Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535691/bmid_az-najdu-klic-660fbd5a8fc63.png
3
499
499
Lars Kepler přichází s napínavou detektivní sérií pod novým pseudonymem! Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková přijímá u sebe v kanceláři neohlášenou návštěvu. Per Günter Mott, který je jedním z majitelů úspěšné rodinné firmy, se předchozího dne zúčastnil schůze správní rady firmy a povečeřel na svém panství v severozápadním Švédsku. Ráno pak v mobilu našel fotografii zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Kvůli výpadkům paměti způsobeným velkým množstvím vypitého alkoholu ale netuší, jak se snímek do jeho telefonu dostal a kdo je na něm zachycený. Ze strachu o svoji pověst si Per Günter chce Julii najmout, aby očistila jeho jméno, než se do případu vloží policie. Julie požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona, který pracuje u městské policie, aby si vzal volno a s vyšetřováním jí pomohl. Stále ještě trochu doufá, že by to mohla být šance získat ho zpět. Julie a Sidney se společně vydají do honosného sídla, kde se postupně seznamují se všemi členy rodiny Pera Güntera. A jak se brzy ukáže, každý z nich má své tajemství.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Jag kommer att hitta nyckeln, 2023
více info...
Přidat komentář
Kepler je jedním z mých nejoblíbenějších autorů, takže jsem se na tuhle novinku těšila. Kniha se četla sama, během pár dní jsem ji dočetla. Je to takové odpočinkové čtení, ale jak píšou ostatní...není na ní nic zvláštního, co by mi dalo nějaký velký čtenářský zážitek. Po čase pravděpodobně zapomenu, o čem vlastně byla. Moc originality v ní bohužel nenajdete...
Keplera mám opravdu ráda, tak jsem se na nové dílo těšila. Nejen na novou knihu, ale i na úplně novou sérii. Příběhy s Joonou umějí být opravu kruté. Jelikož zde mělo jít spíš o klasickou detektivku, tak jsem si říkala, že by to nemuselo být tak kruté a nechutné. A opravdu nebylo. Bohužel pro mě to nebylo ani napínavé. Navíc mi nesedl překlad. Chvílemi mi přišlo, že některé věty jsou složené trochu kostrbatě a kazilo mi to čtení. Kniha šla přečíst rychle, ale chyběl tomu ten knižní zážitek. Připomnělo mi to trochu náměty Agathy Christie, velký dům, jedna rodina, soukromé očko. Bohužel ani Julie Starková nebyla sympatickou vyšetřovatelkou. To už se mi víc zalíbil její pomocník. No.. Na konci je hned poutač na další díl. U toho asi budu ještě přemýšlet, zda si ho vůbec přečtu.
Těšila jsem se na nového Keplera. Bohužel musím souhlasit s komentáři pode mnou. Kniha byla velkým zklamáním. Agatha je jen jedna a jak se ukázalo, kombinovat ji se severskou detektivkou není ten nejšťastnější nápad.
Tak tohle byla katastrofa. Snaha o klasický detektivní příběh "ze staré školy", ale snaha veskrze křečovitá a neúspěšná. Autoři použili snad všechna existující klišé, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Dá se to číst jedině jako parodie. Obálka naprosto příšerná (takže vlastně OK, protože text je příšerný taky.)
Za mě bohužel zklamání...
Kde jen začít? Třeba hned u naší vyšetřovatelky - to vážně musí pomalu každý vyšetřovatel být něčím hrozně komplikovaný? Drogy, alkohol, děsivé šrámy z minulosti.. Nevím, podle mě zbytečné, kor když to pro děj není nijak relevantní... Mně už to v těch detektivkách prostě trochu vadí:/ Nesedly mi ani ty postavy, celkově zápletka nemastná neslaná,..
Je znát snahu o tradiční krimi příběh v duchu Agathy Christie, ale něco tomu chybělo, nemělo to za mě žádný šmrnc..
Achjo, já vím, že je těžké napsat originální detektivní příběh, já vlastně u tohoto žánru většinou už ani žádnou velkolepou nápaditost neočekávám, ale tady mi to nesedlo komplet všechno, což mě dost mrzí..
Ale abych nebyla pouze kritická, četlo se to lehce, je to tenká knížka, taková jednohubka, ideální pro ty z vás, kteří si chtějí u knížky především odpočinout a totálně vypnout:)
Já jsem zvyklá na jiné tempo a zápletky J.Linny a evidentně tyto dvě série od sebe nedokážu oddělit a oprostit se od srovnávání...
Tohle hodnocení mě dost mrzí, ještě uvidím, zda dám dalším dílům šanci.
(SPOILER)
Priznam se, ze jsem se na knihu tesila kvuli znalosti knizek Larse Keplera Ale toto pro me bylo velke zklamani
Mam rada zanr anglickych detektivek, ale tento pokus o Agathu Christie na svedskem zamku v lesich me neoslovil.
Nastesti byla knizka kratka a ja jsem to cetla z povinnosti, abych se aspon dozvedela o co v te nudne sedi jde. Jedine plus bylo, ze jsem fakt nevedela, kdo je vrah. Postavy mi prisly nudne, nerozpracovane, ustredni dvojice Julie a Sidney byla zase opredena nejakym tajemstvim, na ktere se furt narazelo, ale vlastne me vubec nezajimalo.
Shrnuto a podtrženo - velka skoda a promarna dobra zapletka..
Na mne moc průměrné - spíše taková povídka - málo propracované postavy, ani prostředí není vykresleno poutavěji - a to nesrovnávám ani s Joonou (vůbec nelze) ani s A.Christie (té to nesahá ani po kotníky). Přečíst se to dá, ale je spousta lepších detektivek. Možná ta příští...
Myslím, že mám velkou výhodu, a to, že detektivky jsem četla už před velmi dlouhou dobou a tak jsem nic speciálního neočekávala. Je to velmi čtivé, ale chybí mi tam hloubka. Je to jen povrchní, naškrobené, postavy neustále uhýbají a nikoho to nijak nevzrušuje. Hlavní postava měla být asi taková ta netečná, charismatická osoba, která má ke svému chování právo, protože se s ní život nemazlil. Ale pro mě je jen neurvalá a neskutečně otravná. Být jejím kolegou tak nevím jak dlouho bych to vydržela. Není to špatné a asi se k této knize i vrátím až budu mít náladu na něco rádoby inteligentního, ale přitom blboučkého.
Od Larse Keplera jsem nikdy nic nečetla, bo drsná severská detektivka s potoky krve a chybějícími usekanými končetinami, ale když tato autorská dvojice vydala pod novým pseudonymem detektivku prý inspirovanou anglickou školou a přímo Agathou Christie, vzbudilo to ve mně pozornost...
Soukromá vyšetřovatelka Julia Starková, která má jizvu na obličeji a těžko se pohybuje, proto používá hůlku, je pozvána do zámku švédské bohaté rodiny, v němž se stala vražda... K vyšetřování si přizve svého bývalého manžela Sida... Potud to znělo zajímavě... Ale pak to celé šlo tak trochu do kopru...
Postavy byly všechny do jedné úplně nesympatické, chovaly se patololgicky, snad všechny trpěly nějakou závislostí... Připadaly mi úplně neživotné, jak roboti, ale dobrá, možná bychom mohli říct, že takto autoři chtěli vykreslit nepřístupný severský charakter...
Víc mi však vadilo, že spoustu věcí bylo tak nějak nedořečených (například nevím, proč se Julia a její manžel, teď už bývalý, rozvedli), také nebylo kolikrát zcela jasné, kde berou tihle dva informace, když s policií nespolupracují... Rovněž jsem moc nepochopila, proč zdánlivě geniální Julia napoprvé naprosto špatně označila vraha...
Závěr byl úplně zamotaný a plný nečekaných odhalení, která se ale podle mě podle těch zmíněných a odhalených indicií snad ani nedala vydedukovat... Ovšem nejsem důvtipná Julia, že...
Za mě tedy kniha, která mě bohužel nenadchla a u níž jsem si skoro jistá, že druhý díl číst nepotřebuju (díly jsou prý čtyři...)...
Hodnocení: 2,5 * z 5 *
Julie se svou "kouzelnou hůlkou" je až moc komplikovaná a svérázná na to, aby mi mohla být sympatická. Občas mě napadlo, zda se autoři nepokusili o jakousi detektivní repliku Dr. House (Julie totiž také chodí o holi, má nevyřešená traumata, je single, mezilidské vztahy jsou pro ni velmi komplikované...) Na rozdíl od House se mi ale pod kůži nedostala a "přítelkyně" z nás asi nebudou.
Děj knihy plyne - nebo spíš splývá nekomplikovaně a nerušeně, občas uspává, sem tam někde odbočí aby se zase vrátil do svého uondaného korýtka, kterým nás donese až k "velkému finále" ve stylu A. Christie, kdy se ve společenské místnosti honosného sídla v koktejlových šatkách budeme konfrontovat s šokujícím odhalením ohůlkované pátračky Julie.
Odhalení vraha mě až tak moc nepřekvapilo neb další velké klišé říká (v tomto případě napovídá), že pod svícnem je největší tma - tudíž hledejme tam, kde by nikdo jiný nehledal. Za mě bohužel zklamání.
Je potřeba nebrat to jako Joonu. Odprostit se od toho, co autorská dvojice napsala dřív. Za mě je to celkem odpočinkové čtení ve stylu Agathy (i když ta je nepřekonatelná) a přišlo mi to i čtivé. Určitě to má slabší pasáže, ale konec fajn a překvapivý.
Příjemná detektivka. Děj pěkně plynul, četlo se to samo. Počítala jsem s tím, že bude ve stylu A. Christie, takže zklamaná nejsem. Na hlavní hrdinku si budu muset zvyknout, ale tak to někdy je. Vraha jsem neuhádla:-). Závěrečné rozuzlení mě bavilo a taky konec nám prozradí o čem asi bude pokračování. Další díl si určitě koupím.
Je mi jedno, kdo to napsal (jasně, vím to).
Asi od půlky nastal čtecí kopr a nastala fáze rychloumrtvení. Lepší než prášek na spaní.
To už zas přeháním, ale fakt nezáživný. Pro mě. Mě rozleptávající, že už jsem se chtěla přiznat k vraždě já sama ho zabila!!!
Možná ten případ? Možná hlavní hrdinka, která je zajímavá, ale nudná? Je chytrá, má unikátní způsob vyšetřování, ale zatím o tom jen čtu, zatím pusto prázdno vymetýno...
Protože autorům fandím, z protekce zkusím časem určo další díl, ale mají to nahnuté.
Tak za mě zklamání. Žádné napětí nic.... klasická detektivka...
Joona Linna je prostě Joona Linna :-)
Klasická vkusná detektivka.
Probíhá na malém prostoru, s hrstkou podezřelých, v krátkém časovém intervalu.
Za jménem z přebalu Ahndoril se skrývá duo manželů, které stojí i za autorem Lars Kepler. Ano, ta série detektivek s Joonem Linnou. Za mě teda temná, drsná, propracovaná, právem populární.
Až najdu klíč se též odehrává na severu, taky nahlédneš do soukromí vyšetřovatelů a je to stejně chytlavé.
Samotný případ je ze začátku dokonalý.
Rodina zbohatlíků, kteří se předhání ve vzájemné nenávisti a ten největší křivák a hajzlík ze všech je samozřejmě oběť vraždy. Podezřelí jsou tudíž všichni.
Vyšetřování se opravdu skládá jen z výslechů.
Nejvíc mi na této knize přišlo sympatické, jak nahazovala čtenáři udičku. Části klíčových informací vyslýchaní prohodili mimoděk nebo je někdo přerušil a spolu s vyšetřovateli bylo na vás doplnit si celkový obrázek.
Mám tu pár ale. Ta temnota, které se manželé/autoři asi nemůžou ubránit, se vyloupla až křečovitě naráz na samém konci. Nebránila bych se tomu, kdyby ji víc sázeli už od začátku. Hlavní vyšetřovatelka prováděla nelogické kroky a to mi kazilo dojem.
Mozkům, co stvořily Joona Linnu dávám za toto dílko 4 hvězdičky. Umí víc dechberoucí věci.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí severské krimi rodinná tajemství soukromý detektiv vyšetřování švédské rományAutorovy další knížky
| 2011 |  Hypnotizér |
| 2013 | Písečný muž |
| 2015 | Stalker |
| 2012 | Svědkyně ohně |
| 2018 | Lazar |
(Audiokniha)
Já půjdu proti proudu, jelikož jsem tvorbou dua Kepler stále nepolíbená... Mně se to moc líbilo, jsem milovnice Hercula Poirota a slečny Marplové od skvělé Agathy Christie, takže tento první díl série v tomto duchu je moc povedený.. a navíc, když do úplného konce nevím, kdo je vrah a jaký byl motiv vraždy, to je pro mě "žůžo labůžo" :-)) Veronika Lazorčáková skvěle načetla a já dala audioknihu na jeden zátah, jsem spokojená!