Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535691/bmid_az-najdu-klic-660fbd5a8fc63.png
3
499
499
Lars Kepler přichází s napínavou detektivní sérií pod novým pseudonymem! Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková přijímá u sebe v kanceláři neohlášenou návštěvu. Per Günter Mott, který je jedním z majitelů úspěšné rodinné firmy, se předchozího dne zúčastnil schůze správní rady firmy a povečeřel na svém panství v severozápadním Švédsku. Ráno pak v mobilu našel fotografii zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Kvůli výpadkům paměti způsobeným velkým množstvím vypitého alkoholu ale netuší, jak se snímek do jeho telefonu dostal a kdo je na něm zachycený. Ze strachu o svoji pověst si Per Günter chce Julii najmout, aby očistila jeho jméno, než se do případu vloží policie. Julie požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona, který pracuje u městské policie, aby si vzal volno a s vyšetřováním jí pomohl. Stále ještě trochu doufá, že by to mohla být šance získat ho zpět. Julie a Sidney se společně vydají do honosného sídla, kde se postupně seznamují se všemi členy rodiny Pera Güntera. A jak se brzy ukáže, každý z nich má své tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Jag kommer att hitta nyckeln, 2023
více info...
Přidat komentář
Trochu jiný žánr než jsem zvyklá u tohoto spisovatele, ale jinak pohodová detektivka.
Odklon Keplerů k jemnějšímu žánru.Klasický formát uzavřené skupiny ve které se skrývá vrah.To je trochu problém, protože se v tom nedá nic moc vymyslet, nebo mě spíše nebaví.
Zajímavé místo příběhu, slušný popis postav a finální rozbor příběhu.Žádná velká zápletka.
Přes tragédii z minulosti k tragédii v současnosti.Uvidím co bude dál.
Nevěděl jsem co mám od mého oblíbeného autora očekávat. Že to nebude nic ve stylu Joony Linny bylo dopředu jasné a ani by to nedávalo smysl. Vyšla z toho velmi dobrá konverzační krimi ve stylu Poirota. Uvidíme jak se to bude vyvíjet dál, ale za mně velmi dobré.
Tak to byl velmi slabý odvar Poirota,možná se nová krimi serie rozjede, ale zatím mne nepřesvědčilo osvědčené švédské duo Lars kepler.
Slabý odvárek Keplerovy série s Joonou. Je to styl Agathy Christie.
Nic, nic a najednou na konci trošku akce.
Tento styl mi nevadí, ale tohle mi moc nesedlo.
Příběh rodiny, kdysi vlivné a bohaté s prapodivnými pravidly. A také se spoustou rodinných tajemství. Rodina jen naoko před cizími. Ve svém pravém světle...
Hlavní hrdinka soukromá vyšetřovatelka Julie mi moc k srdci nepřirostla, ale ještě nebylo vše mezi jí a bývalým mužem Sidem, který jí vypomáhá, vysvětleno...
jsem poměrně nenáročný čtenář, mám ráda různé žánry, přesto tato kniha pro mě byla zklamáním. Hlavní hrdinka je krajně nesympatická, její kňourání po ztraceném manželství bylo otravné, zvlášť když autor nevysvětlit, co vedlo k rozchodu. Zápletka fajn, ale Juliina "genialita" při vyšetřování je nevěrohodná, srovnání s Agathou je zcela mimo mísu. Další díly už ani zkoušet nebude. A dvě hvězdy za to, že kniha alespoň nebyla moc dlouhá.
Zajímavá detektivka, moc se líbilo prostředí panského sídla uprostřed lesů, mělo to nádech prvorepublikové rodiny s jejich upjatým chováním zaměřeným jen na pověst rodu. Logické myšlení hlavní vyšetřovatelky maličko vyvažovalo její nepříjemné, občas přímo neomalené chování. Četlo se to fajn, možná moc popisů pokrmů, dost vzpomínek na bývalého manžela, ale určitě si přečtu i další díl. Kepler to ale nebyl:-)
Julie je soukromá detektivka, kterou si najme bohatý Per. Julie se tak spojí s bývalým manželem a spolu odjedou vypátrat tajemství nóbl rodiny.
Případ ve stylu Agathy Christie. Kniha se četla dobře, ale nic ve mně nevyvolávala. Jen snad lehkou averzi vůči Julii.
Dala bych 3,5*. Nejsem moc zvyklá číst detektivky. Ale tahle mě opravdu bavila.
Děj ubíhá rychle, stránky mizí před očima.
A ten konec? Za mě super. I když to trochu tušíte, je to až do posledních stran napínavé. Ale popravdě? Mám mnohem raději Lars Kepler :)
V této detektivní sérii se jedná o jiný styl vyšetřování. Nesetkáme se zde s žádnými policejními metodami, žádné DNA, otisky prstů, výjezdy techniků a ohledání místa činu atd... Pracuje zde soukromá vyšetřovatelka Julie, která se dopátrává pravdy pouze svým vyptáváním, dedukcí, čtením mezi řádky, pozorováním neverbální komunikace účastníků, vcítěním se, nasloucháním... tohle se mi líbilo. Pozorný čtenář může pátrat s ní a na pachatele také přijít aniž by měl laboratoř a pitevnu. Ale hvězdy ubírám za mnohá místa, kde jsem si říkala, že je to fakt totální blbost, třeba její postraumatická porucha se mi zdá přemrštěná i některé její reakce a hlavně vztah s bývalým manželem je pro nás zatím nepochopitelný. Ale dávám šanci druhému dílu, který plynule navazuje na ten první, opravdu jako bych četla jednu knihu.
Oddechovka s lehounkým napětím, která se dobře čte.
Knihy Larse Keplera mají úplně jiné grády a s Až najdu klíč bych je vůbec neporovnávala. Přijde mi, že i samotní autoři si chtěli oddechnout a napsat něco klasického.
Já jsem si čtení užila a ráda strávila pár večerů ve Švédsku s vyšetřovatelkou Julií, jejím parťákem Sidem a jednou hodně zvláštní rodinou.
S novým pseudonymem mi bohužel přijde že ubylo napětí a složitost, zbylo jen povídání o vyšetřování a jedné rodině. Také mi vadí, že to není ukončené - co se stalo mezi hlavními hrdiny vyšetřovateli se asi dozvíme až v dalším dílu
Bohužel, nuda, jako by to ani nepsali oni. :-( Zápletka taky nanic. Přeskákáno a budu se těšit na klasického L. Keplera, kterého mám tak ráda.
Vůbec nechápu veškerou kritiku co na tuto knihu vznikla. Není vůbec správné srovnávat to s Agathou Christie, ani se sérií Joonou Linnou. Nikdo není agatha a to že se to děje v jednom domě s jednou rodinou z toho nedělá kopírku. Joona má svojí propletenou rozjetou sérii, která má podle mě úplně jiný účel.
Toto je lehká odpočinková detektivka, ale stále s nečekanými zvraty, šokujícím (alespoň pro mě) koncem, a sympatickou vyšatřovatelskou dvojicí. Samozřejmě v krásném prostředí. Jediné mínus za mě je, že jsem se nedozvěděla proč se rozvedli.
Doporučuji všem milovníkům detektivek, aby jí dali alespoň šanci.
Bohužel jak tady již bylo zmíněno, četla jsem celou sérii s Joonou Linou a od knihy jsem čekala o dost víc. Larse Keplera jsem si velmi oblíbila právě díky složitosti příběhů, napětí, velmi promyšlenému kombinování zápletek atd. což tato kniha bohužel vůbec neobsahuje a na rozdíl od knih Aghaty Christie jí chybí jakákoliv zápletka. Je to spíš vyprávění (i když i to je trochu nadsázka) o jedné bohaté rodině než detektivka. S lítostí musím říct, že mi bylo úplně jedno jak to dopadne, kdo co udělal nebo neudělal, prostě za mě škoda peněz.
A mně se to líbilo. Mělo to spád, napětí, navíc to na mě nepůsobilo jako tuctová jednohubková detektivka. I tu Agathu jsem tam našla. Za mě super!
Ale jo, dobrá oddychovka :). Pokud chcete něco, co přelouskáte za dva, tři dny, je tahle kniha přímo pro Vás. :) Co ale nechápu a velmi mě tato skutečnost odrazovala od koupě, je obálka. To kdo schválil?
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí severské krimi rodinná tajemství soukromý detektiv vyšetřování švédské rományAutorovy další knížky
| 2011 |  Hypnotizér |
| 2013 | Písečný muž |
| 2015 | Stalker |
| 2012 | Svědkyně ohně |
| 2018 | Lazar |
Jiný jemnější styl Keplerů.Za mě ano bavilo moc.Podobny styl A.Christie.