifornie přes Oregon a Washington až ke kanadským hranicím (4 300 km). A povedlo se jí to. A přežila to. A že to párkrát bylo o vlásek. A ve své knize nepíše jen o tom, jaké to bylo, jít bez přípravy divočinou, ale taky o tom, jak taková věc člověka změní. A že když se pro něco rozhodnete a zatnete zuby, dokážete všechno. A ještě se u toho hodně naučíte, dost se nasmějete, najdete pravá přátelství a možná i lásku.... celý text
Přidat komentář
Za mě osobně skvělá knížka. Akorát co mi v půlce knížky začalo čím dál víc vadit, byl Lucčen výraz "spektakulární" a listování na fotky tam a zpátky. Jinak super čtivé Lucčeno dobrodružství :)
Úžasné dobrodružství, které prožila neskutečně pozitivní a usměvavá holka. Neskutečná cesta s neskutečnými zážitky, které brala Lůca s nadhledem, optimismem a humorem. Na jednu stranu byly dny dost podobné, ale na druhou stranu byl každý den jedinečný, vždy se objevilo nějaké nové dobrodružství, nebo sebemenší zajímavost. Klobouk dolů, doufám, že přijde i nějaké další dobrodružství.
Velmi pozitivní kniha .Obrovský obdiv Lůce,protože já bych to nedala .Způsob psaní se mi také líbil .A ještě jednou ten pozitivní postoj mně velmi bavil.Ať si jej Lůca zachová navždy :)
Mně osobně se knížka líbila, nějak jsem se poslední dobou nadchla pro cestovatelská dobrodružství. Brala jsem knížku jako příběh Lůcy/Goldilocks aneb růžová pinda na cestě - v tomto stylu je psaná celá kniha. To je jediné, co bych možná trochu vytkla a místy mi chybělo - nějaká stylistická úroveň a možná trocha inteligentního humoru = "ale s růžovou pindou byla při čtení taky dost pr...el!". Ale celkově mi byla její osobnost sympatická. Možná je trochu dětská a trhlá, ale asi právě v tom spočívá její kouzlo...
Kdybych mohla porovnat - četla jsem i knihu od Zibury (oba autoři jsou věkově úplně stejně), tak Zibura je výš. Má lepší přehled, nějakou slovní zásobu, styl humoru aj. Tohle je prostě "růžový cestovatelský deníček jedný mladý holky" - a tím to nemyslím nějak negativně, mně se kniha četla dobře a rychle.
Lůca dokázala na každém dni najít něco zajímavého. Tiše závidím to její odhodlání jít sama na konec světa a umění nevzdávat to. Jak se všichni potkávali a pomáhali si, mi připomnělo mladí mezi trempy a spaní pod hvězdami.
Kniha mě bavila od začátku až do konce a často jsem se při jejím čtení nahlas smála. Kochala jsem se přiloženými fotografiemi a žasla jsem nad tím, co všechno Goldilocks zvládla a kolik problémů vyřešila. Příběh pro mě je obrovskou motivací jít si za svými sny, žít svůj život naplno a zároveň si užívat každý nový den.
Kdybych měla hodnotit to, co slečna zvládla a její putování, dám plný počet hvězd. Fotky byly dechberoucí, v reálu to musela být pohádka. Líbil se mi přístup k životu a k celému putování. Knize jako takové jsem dala o hvězdu méně a to proto, že od poloviny mě už vyprávění stále stejným stylem bavilo méně a méně, těžké vstávání, těžká cesta, jídlo, plno dalších postav a působilo to na mě jednotvárně (byť fotky rozhodně jednotvárně nezpůsobily). Každopádně ti byl úžasný počin a snad jednou budu mít možnost alespoň jedno z těch krásných míst navštívit.
Příběh Lucie, holky, která se rozhodne splnit jedno ze svých přání a vyrazí na Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí od mexických až ke kanadským hranicím (4 300 km).
Prožíváme s ní úspěchy, neúspěchy, přátelství, dobrodružství, ale hlavně její pohled na svět a jak jí cesta změnila.
Příběh je psaný formou deníkových zápisů, které ne každému vyhovují, neboť spousta věcí se zde opakuje, jsou si podobná rána i pobyty ve městech. Kolikrát jsem měla u čtení chuť na burger, neboť právě ten je v knížce zmíněn snad nejčastěji :-D
Vyprávění mě moc bavilo, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, „podívala“ jsem se na zajímavá místa, „potkala“ zajímavé lidi. Celá kniha je psána humorně a s nadhledem, kolikrát jsem se u ní musela i nahlas smát. Někdy přišly i dojemné situace a i slzička ukápla. Nejslabší moment knihy pro mě bylo, když Lůca prožívala lásku, to jsem si připadala, že čtu holčičí love story pro puberťáky.
Kniha je doplněna o spousty fotografií. U některých opravdu zrak přechází. Jen škoda, že jim není věnováno víc prostoru.
Kniha se mi moc líbila dostala se mi do ruky náhodou v knihovně a musím přiznat že jsem ji přečetla jedním dechem psaná humorně s nadhledem . Knihu mohu jen doporučit.
Cestopis o cestě viz. název. Ačkoli zrovna láskou k dredatým lidem neoplývám, tak se mi Lucčin postoj k životu a i samotné vyprávění prožitků z cest líbilo. Je to psané svým invididuálním způsobem, kdy jsou užitné informace trochu v ůstraní, ale je to sranda a je to Lucčina kniha.. tyhle trail knihy se dají napsat mnoha způsoby a myslím že tohle je jeden z těch lepších. I výbava knihy je na úrovni, když dostanete i záložku pěknou a uvnitř jsou i fotodokumentace, ke kterým se odkazuje přímo z textu. Za mě 80% a už se těším na další Lucčino putování a knihu. :-)
Právě jsem dočetla tuto super knihu a moc se mi líbila. Kniha je napsaná v humorném stylu a Lucčino popisování některých situací mě dostalo několikrát do kolen. Další super věc je, že je kniha doplněna spoustou fotek, takže si můžete vyprávění spojit s konkrétními místy a lidmi.
Velmi obdivuji Lucín charakter a to jak bravurně zvládla tento těžký trail. Díky ní mám nyní taky svůj Bucket List a inspiraci do života. Díky.
Ja tu holku miluji! Stejne stara jako ja, super humor, pozitivni a pratelska. Bavila jsem se od zacatku az do konce a hltala kazde slovo. A vse obohacene krasnymi fotkami - jakobyste sli s ni.
Na knihu jsem přišla tak že jsem se vlastně úplně omylem dostala na přednášku Lucie Kutrové která mě neskutečně zaujala.
Byla jsem na více přednáškách ale zatím žádná neměla takovou šťávu.
Hned když jsem z přednášky odcházela věděla jsem že knihu musím mít. Neskutečná energie,inspirace kterou najdete na stránkách vychází z Luciiny úžasné povahy. Moc se mi líbil "deníkový" styl a hlavně fotky! Mám hrozně ráda v knihách fotky a obrázky za mě by jich mohlo být klidně mnohem víc. Doufám že brzy bude další kniha :)
S Luciou som mal možnosť sa stretnúť na jednej z jej prednášok, odkiaľ mám aj jej knihu. Som za to neskutočne vďačný.
151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem je jednoducho úžasná kniha. Som veľký fanúšikom cestovania a tento cestopis/miestopisy ma ešte viac utvrdil v tom, že cestovať sa oplatí.
Súbor skutočných príbehov sa stal nie len na poli českej literatúry, "špeciálnym prameňom". Prečo "prameňom"? Lebo sa z nej môže čitateľ doplna napiť inšpirácie. To, čo Lucia prežila je niečo, z čoho sa môže poučiť každý. Veľa som sa naučil aj ja. Napríklad, knižka ma ešte viac naučila si vážiť maličkosti a veci, ktoré by niekto mohol považovať za úplne bežné. Naučila v každej veci vidieť aspoň malinký zázrak, niečo, kvôli čomu sa tento moment oplatí naplno prežiť. Taktiež - užívať si život. Som človek, ktorý má s týmto pomerne často problém a viem, že je to mnohokrát náročné. Lucia mi ukázala, že aj to sa dá.
Dá sa všetko. Doslova. Keď človek naplno verí a ide za tým.
Knižku som začal čítať na nemocničnom lôžku a sprevádzala ma niekoľkými týždňami. Na konci sa mi chcelo plakať. Jednoducho, príbehy Lucie Kutrovej majú v sebe neskutočne silný emočný základ, ktorý čitateľ úplne vtiahne do je putovania. Už aj ja začínam rozmýšľať na PCT aj napriek všetkým ťažkostiam, ktoré prináša. Som si istý, že Pacifická hrebeňovka je púť, ktorá cestovateľa úplne zmení. Mňa zmenili hoci len príbeh z nej, čo to musí byť v realite...
Skrátka 151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem ma odnaučil zbytočne fňukať, že sa mi nechce, nevládzem atď.
Tešiť sa zo života, plniť si s vierou svoje sny a vážiť si všetky svoje skúsenosti je to najdôležitejšie v živote.
Ďakujem Goldielocks.
Ta holka je blázen :D jinak se to říct nedá. Miluji její styl popisování situací. Její každodenní boj o život. :D miluji její důvody proč na cestu brát ukulele a kilovou nutelu. :D mám tu čest Lůcu znám osobně a mohu říct, že v knize nepřehání v ničem. Opravdu je takový blázen!!! :D
Ohromně vtipná kniha o přežití. Já vím, že popadat se za břicho smíchem se slzami v očích při neštěstí druhých nemá, ale....... :D to prostě nejde. Přečtěte a dejte vědět zda jste vydrželi se nesmát a soucítit s chudákem Lůcou. :D
Toto je čtvrtá kniha o Pacifické hřebenovce co jsem četl ( Strayed, Čech, Benešová, Kutrová ) Každá z těch knih je napsaná jinak. Tato od Lucie Kutrové je jednoznačně nejzábavnější. Literárně to sice není Dostojevskij, ale to ani není účelem této knihy, která je v podstatě cestopis ve formě deníku mladé holky. Někomu by možná mohl vadit slovník mladé generace, ale mě to v kontextu danných událostí rozhodně nevadilo. Autorka sebe sama v knize občas nazývá "dredatou pindou", ale pozor, nenechte se mýlit, Lůca to má v hlavě moc dobře srovnané. Z knížky prostě čiší jak miluje přírodu a krásu okamžiku při pobytu v ní. Naprosto věřím, že si svůj trail užila. Tak jako ostatní hikeři, kteří udolali celou PCT, má můj velký respekt.
Poznámka:
Obvykle nečtu komentáře od jiných čtenářů, ale v tomto případě jsem udělal výjimku a Lůci se musím zastat. Trochu mi vadilo, že někdo tady napsal, že knížka je drahá, přednášky jsou drahé a že autorka přestala psát blog ve stém dni svoji cesty, aby mohla na tom vydělat. Myslím, že každý si může nakoupit drahou výbavu, sbalit si batoh, koupit si letenku do USA, pět měsíců se potácet na PCT, pak o tom napsat knihu a zkusit přesvědčit nakladatelství, aby tu knihu vydalo. Když nejste zrovna zavedený autor, nakladatel bude chtít, aby jste si vydání spolufinancovali. Snadno byste potom zjistili, že to není žádný byznys, jak tu kdosi napsal, ale spíš lepení výdajů.
-
Strašně pozitivní slečna, obdivuji její odhodlání. Líbí se mi její charisma, které je naprosto nepřehlédnutelné od první strany. Bohužel si myslím, že by kniha mohla být tak o polovinu kratší i vzhledem k formátu. :)
Tak tohle byla nejlepší knížka co jsem za poslední rok četla. Už dlouho jsem se tak nepobavila. Určitě to není knížka hodna pulitzerovy ceny, ale je to prostě knížka psaná z blogu přímo z cesty a musím smeknout před Luckou. Její pevnou vůlí vydržet až do konce, holkou s velkým srdcem, odhodláním a úsměvem. Ty překlady z angličtiny pro mamku mě dostávali. Mám syny ve stejném věku, tak mi to přišlo, jak kdyby Lucka mluvila na mě, protože u nás je to úplně stejně. :)
Obdivuju každého, kdo se do něčeho takového pustí. A Lůca je navíc sympatická holka, líbil se mi její přístup, kdy jí nešlo o míle, ale o to užít si každý okamžik. Bylo úžasné, jak si lidé pomáhali a navazovali přátelství.
Lucka své zážitky popisuje čtivě a živě, takže se čtenář cítí, že funí do kopce spolu s ní. Zhruba v půlce knihy už se mi zdál popis jednotlivých dní hodně jednotvárný, ale pak to zase "nakopl" její románek s Gilliganem.
Úžasné dobrodružství, vtipné hlášky a překrásné fotky!