Alois Nebel: Na trati
Jaroslav Rudiš
Alois Nebel série
>
Kreslené povídky Na trati se odehrávají v městečku Bílý Potok, ztraceném v horách na česko-polské hranici nebo také tam, kam se hrdinové vypraví na výlety. Příběhy vypráví výpravčí Alois Nebel; vedle Wachka, Nebelovy manželky Květy a výčepního Šokina (známých z kreslené románová trilogie Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory) se objevují i nové postavy: polský farář, jeho hospodyně Mária, obchodník s uměním z Prahy nebo autobusák Tonda Kočí. Povídky zachycují a komentují naši současnost pohledem obyčejných lidí ze zapadákova. V letech 2005 až 2007 vycházely kreslené povídky Na trati v časopise Reflex, od roku 2008 tiskne nové stripy Aloise Nebela týdeník Respekt.... celý text
Přidat komentář
Po přečtení románové trilogie Alois Nebel, která mi moc nesedla, jsem si říkala, že knihu Na trati do knihovny vrátím, aniz bych ji četla, ale nakonec jsem ji dala šanci a neudělala tím chybu.
Na rozdíl od románové trilogie Alois Nebel se tato kniha se skládá z mnoha volných epizod, které spojují osoby hlavních postav. Na každé jedné straně knihy se nachází samostatný vypointovaný příběh, což je charakteristika, kterou od komiksu očekávám. Četba mne bavila.
Skvělé komixy. Milovala jsem je v Reflexu a ráda jsem si je přečetla po letech znovu v knižní podobě. A teď na dovolené (při trati přes Ramzovou) jsem konečně zjistila, kde jsou Glucholazy. Sere pes!
Pokračování osudu Aloise Nebela, které je také hodně zajímavé a chytlavé. Rodičovství Aloise a Květy mne překvapilo. I když asi nemuselo.
Už dlouho se rozhoduju, jestli si koupím a přečtu kompletní Nebelovu trilogii a náhodou jsem ve výprodeji narazil na Na trati. A soubor těchto krátkých povídek/stripů doplněných textem mě přesvědčil, že si "velkého" Nebela opatřím. Často jsem se smál nahlas a to se mi u knížek tak často nestává. Jednu hvězdičku si nechávám v zásobě a čekám s ní na trilogii.
Soubor kratičkých příběhů, které si dělají velice vtipně srandu z nás Sudeťáků. Hlasitě jsme se při čtení pobavil :D
Oproti předchozí trilogii se jedná o soubor krátkých povídek, které vycházely v Reflexu. Platí prakticky vše, co jsem napsal o předchozích. Výpravčí Alois Nebel nyní žije se svou družkou Květou a synem v Bílém Potoce, zažívá různé veselé i smutné příběhy v tomhle zapomenutém kraji Sudet. Nadává na Pražáky, se svým kamarádem Wachkem, co kupuje od poláků kazety nejnovějšího hitu Z polských ložnic 3, chodí do nádražky na pivo, atp. Z příběhů je pořád cítit taková zadumaná atmosféra Jeseníckých hor. Pokud jste měli rádi předchozí díly, tak se vám určitě tento taky bude líbit. Tentokrát kniha navíc obsahuje o dost víc textu.
Autorovy další knížky
2021 | Winterbergova poslední cesta |
2002 | Nebe pod Berlínem |
2013 | Národní třída |
2010 | Konec punku v Helsinkách |
2018 | Český ráj |
"Když mě na vnitřní straně duše něco tlačí, když je toho na mě prostě moc, zavřu se na záchod. Mám tam takovou knihovničku. Sto jízdní řádů, sto roků naší trati. To čtení mě uklidňuje, protože na dráze je vše pořád stejné už od Rakouska. Když člověk není zrovna Pražák a je citlivý, potřebuje někdy cítit jistotu. Vlaky jezdí pořád stejně rychle nebo pomalu, záleží na úhlu pohledu. Jen lidé se na dráze mění. Jako v životě nebo v politice, kde se toho tolik zase nemění."
Opět jsem se u Rudišovy knihy dobře bavila.