1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29399/bmid_1984-QJR-29399.png
5
11957
11957
Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově antiutopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra. Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1984 , IndexOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem narazila až na mateřské, na rozdíl od většiny ostatních. Její nadčasovost je úžasná. Winston Smith je klasický antihrdina a ty já prostě miluji. Není to perfektní člověk, ale jen chce poznat pravdu. Myslím si, že paralely nemusím vysvětlovat. Doporučuji každému, tuto knihu by si měl přečíst doopravdy každý.
Jak zde již pár lidí psalo, číst tuto knihu ve 20ti, asi bych si z ní neodnesl ani polovinu z toho co nyní a možná, že v 50ti to zase uvidím jinak.
Život v takovém státním zřízení, v takové společnosti a hlavně s takovým omezením svobodného myšlení.... bych opravdu raději sám zabalil. Některé pasáže jsou trochu zbytečně natáhlé, ale chápu zároveň důvod, proč to má v knize své místo.
Popravdě ani nevím jak knihu blíže hodnotit, protože život, který hlavní postava vede si dokážete zosobnit na sebe, je Vám někdy až zle z toho, že i vedení deníku je zločin, že se musíte schovávat a myslet potajnu... tohle by měl číst každý, kdo má dneska pocit, že mu někdo ubírá osobních svobod... třeba by těmto lidem konečně došlo jak velkou svobodu vlastně mají, jen s ní třeba neumí pracovat ku své spokojenosti.
Jsem rád, že jsem si knihu přečetl až v dospělosti, kdy už mám něco odžito, a nikoliv na gymnáziu. Sám jsem jako dítě zažil ještě komunismus, do toho samozřejmě z vyprávění rodičů a prarodičů.
Tím bych si knihu spojil pouze s komunismem. Ale její nadčasovost lze ocenit podle mě až v dospělosti. Neboť různé znaky totalitního smýšlení a řízení lze zažít nejen na státní úrovni ale i v úrovni pracovní, rodinné či jiné.
Sám Orwell byl socialista a revolucionář, opěvoval demokratický socialismus, byl ve španělské občanské válce a žil v době nacismu či ruské revoluce.
Čili hodně dobrý základ pro sepsání své knihy.
Zdařilé bylo rozdělení do tří kapitol i závěrečné pojednání o newspeaku.
Četl jsem vydání z roku 1991, které obsahovalo doslov o cca 70 stran Šimečka, který byl výborný k hlubšímu pochopení.
Měl by si tuto knihu přečíst každý.
Myšlenkově velmi silná kniha, určitě nadčasová, určitě velmi varovná. Na rozdíl od Zamjatina i zpracováním přístupná, oproti Bradburymu mi připadala zase hlubší a detailnější.
Kniha, která určitě nutí člověka přemýšlet. Možná ale ne dost, měl jsem občas pocit, že by prospělo, kdyby nechala čtenáře udělat si vlastní závěr, než mu ho nabídnout a nutit přemýšlet jen o jeho správnosti.
Příběh má klasickou dystopickou šablonu, kterou pouze v mírných variacích používají snad všechna díla odehrávající se v takto tuhé totalitě. Co se samotné nesvobody člověka týče, tak tady Orwell šel asi nejdál z toho, co jsem četl. Občas možná až tak moc, že motivy členů vnitřní strany působily mírně absurdně.
V první půli byl pozoruhodný popis restrikcí, nesvobody a prostředků, které Angsoc používal k jejich udržení. V druhé půli byl zajímavý zejména průnik do hloubky a metafyziky celého vnímání člověka samého ve vztahu k okolní "objektivní" realitě. Je pravda, že v některých pasážích se kniha trochu zbytečně táhla, ale jako celek je to pro mě určitě 5*.
Přečíst knihu na střední škole a přečíst ji opět ve středním věku a pozorovat sebe sama...když pominu hrůzu a zvracenost, chápu knihu (mimojine nebo především) jako důkaz opodstatnenosti a důležitosti literatury a kultury a jejich propojením s tzv.obycejnym životem
A ano..je to jedna z těch zasadnich
Ve světle světových událostí působí tahle knížka i po letech skvěle. Povinná četba pro všechny a zvlášť pak těm, co inklinují k totalitním hodnotám od nácků po komouše. Ano, je to samozřejmě extrém, ale nejen extrémy počasí mohou nastat...
Jak mi jednou řekl jeden můj přítel: "Kult ještě neznamená kvalitu", a s tím jsem ke knize přistupovala. Po přečtení ale musím konstatovat, že tento temný příběh je nejen kultovní, ale i velmi současný. Orwell, jako skutečný vizionář, pochopil už před desetiletími, že totalita z lidí kromě svobody ždímá i lidskost.
Kniha, svým rozsahem průměrná a s nijak převratným dějem, popisuje děsivě zrůdné prostředí. Připomnělo mi to roky strávené na Kubě - prostředí, kde Strana všem vymývá mozky; kde jednání všech je stále přezkoumávané a hodnocené; kde jsou všichni a všude monitorovaní; kde se udávají lidé v rámci přátel, sousedů i rodiny. Naprostá, neustálá kontrola všeho a všech, všude hesla a neustálá agitace.
Kniha je nadčasovým, hrozivým a velmi reálným poselstvím pro nás všechny a stejně tak, jako některé věci v životě doceníme, až když o ně přijdeme, ani svobodu bychom neměli vnímat jako samozřejmost.
Knihu jednoznačně doporučuji.
Jedna z mých nejlepších knížek a samozřejmě je stále nadčasová. Též zastávám takový názor, že by ji každý člověk měl mít doma ve své knihovně.
Tak k tomuto dílu by se mi hodil štítek literatura naučná. A zatímco Farmu zvířat bych doporučila k pochopení totalitního režimu i dětem, tento román je určen spíše pro dospělé.
(SPOILER) Je to zkrátka dobrá kniha s velmi zajímavým (ač trochu čekaným) koncem. Líbí se mi slovník newspeaku, který je na konci knihy a který trochu naráží na to, že Oceánie se rozpadla.
Knihu jsem si přečetla spíš z povinnosti a moc mě to nebavilo. Špatně se mi to četlo a přišlo mi, že se tam hodně věcí opakovalo. Chápu myšlenku, ale pár věcí mi přišlo nelogických. Ještě si přečtu Farmu zvířat a s Orwellem končím.
Jde z toho mráz po zádech, jak silná je touha po svobodě, když vám je upírána, to neskutečné sledování, a pravidla vnitřní strany, čtyři ministerstva, jejichž názvy byla pravým opakem jejich činnosti a Velký bratr, který všechny všude sleduje,.... díky za svobodu
(SPOILER) Absolutně nadčasové a místy děsivě přesné dílo - a taky od Orwella spolu s Farmou zvířat pro mě jedny z nejlepších knih vyobrazujících sílu totality a její krutá rizika. Tak jako u Huxleyho, silně oceňuji, že kniha byla napsána v první polovině minulého století. Naprosto jsem se sžila s ústřední postavou Winstona, s jeho vnitřním utrpením, touhou po svobodě a vlastní vůli. 1984 je ukázkou toho, jak může být totalita nebezpečná, a jak pod tíhou manipulace, propagandy, zastrašování, lží a vykládání různých pravd vymaže z jedince jeho individuálno. Konec je šokující - v hloubi duše, jsem doufala v "happyend", který se ale nekonal.
Doporučuji poohlédnout se po vydání s překladem pí Šimečkové. Překlad od p. Kalandry je velenedobrý.
Abychom se jednou taktéž nestali Oceánií (v podobě Eurofederace) vedenou eurosoudruhy v čele s Ursulou von der Leyen.
Orwell nenapsal 1984 jakožto návod, nýbrž jako varování. Otěže jsou utahovány, a eurosoudruzi kníkají blahem.
Určitou sortu lidí, zvanou pravdoláskaři, či ''pravdověrnými demokraty'' pravděpodobně nikdy v životě nepochopím.
Copak to nevidíte? Svoboda je omezována, dovolíš-li si míti jiný názor, než-li ten oficiální, platí tě osobně Kreml, či různé obdobné nesmysly.
Dávám tomu pár let a máme taktéž Ministerstvo Pravdy.
Místo nesmyslných dotací (neboli prachsprosté přerozdělování kapitálu) bych osobně navrhl jednu a jedinou dotaci, a tou by byla dotace přesně na toto nadčasové dílo.
Nechť žije individualismus!
Určitě je fajn si tohle přečíst, obzvlášť s ohledem na dobu, kdy to bylo napsané a co se poslední dobou děje kolem nás. Nicméně by tomu pro lepší čtivost neškodilo tak zhruba o polovinu zkrátit.
Na první pohled je jasné, že kniha nese vážné téma a způsob jakým autor dokázal popsat (a mezi řádky varovat) před totalitní společností je úžasné. Od začátku čtení je cítit dusivá atmosféra, která se jen prohlubuje.
Určité věci mě nadchly jiné naopak. Celkově jsem ráda, že jsem se ke knize dostala, protože stojí za přečtení a člověk se při čtení mnohokrát zamyslí.
(3,5)
Těžko se to vysvětluje, ale 1984 v sobě nese určité pozitivní poselství - nic není ztraceno, pokud budou existovat lidé - a jejich myšlenky, kteří nemají strach a chtějí být svobodní a nepodlehnout, když okolo hoří svět. Tato kniha by člověka neměla děsit, ale naopak plnit spravedlivým hněvem.
Žijeme v době, kdy jsou nám neustále připomínány hrůzy a chyby minulých generací. Člověk (narozený po roce 89) tak dojde rychle k mylnému přesvědčení, že v plném rozsahu chápe fungování totalitních režimů, a především pocity lidí v takovém prostředí žijících.
Stejně jako je dobré jednou za život navštívit koncentrační tábor (nebo jiné zařízení), je dobré přečíst tuto knihu, ve které autor nejen dokonale popsal prostředí a společnost úplné diktatury, ale hlavně pocity a myšlenky jednotlivce. Za mě je poslední část knihy nejhodnotnější a zároveň nejhrůznější. To, jak jde s myšlenkami s pomocí strachu a bolesti manipulovat, je neuvěřitelné, ale pravdivé.
Pro mě osobně zde platí podobné pravidlo jako v případě výše zmíněného KT. Jednou a stačilo. 5/5
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Autor v knize popisuje nejhorší formu totální totality, která by mohla ve společnosti nastat. Vládnoucí strana pomocí strachu manipuluje myslí občanů. Objektivní realita neexistuje a pravda je sprosté slovo. Všude jsou přítomné sledovací systémy. Děti udávají své vlastní rodiče. Je raženo heslo "válka je mír“, které sedí na dnešní dobu.
Jsem rád, že jsem knihu četl až teď, když mám rodinu a odlišný pohled na život. Važme si svobody!