Ani později, ani jinde
Delphine de Vigan
Pařížské metro je svět sám o sobě, denně v něm na sebe narážejí a míjejí se statisíce navzájem si cizích lidí, jejich osudy však bývají nejednou podobné. Mathilda, mladá vdova a matka tří dětí, vstupuje do tohoto podzemního bludiště s nadějí, že potká nějakou spřízněnou duši, možná i muže svého života. Je příliš sama na své trápení, hlavně v práci, kde pomalu podléhá psychickému ponižování. Ani Thibault, terénní lékař, po rozchodu s přítelkyní neprožívá nejšťastnější období a každodenní, ne zrovna radostná rutina cest za pacienty mu nepřidává na životní energii ani optimismu. Mathilda i Thibault jsou v mraveništi desetimilionového města velmi osamělí. Oba intenzivně touží po blízkosti někoho, kdo by jim rozuměl a kdo by je miloval. Je málo pravděpodobné, že se setkají. A pokud se setkají, je pravděpodobné, že i oni se minou. Někdy je osud záležitostí vteřiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , OdeonOriginální název:
Les Heures souterraines, 2009
více info...
Přidat komentář
Sice je to slabsi kniha nez Pouta, ale ... myslim ze treba tuhle si prectu znovu za par let rad. Je to take silna kniha se silnym pribehem a za konec jsem rad. Celou dobu co jsem ji cetl, jsem vlastne mel problem ji prestat cist... ikdyz vystoupit z metra musite a v praci si cist taky moc nemate a ... no zkratka je to knizka na klidny vikend kdy je sychravo a nebo nic nemusite.... za vikend ji date a pak se Vam pravdepodobne bude nebo nebude chtit jit v pondeli do prace ... podle toho jak to tam zrovna mate ...
Smutno, smutno mi z toho je. Obě postavy, i když se žádná nezdá vyloženě neschopná, váhají, jestli vzít život do vlastních rukou, nebo ještě vyčkat, jestli to někdo udělá za ně. A když i sama autorka řekne: Od toho tu nejsem, milánkové... Co pak zbývá.
Nadherny syrovy pribeh jedne zeny a jednoho muze, dvou osamelych dusi ve meste plnem lidi. Postava Mathildy me totalne dostala, jeji myslenkove komentare situaci jsou sarkasticke a vtipne. Perfektni psychologie postav od oblibene autorky. Doporucuji!
V pravdě velkoměstský román, resp. novela. Tíha a hukot velkoměsta je zde popsán velmi sugestivně.
"Člověk cítí soucit jen v momentě, kdy si představí sebe na místě druhého, kdy si uvědomí, že všechno, co se týká druhého, se může zrovna tak přihodit jemu, stejně rychle, stejně krutě. Soucit není nic jiného než strach o sebe."
Naprosto depresivní kniha, ale pravdivá. Mladá vdova se třemi dětmi, sice v dobré pracovní pozici, ale se šéfem, který nesnese pomyšlení že není středobodem světa, na druhé straně uštvaný doktor pohotovostní služby. A taky si mi znovu připoměl nepříjemný pach pařížského metra. Ti dva jako by se měli setkat, ale nikdy nevěř kartářce! Konec otevřený, opíši pár řádek z konce knihy. " Kdysi by možná bojoval. ale teď už ne. Přichází chvíle, kdy je cena příliš vysoká. Překračuje možnosti. Kdy je třeba hru vzdát, přijmout porážku. Přichází chvíle, kdy už nemůže klesnout hlouběji."( Možno použít i v ženském rodě.)
Mathilda a Thibault jsou hlavními postavami románu Ani později, ani jinde. Úžasný název, který dokonale vystihuje obsah. Autorka se pečlivě věnuje vykreslení obou hlavních protagonistů. Delphine de Vigan vám je představí v práci, v soukromí i v jejich myšlenkách, které je neustále provázejí. Oba jsou momentálně sami. Žijí ve velkoměstě, pracují, mají kolem sebe spoustu lidí a ale cítí se být sami a potřebují někoho, s kým budou sdílet své radosti i starosti všedních dnů. Mathilda je vdova se třemi dětmi a Thibault je pohotovostní lékař, který se právě rozešel se svou partnerkou. Jednoho dne oba vstupují do metra a .....
Čekala jsem sice jiný konec, ale i tak se mi to moc líbilo. Francouzská spisovatelka mě zaujala a určitě vyhledám i jiné její tituly.
Člověk se může cítit osamělý i uprostřed lidí...
Mathilda a Thibault - hledající svou vazbu s lidmi...
Mathilda - "zná zpaměti spletité chodby své nespavosti"
Thibault -"ví, že ti, kdo milují víc, než jim lze dát, jsou nakonec vždycky na obtíž".
Setkají se - "zdálo se mu, že ta žena a on mají hodně společného".
Podaří se jim prolomit svou osamělost?
Delphine už je v mých oblíbených.
Źiaľ, téma tejto knihy sa ma momentálne bytostne dotýka....preto to bolo pre mňa dosť depresívne-sebazničujúce čítanie, ale v každom prípade dobre spracovaná téma /aj keď trošku by to šlo skrátiť/.
"Někdy totiž nelze zvítězit jinak než tak, že se vzdáme." (z doslovu)
Perfektní kniha, výborně se četla. Navíc mi skvěle sedla do aktuální nálady a jednoduše mě i přes svou temnou atmosféru nadchla.
knihu jsem přečetla takřka na jeden zátah.Kdo se s podobným příběhem dostal setkal i v reálu mi dá za pravdu že neschopný narcistický šéf je opravdu někdy na zabití.Mít moc někomu zničit život se nemusí vždy vyplatit.
Autorka pro mne neznámá a hned mě mile překvapila. Téměř reportážní styl, to mi vyhovuje. Navíc situaci s kanceláří u záchodků jsem zažila jako brigádnice v mém bývalém zaměstnání. Úžasný přehled přes kolegy!
Skvělá! Výborně vykreslené myšlenkové pochody a životní zkušenosti obou hlavních postav. Úžasně zajímavá sonda do života ve velkoměstě 21. století.
Dobře se četlo a líbilo se mně, hlavně ta atmosféra běžného dne ( doktorovy návštěvy mohly být ještě víc rozepsány, bylo jim věnováno podstatně míň než popisu Matildiny firmy..)...nápad skvělý, to propojení dvou ztracených...happyend bych ani nevyžadovala, ale možná tam bylo až moc pesimismu, únavy, beznaděje...a ani nebylo až tak moc proč...
Naprosto skvělé popsaný jeden den v životě dvou lidí z jednoho velkoměsta,které je semele dnešním postojem k životu a přesto se nevzdávají a hledají naději na lepší život. Přesto že má kniha temnou atmosféru a bezvýchodné situace,je to výborné čtení ,které mě ani na chvíli nenudilo.
Pro mě úžasně překvapivý konec knihy. Rozhodně nedoporučuji těm, co vyžadují happy end. Neustále jsem čekala kdy přijde ta sladká tečka nakonec a ono .....nic. Knížka mě ležela dlouho v hlavě, ale musím říct, že mě nadchla a nechala jsem si ji v knihovně, kde si ukládám pouze knihy, ke kterým se hodlám někdy vrátit.
Mimořádně zajímavá knížka, čtivá a znepokojující zároveň. Čekala jsem na okamžik, kdy se obě linie protnou (a dopadnou dobře) a bohužel jsem se nedočkala... Kdyby však autorka knihu zakončila happy endem, porušila by celé vyznění knihy.
Četla jsem lepší knihy od autorky. Přiznám se, že tato kniha byla nejslabší. Asi proto, že byla na mě psaná moc zdlouhavě, kdy neustále dokola omílá rutinu. Trochu nemastné neslané. Avšak body u mě má za to, jak dokázala vylíčit atmosféru městské anonymity, mobbingu v práci a davové lhostejnosti. Matylda mě nezaujala tolik jako druhý příběh lékaře, který popisuje mnohdy expresivní scénky ze své profese - stará paní, která nevychází z domu či muž, který páchá sebevraždu.
Autorovy další knížky
2021 | Děti nade vše |
2011 | Ani později, ani jinde |
2011 | No a já |
2018 | Pouta |
2019 | Vděk |
Už samotný název nezní optimisticky, a není tomu jinak ani během čtení celé knihy.
Mimořádně dobře napsaný příběh o osamělosti, smutku, ale i bezpráví ...
Kolik toho člověk snese, a kdy už je toho příliš?
Moje další kniha od de Vigan, a opět velký zážitek.
Ačkoliv autorka píše úsporně, styl je abnormálně poutavý, výstižný a sedí mi.