Aristokratka ve varu
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533986/bmid_aristokratka-ve-varu-65ec4c3e1a50a.jpg
4
3604
3604
Aristokratka série
< 2. díl >
Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě a největší událostí na zámku Kostka za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve... a chvílemi příběh rozdrnčí i charakteristické ráčkování Karla Schwarzenberga.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2015
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Knížka už nebyla tak vtipná jako ta první. Možná proto, že humor už byl celkem předvídatelný a už ne tak moc vtipný.
Poslední aristokratka sa mi páčila viac, smiala som sa častejšie. Ale aj tu boli vtipné pasáže a ak vyjde ďalší diel, zrejme si ho zasa kúpim.
Sice to nebylo tak dobré jako první díl, ale i tak jsem smála. Hlavně při části školních výletů. Nahlas. A hodně.
Jednoduše řečeno, osobně mi tento styl humoru vyhovuje, řezala jsem se smíchy téměř celou knihu. Děj a logičnost situací sice někdy pokulhává, ale to mi při četbě nevadilo, kniha prostě splňuje své poslání - pokračování nejvtipnější knihy roku 2012!
Pro mě o maličko slabší než první díl, ale nicméně jsem se i tak smála. Těším se na další knížky od tohoto autora.
Druhý díl mě bavil o malinko více než první,ale přesto jsem od knihy čekala více. Výtky které mám k prvnímu dílu nezmizely ani v tom druhém, takže i hodnocení bude stejné. Knížka pobaví,ale stačí z knihovny, kupovat jí určitě nebudu a vracet se k ní také ne.
Pokračování Poslední aristokratky mě bavilo hodně moc a přimlouvám se za další díly :)
Tento díl se mi zdál slabší, má táhlý děj, působilo to nastavovaně, až konec byl humorný. První díl byl super, asi jsem čekala od druhého víc.
Skvělé pokračování Aristokratky. Jestli se potřebujete odreagovat a na chvíli zbavit starostí-čtěte a smějte se!
Pokud od druhého dílu knihy Poslední aristokratka, který se honosí názvem Aristokratka ve varu, očekáváte nějaké dramatické dějové změny, časový vývoj či výraznější nový nápad, tak se nedočkáte . . . ale pobavíte se minimálně stejně, jak u dílu prvního - pakliže se Vám líbí styl, jazyk a ironie, se kterou autor pracuje s lehkostí, nadhledem a vtipem.
Druhé pokračování vlastně zcela kontinuálně navazuje v popisování situací knihy první a to i v přesně pokračující časové linii, kdy jsou jednotlivé události uváděny datem dne, kdy je hrdinové prožili. V podstatě je zcela jasné, že text vznikl jako jedna ucelená kniha, kterou vydavatel marketingově rozdělil na několik dílů a tím došlo k pomyslnému „škubání“ čtenáře samotného, to pokud si knihu zakoupil. Proč vydávat jeden román o 380 stranách, když lze vydat knížečku formátu A5 o 118 stránkách ve třech (čtyřech atd.) dílech. Výhodou je, že ji přečtete jako ranní noviny, a tak Vás časově nijak moc její četba nezatíží a výdělek z prodeje tří knih – ten je jistě zajímavější prodeje jen jedné knihy. Ale to je již jiná stránka věci.
Druhý díl začíná 26.03. a končí 18.06. nového roku, takže nás ve třetím díle čeká nejspíše parné léto s melancholií podzimního a zimního bilancování prvního roku života na Kostce v novém složení.
Opět prožíváte s rodinou a osazenstvem zámku řadu situací od opravy sekačky, realizaci zámecké svatby, která se zvrhne přesně kopírující inteligenční křivku svatebních hostů, přes setkání české šlechty v Karlových Varech až po návštěvu zámku zbohatlým Čechem, kterému ke štěstí chybí jen šlechtický titul a tradiční rodová linie, to jediné, co si za své peníze nemůže koupit. Kniha končí nájezdem školních výletů, které deklarují jen to, jak je učitelské povolání jedním z těch nejobtížnějších, neb novodobí potomci českého národa vracejí přesně to, co do nich jejich zaneprázdnění rodiče a zkorumpovaná společnost vložila - to jest minimum. A opět to zcela reálně odráží situaci, která dneska školním lavicím a nejen jim vládne.
Olin a Laďa se stahují do pozadí, paní Tichá konzumuje ořechovku po galonech a roztápí tuny sádla a tápe u výrazů tofu a kumys, pan Spok si opět nasadil síťku a topí ve skleníku, Bendova dcera Deniska je stále stejně blbá, matka Vivien tápající, jen otec Hrabě František Kostka se plně ujal vlády nad nejrůznějšími způsoby utržených peněz - od vstupného počínaje, přes prodej reklamních kravin, až po zkasírování majetného představitele novodobé české oligarchie, kterému ke štěstí chybí jen hraběcí titul - a které schraňuje s pečlivostí Harpagona, k němuž se blíží i povahově. I jeho jízda na koni se nijak nevylepšila, ale naopak mu přináší stále stejné modřiny po celém těle a jakékoliv finanční vydání v něm probouzí pocity šílenství, třes a horečku, kterou zmírní jen neočekávaný příjem . . .
Milada se neustále snaží ve vymýšlení a realizaci početných "lákadel", jak Kostku zviditelnit. A zde nezůstává ani bulvár stranou – ber kde ber, jen když platí. A taky výrazy všech aktérů v jejich mluvě trochu zhrubly, snaha tuto skutečnost alespoň trochu eliminovat, vzala za své hned zkraje . . .
Vtipný zde zůstává již jen kastelán Josef, jehož trefné poznámky vždy tnou do živého a pak vypravěčka příběhu Marie III, která stále ještě tápe ve výrazech jako – nepokoušejte se nás ochcat, stahovat krupon, spadl na dikobraze, lobotomie, vzala kramle, chromá lemra, prďoch, rozdojit kozla, či výraz superochcávka – ale jinak se již stala málem celebritou zásluhou reklamních triček či bulvární sebevraždou, kterou maskuje rodina její neúčast na setkání české šlechty.
Aristokratka ve varu je určitě slabším druhým dílem, především z toho důvodu, že v tom prvním se tak s celou povedou rodinou Kostků i reáliemi místa seznamujeme a děj má trochu spád, v pokračování vše běží v nastaveném stylu, který vedle opakujících se replik moc nového nenabízí.
Opět vcelku milé a nenáročné čtení, které ale může již náročnějšího čtenáře přece jen trochu nudit, přesto jistě pobaví a chvílemi se Vám může dostat i poučení, když autor tak trochu nastavuje zrcadlo všem těm situacím, které jistě nejsou pouhou fantazií, ale odrazem skutečného dění na takovém běžném českém zámku, od zpocených cyklistů až po školní výletové šílenství v květnu a počátkem června . . .
Kniha ale není rozsáhlá, takže než si uvědomíte kdesi cosi je konec druhého dílu, tak snad ten třetí bude malinko vyvedenější.
První díl byl celkem zábavný (dal jsem 4 hvězdičky), ale to, co mi tam trochu začínalo vadit, už se tady bohužel projevilo naplno: je to dost na jedno brdo, vtipy už jsou hodně předvídatelné a repetitivní, jede to tak nějak ze setrvačnosti, postavy ani děj se moc nevyvíjejí... Suma sumárum: třetí díl bych si už nekoupil.
Nejvetsi chybou teto knizky je jeji predchudkyne se kterou ji vsichni srovnavaji. Sama o sobe je stale nadprumerna a velmi zabavna. Ale ve srovnani s prvnim dilem, to vypada jako kdyby autor ponekud vycerpal vsechy vtipy, kterymi byla Posledni aristokratka primo nabita a tady uz mu trochu dosel dech. Ale i tak jsem se hodne pobavila, kdyz Kostku navstivila skolni trida, to nemelo chybu :-)
Oddechová kniha, u které jsem se dost nasmála. Např. když chtěli převézt své mrtvé příbuzné do Čech...
U prvního dílu jsem se smála nahlas, u druhého se občas pousmála, ale stejně mě bavil a pokud vyjde další, tak asi neodolám.
Ačkoliv první díl je první díl, tak ani u tohoto jsem se nenudila, vypnula jsem a nechávala jsem se bavit.
Stejně jako první díl jsem i druhý přečetla jedním dechem, pobavila jsem se a jsem ochotna si knihy klidně přečíst znovu. Měla jsem pocit, že mi někdo promítá film, jak živě jsem si vše vybavovala. Skvělé!
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Tento humor mi sedí, je to vtipné a už se těším na pokračování!