Bratři Karamazovovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Ilustrované vydání jednoho z nejvýznamnějších děl zlatého věku ruské literatury s desítkami dosud nepublikovaných obrazů ruského malíře Borise Grigorjeva. Dostojevského román Bratři Karamazovovi, který vyšel česky poprvé již v roce 1894 a dočkal se celkem šesti českých překladů, byl už nedlouho po svém vydání považován za jeden z vrcholů světové literatury a dodnes patří k nejčtenějším dílům vůbec. Na pozadí osudu rodiny Karamazovových, otce a jeho synů, z nichž nejstarší Dimitrij je obviněn z otcovraždy, Dostojevskij rozvíjí a promýšlí nejdůležitější filozofické otázky, které si člověk klade odnepaměti. Toto vydání Dostojevského románu je doplněno unikátní, dosud nepublikovanou sérií šesti desítek ilustrací ruského malíře Borise Grigorjeva (1886–1939), který patří k nejvýraznějším osobnostem ruské malby první poloviny dvacátého století a jehož díla se nacházejí ve sbírkách mnoha muzeí v Rusku i na Západě. Grigorjev byl dobře známý i milovníkům malířství v meziválečném Československu. Pražské veřejnosti se poprvé představil samostatnou výstavou v Mánesu v roce 1926, o šest let později byla jeho díla prezentována ve výstavní síni Francouzského institutu Arnošta Denise ve Štěpánské ulici. Zde byla vystavena i jedna z jeho vůbec nejvýznamnějších maleb, monumentální sedmidílný polyptych Tváře světa (1920–1931), který od Grigorjeva z podnětu prezidenta Masaryka odkoupil československý stát a který se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze. V době konání výstavy byl Grigorjev na návštěvě Československa, kam přijel mimo jiné proto, aby vytvořil dnes nezvěstný Masarykův portrét. Josef Richard Marek v komentáři k výstavě v roce 1932 v Národních listech napsal, že „Grigorjev objevil sobě i světu tvář Ruska. Ne čechovovsky oblomovskou, nýbrž zemitě mystickou tvář, jak ji modeloval Dostojevskij nebo Blok. Grigorjev nosí po světě své Rusko všude s sebou“. Grigorjev na karamazovském cyklu pracoval v letech 1916 až 1932. Vystaven byl v roce 1933 v Marie Sterner Galleries v New Yorku. Tvoří jej 58 kvaší, akvarelů a kreseb. Hlavní část představují kvaše, jež Grigorjev hodlal uveřejnit v ilustrovaném vydání Dostojevského románu. Projekt ovšem nebyl nikdy realizován. Po vystavení v roce 1933 byl cyklus zakoupen soukromým sběratelem a široké veřejnosti zůstal prakticky neznámý. Roku 2007 jej tehdejší majitel nabídl k prodeji prostřednictvím aukční síně Sotheby’s. Cyklus byl vydražen a od té doby se opět nachází v soukromé, veřejnosti nepřístupné sbírce. Ilustrované vydání obsahuje přes osmdesát Grigorjevových obrazů. Kromě karamazovské série představuje i dvě desítky dalších děl, které jsou s ní tematicky spřízněné: jde vesměs o ruské náměty z cyklů „Raseja“ a „Tváře Ruska“.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Братья Карамазовы (Braťja Karamazovy), 1880
více info...
Přidat komentář


T. G. Masaryk o Karamazových napsal: "Bratři Karamazovi je největší dílo v celé světové literatuře, větší umělecké dílo nikdy nebylo stvořeno." Pro někoho těžká četba, pro mě nadšení. Střet mezi světem náboženství a ateismem, zločin, svědomí, trest... literární skvost. Rozhodně doporučuji přečíst. "Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese."


Dlouho jsem tuto knihu odkládal s myšlenkou: ,,Jednou si ji vezmu, jednou ji konečně přečtu." a taky jsem to udělal.
Ono chodit v knihovně kolem toho regálu s Dostojevským a neustále Karamazovce odkládat, to je peklo.
Bylo mi řečeno: ,,Podívej se na film s Trojanem, ať se líp dostaneš do hlavního děje a těch věcí kolem..."
Takže jsem se na film podíval a i podle kritiky mnoha lidí, která byla občas až moc přísná, jsem byl opravdu nadšenej. A co jen nadšenej, byl jsem unešenej a toužil jsem po knize víc než kdy předtím. Popad jsem jí a hned doma knihu otevřel a začal. Nakonec mi to čtení zabralo zhruba 5 dní, když nepočítám ty denní mezery ve čtení.
Fjodor Pavlovič - notorický ale přesto hlubokomyslný člověk, který si zahrává s city svých synů.
Míťa - ,,Jsem vinen opilstvím, prostopášností a lenivostí, ale na smrti svého otce vinu nemám!"
Ivan - Inteligentní a studovanej člověk, kterej vás sebou ponoří do hlubokých myšlenek. Jak už napsal Parník, prolila se do něj průběhem děje povaha, kterou nesl v Zločinu a Trestu Raskolnikov, když si uvědomoval svůj zločin a svědomí ho uhryzalo až na kost. To samé se předá na Ivana a i přes návštěvu čerta se dostává až do části, kdy u soudu všechno řekne.
Aljoša - hodný a plný pochopení, ale ze všeho nejvíc také Karamazov, což sebou nese i jiné věci.
Směrďakov - v hloubi duše Pavel Karamazov, který je sice na dně rodiny, ale čím dál víc se ukazuje na světle.
Kdybych měl závěrem této dokonalé, úžasné a naprosto strhující knihy pronést citát, bylo by to:
,,Jestliže neexistuje nesmrtelnost duše, neexistuje ani ctnost. Všechno je tedy dovoleno." (Ivan Fjodorovič Karamazov)


Pěkná kniha, čtivá. Spousta myšlenek, různé postavy o různých osudech a různém charakteru, konec měl díky zápletce o smrti otce pekelné tempo a přinesl šokující závěr. Doporučuji přečíst.


Pětice postav, otec; Ivan; Aljoša; Míťa a šedá eminence Smeďakov je geniálním obrazem světa. Každý z nich je extrémem průměrnosti a zároveň průměrem extrémnosti. Každý je jiný, každý symbolizuje odlišný pohled a každý z nich zastává jiný přístup, ale přesto jsou všichni Karamazovi. "Ivane, je bůh, nebo bůh není?" "Bůh není!" "Aljoško, je bůh, nebo bůh není?" "Bůh je!" Zásadnost otázek a myšlenek je úžasná, stejně jako nástroje a metody které je zprostředkovávají!


Tady není co dodat, dokážu i citovat zpaměti. Jedna z mých nejoblíbenějších. Tragická freska o ruské společnosti devatenáctého století, kde každý z členů Karamazovy rodiny je naprosto jiným a osobitým a každý z nich reprezentuje jiný přístup ke světu. Dostojevský zde syntetizuje svou předchozí tvorbu - Raskolnikov (Zločin a trest) se stává Ivanem Karamazovem, Myškin (Idiot) se stává Alexejem. Pro mě naprostý vrchol jeho tvorby a zároveň i realistické literatury.
Autorovy další knížky
2004 | ![]() |
2004 | ![]() |
2008 | ![]() |
1958 | ![]() |
2020 | ![]() |
Zcela jasně reflektuje problém lidstva jako takový bratři,Dimitrij,Ivan ,Alexej,a jejich prostopášný otec starý Karamazov a i jeho úlisný a zkažený syn Smerďakov(obřadné věšení koček atd...)tyto postavy jsou jakousi sondou a odrazem lidstva sometného.Zločin,trest,odpuštění,láska,víra v boha,ateismus, filosifie,psichologie těchto postav jsou namíchány v tak geniálním podání a jen potvrzují Dostejevského um dát světu literární klenot ,ke kterému se budu znovu a znovu vracet a žasnout.Pět hvězdiček je málo.