Anežka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252630/mid_anezka-252630.jpg
4
1625
1625
Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano. Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé.... celý text
Přidat komentář
E-KNIHA: Tématicky neuvěřitelně silná kniha, psychologicky skvěle zpracovaná. Ambiciózní matky jsou problém samy o sobě a když k tomu přidáte skrytý a potlačovaný rasismus vůči adoptovanému dítěti, kdy na něj hledíte zkresleně a za vším vidíte nebezpečí, že sejde z vámi určené cesty, nemůže to dopadnout jinak, než katastrofou... Agnes byla dítě, puberťák, reagovala instinktivně - tedy vzdorem. Je obětí osudu. Vážně zajímavé čtení. Ale jak postupují stránky, příběh je čím dál víc pouze skokový, méně plynulý. To mi zkazilo dojem a strhlo jednu hvězdičku. Navíc ten závěr mi přišel buď úplně nadbytečný, nebo málo dotažený. Celkový dojem je ovšem uspokojivý.
Až na nejasný konec neuvěřitelně čtivá kniha.
Ambiciózní matka se zkrátka nedokáže postavit čelem k situaci, kterou si navíc sama vybrala tím, že si adoptovala romské děvčátko. Snaží se skrývat pravdu a zamotává se do lží a kliček. Bylo mi Agnes líto, že se za ni matka nedokázala postavit, nedokázala jí být oporou, kterou potřebuje každé dítě, ať vlastní, nebo adoptované.
A klobouk dolů před autorkou, s jakým citem téma dokázala předat.
Příběh o iluzích a následném rozčarování z adopce. Stejně jako v knize Boučkové Rok kohouta. Pokud si kočka domácí vezme na vychování kotě pumy, jak to asi dopadne....
Kniha byla velmi dobře napsaná - zajímavé téma, které bylo navíc skvěle zpracované. Komplikovaný vztah matky a adoptivní dcery tmavší pleti nabízí příběh plný emocí, zvratů, nepochopení..
Klobouk dolů před autorkou za její dílo, i před každým, kdo adopci podstoupí.
Výborně napsaná kniha, od které se dá jen těžko odejít. Pouze konec mi přišel takový rychlý, ale možná to byl záměr, aby se co nejvíc vyjádřil ten zlom, co se v příběhu odehrál. Mně bylo každopádně líto, že už je konec... Vřele doporučuji všem.
Kniha se čte dobře, střídají se pohledy ze strany Julie a Agnes. Julie se neochvějně drží svého nalinkovaného scénáře, podle kterého se snaží vychovávat svou adoptovanou dceru. Štvalo mě na ní to, že se vůbec nedokázala vcítit do své dcery a řešila jen to, jak na ně bude pohlížet okolí a aby se Agnes chovala podle jejích představ. Tím dochází k mnohem větším nedorozuměním a odcizení, než by docházelo pouze z důvodu, že Agnes koluje v těle romská krev. Navíc nemám ráda otevřené konce.
Přečteno jedním dechem. Kniha o problematickém vztahu adoptivní dcery a matky, který vystihuje citát "všechny její kamarádky jsou vlastně nešťastné. Jedny proto, že děti mají, a ty druhé proto, že je nemaji." Člověka vede k zamyšlení, jestli své děti vychovává dobře, jestli něco nepřehlíží, není moc přísný, jestli mají dobrý vztah. Taky vede k zamyšlení, co když se se svými dětmi člověk dostane na obdobné scestí. A pak otevřený konec, který už u Hanišové znám :-)
Komplikovaný vztah matky s dcerou, nenaplněná očekávání, rasistické předsudky...čtivá kniha z českého prostředí, spoustu podnětů k přemýšlení. Kniha se mi moc líbila.
Uff. Jdu obejmout své děti a ujistit je, že jsem tady vždy pro ně. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Bylo mi z ní úzko. Ale doporučuji!
Po Houbařce jsem žádné oddechové čtení nečekala. Autorka si vybírá těžká témata, takže po přečtení jejích knih mi ještě nějaký čas doznívají v hlavě. Julie se rozhodne pro projekt "dítě" s touhou dosáhnout dokonalosti. Výborně je vykresleno očekávání versus realita. Bohužel projekt má pro obě hlavní hrdinky čím dál více trhlin, viděnou z obou stran. Život ve lži se hroutí jako domeček z karet. Neschopnost naslouchat a komunikovat prohlubuje odcizení. Nikdo není šťastný. Ale možná ještě nějaká naděje je, nebo už není?
V knize je nádherně popsáno že děti nemůžeme vychovát diktátorsky,striktně podle svého plánu o kterém si myslíme že je nejlepší. Dítě v nás musí mít spojence a my ho můžeme jen doprovázet k jeho snům. Samozřejmě že musí být pravidla to neříkám,ale vést dítě k dokonalosti aby jsme druhým ukázali jak my jsme dobří končí přesně takhle jako v knize. Myslím že Julie jen chtěla pro něco žít,ale Agnes nikdy nepřijala,jen se jí snažila zastřihávat jako bonsaj,která si ale samozřejmě dál rostla jak chtěla. Agnes mi bylo velmi líto,byla nepochopená,neměl ji kdo obejmout v těch nejhorších okamžicích jejího života. Nemám ráda otevřené konce,ale tady mi to vůbec nevadilo,ba naopak. Věřím že se Agnes jednou vrátí.
Není to vůbec lehké čtení, velmi náročný vztah mezi matkou a (adoptivní) dcerou, ona to Julie asi nemyslela všechno špatně, ale ne každému je prostě dáno být ,,dobrou" matkou, to můj názor ... Agnes to měla těžké sama o sobě a do toho ještě puberta … velmi syrové čtení, ale i tak doporučuji.
Když se odmyslím od faktu, že mi ani jedna postava nebyla vůbec sympatická... Tak napsané to je skvělé, ale žádné lehké téma
Skvělá knížka, názor na adopci, ať romských nebo jiných děti, ať si udělá každý sám. Mám od autorky ještě Houbařku, tak se těším..
Četla jsem knihu na dvakrát. Je to tak syrové, a tak se mě to citelně dotýká, že jsem musela několikrát knihu odložit. Vím, autorka Hanišová tak prostě píše, ale po přečtení Anežky už o adopci budu uvažovat jen ve spojitosti se zvířaty. Je to dokonalá "antikoncepce". Nějak jsem se s knihou poprala, ale už se k ní nikdy nevrátím. Ano, jsou zde dobře zachyceny skoro všechny předsudky a otázky ohledně adopce romských dětí, obavy adoptujících a částečně i život adoptovaného dítěte, ale za mě, ne. Hlavně jako slabší povahy knihu, podle mě, odloží kolem strany 100.
Brilantní práce s jazykovými prostředky, prosto uvěřitelný příběh plný hlubokých myšlenek. Anežka mě velmi zasáhla, všechny se snaží být nejlepší matkou.... Autorka je opravdu výborná vypravěčka !!! Jediné co mi vadilo byla příšerná grafika co se týká číslování stránek a možná nedoporučuji číst při těhotenství, já bych to určitě nerozdýchala.
Štítky knihy
drogy útěk adopce psychologické romány potraty Romové, cikáni puberta mateřství alkohol matky a dceryAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Kniha fajn, čtivá, od půlky mě zaujal spád událostí a zvědavost, jak se to vše nakonec vyvrbí. No, ale zas ten konec..