Biggles od velbloudích stíhaček
William Earl Johns
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281997/bmid_biggles-od-velbloudich-stihacek-XC8-281997.jpg
5
99
99
Vpravdě první setkání s Bigglesem (i když se další knihy vracely hlouběji do minulosti). Podporučíkovi Bigglesovi není ještě ani dvacet, ale je to dobrý pilot, velitel roje a má už minimálně šest sestřelů (přesné číslo bude, až se proberu chronologicky předřazenýma knihama. Nervy má nadranc a léčí se whiskou. Na náladě a klidu mu rozhodně ani nepřidá, že pilot bílého Fokkeru D. VII sestřelí nováčka Normana. Po prvním katastrofálním nezdaru, se Bigglesovi nakonec podaří bílého Fokkera sestřelit. Také se tu setkáváme s Bigglesovými přáteli z 266. letky v Maranique, Skotem MacLarenem, Mohoneyem a velitelem letky Mullenem.... celý text
Literatura světová Povídky Válečné
Vydáno: 1968 , Mladá frontaOriginální název:
The Camels Are Coming, 1932
více info...
Přidat komentář
Hezký dobrodružný čtení (asi klidně nejen) pro kluky - a ano, nostalgie při mém hodnocení roli, přiznávám
Já se teda musím ohradit proti tvrzení, že "baby to bavit nebude" :-) Když jsem v knihovně v dětském oddělení objevila Bigglese od velbloudích stíhaček, netušila jsem, že to bude první z mnoha bigglesovek, které si odnesu domů a zhltnu je s nenasytností dvanáctileté milovnice dobrodružství všeho druhu od Foglara přes Vinnetoua až po stíhačky. Asi jsem tehdy byla trochu jinde než moje spolužačky, ale ani trochu toho nelituju a Biggles je neodmyslitelnou součástí mého dětství. Zatím jsem nenašla odvahu přečíst si některou z knih znovu po letech a možná ji ani nebudu hledat a raději zůstanu u krásných vzpomínek.
Myslím, že v hodnocení této knihy hraje velkou roli nostalgie čtenářů, kteří ji četli v dětství. Mě osobně Bigglesova dobrodružství v dětství minula, takže jsem nucen knihu hodnotit z pohledu dospělého čtenáře.
Knížka jako taková se mi četla moc hezky, některé příběhy byly skvělé, napínavé nebo s překvapivou pointou, některé mi naopak přišly tak směšně absurdní a přehnané, až jsem se v duchu ptal sám sebe, jestli to autor myslel vážně.
Jako dospělému čtenáři pro mě bylo obtížné vybudovat si k hlavnímu hrdinovi Bigglesovi bližší vztah. Působil na mě totiž jako kombinace Ramba, Jamese Bonda a komiksového superhrdiny - veškeré nesnáze neohroženě překonal, všem záhadám přišel na kloub, rozséval smrt a zkázu, že div sám nevyhrál celou válku, a vše patřičně glosoval vtipnými poznámkami. Na druhou stranu věřím, že byl prototypem hrdiny své doby.
Rozpaky ve mně budily i ilustrace pana Sněhuleho. Ačkoliv byly barevně a esteticky zajímavé, vyobrazené postavy vypadaly jak z kresleného Večerníčku. Předpokládám, že původní ilustrace Zdeňka Buriana byly na úplně jiné úrovni.
Knížka jako taková je opravdu kratochvilné a odpočinkové čtení, u kterého čtenář nesmí příliš přemýšlet, obzvlášť pokud už o 1. světové válce něco četl. Kdybych Bigglesova dobrodružství četl ve svých 12 letech, nejspíš by mé hodnocení bylo jako u většiny ostatních čtenářů vyšší.
Inu, Biggles, literatura pro kluky jakéhokoliv věku, kdy člověk nečeká Remarqua ani Hemingwaye, ale příjemně si odpočine. Já si kdysi kupoval jednotlivé knížky za pár desetikorun v Praze na Hlavním (kdeže v knihkupectví, na stánku v podchodu!) na cesty vlakem, ale většinou to byly díly pozdější, ať už druhoválečné nebo poválečné s detektivními zápletkami. A tak bylo příjemné se ponořit do úplných začátků, kdy je hlavní hrdina (tady to asi jinak napsat nejde) ještě uchem, byť velmi zkušeným, a číst si o více či méně uvěřitelných historkách z nebe nad Francií. Kdo nemá velká očekávání, nemůže být zklamán, je to prostý útěk.
Ještě pár slov k ilustracím: pan Sněhule má velký cit pro světlo a atmosféru - v tom jsou kresby opravdu krásné a řadu z nich bych si pověsil i na stěnu. O fous hůř je na tom s postavami (tváře všeobecně dosti podobné a vypadající tak o 10-15 let starší) a vyloženě bolí dívat se na některé kresby letadel, které mají úplně pochroumané poměry rozpětí křídel, délek trupů a poloměrů vrtulí. Chápu, že ne každý je mistr svého řemesla jako pan Velc, ale možná by stálo za to udělat si radost pár stavebnicemi a letadla si sestavit, aby si je ilustrátor ohmatal a dostal do oka jejich proporce. Troufnu si tvrdit, že kluci, kteří Bigglesovky čtou, mají techniku rádi a potřebují cítit i z ilustrací realitu.
Su pre mna DVA symboly esencialnych dobrodruznych postav. Myslim z mojej mladosti ked som sa zacinal obzerat po inych knihach ako verneovky a Traja patraci. Tarzan a Biggles. Formovali moj vkus. Neskor pribudli aj ine ako Conan, Sherlock Holmes, Vinnetou. Absolutny zaklad! Biggles je pilot. V prvych pribehoch je pilotom stihacich dvojplosnikov vo velkej vojne. To ta prva svetova. To nemozete ako chalan nemilovat. Poobede dobehnete zo skoly, drbnete aktovku pod stol, kym je svetlo lepite Camela od Smeru, Revell bol len v Tuzexe, vecer citate zosit z Bigglesom. Jeho dobrodruzstva, napady, boje s nemeckymi Fokkermi, Johns opisal tak vyborne ze to mate pred sebou ako na filmovom platne. To hrdinstvo pilotov, rytierske vzdusne suboje, vsetci sme o nich poculi, ze to bola taka zvlastna vojna nad tou krutou zakopovou krvavou. Je to o priatelstve. Biggles nie je tragikomicky klaun ako Yosarian (akoze v dobrom) Biggles nie je obzalobou vojny ako Yosarian. Je hrdina. Neskor dobrodruh. Je odvazny, trosku lahkovazny, a mam dojem ze ak by taky chalan naozaj lietal, bol by coskoro zostreleny. Mohol sa vyskytnut v jedinom kratkom obdobi pociatkov letectva. A neviem ci sa este najde spisovatel co vymysli takuto postavu. Kazdu chvilu sa pristava s rozstrielanym lietadlom, caka sa kto sa vrati, alebo sa stihacka obrati kolesami nahor, odpase sa remen a slahaju sa nim vojaci v zakopoch po riti. (no to nie v tejto knihe to je taky stary obohraty vtip). Ale take veci sa akoze v tomto deju. Napriklad miesto bomb ked nemas, zhadzujes flase lebo ked nevybuchnu, aspon piskaju ako pumy a nastrasia nemeckych svabov. Dnes sa uz tarzani a bigglesovia nerodia. Nie je poptavka. Dnes to musi byt carodej, alebo daka young adult dievcina co minimalne beha medzi dimenziami.
Seria sa casom rozrastla na "milion knih", neviem kolko ich je, nejdem googlit. Cez stovku moze byt. Databaze uvadza 103 ale pochybujem, bude ich viac. Niektore som cital a uz to nie je to prave orechove. Ono je to stylom, "kde este Biggles nebol?" Tak dalsia kniha bude o Amazone. O Borneu, O Arktide, o Himalajach. Vychadzat zacali u nas az po revolucii a bol som nadseny ze konecne spoznam aj ostatne pribehy. Ale uz to nesalalo tou autenticitou. Na Bigglesa musite byt spravne mlady. Alebo spravne stary. A baby to bavit nebude. Kazdopadne za prve knihy by som dal ruku do ohna. Mam po otcovi aj to zositove zlte vydanie, spravne dotrhane, dokrcene, a to je este zazitok citat. :)
Pohodove citanie bez nutnosti sledovat nejake zlozite rozvijanie deja ci postav. V jednoduchosti je krasa. Jeden hrdina a jeho dobrodruzstva. Kratke kapitoly. Kazda kapitola samostatny pribeh. Nieje nutne citat v poradi. Dobrodruzne, akcne, miestami aj humorne.
Za výlohou trafiky byl krásný žlutý sešit s obrazem letadel a nápisem ,, Biggles od velbloudích stíhaček". Už ten název zněl podivuhodně. Sešit stál asi 20 Kčs. Za večer jsem ty úžasné příhody přečetl. Dojem neuvěřitelný. Na politické scéně přituhlo a cenzura už další příběhy do tisku nepustila. Můj sešit se rozpadl, ale číst se pořád dal. Začátkem 90 let vyšla celá řada příběhů v pevné vazbě a já jich několik koupil. Můj původní sešit z roku 68 obsahoval první dvě knihy příhod velbloudích stíhaček, ale to jsem zjistil až mnohem později, při četbě knih z Riopressu.
Jeden zajímavý příběh za druhým, částečně navazují, ale dají se číst jako samostatné povídky. Ač jsem se nikdy nezajímal o vojenskou historii, příhody letců z 1. světové války mi přiblížili toto téma tou nejlepší formou. I když historky se zdají někdy až neuvěřitelné, skutečnost prý byla ještě divočejší. 80%, 30. 9. 2019.
Tak že pro mě návrat do dětských let , už je to strašně dávno kdy jsem tohle četl. Kdysi jsem četl jen zlomek Bigglesových příhod , koupil jsem co se dalo sehnat , mám prvních 60 knih , a hodlám si to pořádně užít. V jedna padesáti hodlám číst vše znova . Tohle je klasika dobrodružné literatury. Biggles nezklame tohle může číst každý kdo má rád dobrodružné příhody. Plný počet hvězd. Doporučuji rozhodně stojí za přečtení ,
Klasika a noční dobrodružství nad knihou s baterkou pod peřinou. A jak se pak nechtělo vstávat do školy :-) . To byly doby...
Klasika dobrodružné literatury ... na jednu strane je poznat, že autor má vlastní zkušenosti, na druhou stranu si hodně pouští uzdu fantazie, takže je to často blíž k pohádce než k realitě, ale to patří k věci a musí se brát hodně s nadhledem. Trochu kontroverzní je přístup k válce samotné - autor sice ukazuje válečné zabíjení, ale zároveň ho dost často popisuje jako nějaký sport a likvidace nepřátel je vlastně v pohodě ... Co ale - mimo nesmyslů, které už nejspíš byly v originále - hodně snižuje dojem je mizerný překlad do češtiny. Některé slovní obraty a terminologie vyvolávají otázky, jestli si to někdo po přeložení vůbec přečetl a jestli měl aspoň základní znalost názvosloví z oblasti letectví ? Ne uplně povedené jsou ilustrace - Biggles je na obálce zobrazený ve věku 40-50 let, v knize je mu ale 20, letadla taky nejsou moc odpovídající - malovat techniku je holt disciplína bližší technickému kreslení ...
Děsím se toho, že jednou vyjde nekuřácká edice Bigglese, protože věčně zapálené cigarety dokreslují to, co z knihy čiší na první pohled: Válka není dobrodružství, válka je svinstvo, i když je někdy zřejmě nezbytná.
Kniha, která mě v dětství (vcelku pochopitelně) o pár let minula a čtu ji až teď, když jsem ji koupil synovi... Český překlad místy není úplně srozumitelný a ve vydání z roku 1993 jsou navíc občas nepříjemné překlepy, eventuálně jazykové archaismy. Příběhy ovšem rozhodně mají spád a stojí za to si je přečíst. Už jenom proto, že děj skutečně velice věrně odráží první světovou válku a většina příběhů má i konkrétní historické předobrazy v podobě reálných zážitků různých britských pilotů, jež ovšem W. E. Johns všechny přiřkl jedné konkrétní literární postavě, a tím z ní udělal tak trochu bájného hrdinu z říše fantasie... Pokud ovšem čtenář přijme tento "drobný detail", jde jinak o velmi uvěřitelné čtení, které realitu války ani moc nepřikrašluje a nelakuje na růžovo... Celkový dojem: 75%
Toto je kniha mého dětství. Sešitové vydání z roku 1969 s ilustracemi Zdeňka Buriana jsem četl snad stokrát.
V mládí jsem jí četl snad desetkrát, také podle toho teď vypadá. Kdysi jsem na půdě našel nějakou prastarou variantu z roku 1938 (nakladatelství Toužimský a Moravec). Viz obrázek -http://s2.postimg.org/f539a2ri1/DSC_0028_1.jpg
Obsahem je to na 3/5, ale za Bigglese dám 4/5. Takoví hrdinové, rytíři nebes, by měli existovat i dnes. A i přes jednoduchost minipříběhů mě bavila atmosféra protkaná gentlemanstvím a kamarádstvím pilotů
V dětství nebo dospívání jedna z knih, které jsem četl stále dokola. Dobrodružné, dramatické, vtipné, čtivé.
Co se Bigglese týče, tak toto je klasika všech klasik! Přesně díky této knize jsem si tak oblíbil hrdinské příběhy a rytířské chování pilotů za 1. světové války a dodnes mě toto téma nepřestalo zajímat. Osobní válečné zkušenosti W. E. Johnse se zde promítají do Bigglesových příběhů a mě nikdy neomrzí si je číst znovu. Díky této a pár dalším knihám napsaným v této době se romány o Bigglesovi staly tolik oblíbenými. Kdo ještě nečetl tak šup do toho!
Autorovy další knížky
| 1969 |  Biggles od velbloudích stíhaček |
| 1994 | Biggles a bitva o Anglii |
| 1992 | Biggles v Africe |
| 2003 |  Biggles - Před prvním vzletem |
| 1992 | Biggles: Návrat velbloudích stíhaček |
Jako dítě v osmdesátých letech jsem to hltal neuvěřitelně. Vždy jsem se u babičky zavřel do pokoje a louskal jeho příběhy z Velké války. Před pár lety jsem se to pokusil naroubovat na svoje děti, ale tam už to bohužel nezafungovalo. Naše generace byla s těmi válečnými lety a lidmi, kteří to zažili, spojena více než ta dnešní...