Boh múch
William Golding
Haváriu lietadla na neobývanom ostrove prežije iba skupina anglických chlapcov. Pocit dobrodružstva zakrátko vystriedajú hodiny plné hrôzy a strašidelných predstáv. Čitateľ čoskoro stratí pocit, že číta príbeh chlapcov, ktorí vinou svojej nezrelosti nie sú schopní zorganizovať sa, a ocitne sa vo svete dospelých, ktorých najnižšie ľudské pudy, túžba zabíjať a vládnuť brutálne prenikajú tenkým nánosom civilizácie. Román je alegóriou spoločnosti bez práva a zákonov, kde je život neistý a hrozivý; obraz spoločnosti vytvorenej človekom, ktorý stratil nevinnosť a zmenil sa na sebca a nositeľa zla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Slovart (SK)Originální název:
Lord of the Flies, 1954
více info...
Přidat komentář
On ten Golding nezobrazuje ani tak zrůdnost dětí, jako zrůdnost celé západní civilizace. Vždyť to byly přece anglické, dobře vychované děti, které se na ostrově začaly zabíjet. A tragikomiku celé knize dodává i to, že ten ostrov je v podstatě baštou míru, poněvadž pokud mě paměť nešálí, ve světě zuří válka.
Tak tahle knizka me opravdu zaujala a to z jednoho prosteho duvodu....Golding na ni perfektne ukazuje jak se muze stat i z ditete stvura. pokud uciti, ze ma nad nekym moc a zacne ji zneuzivat az barbarskym zpusobem...,
Tohle je opravdu klasika. Dílko plné symboliky o partě slušně vychovaných kluků, ze kterých se na pustém ostrově stanou barbaři je dalším varováním před totalitními myšlenkami. Řád a pravidla sice udržují společnost v chodu, ale to nestačí a strach si dokáže s lidskou myslí pěkně pohrát. 100% doporučuji.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
2003 | Pán much |
2010 | Věž |
1996 | Dědicové |
2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
1997 | Dvojí jazyk |
Dva roky prázdnin hóódně jinak!!!
Nerozumím proč by měla být kniha obrazem zrůdnosti západní civilizace? Nemyslím,že podobné stereotypy chování jsou výsadou západu, východu, Britů, Laponců, Čechů, dětí anebo dospělých.
Zákony džungle jsou neúprosné a rozum i cit jsou potom spíše na obtíž.
Krásně to napsal Jack London v knize Tulák po hvězdách.
...Člověk jako jednotlivec neučinil za posledních deset tisíc let žádný morální pokrok. ...Pod tenkou slupkou mravnosti, kterou si vyleštil na svém povrchu, je to týž divoch jako před deseti tisíci let...