1984
George Orwell (p)
Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově antiutopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra. Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1991 , Naše vojskoOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Dvě a dvě je pět, nebo tři.. Jak se to hodí!
Velice silné dílo, které v člověku vyvolává rozporuplnou emoční salvu. Zároveň donutí člověka přemýšlet, co je vlastně skutečnost a jak pružné a ohebné je lidské vědomí, kterým lze do značné míry manipulovat.
Mimo to prostředí děje nadneseně vykresluje události, které se v mnoha zemích děly až několik let po vydání díla, jako by se snad sami diktátoři dílem inspirovali.
Kniha se četla jedním dechem a stále ji mám - po cca 15 letech - v živé paměti. Strhující děj a mnohé podobnosti se současným světem mě na jednu stranu uchvacovaly, na druhou stranu vyvolávaly nepříjemné mrazení. Ani v nejmenším se nedivím, že se kniha v GB stala legendou...
Zatím stále čtu, ale pomalu se blížím ke konci. Přiznám se, že jsem knihu asi po prvních 70 stranách nejdříve odložila....více jak na tři měsíce. Měla jsem v té době dost psychicky náročné období v práci a knihu v takovém období rozhodně nedoporučuji číst. Dýchá na vás vyloženě ponurá a depresivní atmosféra, která vás úplně pohltí. Kniha je velmi dobře napsaná, dokáže vás vtáhnout do děje, ale neporučuji pro útlocitné povahy. Je velmi děsivé, jak toto vše lze vztáhnout na dnešní dobu. Čtyři hvězdičky dávám jen z toho důvodu, že toto není můj obvyklý a oblíbený žánr. Pokud hledáte něco na zamyšlení, mohu jen doporučit.
Obsahuje spoiler! Veľmi dobrá kniha. Titul sa pre mňa stal o to strašidelnejším, že sa ku mne dostal po ukončení vzťahu s iránskym priateľom, ktorý prežil takmer celý život v diktátorskom režime, pre ktorý sú typické nesloboda prejavu, náboženská polícia, verejné popravy... Pamätám sa, ako som po vyše roku nášho vzťahu začala tušiť, aké asi budú skutočné myšlienkové pochody tohto blízkeho človeka, keďže mal v sebe hlboko zakorenenú (ne)vedomú snahu neprejavovať pravú identitu svojho "ja", či mystifikovať svoje názory v záujme svojej osobnej ochrany, aj keď v krajine ako Slovensko to vôbec nebolo nutné. Reálny svet mohol existovať už len v jeho mysli. Pečať totalitného režimu. Stigma, ktorú pripomenuli O' Brienove slová adresované Winstonovi v závere knihy: "...trpezlivo som ťa pozoroval roky, aby som prišiel na to, kto si..."
Ak si tento príbeh navyše spojíte s modernými technológiami dneška, prípadne uvedomením, že sú to desaťročia strávené v totalitnom režime, po ktorých mnohí ľudia zostávajú sentimentálnymi voči Veľkému bratovi... husia koža.
Hodně silné dílo. Je až děsivé, jak se dají některé pasáže knihy převést do naší společnosti. Stojí za to si ji přečíst a popřemýšlet u ní.
Tak si někdy říkám, jestli tu knihu nevyměnil Orwell s ďáblem za svou duši, protože napsat něco tak opravdového, jasnovideckého a nestarnoucího snad není v lidských silách. Za mě je to kniha, kterou by si měl každý člověk přečíst. Hlavně proto, abychom nezapomněli, jak to bylo, zamysleli se nad tím, jak to je a abychom si uvědomili, jak to možná bude, pokud s tím něco neuděláme...
Je to až neskutočné, akú vizionársku predtuchu mal autor. Vlastne veľmi veľa vecí sa z toho naplnilo resp. napĺňa, keď si pohľadom vezmeme neďalekú históriu, ale aj súčasnosť a začneme to porovnávať nejakým matematickým pravítkom alebo myšlienkovým translaterom. Globalizácia, PC technika, regionálne konflikty, revolúcie atď... až po úplné vymývanie mozgov rôznymi reality show... Treba si to len upraviť na dnešnú dobu a kniha od reality nemá ďaleko. Výnimočné dielo právom patrí tam, kde ho zaraďuje množstvo Top books rebríčkov a kritikov.
Určitě minimálně k zamýšlení, ponuré, místy až děsivé. O to víc, že jsme v obdobném (relativně mírnějším) režimu sami žili. Závěr byl zvláštní - 9/10.
Velice dobrá kniha. Příběh je velice děsivý, až by mohl být pravdivý. Rozhodně to donutí k zamyšlení. Doporučuji. :)
Jen co dorazila tato pozoruhodná kniha do knihovny, jsem si ji tehdy přečetla a byla jsem překvapená jasnozřivostí autora, který ačkoli ji psal dávno před tím, popsal poměry v zemích pod vládou jedné strany opravdu věrně.Doporučuji k přečtení, ale také k zamyšlení
Autor opísal svet, v ktorom dostať päťku z matiky nie je hanbou, ale životnou nevyhnutnosťou. Hodnotím ako doubleplusgood.
Priam sa ponúka napísať - kniha, ktorá určite nie je napísaná pre hlúpeho čitateľa. Avšak neprešlo ani sto rokov od prvého vydania a udalosti po Druhej svetovej vojne nabrali spád a eskalovali až k úplnej každodennej realite občanov Oceánie - hákové kríže nahradili symboly silnejšej valuty, uniformu šedá maska ľahostajnosti, nadšený zápal cynický kľud, gulag Guantanamo, intelekt nahradila konformita, medziľudské vzťahy sociálne siete... Nacizmus naučil človeka izolácii a udavačstvu, totalitný socializmus nás chcel do všetkého zapojiť (aby sa dalo nenápadnejšie udávať) a dnešná doba? Izoluje nás za monitory počítačov, notebookov a tabletov, aby nám dodal falošný kontakt s ľuďmi a pocit, že sa na niečom s niekým podieľame. No a odsledujú si nás už sami. Minority Report - zločinom je už len samotný úmysel; 451 stupňov Fahrenheita - informácie sú nedostupné a zvedavec potrestaný (prípadne čoraz populárnejšia záplava nepodstatných informácii, brainwashing alebo "obyčajné" skreslenie médiami); Mechanický pomaranč - nemožnosť slobodnej voľby. A 1984? Ponúka sa napísať, že to nie je kniha pre hlupáka - ale len hlupáka by dnes ešte prekvapila...
Jozef Gabčík (1912 - 1942) a Jan Kubiš (1913 - 1942)
Mahatmá Gándhí (1869 - 1948)
Martin Luther King (1929 - 1968)
Jan Palach (1948 - 1969)
Odpočívajte v pokoji.
Subcomandante Marcos
Edward Joseph Snowden
Julian Assange
Držíme Vám palce...
Nedalo mi to a po pěti letech jsem si ji přečetla znovu. Dívám se na ni zase trochu jinak. Během první četby mi nejvíc utkvěl totalitní režim jako takový, který je v knize popisován. Což bylo docela děsivé... Při druhém čtení, jsem si mnohem více všímala ovládnutí, změnění a i úplné zničení původního vnitřního ducha a myšlení člověka, což je pro mě snad ještě děsivější. Člověk by velice rád věřil tomu, že se to nikdy nestane, ale co my víme. Vždyť media jsou ovládána už nyní a je nám předhazováno jen to, co se někomu jinému hodí, dějiny píši vítězové a mění si je samozřejmě k obrazu svému no a kamerový systém, který je dnes snad všude!? Ano, pořád mě to nutí k zamyšlení. Knihu ale jednoznačně doporučuji.
Kniha ve mně zanechala na nějakou dobu pocit úzkosti. Atmosféra totalitního systému je velmi živě popsaná.
Po přečtení mi ještě týden bylo psychicky špatně. Když jsem jí četla podruhé, efekt byl naprosto stejný... Autor dokázal neskutečně skvěle popsat beznadějnou atmosféru příběhu a za to klobouk dolů. Skvělé kniha, ale doporučuji jen pro silné nátury.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Kniha je temná a depresivní, atmosféra někdy až mrazivá. Opět jedna z knih, která nás nutí k HLUBOKÉMU zamyšlení.
Dále také jeden z důkazů, že knihy z povinné četby ve škole nemusí byt vždy nezajímavé. Velice nadčasové téma, které bude mít co říci i za 100 let..