A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532980/bmid_a-kazde-rano-je-cesta-domu-delsi-a--65dda59fe33b1.jpg
4
1417
1417
I loučení bolí méně, když na něj nejste sami Děda se svým malým vnukem Noahem sedávají pravidelně na lavičce a povídají si. Mluví spolu o všem a o ničem: o vesmíru, o životě, o babičce, když ještě byla mladá a když se do ní děda zamiloval. Jenže vzpomenout si je čím dál těžší. Vzpomínky se prolínají, vynořují a zase mizí, omamně voní po hyacintech, jako voněla jeho žena. Co když si ji už nikdy nedokáže vybavit? Uvědomuje si, že jeho svět se pozvolna mění a on se pomalu bude muset rozloučit Od autora bestselleru Muž jménem Ove
„K příběhu o chlapci, jeho otci a dědečkovi se budete vracet a znovu si jej vychutnávat. Je to malá novela s velkým poselstvím.“ - San Francisco Chronicle
Fredrik Backman (* 1981)
Švédský spisovatel pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do novin a na svůj blog. Proslavil se hned svým literárním debutem Muž jménem Ove z roku 2012, který vyšel zároveň se zápisky Co by můj syn měl vědět o světě. Podle jeho prvního románu vznikla stejnojmenná švédská filmová adaptace (režie Hannes Holm, 2015), která získala nominaci na Oscara v kategorii cizojazyčný film, chystá se také remake v režii Toma Hankse. Česky vyšly i další autorovy prózy Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie, Medvědín nebo A každé ráno je cesta domů delší a delší. Všechny už mají také svou audiopodobu. Jeho zatím posledním dílem je pokračování Medvědína nazvané My proti vám. Backmanovy knihy vycházejí ve třiačtyřiceti zemích a prodalo se jich přes sedm a půl milionu výtisků, česky je vydává nakladatelství Host.
Pavel Nový (* 1948)
Hrál v Krajském divadle v Příbrami, byl členem souboru Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a od roku 1989 má stálé angažmá v pražském Studiu Ypsilon. Před kamerou se objevil už ve 13 letech ve filmu Václava Vorlíčka Kuřata na cestách (1961). Větší příležitost pak dostal ve snímcích Balada pro banditu (1978) či Postav dom, zasaď strom (1979) a popularitu mu přinesla role Pepy v komedii S tebou mě baví svět (1982). Objevil se rovněž ve filmech Jana Švankmajera Spiklenci slasti (1996), Otesánek (2000) a Hmyz (2018) a za hlavní mužskou roli ve filmu Bába z ledu byl v roce 2018 oceněn Českým lvem. Pravidelně je obsazován do televizních seriálů, např. Přítelkyně z domu smutku, Život na zámku, Zdivočelá země, Ulice, Ordinace v růžové zahradě a v devadesátých letech se uplatnil také jako osobitý moderátor televizních pořadů.
Michal Zelenka (* 1975)
Po absolvování DAMU vedly jeho kroky nejprve do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a o dva roky později získal angažmá v Činoherním klubu v Praze. Zde hrál v několika úspěšných inscenacích (např. Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho či Jak se baví pan Sloan) a vedle toho hostoval v divadle Viola a v Městských divadlech pražských. Pracoval také jako konzultant ve školicí firmě a lektor prezentačních dovedností. Televizní diváci ho mohou znát ze seriálů Ulice, Vyprávěj, Doktor Martin, Život je ples nebo Rapl a objevil se například ve filmech Tmavomodrý svět, Lidice či Padesátka. Dále účinkoval v audioknize vydavatelství OneHotBook: TO (2017). Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Och varje morgon blir vägen hem längre och längre, 2016
více info...
Přidat komentář
Každá Backmanova kniha je pro mě poklad. I v takhle krátkém díle vás dokáže mistrovsky ponořit do příběhu tak, abyste se naprosto sžili s postavami, jejich pocity i osudem. Kniha je krátká, ale dojem i myšlenky z ní vydrží dlouho. Doporučuji
Hořkosladká knižní jednohubka přečtená za cca hodinku a přemýšlet nad ní budu dlouho. Krásně pojatá, skvěle vyprávěná a mimořádná novela, kdy mě čtení hřálo u srdce. Taková je kniha dědečka a jeho vnuka Noahnoaha. Malá kniha s velkým poselstvím.
Asi půjdu zcela proti proudu. Poselství této knížečky, která skončila dřív, než jsem se do ní stačila začíst, je asi silné a tuším ho, ale nějak mě to bohužel úplně minulo. Já prostě na to poetično nemám buňky...
Ultra tenounká knížka, jejímž zakoupením přispějete na výzkum nemocí postihujících mozek. Příběh je o snaze nezapomenout je pro čtenáře jednohubkou a spíše námětem k zamyšlení.
Příjemné, milé a něžné čtení. Nostalgické a dojemné. Nevyhnutelně husí-kůži-vzbuzující. Motivační. Jsou to taková klišé slova, ale na tuhle knihu přiléhavě sedí. Přečteno v jednom klidném večeru před spaním, kdy parný vzduch pročišťovaly dloužící se stíny, zpěv ptáků a malátná únava. Dokonalá kulisa. Je tam spousta velkých prav přednesených obyčejnými slovy. Jen si nejsem jistá, jestli to ve mně nebudilo myšlenku, že je to tak trochu na efekt. Ale je to možná jen můj dojem. Do nějakých knih se musí dozrát. Z nějakých se musí odezrát. Každopádně by se příběh dal trochu více rozvinout. Četla jsem ráda.
V této útlé knížečce se setkáváme s Noahem a jeho dědou. Je to příběh o loučení. Dojemný příběh, který má velkou váhu.
Krásné, čtivé, dechberoucí (a to nejde o thrillet) :-D Opravdové! Dokonalá souhra, která pohladí po duši, která rozesmutní i rozesměje. A to na Backmanových knihách obdivuji a miluji.
Jsem u konce a přesto toužím být na začátku. Jsem na začátku a nechci, aby přišel konec.
Kniha malá svým rozměrem, o to větší svým obsahem. Kniha přečtená na jedno nadechnutí. Kniha o lásce, souznění v loučení, kniha pocitová, laskavá, plná nevyčerpávající fantazie. Kniha, která vám na chvíli zastaví srdce, abyste v ní objevili to své ,,vždy v nikdy - krásu na světě."
Tuto knihu musím mít ve své knihovně, protože ,,člověku se vytrácejí vzpomínky dřív, než z něj vyprchá život."
,,Smrt je pomalý tamtam. Počítá každý úder. Nemůžeme s ní vyjednávat o čase"- ale přesto je naděje...
Tuto knihu si musím uchovat pod víčky, protože v ,,jednom nemocničním pokoji na konci jednoho života někdo rozbil zelený stan. Ve stanu voní hyacinty a není se čeho bát"....
Touha jedné: Jednou bych i já chtěla od svého vnuka dostat kus snědené čokolády :-)
P.S: Nebudete tomu věřit, ale já na chvíli v této knize potkala ,,Malého prince".
Vážení a milí, čtěte, čtěte, čtěte!!!
Už od samého začátku hodně dojemný, silný a výstižný příběh. Ke knížce se určitě ještě vrátím.
Krátký příběh, ve kterém toho autor dokázal tolik vyjádřit. Moc hezky napsané a hned po dočtení jsem věděla, že jedno přečtení asi nestačí. Člověk se ke spoustě myšlenkám může vracet...
Na příběh jsem se moc těšila a musím říct, že mne autor opět překvapil. Kniha je na jednu stranu hodně smutná, ale v určitých momentech povzbuzující. Pomohla mi pochopit svět mojí babičky, jejíž mozek odešel také daleko dřív než tělo. Autor se do tohoto těžkého tématu pustil bez bázně a podle mne se jeho fantazie určitě velice přiblížila skutečnosti. Konec příběhu se bez slz neobejde.
Toto so mnou este par stran textu nikdy neurobilo. Na to, ze si zvyknem utierat slzy na konci takmer kazdej Backmanovej knihy som si uz zvykla, ale teraz som revala od zaciatku az do konca. Smutne, ale zaroven krasne. Davam plny pocet bodov.
Má poklona pane krátké krásné a milé čtení.Pohlazení po tváři,a těch není nikdy dost.Dala bych knížku jako povinné čtení pro všechny.Proč ..abychom lépe uměli pochopit jeden druhého.
Pane Fredriku, pište, pište třeba jen blogy ( jak zmiňujete v úvodu vznik této knížečky) nebo třeba návody na obsluhu elektrospotřebičů ( ty já nečtu ), ale od vás je číst budu :-). Protože ať napíšete knihu o pár stránkách nebo obsáhlý román, pro mě je to vždy zážitek plný citu, laskavého humoru a velkého srdce.
A takové knihy dělají den hezčí.....
Backmana miluju a baví mě jeho autorské proměny a schopnost propojit vážná témata a citlivý humor. Tahle knížka se v mnohém liší od jeho předchozích a zaměřuje se právě na hlubší věci, mezigenerační vztahy, pochopení druhých, úctu a lásku k rodičům a prarodičům. U Backmana oceňuju, že nemá potřebu ten humor cpát všude (ačkoli jeho humor je geniální!). I díky tomu mohla vzniknout takhle dojemná knížečka, která je sice přečtená za hodinu, ale emoce z ní v člověku zůstanou mnohem dýl.
Štítky knihy
stáří švédská literatura vzpomínky demence (nemoc) Alzheimerova choroba babička dědeček novely
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Jak to ten člověk dělá? Vše, co jsem od Backmana četla mě vzalo za srdce. V jeho knížkách nikdy není nejdůležitější příběh, hlavní jsou lidé. A v téhle konkrétní knížce vlastně ani žádný zvláštní příběh není. Je o "jen o životě", o tom, co v nějaké míře prožívá skoro každý. A v tom je síla. No, občas skoro ukápla slza.
Posloucháno jako audiokniha