Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511131/bmid_babicka-pozdravuje-a-ospravedlnuje--ZR4-511131.jpg
4
2062
2062
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko.Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Ikar (SK)
Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Pohádkový svět a pohádkový vztah mezi babičkou a vnučkou.
Připomnělo mi to můj pohádkový vztah s dědou... podstatný rozdíl byl v tom, že jsme neměli potřebu vymýšlet si náš svět.
Místy se mi zdálo, že příběh od reality hodně ujíždí... od pohádky měl však také daleko. Knížka není zlá, ale mezi mé oblíbené rozhodně nepatří.
Kniha mě chytla od začátku. Všechny postavy měly svůj vlastní příběh, a všechny mi byly tak nějak sympatické. Příběh měl rychlý spád, žádné zbytečnosti kolem. Plno nečekaných přátelství a dobrodružství. Určitě si knihu přečtu znovu.
Knihu jsem začala číst, dle velmi dobrého hodnocení na internetu. Autor byl pro mne neznámý. V hodnocení jsem četla, že se kniha později "rozjede" .... nic. Nebo jsem nevydržela číst dost dlouho. Neustálé vyprávění pohádek, různé prolínání. Babička až moc nereálně bláznivá. Tohle za mě opravdu ne. Kniha odložena, nedočtena.
Následně jsem, po delší pauze sáhla po další knize od stejného autora - A každé ráno je cesta domů delší a delší - tato kniha mne dostala hned na první stránce - tak malá, útlá a přitom tak velká.
začiatok bol nemastný-neslaný, akoby som čítala detskú knižku, z ktorej som už vyrástla...ale keďže je to Backman, vydržala som dokonca a zas sa mu podarilo ma rozplakať ...
kniha tak plná súcitu, empatie a pochopenia ľudskej nedokonalosti, že je naozaj viac rozprávková, ako ozajstná
Ještě o kousek lepší kniha než Tady byla Britt-Marie. Obdivuji autora, jak v jedné knize dokázal popsat osudy tolika lidí. Co je jeho knihám společné, je humor a zároveň soucit s lidmi, schopnost vystihnout je a snad nikoho neodsuzovat...
Kniha perfektná ako všetky "Backmanovky". Zo začiatku možno trochu slabé, ale postupne to naberalo na obrátkach.
Takmer osemročne dievča má svoju babičku - ktorá zomrie. Vnučke zanecháva listy pre susedov, ktorý bývajú v tej istej bytovke. V listoch sa "malá" Elza dozvedá kvôli čomu sa im babička ospravedlňuje...
Můj první Backman. Od knihy jsem nic nečekala a ani se mi do ní moc nechtělo, ani nevím proč.
Po pár stranách mě vtipná a svérázná babička přesvědčila, že kniha nebude ztrátou času.
Přemýšlela jsem, zda dát 4 nebo 5 hvězdiček a nakonec hodnotím pěti.
Kniha se dobře čte, je plná humoru i lidskosti. Celkový dojem je výborný. Určitě brzy sáhnu po nějaké jiné od stejného autora.
Začiatok knihy nebol moc čítavý, nevedela som prísť príbehu na chuť. Vadilo mi striedanie prítomnosti s príbehom rozprávkovej krajiny.
Neskôr však všetko do seba začalo zapadať a na konci už to dávalo zmysel.
Príbeh je to smutný, no zároveň veľmi pekný.
Úžasná kniha, miluji Backmanův styl psaní. Nejprve velké neporozumění, potom velké poznávání a nakonec velké porozumění.
Zamiloval jsem si také Worse: "Jsi nejlepší první kamarád, jakého jsem si mohla přát".
A samozřejmě i babičku: "Podle babičky spočívá vtip v tom, že nikdo na světě není úplnej blbec, a není ani nikdo, kdo by blbcem nebyl aspoň trošku. A člověk by se měl snažit žít tak, aby se na téhle pomyslné stupnici co nejvíce přiblížil k pólu neblbců."
Přečteno jako audiokniha ve výborném podání Valérie Zawadské v rámci čtenářské výzvy 2021: Kniha, ve které hraje důležitou roli dopis.
Doporučuji.
Dočetla jsem to na sílu, protože mám knihu ve čtenářské výzvě. Přišlo mi to moc dlouhé, střídal se ve mě pocit "to je nuda" a "to je hezký" ... Knížka není špatná, jen mi nesedla.
Potěšilo mě, že pohádkové země jsou v Esperantu, i když nejsou ty názvy všechny dobře přeložené, nevím jestli autor nebo překladatel.
Nádherná. Vtělit se do dítěte a popsat tak krásně vztah k babičce, rodičům a celému okolí. Nejsou rozvětvená jiná témata na které narážíme každý. Ale svět který dokáže vytvořit babička pro svoji vnučku je překrásný a smutný zároveň.
Rozhodovala jsem se mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. No nakonec jsem si ještě četla zalepíkované stránky a bylo to jasných pět.
Nutně potřebuju takovou babičku! A nutně potřebuju do Miamasu.
Fredrik Backman má ty knížky úžasně spletené a propletené a po dobu čtení se to tak krásně spojuje až vás z toho hřeje u srdce. A je v tom tolik lásky a něžnýho smutku jak nikde jinde. Zprvu jsem byla z knížky zmatená (jako ostatně i u dvou jeho dalších knih, co jsem zatím četla), ale postupně mě to pohádkové ladění připoutalo. Už snad ani nemusím psát jaký má Backman cit pro jazyk, vtip a pro lásku. Lásku mezi lidmi. Neskutečné.
“Bude dobře. Bude líp.”
Další skvělá kniha mistra Backmana, i když mi tentokrát dalo větší práci se začíst. V knize je snad až přílišný popis říše fantazie, všech království a vymyšlených postav. Srovnání se skutečnými postavami občas drhne. I tak byla kniha skvělá a velmi jí doporučuju i vzhledem k další knize o Britt-Marii. Bude dobře, bude líp
Má třetí kniha od Backmana a na tomtéž místě i v hodnocení (1. Ove, 2. Britt-Marie). Opět laťka hodně vysoko, ale v porovnání s výše zmíněnými pro mě skvělými počiny nedosahuje sláva až hvězd. Všechny postavy za srdce beroucí, příběh dojemný, zábavný, poučný a na duši hladící. Přesto mi tam scházela ta přidána hodnota, která způsobí, že oželím spánek a budu číst do úmoru. Zajímavé pro mne bylo srovnání postavy Brit-Marie. Lépe jsem si poskládala její příběh z další knihy. To, že pohádky vychází z reality života v obytném domě jsem pochopila rychle, ale ne vždy mi ty příběhy k sobě seděly. Možná jsem byla jen málo vnimavá, nevím. Hodnotit knihu samu o sobě, dám jí pět hvězd. Avšak v porovnání s jinými díly od Backmana jsem nucena jednu hvězdu srazit. Přesto doporučuji nezaváhat a na knihu se vrhnout! =)
Od pana Backmana jsem četla již několik knih. Narozdíl od těch ostatních zde autor po čtenáři chce použít určitou míru fantazie. Používá analogii (vím co to slovo znamená, protože jsem si ho našla na wikipedii ????). Ukazuje, že život není černobílý a člověk není jen zlý, hodný, smutný … Vysvětluje, že skoro každému našemu kroku či rozhodnutí předchází nějaká naše zkušenost či zážitek z minulosti. Vykresluje nám to na rodinných a skororodinných vztazích v jednom „činžovním“ domě.
Babi, je mi 7!
Jak dlouho se na to chceš vymlouvat?
Přidávám se k těm, kterým pohádky příliš nesedly (navíc nejsem zrovna vyznavačem Harryho Pottera, což spolu asi souvisí) - nejspíš i proto se mi první polovina knihy četla ztěžka. Rovněž mi občas nešly do hlavy zvláštnosti o nájemnících - ale beru to tak, že je to z pohledu Elsy, která opravdu nevěděla (a do té doby se ani nezajímala), kdo je kdo a z jejího pohledu se mohlo zdát, že je každý "podivín". Však kolikrát si každý z nás jako malý myslel o někom v okolí něco, co bylo úplně jinak, protože dětské fantazii stačí semínko a vykouzlí si vlastní svět. Přemoudřelost Elsy mi nijak nevadila, však sama o sobě říká, že je jiná a umím si představit, že obdobná holčička by i mohla existovat, nepodceňovala bych skoro osmileté holky :)
Spád pro mě kniha nabrala, když se objevil Sam a pak už jsem se nedokázala odtrhnout, přislo i krásné rozuzlení a propojení příběhů, a pak takřka happy end, ale zas ne přespříliš přeslazený... Hodnotit jen tu část od Sama, bylo by to 5*, ale bohužel ty pohádky a první více jak polovina knížky to pro mě sráží na 4.
Nicméně k Backmanovi se ráda budu vracet, líbí se mi jeho styl psaní, vystavění příběhů a lidskost. Přesně severský styl, kdy navenek je chlad a neútulno, ale pak uvnitř krásně teplo a nechce se vám odejít...
(SPOILER) Pro mne trochu nudné čtení (nebo tedy spíše poslech). Co se týká Britt-Marie, tak takhle sledovaný dům.. asi bych se neudržela. Zvláštnost, kdy zlý pes štěkal za dveřmi a nikdo v tom domě, kde se všechno až moc dobře znali, nevěděl, kdo je nájemníkem? Nebo nevím, ale tohle jsem nepochopila. Pak ta přemoudřelá osmiletá Elsa, která byla tak vtíravá, svými zvědavými otázkami otravovala život sousedům, přesto jí každý odpovídal tak, jako by mluvil s dospělým. Negramotná babička, která vystudovala vysokou, neboť byla paní doktorka ... a mohla bych pokračovat. To se mi mnohem více líbilo dílo Tady byla Britt-Marie. Možná měla kniha co do sebe, ale mě ty pohádky neseděly.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
F. Backman dokáže psát jedinečné příběhy, které spojí nespojitelné :-) Přestože se mi ostatní knihy od autora líbily víc, byl to hezký příběh se zajímavou zápletkou. Jen mě trochu mrzí, že jsem první četla Tady byla Britt-Marie, protože teď bych měla na knihu zase trochu jiné pohled. Ale Backman je prostě jistota výborné knihy...