1984
George Orwell (p)
„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“ Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru. Vizionářský román v roce 1984 zfilmoval režisér Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavní roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snímek byl vyhlášen nejlepším britským filmem sezony.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , OneHotBookOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: David Novotný , Zbyšek Horák
více info...
Přidat komentář
Klasické antiutopické dílo, které by si měl podle mě přečíst každý. Víc k němu podle mě ani není nutné psát. (Každopádně Farma zvířat se mi ale líbila ještě o chlup víc)
Mrazivá kniha, která se těžko čte a neustále nutí k zamyšlení. Dlouho jsem nad ní přemýšlela a bylo mi dost zle po duši. Vyvolává v člověku pocity smutku a beznaděje takže nečíst, když člověk není úplně ve formě. Pak vás to psychicky dorazí což není nic příjemného. Chce to honem nějakou oddychovku.
Chvilku mi trvalo, než jsem se do této "klasiky" začetla, ale chápu, že tak trochu výkladový úvod byl nutný. Potom mě naprosto chytla a hltala jsem každé slovíčko, i když konec mi přišel velmi rychlý, byť to byl nejspíš záměr. Přesto hodnotím vysoko, žánr je mi blízký i styl vyprávění mi sedl, a ta nadčasovost a v mnohém podoba s realitou je až děsivá! Važme si toho, že žijeme v takové zemi a režimu, v jakém žijeme, protože by mohlo být hůř....mnohem hůř! Ta bezútěšnost a zoufalost se z knihy občas přenesla i na mě, po zaklapnutí mi do smíchu nebývalo, ale vždycky nakonec převážila radost z toho, co oproti hlavnímu hrdinovi můžu a mám, a jak jsem za to vděčná.
*čtenářská výzva 2018: Poslední kniha (již nežijícího autora)
Je to zvláštní. Když se ve skupině poměrně vzdělaných lidí zeptáte, kdo zná 1984, znají ji všichni. Četl tak každý 10. V lepším případě. (Dlouhodobý průzkum, kniha se tematicky dotýká jedné kapitoly mé přednášky, takže na ni dojde de facto pokaždé.)
Musím se přiznat, že z prvního čtení ještě na SŠ jsem si pamatovala hlavně tu scénu, kdy je hrdina ochoten i obětovat Julii... a tím pro mě končila. Po druhém a třetím čtení mám pochopitelně trochu jiné vzpomínky. Rozhodně doporučuji. A nejen kvůli "newspeaku".
Neuvěřitelně poutavá kniha, při které jsem cítila nespravedlnost a krev se mi vařila v žilách.
Uf... Tak docela nářez. Děsivá kniha. O to víc, že si při ní můžu představit takový konec víceméně jakéhokoliv režimu. Od Orwella jsem nikdy nic nečetla a víceméně ho ani neznám, takže jsem si říkala, že ta kniha je stará tak deset let max. Četla jsem to v mobilu a v tom pdf datum vydání nebylo. No když jsem si na netu vyhledala, že je ta kniha stará sedmdesát let, vyrazilo mi to dech. Opravdu dobře napsaná a dobře přeložená, jako by sám autor seděl vedle mne a ty hrůzy mi vyprávěl... Na některé pasáže z knihy v životě nezapomenu...
Napsáno 1949?? Neuvěřitelné, silné. Kniha mě zasáhla svým přesahem do dnešních dní. Resp. připomínala léta nedávná, ve kterých jsme žili pod jednou vládou a bohužel se prolíná i do dnešních dní a připomíná některé jejich fragmenty. Doufejme, že půjde jen o minulost a přítomnost a budoucnost bude jiná ;) Opět děkuji P. za tip na čtení!
Tak tohle jsem fakt nedočetla. Začátek byl super, mazec, wow, ale v půli jsem zjistila, že už mě to ani trochu nebaví. Možná, kdybych to četla před třiceti lety asi bych to hltala. Teď jsem v tom ale nenašla nic, co by mě překvapilo.
Naprosto geniální. Pokud se člověku podaří najít něco z těch dílčích témat, kterými je kniha přímo prošpikovaná, může z toho chytnout slušnou depku.
Přemýšlím jen, jak by asi vypadala tato kniha, kdyby Orwell znal google, facebook, mobilní telefony ... je to děsivé. A poslední část knihy... mučení, vymývání mozku... wou. Těžko pochopitelné, uvěřitelné - i když historií popsané. Kde se bere v lidech tolik krutosti?
Zvláštní kniha...chvíli jsem vůbec nevěděla, jestli je to minulost, přítomnost, sen, představa, lež, pravda, zda existuje děj knihy, kniha, člověk...ale to ani Winston nevěděl...
Orwell je praotec antiutopie. Všichni ostatní už staví na základech, které on postavil. Mrazivé, nepříjemné, dokonalé.
George Orwell svým 1984 stvořil bibli antiutopického, respektive dystopického žánru. Skvěle a s tím samozřejmě i děsivě podaný příběh. Se zkušenostmi s totalitními režimy 20. století nám Orwell ukazuje prototyp takového režimu dovedeného až do krajnosti. Bohužel to necítím na 5 hvězd. Asi to bude tím, že jsem kdysi poslouchal mluvené slovo, i když jen někam do poloviny, a závěr byl víceméně předem jasný. To samozřejmě nic nemění na kvalitě románu.
Neodpustím si drobný příměr k našim poměrům. Je až děsivé, kolik lidí dnes vkládá důvěru ve stranu, která se prakticky nezříká své krvavé minulosti, kdy byla řada lidí mučena, i umučena k smrti. Nebudu tady Komunistickou stranu Čech a Moravy jmenovat, ale zamysleme se, lidi.
...ani nevím, co napsat....jedinou myšlenkou,která mi po přečtení zaměstnává hlavu, je "jak je to jednoduché někoho zmanipulovat.....a jak je jednoduché zmanipulovat dav"....ještě o tom budu muset hodně přemýšlet
Geniální nadčasové. Víc dodávat netřeba. Knížka je i po letech fantastická a rád se k ní vracím i když z toho občas mrazí.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Uff, hrozné a děsivé čtení, protkané momenty, kdy jsem sotva lapala po dechu, chvíle čiré hrůzy. Myslím, že nikdy nebudu schopna napsat k této knize obsáhlejší komentář, až mě mrazí, když se mi vybavují úryvky a jako bych je viděla ve svém životě. Nikdy nepůjde zapomenout...