-

A každé ráno je cesta domů delší a delší

A každé ráno je cesta domů delší a delší
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532980/bmid_a-kazde-rano-je-cesta-domu-delsi-a--65dda59fe33b1.jpg 4 1427 1427

I loučení bolí méně, když na něj nejste sami Děda se svým malým vnukem Noahem sedávají pravidelně na lavičce a povídají si. Mluví spolu o všem a o ničem: o vesmíru, o životě, o babičce, když ještě byla mladá a když se do ní děda zamiloval. Jenže vzpomenout si je čím dál těžší. Vzpomínky se prolínají, vynořují a zase mizí, omamně voní po hyacintech, jako voněla jeho žena. Co když si ji už nikdy nedokáže vybavit? Uvědomuje si, že jeho svět se pozvolna mění a on se pomalu bude muset rozloučit Od autora bestselleru Muž jménem Ove

„K příběhu o chlapci, jeho otci a dědečkovi se budete vracet a znovu si jej vychutnávat. Je to malá novela s velkým poselstvím.“ - San Francisco Chronicle

Fredrik Backman (* 1981)
Švédský spisovatel pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do novin a na svůj blog. Proslavil se hned svým literárním debutem Muž jménem Ove z roku 2012, který vyšel zároveň se zápisky Co by můj syn měl vědět o světě. Podle jeho prvního románu vznikla stejnojmenná švédská filmová adaptace (režie Hannes Holm, 2015), která získala nominaci na Oscara v kategorii cizojazyčný film, chystá se také remake v režii Toma Hankse. Česky vyšly i další autorovy prózy Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie, Medvědín nebo A každé ráno je cesta domů delší a delší. Všechny už mají také svou audiopodobu. Jeho zatím posledním dílem je pokračování Medvědína nazvané My proti vám. Backmanovy knihy vycházejí ve třiačtyřiceti zemích a prodalo se jich přes sedm a půl milionu výtisků, česky je vydává nakladatelství Host.

Pavel Nový (* 1948)
Hrál v Krajském divadle v Příbrami, byl členem souboru Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a od roku 1989 má stálé angažmá v pražském Studiu Ypsilon. Před kamerou se objevil už ve 13 letech ve filmu Václava Vorlíčka Kuřata na cestách (1961). Větší příležitost pak dostal ve snímcích Balada pro banditu (1978) či Postav dom, zasaď strom (1979) a popularitu mu přinesla role Pepy v komedii S tebou mě baví svět (1982). Objevil se rovněž ve filmech Jana Švankmajera Spiklenci slasti (1996), Otesánek (2000) a Hmyz (2018) a za hlavní mužskou roli ve filmu Bába z ledu byl v roce 2018 oceněn Českým lvem. Pravidelně je obsazován do televizních seriálů, např. Přítelkyně z domu smutku, Život na zámku, Zdivočelá země, Ulice, Ordinace v růžové zahradě a v devadesátých letech se uplatnil také jako osobitý moderátor televizních pořadů.

Michal Zelenka (* 1975)
Po absolvování DAMU vedly jeho kroky nejprve do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a o dva roky později získal angažmá v Činoherním klubu v Praze. Zde hrál v několika úspěšných inscenacích (např. Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho či Jak se baví pan Sloan) a vedle toho hostoval v divadle Viola a v Městských divadlech pražských. Pracoval také jako konzultant ve školicí firmě a lektor prezentačních dovedností. Televizní diváci ho mohou znát ze seriálů Ulice, Vyprávěj, Doktor Martin, Život je ples nebo Rapl a objevil se například ve filmech Tmavomodrý svět, Lidice či Padesátka. Dále účinkoval v audioknize vydavatelství OneHotBook: TO (2017). Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena.
... celý text

Literatura světová Novely
Vydáno: audiokniha , OneHotBook
Originální název:

Och varje morgon blir vägen hem längre och längre, 2016


více info...

Přidat komentář

petula22
22.05.2018 5 z 5

Krásné čtení, byť krátké, za to velmi výstižné.

kika 13
21.05.2018 5 z 5

Má poklona pane krátké krásné a milé čtení.Pohlazení po tváři,a těch není nikdy dost.Dala bych knížku jako povinné čtení pro všechny.Proč ..abychom lépe uměli pochopit jeden druhého.


Šánka
20.05.2018 5 z 5

Pane Fredriku, pište, pište třeba jen blogy ( jak zmiňujete v úvodu vznik této knížečky) nebo třeba návody na obsluhu elektrospotřebičů ( ty já nečtu ), ale od vás je číst budu :-). Protože ať napíšete knihu o pár stránkách nebo obsáhlý román, pro mě je to vždy zážitek plný citu, laskavého humoru a velkého srdce.
A takové knihy dělají den hezčí.....

Leenah
20.05.2018 5 z 5

Backmana miluju a baví mě jeho autorské proměny a schopnost propojit vážná témata a citlivý humor. Tahle knížka se v mnohém liší od jeho předchozích a zaměřuje se právě na hlubší věci, mezigenerační vztahy, pochopení druhých, úctu a lásku k rodičům a prarodičům. U Backmana oceňuju, že nemá potřebu ten humor cpát všude (ačkoli jeho humor je geniální!). I díky tomu mohla vzniknout takhle dojemná knížečka, která je sice přečtená za hodinu, ale emoce z ní v člověku zůstanou mnohem dýl.

wee_n
18.05.2018 5 z 5

Krásná "jednohubka". Za hodinu přečtená, ale dojem to ve vás zanechá rozhodně hodně dlouho.

"Selžeme jedině tehdy, když se znovu nepokusíme o to, co jsme chtěli."

Atuin
17.05.2018 5 z 5

Tak tady mě Backman opravdu odzbrojil. Je to neuvěřitelně útlounká záležitost, ale prostoru je v ní až až, pro vlastní myšlenky, pocity i ty autorovo.

daniska
17.05.2018 5 z 5

Další skvělá knížka od autora. Miluju jeho knihy. Přečteno hned dvakrát. A pokaždé se slzami. Prostě nádhera. Doporučuji...

_Michelle_
16.05.2018 5 z 5

Dojemná kniha o vzpomínkách, plíživém zapomínání, lásce, pochopení a univerzu.

Allla9
16.05.2018 5 z 5

Knížka plná porozumění a lásky. Škoda, že jsem si ji nemohla přečíst před pár lety.

Maraw
14.05.2018 5 z 5

Moje první kniha od Fredrika Backmana a určitě ne poslední. Tato kniha by se dala nazvat, jak už ostatní o tom píší: "Malá kniha s velkým poselstvím" . Krásné, s něžností, upřímností a laskavostí podané.

Ťapulka
14.05.2018 5 z 5

Skutečně je to "Malá kniha s velkým poselstvím", která se čte jedním dechem. Chvílemi je děj trošičku zmatený, stejně jako bývají myšlenky lidí, kteří zapomínají. Autorovi se opět povedlo vměstnat spoustu myšlenek, lásky, postřehů a vykreslení do pár stránek. Nejvíce si z knihy budu pamatovat úryvky, které o něco níže cituje dubakm.

Lotka
12.05.2018 4 z 5

Krásně napsáno, Backman mě vždy dojme.

alcerka
11.05.2018 4 z 5

Jedna z těch knih, které se dají číst pořád dokola.

Cituska
08.05.2018 5 z 5

Krásný příběh o cestě do konečné stanice, dlouho mi po něm zůstane krásný pocit smíru a uklidnění.

hs777
05.05.2018 5 z 5

Bezelstně dojemné a něžné, hned jsem přečetla ještě jednou a nepochybně to nebylo naposled.

dubakm
03.05.2018 5 z 5

„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustí Noah.
„A co jsi napsal?“
„Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“
„To je velmi dobrá odpověď.“
„Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“
„To jsi taky napsal?“
„Jo.“
„A co učitelka?“
„Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“
„A co ty na to?“
„Že to ona nepochopila odpověď.“


„Když vyhasne mozek, tělu trvá dost dlouho, než to zjistí. Lidské tělo má fenomenální pracovní morálku, je to mistrovské dílo matematiky, pracuje do posledního paprsku světla. Náš mozek je nejnekonečnější rovnice; až se ji lidstvu podaří rozluštit, bude to větší úspěch, než když jsme doletěli na Měsíc. Ani ve vesmíru není větší záhada než člověk. Vzpomínáš si, co jsem ti říkal o selháních?“
„Selžeme jedině tehdy, když se znovu nepokusíme o to, co jsme chtěli.“
„Přesně tak, Noahnoahu, přesně tak. Velkou myšlenku při zemi neudržíš.“

Tady se opravdu jedná o knižní perlu, tedy perličku (přeci jen je to útla knížečka).

Knihomlok2015
03.05.2018 4 z 5

Jak málo stránek stačí k příběhu na celý život.

Makropulos
01.05.2018 5 z 5

Obvykle si při čtení označuji v knize místa, která mě něčím zaujala. Buď hloubkou myšlenky, krásnými slovy nebo třeba poetickým popisem místa. Tady jsem už při předmluvě zjistila, že záložka by byla na každé stránce. Tak to jsem vzdala. U některých knih se mi stává, že mě v nějaké části svého děje dojmou, ale tady mi vlastně tekly slzy po tvářích po celou dobu čtení, a někdy se mi při čtení stává, že některé pasáže si čtu alespoň dvakrát, abych si je lépe užila, nebo třeba pochopila. Tak tuhle Backmanovu knížečku jsem přečetla dvakrát hned celou. Je to nádherné, citlivé, láskyplné, dojemné a něžné povídání o čase, kdy „mozek odejde z tohoto světa dřív než tělo“. Doporučuji.

happy-smile
30.04.2018 4 z 5

Moc pěkná povídka, Backman prostě umí. Pěkně a zajímvaě podané.Určitě nebude litovat, že jste knihu četli. Ale budete litovat, že je tak krátká. Snad zase brzo vyjde něco delšího.

Jandýs
28.04.2018 5 z 5

Nádherné... víc slov není třeba, doporučuji!!