Bible: český studijní překlad
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485989/bmid_bible-vAv-485989.jpg
4
1016
1016
Mimořádně kvalitní a přesný překlad Bible do současné češtiny. Spolu s kralickým překladem bývá považován za nejpřesnější. První vydání Nového zákona v Českém studijním překladu vyšlo v roce 1994, celá Bible v roce 2009. Jde o dílo překladatelského týmu pod vedením Antonína Zeliny. Součástí překladu je i rozsáhlý aparát textových, historických a výkladových poznámek, které spolu se 70 stranami příloh a map nabízejí jedinečnou příležitost, jak proniknout do hloubky biblického poselství. Luxusní vydání bez deuterokanonických knih je vázané v kůži, se zlatou ořízkou a zasunovacím pouzdrem. Součástí tohoto vydání jsou také orientační výřezy, které umožňují rychlé vyhledávání jednotlivých knih.... celý text
Přidat komentář
Knížka moc nedává smysl a nedá se téměř číst. Nejspíš si ji neznámý autor vydal na vlastní náklady, poněvadž pro každého nakladatele by šlo o jasnou finanční sebevraždu. Text trpí všemi nešvary neredigovaného rukopisu – kapitoly na sebe ne vždycky navazují, někdy se celé opakují jako by v jiném stylu, jindy je nahrazují pouhé statusy. Postavy jsou ploché a je jich přemnoho, chybí rozvinutější dialogy, myšlení, humor. Ano, tváří se to dost postmoderně, v podstatě to ale připomíná patriarchální starověkou fantasy. A začínat přesto od stvoření světa po jeho psychedelický konec, promiňte, ale to byla už za starých Řeků začátečnická chyba... Knížkou jsem se prokousávala dennodenně zhruba deset let, velmi jsem přitom zestárla, narostly mi vousy a přestal mě bavit sex s manželem. Milovníkům kvalitního čtiva rozhodně nedoporučuji!
Hvězdičkovat by mi přišlo směšné. Chtěl bych však podotknout, že některé texty jsou prostě krásné a v jistém smyslu "dokonalé" bez ohledu na víru čtenáře.
"přečteno" .. no, pořád je tam "pár" stránek, na které se nedostalo, ale na většinu jo .. ale kdo ví..
Bible - Boží slovo, ať již v různých vydáních (Slovo na cestu, Ekumenická bible, Jeruzalémská bible ) - ke mně promlouvá každý den a ze kterého chci stále čerpat.
Je to troufale ,protože knihu jsem samozřejmě nepřečetl celou a i kdyby tak za cely život se kniha nedá pochopit ,tak jak to bylo myšleno ,ale některé části jsem studoval už jako 14 lety a chodil jsem teologické hodiny.
Nejvíc me zajímá kniha Zjevení -popisuje konec světa a dejin .
Nadčasová kniha - prostupuje úspěšně nejen staletí, ale i kultury! Vždy zde lze najít něco nového...
1) Jak je možné, že se věřící narodí do té správné víry a doby? Je víra pouze geografická? V Indii se narodí hinduista a v Turecku muslim? Člověk narozený před tisícem let na našem území by uctíval Perena a Velese?
2) Je popsáno na tři tisíce bohů. Takový křesťan nevěří žádného z nich, kromě jednoho. Není to trochu arogantní? Tihle všichni jsou úplně mimo, jen já mám pravdu, když věřím v tohoto XY boha. Ale ateistu budou kritizovat, že nevěří ani v toho jednoho. Klasický omyl mnoha lidí je, že člověk MUSÍ nečemu věřit.
3) Jestli je bůh všemohoucí a vševědoucí, jak ho popisuje bible, proč nestvořil vesmír, kde nikdo netrpí a všechno je v pořádku? A jestli tohle je ten nejlepší možný vesmír, který dokázal stvořit, pak bych řekl, že neodvedl dobrou práci. Jak může být věřící někdo, kdo byl na dětské onkologii? Čím se prohřešili malé děti, že zaslouží tak potrestat?
4) Pokud by snad bůh existoval a měl svůj plán, jaký má smysl se k němu modlit? Jaký smysl má v něj věřit a uctívat ho? Pokud bůh existuje, jak by mohl mravenec změnit názor velryby? Je to jako byste si založili vzorek bakterií pro zkoumání pod mikroskopem, pak vás to přestalo bavit a nakonec na to zapomenete úplně, ale ty bakterie by se k vám modlily, coby svému stvořiteli..
5) V bibli se píše, za co všechno zasloužíte smrt a za kdejakou drobnost půjdete na věčná muka do pekla, ale bůh nás miluje. Takový poměr viny a trestu? To je jako by můj malý syn rozlil limonádu na koberec a já mu za to pomalu uřezal obě uši, ale přitom mu říkal, jak ho miluji. Není pravděpodobnější, že to celé má sloužit jen vyvolání strachu a pocitu viny?
6) Existuje stejný počet důkazů o existenci boha jako o existenci Lochnesky. Kdyby Bůh existoval, dal by o sobě dávno vědět a neschovával by se. Už třeba proto, abychom ho uctívali a modlili se k němu, když to je podle věřících něco, co ocení. Pokud snad nějaký nadpřirozený stvořitel existuje a neukazuje se, není to proto, protože chce mít klid a nějací lidi ho vůbec nezajímají?
7) Pokud potřebujete Boha, aby vám řekl, že máte být hodní, pak nejste hodní. Jste jen poslušní. Pravá morálka vychází z empatie, ne ze strachu z trestu nebo touhy po odměně. To největší zlo často vzniká tak, že někdo věří, že dělá správnou věc. Příklad za všechny, upalování čarodějnic. Mnozí z těch, kteří tzv. čarodějnice upalovali, opravdu věřili, že dělají dobrou věc, že plamen očistí jejich duše a ty pak mohou do nebe. Inteligentní člověk dnes už chápe, že pouze zabili nevinnou ženu, která byla jen nějak jiná, například měla nějakou vrozenou vadu, nebo se jen někomu zprotivila.
8) Proč náboženství slibují všechny ty krásné odměny pro smrti? Protože to nic nestojí a těžko si někdo přijde ztěžovat. Ještě si nikdo nikdy nepřišel ztěžovat. Úžasný business plán, že?
9) Věda nám dala léky, technologie a pochopení vesmíru. Náboženství nám dalo hodně válek, dogmat a zastaralých pravidel. Přínos vědy je tak naprosto neporovnatelně větší, než přínos náboženství. Přesto jsou tací, kteří své nemocné dítě svěří raději do "rukou božích" než do rukou doktorů.
10) Podle Bible stvořil Bůh Zemi za šest dní. A co dinosauři? Kde jsou ti v tomhle příběhu? Věda nám ukázala a nezpochybnitelně dokázala, že dinosauři existovali miliony let před lidmi a nebylo jich zrovna málo. Takže buď bůh zapomněl zmínit dinosaury, nebo někdo při psaní bible prostě neměl zdaleka všechny informace. Přesto někdo bude vykřikovat "kniha knih!" a jakoukoliv kritiku bible brát jako útok na svou osobu.
# Dovětek: Buď uvažujete logicky, nebo jste věřící. Uvažovat logicky a přitom být věřící prostě nejde dohromady. Ze stejného důvodu není náboženství slučitelné s vědou. Buď hledáte fakta založená na experimentech, důkazech a sylogismu, nebo chcete věřit něčemu nadpřirozenému bez důkazů.
U žádné jiné knihy na světě není tak důležité číst ji správně. Jak pravil klasik, když ji nečtete správně, je největším argumentem pro ateismus.
Začátečník se bez dobrého poznámkového aparátu (Jeruzalémská Bible) nebo knihy, která předkládá alespoň základy různosti žánrů a radí, jak číst (Jak číst Bibli s porozuměním) neobejde. A hlavně mi, prosím Vás, netvrďte, že nejlepší je Bibli číst v originální hebrejštině/aramejštině/řečtině a nemá smysl se kvůli Bibli učit latinsky, nebo Vás asi uškrtím...
Hlavní je vybrat si dobrý překlad (nejrozšířenější ekumenická rozhodně není nejlepší, natožpak Bible 21), začít od Evangelií, případně nějakého novozákonního listu a hlavně nečíst ji jako beletrii, padesát stránek za den. Jde to, ale odnesete si jen znalost biblických příběhů a vůbec nic z křesťanské teologie.
A ano, vím, že má pseudorecenze se hodně míjí se žánrem recenze, ale copak mohu recenzovat Bibli? Je to nejdokonalejší kniha, kterou je třeba číst celý život s vědomím, že si stejně odneseme jen minimum v ní obsažené moudrosti. Je třeba ji studovat, ne jenom číst. Je třeba ji milovat. Není to jediný zdroj pravdy, ale je to nenahraditelný zdroj.
Myslím, že jsem ještě nepřidala svůj komentář ke knize, které pro mne vždy bude Knihou knih. Hodnotit počtem hvězd nelze....kolik je hvězd ve Vesmíru? Hodnotit slovy lze velmi obtížně. Osobní vztah k Bohu je, a vždy by měl být, svobodným rozhodnutím. Jsem ráda, že již žijeme ve státě, kde svoboda vyznání je. Velmi se mi líbil jeden názor, ve kterém učitel vyprávěl o zkušenostech - v některých předmětech lze naučit žáka platné zákony, v některých je to obtížné, neboť je zapotřebí talentu ( výtvarného, hudebního) a tak lze jen obtížně žáka spravedlivě klasifikovat a pak je tady výuka náboženství, kde by vlastně místo učení mělo jít o zprostředkování vztahu - a to je bez osobního rozhodnutí nemožné ...
V posledním týdnu jsem někde četla, že jako národ jsme velmi neznalí například výjevů na obrazech, jsme v tom prý téměř nejhorší na světě. Boj Davida a Goliáše například. A ještě máme prý tendenci svou nevzdělanost chválit a umělecká díla zesměšňovat. Patří tedy četba Bible i ke kulturnímu a všeobecnému vzdělání ? Já si myslím, že ano. Svobodná vůle je ale nejvyšším darem....takže rozhodně nikoho nutit k četbě nehodlám.
Ako zbierka fantasy príbehov fajn. Ako základný kameň a smernica pre život človeka už predstavuje závažný problém.
Toľko brutality a incestu, že GRR Martin vyzerá so svojou Piesňou ľadu a ohňa ako neškodný deduško Večerníček. Kniha si na viacerých miestach výrazne odporuje. Navyše nejde o jeden celok, no kompilát textov, pričom autorov často delia storočia a mnohí z nich nemali šancu Ježiša zažiť.
Kniha je sondou do myslenia a správania vtedajších ľudí. Od doby, kedy jednotlivé texty vznikali, nás delia stáročia, až tisícročia. Brať teda takúto rozporuplnú a historicky rozťahanú knihu ako smernicu pre život je nereálne, až nebezpečné. Zvlášť v prípade cirkví, ktoré sa držia biblie doslovne.
Ja sám som prečítal komplet bibliu niekoľkokrát a jej štúdium pre mňa bolo jedným z najsilnejších argumentov, prečo som sa nakoniec z kresťana postupne stal ateistom.
Človek si stvoril boha, nie naopak.
Kniha knih, tak se také říká Bibli, která je příručkou snad všech křesťanů a to po celý jejich život. Je knihou života a jisté myšlenky mají v sobě něco, co je možné do každodenního života i praktikovat. Najdou se ovšem i jiné myšlenky, které se mi nelíbí a možná s nimi ani nikdy souhlasit nebudu.
Tato kniha, by se hodnotit neměla jako fantasy kniha nebo historický román. Nýbrž jako kniha mouder a je jen na čtenáři, co si vezme k srdci a co ne. Často se k Bibli vracím avšak není to pro mne čtení, které by se dalo přečíst jedním dechem a některé části bible se mi vážně nelíbí - především pasáže starého zákona. Málokomu něco tato kniha řekne. Nezbývá mi, než jen říci, že kniha rozhodně není pro ty, co se staví agresivně vůči každému náboženství. Nejoblíbenější částí byly pro mne Přísloví, mají totiž lecos do sebe.
Bible je mannou věřících, ale číst by ji měli povinně i ateisté, protože v sobě ukrývá návod pro dobrý a naplněný život.
Myslela jsem, že je to něco posvátného, ale když jsem si to přečetla, tak je to všechno tak nechutné. Bůh vraždí lidi, židi zrazují a podvádějí, bratři zradí bratra, židé vraždí jiné národy, pak se vraždí mezi sebou... Takže jsou potřeba kolem toho další výkladové knihy jako talmud a midraše a moudré eseje... Místo přiznání, že je to jen krutá mytologie. Ale co se mi líbilo, že to jsou v ekumenickém překladu dobře čtivé jednoduché texty.
Na počátku bylo slovo, a to stálo za prd. Každý má právo věřit čemu chce. Já věřím v krásný svět bez církví a s lidmi, kteří přemýšlí.
Příběhy pastevců z doby bronzové, na kterých je krásně vidět, jak se postupem času měnil pohled lidí na Boha. Zjednodušeně řečeno se dostáváme od antropomorfní formy, která lidem do všeho kecá a komanduje je, až k jakési transpersonální a nekonečně "moudré a vševědoucí" podobě, jenž v Novém Zákoně pro změnu promluví k lidem jen jednou („Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“). Mluvím samozřejmě jen o "Bohu Otci", neboť o trojjedinosti se vedou spory dodnes.
nelze hodnotit..
A ve shrnutí - je to prakticky příběh o Otci, který se snaží dostat své děti zpět domů.
Štítky knihy
Židé křesťanství náboženství Bůh, Hospodin Ježíš Kristus víra Bůh a člověk judaismus Bible křesťanská víraAutorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Přečetl jsem jen Pentateuch, evangelia, Joba a sem tam něco z dalších knih, což je žalostně málo, protože Bible je souhrn 73 různých svazků. "Kvalita" je kolísavá. Nejvíc mě zaujaly mytologické a dějepisné knihy, mudroslovné a prorocké tolik ne. Myslel jsem si, že nejzajímavější bude pozorovat, jak se měnil vztah lidí k Bohu. Ale mnohem víc fascinují je sledovat vývoj vztahu Boha k člověku. Od vyhnání z Ráje, skrz několikero smluv lidstvo postupně získalo morální autonomii. Bůh přiznal svým stvořením právo na tvorbu zákonů a kodifikaci morálky. Nikde jinde jsem neviděl tak krystalicky čistě vyjádřený princip svobodné vůle a odpovědnosti za svůj osud. Bible se dá číst několika různými způsoby. Pro nevěřícího člověka je asi nejschůdnější vnímat text z antropologického a historického hlediska. Pro takové případy doporučuji sáhnout po Jeruzalémské Bibli. Její poznámkový aparát vysvětluje a přibližuje myšlenky, které by mi jinak určitě unikly. Některé příběhy teď vnímám úplně jinak a nadčasově, naopak u jiných jsem si plně uvědomil propast věků. Velké zklamání je nedostatek mytologie. Mimo Genezi je toho o fungování světa napsáno jen velmi málo. Těšil jsem se na vyprávění o pádu Lucifera, hledal jsem příběhy o poměrech v nebi a chtěl jsem si přečíst něco o peklu. Bible mi ale nabídla jen roztroušené náznaky. Dokonce i známé příběhy jako stavba Babylónské věže nebo potopa světa mají do epického vyprávění velmi daleko. Často jde jen o krátké kapitoly, doslova pár veršů bez podrobností. Pro ty co touží po obecném přehledu, doporučím některou z knih přepsaných biblických příběhů. Smysl událostí se v nich nezmění, ponaučení zůstává zachováno a jako bonus jsou mnohem stravitelnější a přístupnější. Bible rozhodně stojí za přečtení. Stovky let sloužila jako návod na vytvoření harmonické společnosti a jako excelentní etický kodex. I když v obou rolích zdánlivě funkčně zastarala, v určitých ohledech je stále aktuální. Většině problémů které člověka mohou potkat, už totiž někdo čelil a z jejich řešení se dá čerpat inspirace. Patnáct set let zkušeností lidstva by nemělo být jen tak ignorováno.