Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
Lars Kepler přichází s napínavou detektivní sérií pod novým pseudonymem! Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková přijímá u sebe v kanceláři neohlášenou návštěvu. Per Günter Mott, který je jedním z majitelů úspěšné rodinné firmy, se předchozího dne zúčastnil schůze správní rady firmy a povečeřel na svém panství v severozápadním Švédsku. Ráno pak v mobilu našel fotografii zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Kvůli výpadkům paměti způsobeným velkým množstvím vypitého alkoholu ale netuší, jak se snímek do jeho telefonu dostal a kdo je na něm zachycený. Ze strachu o svoji pověst si Per Günter chce Julii najmout, aby očistila jeho jméno, než se do případu vloží policie. Julie požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona, který pracuje u městské policie, aby si vzal volno a s vyšetřováním jí pomohl. Stále ještě trochu doufá, že by to mohla být šance získat ho zpět. Julie a Sidney se společně vydají do honosného sídla, kde se postupně seznamují se všemi členy rodiny Pera Güntera. A jak se brzy ukáže, každý z nich má své tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Jag kommer att hitta nyckeln, 2023
více info...
Přidat komentář
Obavam se,ze tady me znama dvojka na dalsi dily nenamotala.Vubec se mi netrefili do vkusu..nuda..nuda
Klasická detektivka, žádné potoky krve, žádná velká brutalita, ale stará dobrá metoda naslouchání a skládání střípků mozaiky. Hezky mi to ubíhalo.
Tak je to jiné, než série s Joonou Linnou, je to taková klasická detektivka, která mě ale také bavila.
Má oblíbená autorská dvojice, obvykle tvořící pod pseudonymem Lars Kepler, mě bohužel poprvé zklamala. Kniha Až najdu klíč je variací na Hercula Poirota od Agathy Christie. Reálie se sice v knize změnily, ale schéma zůstává nedotčené a je vidět, že moderní detektivka se po téměř půlstoletí od smrti Christie posunula o pořádný kus dopředu.
Soukromé očko Julie Starková v doprovodu svého ex-manžela se vydává na zámek v severním Švédsku, kde pravděpodobně došlo k vraždě se zadáním vypátrat, co se tam vlastně stalo. Většina knihy je nuda kdy autoři líčí nemotorné pobíhání a výslechy v zámku a jeho okolí. Stejně jako v případech Hercula Poirota, jsou i výslechy, vedené vyšetřovatelkou Starkovou zmatené a vzájemně si protiřečící a čtenář si z nich nemůže nic dovodit. Většina osob je stejně jako v Poirotových případech nesympatická. A pak tu máme velké finále, kdy Hercule Poirot, pardon Julie Starková svolá všechny do velké místnosti a postupně každému vyloží, že měl motiv i příležitost, ale že zločin nespáchal, až se dostane k poslední osobě v sále, kterou je vrah.
Musím říct, že to byla celkem nuda, kterou trochu zachraňovaly střípky z osobního života vyšetřovatelky, ale s klidným svědomím bych knihu nikomu doporučit nemohl.
Hodnotím 50%.
Knihy Keplerovic dua obvykle zhltnu na jeden nádech. Byla jsem připravená na to, že tahle bude jiná než ty předchozí, ale myslela jsem si, že mě přesto bude bavit - pomalu ale zjišťuju, že mě tyhle klasické detektivky, kde se celou dobu nic moc neděje a potom se dospěje k finále s neuvěřitelně propracovaným rozuzlením (obvykle v knihovně), nějak neberou. Pokud máte takové příběhy naopak rádi, tak se do tohoto v klidu vrhněte, v takovém případě mu asi nic zásadního nechybí. Pokud se však do knihy chcete pustit z lásky k severskému krimi, asi ji s klidem přeskočte.
Očekával jsem novinku od oblíbeného autora/autorů pro mne obrovské zklamání další s Julií a Sydney nekoupím ani náhodou pro mně je přečtení této knihy ztracený čas
(SPOILER) Oproti předchozímu hrdinovi (Joona Lina) je tato dvojice vyšetřovatelů naprostá katastrofa, hlavní hrdinka se namísto vyšetření vraždy, snaží vrátit k exmanželovi, popis je naprosto nezáživný, snad jen konec, kde se jako přes kopírák Agathy Christie dozvíme "kdo je vrah", se dá číst, zbytek vás unudí k smrti a vůbec nedává smysl (např. cestou k místu vraždy popisovat zvuky/pachy okolí bez jakéhokoliv propojení je absurdní). Snaha knihu dočíst (protože je to přece Kepler) sice zvítězila, ale zpětně mohu s jistotou říct, že to byla špatná volba a raději znovu sáhnout po Joonovi než toto (zdá se neuvěřitelné, že to napsali stejní autoři)...uvidíme, zda se další díl Keplerovci polepší
Nebavilo, spousta zbytečných pasáží o jídle, pití a konání potřeby. Hlavní dvojice vyšetřovatelů nesympatická, jakýsi pokus o klasickou detektivku. Další díl už číst nebudu.
Oproti Joonu Linovi velká změna, ale kniha bavila, měla spád i nečekaný konec. Detektivka to je dobrá a těším se na další díl.
Zdá se, že tato kniha chtěla napodobit detektivky Agathy Christie, záhadná fotografie, podezřelé vztahy v rodině, snaha vyšetřovatelů dojít k rozluštění skládáním jednotlivých střípků z výpovědí členů rodiny. Bohužel se tento příběh svému vzoru ani nepřiblížil. Vyšetřovatelé jsou vylíčeni povrchně, děj je tak nějak neuměle splácaný, když se pročtete až na konec, tak vás rozuzlení ani nijak zvlášť neohromí. Snad se autorům podaří navázat lépe v dalším díle, jen nevím, jestli o to vůbec stojím.
To bylo utrpení to dočíst. Několikrát jsem se ztratila, něco mi nějak nespínalo. Za mě kalamita, do další knihy už nejdu.
Byla jsem hodně zvědavá, co si pro nás manželé Keplerovi připravili. Takže jsem neotálela a skoro hned si knihu přečetla. Detektivky miluji, ale od této jsem neměla téměř žádné očekávání, bylo mi jasné, že to bude úplně něco jiného, než jejich předchozí série s Jonem Linou. Zatím jsem si nevytvořila žádný vztah k hlavní hrdince, ale věřím, že příště už budeme kámošky. Za mě palec hore – první díl je vždy takový seznamovací, takže chápu i to pomalejší tempo. Ale vůbec mi to nevadilo, přečteno jsem měla za jeden den.
Na konci knihy nám manželé připravili překvapení, už nastínili další případ a vypadá to, že by se mi opět mohl líbit. Tato detektivka nebude pro všechny čtenáře, ale já si čtení užila. Takže kdo má rád toto pomalejší tempo bude spokojený.
Velke zklamání, nesympatická povrchně líčená dvojice vyšetřovatelů, z nichž Sid byl zbytečný, neuvěřitelně se chovající postavy, neustálé líčení jídla a naprosto zbytečné pasáže. Pod tímto pseudonymem dvojici autorů asi vyhledávat nebudu...
(SPOILER) Má vyřešit vraždu, ale hlavně chce ojet exmanžela. A protože má superschopnost zpomalit čas, tak to trvá celou knihu a...
Tohle bylo k neučtení. Nudné, zdlouhavé, s nesmyslnými dialogy a detaily, které nemají vůbec žádný význam (viz už zmíněný popis čůrání). Pořád jsem doufala a průběžně zapomínala o čem to vlastně je.
A stýskalo se mi po Joonovi...jak tohle mohli napsat stejní autoři?!
Dávám milosrdné dvě hvězdy a moc nedoporučuju, leda by po ruce nebyla žádná jiná kniha...
(SPOILER) Četlo se to rychle , ale jinak naprostá katastrofa . Musela jsem smát , že ukazují fotku na který je muž s pytlem přes hlavu . Ihned označen jako mrtvý , přičemž se to nedá z ničeho odvodit a jestli prý ho nikdo nezná. Od této dvojice jsem čekala mnohem víc . Tohle se fakt nepovedlo.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí severské krimi rodinná tajemství soukromý detektiv vyšetřování švédské rományAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
2,5*
Chtěla bych napsat, že je to přesně to, co mám ráda, a že to bylo skvělý. Bohužel to bylo jen šedivě průměrné. Záhada fotky v mobilu byl dobrý začátek, ale pak už to tak nějak plulo po povrchu, nebyla jsem patřičně napnutá, a navíc mě nijak neoslovila ani Julie Starková.
Julie se řadí k postavám v roli vyšetřovatele, která má za sebou osobní traumatizující zážitek. Dost mě svým chováním rozčilovala. Dlouho nebylo jasné, co je vlastně příčinnou jejího zvláštního chování, a o to víc mě iritovala.
Nechci, aby celé moje hodnocení vyznělo jako jeden velký propadák. To zase ne. Jen nečekejte bůh ví co. Já osobně nevylučuji, že dám sérii ještě jednu šanci.