Ako chutí moc - Ladislav Mňačko | Databáze knih

Ako chutí moc

Ako chutí moc
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63058/bmid_ako-chuti-moc-Vw4-63058.jpg 4 541 541

Po viac ako dvadsaťročnej prestávke sa do slovenskej literatúry vracia Ladislav Mňačko. Mladšia generácia už jeho meno ani veľmi nepozná - od roku 1968, keď po invázii piatich armád Varšavskej zmluvy emigroval z Československa, sa vytratilo z dejín literatúry, z učebníc, encyklopédií, nehovoriac o verejných knižniciach či bežnej publicistike. A pritom to bol autor, ktorý v päťdesiatych a šesťdesiatych rokoch vzbudzoval neobyčajne veľkú pozornosť svojimi knižkami i žurnalistickými vystúpeniami. Spomeňme aspoň jeho reportážne diela Kde končia prašné cesty (1962) a Oneskorené reportáže (1963), romány Smrť sa volá Engelchen (1959), Ako chutí moc (1967). To všetko boli knihy, ktoré sa čítali, o ktorých sa debatovalo, ktoré ostro nastoľovali boľavé spoločenské problémy-slovom pripravovali a presadzovali to, čo vyvrcholilo v roku 1968. V literárnej tvorbe pokračoval aj v emigrácii a predpokladáme, že i tieto texty sa čoskoro dostanú do rúk nášho čitateľa (najmä eseje Agresori, Siedma noc či satirický román Súdruh Munchhausen). Nie je náhodou, že zo starších Mňačkových kníh sme siahli po znovuvydaní románu Ako chutí moc. Aj keď je jeho obsahom briskná analýza životného osudu bývalého revolucionára, odbojára a neskôr popredného straníckeho a štátneho činiteľa, ktorého vplyv nekontrolovateľnej moci postupne rozkladá mravne, ľudsky, ale aj politicky v chmúrnych päťdesiatych rokoch, môžeme ho rovnako dobre čítať aj ako knihu o neostalinských mocipánoch posledného dvadsaťročia; ide o ten istý mocenský mechanizmus, o ten istý systém a o ten istý demoralizujúci vplyv moci na jej nositeľov. Preto je toto dielo aktuálne i dnes a môže znova pozitívne prispieť k našej súčasnej spoločenskej obrode.... celý text

Přidat komentář

parxel
včera 5 z 5

Tuto knihu jsem začínal číst s tím, že jsem si myslel, že se jedná o zcela nový román. Vůbec mne nenapadlo, že od jejího prvního vydání uplynulo více, než 50 let. Po pár stránkách mě to trklo a říkal jsem si, to je nějaký dobrý. Zašel jsem na DB knih a to bylo veliké překvapení!

Styl jakým je tento román napsaný je nadčasový a od prvních stran mne velmi zaujal. Příběh je vyprávěný z perspektivy fotografa, který popisuje život vysoce postaveného politika, jeho cestu na úplný vrchol, a postupný rozpad jeho osobnosti, až se z něj stane doslova žijící mrtvola. Celkově to působí takovým hodně skličujícím dojmem a zároveň je strašně obtížné s takovým člověkem vnitřně soucítit. Prostě to nejde. Bohužel mi tohle připomíná i jednoho velmi známého českého politika.

Tohle je kniha, kterou stojí za to si přečíst. Je to kniha nadčasová a podle méhé názoru velmi dobře popisuje proměnu člověka, který ztratil kontakt se svým nitrem a jeho jedinou touhou se stal boj o moc. Knihu bych doporučil všem čtenářům, kteří mají rádi příběhy o vnitřní proměně lidí. Proměna vylíčené v této knize není pozitivní, ale život není pohádka a občas je dobré si zamyslet nad tím, zda to za čím se ženeme, není jen hezky vypadající cesta do pekla. Dávám 5 hvězd.

archivářka115
17.02.2025 4.5 z 5

Fotograf, bývalý kamarád zemřelého státníka,vypráví o jeho životě. O
"normálním" člověku, který se změnil, když začal stoupat do výšek. O jeho chování, vůči lidem a o strachu, který každou moc provází.


feminine
06.01.2025 5 z 5

Knihu jsem četla poprvé někdy ve dvaceti, možná trochu dříve. Tehdy to byla zakázaná literatura. A udělala na mne obrovský dojem. Teď mi bude za chvíli čtyřiašedesát a musím říct, že mnohokrát, opravdu mnohokrát, v průběhu těch čtyřiačtyřiceti let jsem si na tu knížku vzpomněla. Je to neveselý příběh, ale hodně poučný a hodně k zamyšlení. Doporučila jsem k přečtení svým dospělým dětem a doporučuji všem.

jankum
23.12.2024

Dlouho a dlouho jsem se chystal knihu přečíst. Až nedávno vyšla jako audiobook a tak jsem neváhal. Není to veselé čtení, ale hodně poučné a nutící k zamyšlení. Kam až člověk může (morálně) klesnout a je to skutečně ta "moc", jenž žene kupředu ? A hlavně, jak by se člověk v podobné situaci zachoval ? Smekám klobouk , pane Mňačko.

Wereden
05.11.2024 5 z 5

Jak chutná moc jsem dočetl už podruhé. Je to kniha, ke které já záhodno se vracet, má stále co říct a co hůř, je vlastně stále aktuální. Což je děsivé.

BarboraSalome
28.09.2024 5 z 5

Přečteno během dovolené u moře. Naprosto skvostný zážitek mi přichystala tato kniha. Nadčasová kniha. Moc opravdu chutná.

vendy246
13.09.2024 4 z 5

Mňačko za jedna, kor v době vydání...
Vidíme to dnes a denně. Proč Ti schopní muži ve státní správě neuplatní svoje jedinečné dovednosti v soukromé sféře? Proč se tak klepou o svůj flek a po neúspěchu se zjevují na jiném stejně "nedoceněném" místě?
Moc chutná tak moc, že jí postižení obětují kamarády, rodinu, zdraví, svědomí a nakonec i život. Dobře jim tak a pán Bůh s námi.

rodak
24.08.2024 5 z 5

Skvělá obálka nového vydani.Tohle je opravdu román s přesahem do jakékoliv doby.Neskutečně povedený popis člověka a jeho proměny formou vyprávění bývalého přítele.

Lilith7
08.08.2024 5 z 5

Skvělé! Naprosto dokonalé, příběh jednoho pohřbu, čtivé a stále aktuální!

DarthZira
01.08.2024 5 z 5

Geniálně jednoduché - a jednoduše geniální. Je zbytečné dodávat více.

HakuTheDeadBoi
13.07.2024 4 z 5

Úchvatně děsivé, (pravděpodobně) dost realistické svědectví o tom, co s lidmi dělá moc, bez ohledu na to, jací byli v dobách, kdy žádnou moc neměli. Podivuji se, že taková kniha v roce 1967 vůbec mohla vyjít.

Petra21
02.07.2024 5 z 5

Nedržet v rukách výtisk přímo z osmašedesátého, těžko bych dokázala uvěřit roku vydání tohoto pokladu. Autor kdesi zapomněl cenzurou vytvořené rukavičky a nebál se kritizovat nejen režim jako takový, ale shodil i obrovské břímě společenské kontroly existující dodnes a vrhnul se do nebezpečných vod boje o moc a o její udržení. Jak člověka zcela ovládne, hraje si s ním, až vyplivne sousto úplně jiného použitého ohryzaného kusu paranoidní rozklepanosti. Žasnu nad každou myšlenkou odcházení z veřejného života i z vlastní duše, z osamění i smíření. Ach, jak nadčasové a jak všespolečenské téma nám předhodil, bez příkras a hlavně beze strachu! Hluboce smekám. A smekala bych i kdyby se tento protimocenský "manifest" zrodil za současných demokratických časů, neb je stále ostrý jak dýka a vetnul by osten vzteku do nadutosti nejednoho mocipána.

jasminecka
27.04.2024 4 z 5

Skvela sonda do promen lidskeho charakteru a do historie komunismu u nas. Mohlo by to byt ctivejsi, dost mi trvalo se zacist, ale i tak 4 hvezdy.

boxas
22.03.2024 5 z 5

Ano, moc chutná opravdu moc.
Na tom katafalku jednou budou i všichni ti dnešní mocní, neomylní, všeho schopní, přesvědčení o tom, že to přece dělají ne pro sebe, ale jen a jen pro blaho lidí.
V tomto poselství je útlá Mňačkova knížka skutečně nadčasová.

Hobo
09.03.2024 5 z 5

Jsou knihy, které, zdánlivě zapomenuty, se opět objevují na scéně. A vždy jen v dobách takříkajíc rozkolísaných...

Apo73
09.03.2024 5 z 5

Podle mne povinná četba pro kohokoliv, kdo se chce vcítit do toho, co to znamená ocitnout se v soukolí moci.

vvikingg
24.02.2024 5 z 5

Mňačko patří k mým oblíbeným autorům knihu jsem četl kdy byla zakázaná Mňačko byl u soudruhů v nemilosti. Objevil jsem ji v knihobudce a dokonce vydání z roku 1968, divná doba fronty na knihy už se nestojí, protože kvalitní už vycházejí málo a kvalitní četba se vyhazuje z knihovny :-). V knize je dobrá pasáž jak pozvou soudruzi švédského diplomata na lov pstruhů, ale do chovné stanice pstruhů, švédský diplomat , odvětí jsem rybář ale ne vrah a odejde. Soudruzi často svým zahraničním soudruhům rádi připravovali nevšední lovecké zážitky, Fidel Castro si v roce 1972 přijel zastřílet na Slovensko chráněné kamzíky.

tereza0319
13.01.2024 3 z 5

Psychologie postav je to, co na díle oceňuju nejvíc, je jasnozřivá, do nejmenšího záchvěvu odstíněná, propleteně černobílá, a to vše na velice malém prostoru, majstrštyk. Reportážní způsob vyprávění mě nudil, ráda bych více přímého děje, akce, materiálu pro to rozhodně nebylo málo. Jak už zmíněno, vyprávění z různých úhlů pohledu by taky stálo za to. Strnulost děje, vlastně až esejovitý charakter knížky, podle mě způsobuje, že se dílo jeví strašně zastarale, což se tluče s jeho nadčasovým posláním, a dost mu tím ubližuje. Bohužel. Slovenština je úžasná (pol'ovačka, sopliak, sral'ka). „Máš stále pekné kozliatka..." Přesně to bych toužila slyšet v romantické chvilce těsně po probuzení. :-D

sajanka
02.11.2023 5 z 5

Kniha, která je opravdu úžasná, jako ostatní od Mňačka. Přidávám se k ostatním komentářům.
Někdo níže píše, že neví, jestli se jednalo o konkrétního člověka nebo fiktivní osobu.
od začátku jsem byla přesvědčená, že se to nese na prezidenta Klementa Gottwalda, ale třeba se pletu.

Alix
12.08.2023 5 z 5

Nemám co dodat, komentáře pode mnou vystihly všechno, co bych chtěla napsat. A opravdu by bylo asi dobré, kdyby si vrcholní politici tuto malou knížečku položili na noční stolky a aspoň občas do ní nakoukli. Ono by jim to neuškodilo.