1984
George Orwell (p)
Vojna je mier Sloboda je otroctvo Nevedomosť je sila Winston Smith žije v roku, o ktorom sa domnieva, že je rok 1984, ale naisto to vedieť nemôže. Veľký brat a jediná politická Strana v absolútnej totalite kontrolujú prítomnosť, manipulujú minulosťou aj budúcnosťou. Sloboda neexistuje. Pravda je len myšlienkový konštrukt. Ľudská individualita je zločin, za ktorý sa pyká. Winston pracuje ako radový ministerský úradník a žije život plný pretvárky a tupej beznádeje. Až kým mu doň nevojde Júlia a s ňou mladosť, krása a láska. Winston začne veriť, že život musí byť niečo viac ako len nekonečná vojna, Strana, práca, hlad a bolesť. Existuje svet mimo týcho mantinelov? A hlavne, vidí a počuje Veľký brat skutočne všetko? George Orwell vo svojej dystopickej fikcii stvoril ponurú a krutú víziu ľudstva. Zvrátené metódy manipulácie jedincom i spoločnosťou vykreslil tak dokonale, až z toho oťažieva srdce. Román bol pôvodne napísaný a zasadený do budúcnosti okolo roku 1984, ale jeho odkaz je pálčivo aktuálny pre každé časy a právom patrí medzi najvýznamnejšie diela svetovej literatúry. 1984 je román o ľudskosti a o tom, ako ju zničiť.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , SnowMouseOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Děj této knihy alespoň okrajově zná kde kdo, pojem Velký bratr také, ale určitě je dobré si tento nadčasový román přečíst.
Jak je vidět, nestárnoucí klasika, která se znovu a znovu aktualizuje v reálném světě. Dokonalá beletrie a zároveň studijní materiál.
K této knize není potřeba komentáře ani recenze. Je až neuvěřitelné, co autor dokázal předpovědět v době, kdy knihu psal.
(SPOILER)
Román 1984 osobne považujem za absolútny strop svetovej literatúry. Orwell ho dokončil v roku 1949, kde v ňom zniesol obžalobu totalitného režimu, pričom vychádzal z praktik dystopickej totality. Človeka až mrazí, ako dokázal predpovedať budúcnosť.
Príbeh pojednáva o úradníkovi Ministerstva pravdy Oceánie, Winstonovi Smithovi, ktorý rovnako ako všetci ostatní žije pod neustálym drobnohľadom strany, ktorá sa snaží ovládnuť všetko, vrátane ľudského myslenia, ľudských pudov, myšlienok a podstaty človeka. Systém prepisuje minulosť, aby zodpovedala vládnucej ideológií, manipuluje historické dokumenty, spomienky, literatúru, filmy, zakazuje lásku a akýkoľvek cit a sex. Jedným z prepisovačov je samotný Winston. Je sledovaný veľkým bratom a všadeprítomnými obrazovkami, ktoré majú oficiálne slúžiť ako ochrana pred nepriateľom, ale v skutočnosti sa nimi odhaľujú myšlienky proti Strane. Deti sú vychovávane tak, aby nahlasovali svojich rodičov, a ak sa nájde človek, ktorý dokáže uvažovať samostatne, je jednoducho vaporizovaný, resp. vymazaný. Winston verí, že musí existovať niečo viac, pretože spomienky mu ostali. Strana však manipuluje so všetkým, aj so spomienkami. Vzoprie sa systému, zúčastňuje sa na 2 minútach nenávisti pri popíjaní ginu víťazstva, píše si denník, začne si s členkou strany, čím sa dopustí najväčšieho ideozločinu. Zistí, že ho 7 rokov sledovali a vedia všetko, aj to, čo si v danom okamihu v duchu myslel. Je vystavený mučeniu, hladovaniu a teroru. Pod hrozným nátlakom prezradí všetko a prizná sa k veciam, ktoré nespáchal až nakoniec sám prijme učenie strany, podľahne, začne milovať veľkého brata až je sám popravený a vaporizovaný.
Must read všetkých čítačov aj nečítačov!
(SPOILER) Četla jsem po víc jak 20 letech - poprvé jako středoškolačka - a vlastně jsem si ji vůbec nepamatovala, nebo možná kvůli životním zkušenostem jsem ji četla jako úplně novou knihu. Tenkrát jsem zcela jistě nemohla domýšlet veškeré pointy, ani vidět celý rozlehlý obraz, který nám Orwel namaloval. S husí kůží sleduji, jak před víc jak 70 lety načrtl svět, do kterého se slepě řítíme (obrazovky, které nejen vysílají, ale i sledují mi něco připomínají...). Ideozločin nepřináší smrt, ideozločin JE smrt! A až nám Elon prodá čipy do mozku, bude dokonáno...
V tomto proslulém románu na mne překvapivě nejvíce zapůsobily pasáže, charakterizující "obyčejný lidský život" a vztahy mezi Winstonem a Julií. Ač obklopeni absurdním režimem, stále se vracejí ke své přirozenosti v ženském a mužském chápání světa a jejich myšlenky a konání jsou tudíž naprosto přesvědčivé. Definice absolutní totality je sice autorem líčena do nejmenších podrobností, přesto funkčnosti takového modelu nevěřím - ať už jde o superstáty, nebo představu neomezené moci na dobu neurčitou. Orwell naopak podle mně přesně a výstižně definuje "trojí lid" a jeho nekonečnou snahu soupeřit o moc - nejedná se nakonec o novou myšlenku. Román je ale pozoruhodný, nadčasový a vybízející čtenáře k zamyšlení (stačí se jen podívat na ten počet zdejších komentářů :) )
(SPOILER) Děsivé dílo, které jsem celou dobu četla s napětím a husí kůží. Konec působí beznadějně a depresivně, knihu jsem zahodila s tím, že si ji už nepřečtu, nicméně mně opravdu sedl i styl psaní a musela jsem si knihu koupit (měla jsem jen půjčenou), a párkrát si ji pročtu. Stojí za přečtení. Skvěle popisuje fungování totalitních praktik a metody ke zlomení lidské vůle tak, až je to děsivé.
Ponuré, deprimující dílo, které se navíc hodně špatně čte. Téměř bez děje, žádné napínavé zvraty, snadno předvídatelný závěr. Styl psaní je zvláštní, dokumentární, jako bych četla příručku o tom, jak se chovat v jejich světě. Určitě to už nikdy nechci číst znovu.
Kdejakou vraždu snáším lépe, než jak jsem snášela tohle. Hlavně k závěru jsem si dávala tak dvoudenní pauzy, protože to byla síla. Naštěstí mám dočteno.
Zííív. Jo, jo, je to klasika. Ne, nespím, já to pozorně sleduju. Chrrr. Co? Jo, jasně, alegorie, náznaky, kritika společnosti, já to chápu. Po druhé světové z toho lidé museli padnout na zadek a těžce hyperventilovat. Ale dnes? Promiňte, ale 1984 je kniha s velkou myšlenkou, která je obalená asi tunou a půl vaty, nudy a nezáživných rádoby kritik. Nebavil jsem se, ať je to klasika sebevětší.
1984 je dílo, které se řadí mezi maturitní otázky. Já jsem tuto klasiku četla jen kvůli čtenářské výzvě. Jsem za tento impuls velice vděčná. Při četbě jsem měla husí kůži celou dobu. Shrnula bych to jediným slovem - PECKA!
Nejvíc děsivé je na tom ta autorova přesná vize a detailní popis tak šíleného světa, jehož prioritou je zničit charakter individua tak podle, že jediná cesta z bolesti je přát si, aby tu bolest za mě převzal milovaný člověk. Nesnesitelná krutost bytí tohle!
Lze George Orwella považovat za genia? Samozřejmě! Přečtení tohoto díla mě utvrdilo v tom, co jsem již delší dobu tušila. Po dočtení poslední stránky mi doslova spadla brada. Jak je možné, že měl už tehdy pravdu? Jak je možné, že ten totalitní systém popsal tak výstižně, a přesto tajemně? Jak jen mohl vědět?
Skvělá kniha. Ovšem 1* dolů za ty rozvleklé pasáže. Chápu kam autor mířil, ale... A škoda toho konce.
První polovina dobrodružná s nádechem tajemna. druhá polovina slabší a konec neuspokojivý a nedostačující.
Nadčasová kniha, ze které mrazí. Totalitní svět, který Orwell vymyslel ve svém románu je děsivý a dýchá tísnivou, dusivou atmosférou plnou beznaděje. Diktatura dovedená k dokonalosti, kde i záblesk naděje je v podstatě šílenstvím. Román je geniální, myslím, že ho budu ještě dlouho vydýchávat a zpracovávat v sobě.
"Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost."
"Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla."
"Pod košatým kaštanem, prodali jsme se navzájem."
"Každý ví, co se skrývá v místnosti 101."
Vše tu již bylo napsáno a ničím novým bych asi nepřispěla. Každopádně jsem ráda, že jsem si tuto klasiku mohla díky čtenářské výzvě přečíst a udělat si vlastní obrázek. Ztotožňuji se s tím, že ze začátku jsem knihu hltala více, než ke konci.
(SPOILER) Je obtížné číst knihu, když víte, jak dopadne, jak se to stalo mně (konec jsem rámcově věděl ze školy). První dvě části vyvolávaly dojem, že dosažený stav nějakou dobu bude trvat a že Smith i Julie našli způsob, jak tak nějak přežívat, až se to ve třetí části zvrtlo a dočítat konec bylo utrpení. Kniha popisuje věci, které se již v historii opakovaně odehrály, k tomu přidává sci-fi prvky typu telestěny, dále newspeak, doublethink a stálou válku. Z obecnějšího pohledu má kniha svou hodnotu. Přesto některé drobnosti nedávají smysl, např. proč by Smithe celých 7 let sledovali a nezasáhli dříve? Odpor čtenáře k totalitě se měl možná projevovat skrze sympatie ke Smithovi, nicméně drobná zmínka ve třetí kapitole mě přivedla k uvědomění, že Smith vlastně žádný sympaťák není. Ta zmínka je připomínka vstupního rozhovoru k Bratrstvu u O'Briana. "Slyšel se, jak slibuje, že bude lhát, krást, falšovat, vraždit, podněcovat narkomanii a prostituci, šířit pohlavní choroby, chrstat vitriol dítěti do obličeje." Je to vlastně naplnění citátu "Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom sám nestal nestvůrou.". Nelze se zbavit dojmu, že si to Smith tak trochu zasloužil, že nebyl vůbec lepší než režim. To trochu podkopává vyznění knihy.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Není pro mě snadné napsat komentář k této geniální knize, protože vše napsali čtenáři přede mnou.
Souhlasím, že kniha je děsivá, deprimující, vizionářská, že je obžalobou totalitních režimů, že je nadčasová a aktuální i nyní.
I mně chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale potom začaly přečtené stránky rychle přibývat.
Jen si vyčítám, že jsem se dala do čtení tohoto románu v nevhodnou dobu - na Vánoce a konec roku by byla vhodnější méně depresivní četba. Kniha patří k těm několika, které mě dokázaly "rozhodit" - jako např. osudy a mučednická smrt Josefa Toufara či deníková sága Jaká je cena člověka...
P. S.: Ty krysy! Pane Bože, ať se mně o nich v noci nezdá!