Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491418/bmid_az-uvidis-more-uO1-491418.png
5
1368
1368
Cizincem ve vlastní zemi. Románový debut známé novinářky. V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala… Dvě dcery řeckých uprchlíků, dva životy mezi dvěma zeměmi. Jaké to je, když se v deseti letech dítě ocitne samo v daleké cizí zemi, neumí jazyk, neví, kam se ztratili jeho rodiče, a vůbec nechápe, co se s ním stalo? Toto prožívaly v roce 1949 tisíce řeckých dětí, kterým po občanské válce v Řecku poskytlo Československo azyl. Mezi nimi byly i dvě osamocené holčičky Sotiria a Koula. Na pozadí jejích osudů se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria a Koula řecké moře? A kde jsou vlastně doma?... celý text
Přidat komentář
Výborné téma, které je navíc skvěle zpracováno. Příběh, který vás naprosto pohltí a nepustí ještě dlouho po přečtení. Kniha, která mi udělala opravdu radost a kterou teď všem v jednom kole doporučuji.
Autorce se podařilo svým vyprávěním vytvořit velmi silné osobnosti, které navzdory osudu nezatrpkly a dokázali svůj život naplnit. Mám ráda, když příběh plyne stejně jako život a když má "rub vždy svůj líc".
Doporučuji!
Po delší době kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout..osudy řeckých uprchlíků v naší zemi v době socialismu..pohledem více osob sledujeme nejen jejich osudy, ale současně dobu, v níž se odehrává..hodně návykové čtení..
(SPOILER)
Když jsem se v prvních několika kapitolách trápila a nemohla se začíst, vůbec jsem netušila, že na konci knihy mi bude líto, že končí a že ji musím odložit. Styl, kdy každá kapitola měla jiného vypravěče, mi na začátku trochu vadil. To přeskakování nejen v ději, úhlu pohledu, ale i v čase často o několik let. Navíc strohost, s nevýraznými emocemi mi připomínala spíše reportáž a až literaturu faktu, než beletrii. Ta první půlka byla prostě šedá. Šedá jako beznaděj a popisovaná Ostrava. I postavy byly šedé. Žádná vyloženě kladná a žádná úplně záporná. Každý si nesl své břímě, své poranění. Válka, režim nebo opuštění rodinou poznamenala nejednu generaci té doby. A já jsem si jen těžko hledala tu, ke které bych se mohla v knize přimknout, která by se mi líbila.
A pak najednou kniha rozkvetla. V tu chvíli, kdy se Sotiriiny nohy poprvé dotkly moře. V tu chvíli, jakoby do sebe vše zapadlo a vše se rozjasnilo. Objevily se barvy, vůně, svěžest, slunce. Emoce a radost. A jakoby hlavní hrdinka konečně našla kořeny a temperament svých předků a pochopila je - i když v jiné části své původní vlasti. Strohé věty se změnily v kouzelný popis řeckých městeček a krajiny. Bíle natřené domky zářily ze stránek knihy a svěží vánek lákal se zasnít a vidět před sebou vlnící se hladinu tak modrou, až je potřeba přivřít oči.. V této části mě kniha unášela na jih a já ji nechala.
Kniha byla prostě krásná, i když často smutná. Také se mi líbilo, jak se u postav postupně i s věkem ztrácely a smývaly rozdíly jednotlivých generací. Jak teprve jako starší začali chápat svět rodičů a našli si k sobě navzájem cestu. Jak znovu dokázali být šťastní.
Každý národ má dějiny, které jsou smutné a na které třeba není zrovna hrdý, přesto jsou tyto výlety do minulosti fascinující a autorce se podařilo dějiny českých Řeků popsat velmi zajímavě. Myslím, že se ke knize budu vracet, zanechala mě plnou emocí a za to autorce moc děkuji. 5*
(4/23)
Na tuto knížku mne přivedla čtenářská výzva a musím říct, že jsem tomu velmi ráda. Vždy se mi líbila literatura faktu, která je psána jako román. Úplně mne to vtáhlo a vypustilo až s nápisem "KONEC". Celá kniha je rozdělena do kapitol podle časového období, ve kterém se odehrává a do podkapitol podle jednotlivých aktérů. Na knize se mi nejvíce líbí, že vlastně nemá vypravěče a nechává čtenáře, aby si udělal sám názor na jednotlivé aktéry. Kdo je dobrý, kdo je špatný... po dočtení knihy ve mne ale nezůstal pocit, že by byl někdo vysloveně záporná postava. Všichni aktéři se vyvíjeli na základě životních zkušeností, které je formovali. Chtěla bych autorce tímto poděkovat, protože je snad první autor, který nenutí čtenáři svůj pohled na děj.
Jedna z nejkrásnějších knížek tohoto roku. Neskutečný zážitek, příběh mě zaujal od první stránky a často to byla veliká emocionální jízda. Nevěděla jsem nic o občanské válce v Řecku, ani že k nám přijelo v jednom roce pětadvacet tisíc řeckých dětí, které neuměly česky, nic nevěděly o svých rodičích a netušily, co s nimi bude. Ale není to depresivní čtení, kniha je lidská, moudrá, milá, děti postupně vyrůstají, přizpůsobují se a je to pro ně jednodušší, než pro jejich rodiče, kteří samozřejmě stále teskní po Řecku, kde bylo všechno hezčí, chutnější a voňavější. Bylo mi smutno, když jsem viděla, že se blížím ke konci. Rodinná sága začíná v r. 1948 a končí v r.2018 a spisovatelce se podařilo vynikajícím způsobem v románové formě zpracovat vyprávění řady řeckých pamětníků. Pro mě jedna z nejhezčích knih, plný počet hvězd a děkuji za velký čtenářský zážitek.
(SPOILER) Abych řekla pravdu, vůbec si nejsem jistá, zda se mi kniha líbila? Ale i přesto ji hodnotím plným počtem, protože bych chtěla ocenit hlavně autorčinu spisovatelskou zručnost. A také jinak je příběh jako takový opravdu zajímavý. Dvě malá řecká děvčata Sotiria a Koula se dostávají na útěku před občanskou válkou v Řecku do Československa, kde každá z nich začíná žít svůj vlastní život, tolik odlišný od toho starého v rodné zemi. A musím přiznat, že jsem jich jejich osudy vůbec nezáviděla... Autorka čtenáře provede celými jejich životy od roku 1948 až do roku 2008. Sotiria a Koula tedy zažívají srpnovou invazi, samozřejmě během oněch dlouhých let poznávají také další lidi, kteří na ně mají větší či menší vliv, Sotiria se provdá a narodí se jí dcera Anna, Koula zase svoji nejlepší kamarádku celá dlouhá léta podvádí s jejím vlastním manželem a tak dále - až dojde k listopadové revoluci. Pochopitelně zde nebudu popisovat všechno, co se v knize stane, prostě si ji přečtěte ;-). O této části dějin jsem už sice někdy dříve něco málo četla nebo slyšela, ale autorka ji zde zpracovala dobře a především poutavě. Osudy Satorie, Kouly, ale také Anny a dalších postav jsou fascinující a bohužel často neveselé. Snad jako život sám? Možná i z toho důvodu se kniha nečte zrovna lehce. Pokud by se mi ovšem do rukou dostalo i něco dalšího od této autorky, určitě bych nedokázala odolat ;-).
Silný příběh, který otevřel téma o kterém jsem nevěděla prakticky nic. Příběh řeckých uprchlíků pro mě byl ojedinělý. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Četlo se to samo a já jsem chtěla vědět, co bude dál. Příběh je vyprávěn několika postavami, což dává příběhu ojedinělý náhled na příběh z několika úhlů.
Dvě hlavní hrdinky Sotiria a Koula jsou velmi zajímavé hlavní postavy. Chvíli víc soucítíte s jednou pak s druhou. Sledujete celou jejich životní cestu od mládí až do konce jejich životů. Tuhle knihu bych rozhodně doporučila všem čtenářům například Aleny Mornštajnové apod.
Kniha se mi moc libila, cetla se perfektne. Pribeh byl zajimavy a poutavy. Vubec jsem o reckych imigrantech nevedela.
Jsou knihy, které jednou provždy změní pohled na nějakou věc, událost, osobu, epochu. Takovým typem knihy je tento příběh. Životní osudy Řeků, kteří po prohrané občanské válce přišli do naší republiky. Četla jsem, vyhledávala informace, žasla a smutnila. Takto přijít o domov, rodinu, kořeny, vlast...a žít stále jako host v cizí zemi, které nerozumíme.
Československo nepřidělilo Řekům občanství, a v Řecku ty, kteří bojovali na straně partyzánů, vytrhli z matrik. Když uprchlíci stárli a chtěli se vrátit na stáří zpět, zjistili, že jim to Československo nechce dovolit. A to je jen jedna situace z mnoha.
Po přečtení knihy se už nikdy nebudu na tento úsek naší historie dívat stejně. A mám chuť vidět Řecko.
Autorka mi vyrazila dech, pokud by už nikdy nic takového nenapsala, stejně je její literární stopa nesmazatelná. Pevně věřím, že napíše ještě hodně podobných knih. Potřebujeme je !
Jako věděla jsem, že v Česku žije řecká komunita, ale proč a kde se tady vzala, to jsem (ke své hanbě) vůbec netušila. Mám ráda knihy, u kterých si i díky beletrii můžu rozšířit obzory, nutí mě googlit a zjišťovat další informace.
Příběh se čte hezky, příjemné plyne. Řeší traumata, radosti i strasti obyčejných lidí, na pozadí desítek let dějin od 2. světové války až do současnosti. A člověk by se hned rozjel do Řecka...
Taky tak milujete a zároveň nenávidíte pocit, který po vás zůstane po dočtení dobrého románu? To, že jste zvědaví na další detaily životů všech hrdinů?
Tak přesně to se vám stane po dočtení tohoto příběhu. Autorce se velice dobře povedlo vykreslit poměrně neznámou kapitolu československých a taky trochu řeckých dějin a především osudy spousty lidí, kteří se snažili budovat nový život, přičemž toužili po tom starém, který už ani nedokázali popsat
Velmi zajímavá kniha hlavně o životních osudech 2 řeckých dívek a jejich rodin, které získaly nový domov v Československu na začátku 50.let. Dozvěděl jsem se spousty nových informací o početné řecké komunitě žijící na Ostravsku (mám mezi nimi i několik známých takže to bylo pro mě o to zajímavější). Román je napsán velmi čtivě, jednotlivé postavy jsou dobře charakterově narýsované a skvěle zasazené do reálných kulis dějinných událostí. Také se mi velmi líbilo "zrání" jednotlivých postav a způsob, jakým se paní spisovatelce podařilo zachytit proměnu lidského myšlení, priorit a prožitých zkušeností v průběhu času. A ten konec se opravdu povedl - jak se pak ty hlavní postavy vracejí zpátky do své původní vlasti a tam opět nacházejí domov, vše co postrádali a také i určitým způsobem sami sebe, to se autorce opravdu podařilo moc dobře vyjádřit a zachytit. Tuto knihu jsem objevil díky žebříčku pro čtenářskou výzvu - 12. Kniha od začínajícího autora a jsem za to rád, protože sám bych ji určitě nehledal, nevybral a tedy ani nečetl a to by asi byla škoda, protože tohle je bezesporu zajímavá knížka přinášející spousty objevných informací.
Tak můžu poděkovat autorce, že jsem se opět dozvěděla něco nového o našich dějinách. V knize se setkáváme se dvěmi dívkami, které přijdou do České republika z Řecka, kde byla občanská válka, spolu s dalšími přistěhovalci z této země. Popisuje, jak se vypořádavali s novým životem,jazykem a také jídlem, které neznali:)
Sotiria a Koula, dvě malé řecké holky, které se z Řecka zmítaného občanskou válkou, tak jako tisíce dalších, dostaly do Československa. Byť rozdílnější už být nemohly, přimkly se k sobě, neb obě v tom zmatku zůstaly samy, bez svých rodin. A víceméně ve vzájemné blízkosti a propojenosti prožily celý život. Velice pěkně a čtivě napsáno.... Vzpomněla jsem si na Marthu a Tenu a na Tanase a Ivanku a samozřejmě jsem googlila, abych se dozvěděla víc.... A hlavně potřebuji do Řecka k moři!!!
Kniha mě velice zaujala a popravdě jsem moc nevěděla, že bylo u nás tolik Řeků i přesto, že babička mi vyprávěla, že jich měla několik na základní škole a spoustu jich zde zůstalo.
Opravdu moc pěkná rodinná sága, která se o odehrává po roce 1949 až po současnost.
Ukazuje příběhy dětí, kterým Československo, v době občanské války v Řecku, poskytlo azyl. O problematice jsem okrajově věděla, ale tato knížka určitě mnohé překvapí, jak to bylo náročné a těžké.. Krásná knížka. Doporučuji.
Poněvadž jsem slyšela, že má paní Wilková podobný způsob cítění a spisovatelského myšlení jako Alena Mornštajnová, do knihy jsem se s radostí pustila. Nakonec mě ale neoslovila tak, jak jsem si ze začátku představovala, ale i přesto na ní nemohu nechat dopustit. Autorky mají zajisté společné to, že si umí vyhrát s popisem a dlouhodobým vývojem svých postav, výjimečně zachytit prostředí a dějiny v pozadí a pěkně si pohrát s psychikou čtenáře. Ale na rozdíl od románu od Mornštajnové, mi v této knize nebylo moc postav sympatických a příběh se občas vlekl, což je škoda.
Štítky knihy
Řecko občanská válka Řekové přistěhovalci, imigranti ságy sirotci severní Morava podle skutečných událostí české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Právě jsem knihu dočetla a lituji, že již skončila. Nadchla mě. Téma řeckých uprchlíků a jejich osudy v Československu v letech 1948 - 2008 mě plně pohltilo. Je zde popsána manipulace s lidmi, jejich zneužívání a ovládání. Román si určitě přečtěte. Nebudete zklamáni.