Búrka v impériu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468926/bmid_burka-v-imperiu-xWe-468926.jpeg
5
2407
2407
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 5. díl >
Piate pokračovanie najúspešnejšej tínedžerskej fantasy ságy súčasnosti. Prečítajte a podľahnite sérii Trón zo skla tak ako milióny čitateľov po celom svete! Dlhá cesta na trón sa pre Aelin Galathynius ešte len začala. Prisahala však, že sa svojmu kráľovstvu už nikdy neotočí chrbtom. Hlavne, ak je jediná, kto dokáže zostaviť armádu proti Temnému kráľovi a jeho beštiám. No Erawan neohrozuje Aelin len svojím vojskom, ale aj tieňmi z jej minulosti, bývalými spojencami a nepriateľmi. Na obzore sa však črtá vojna nebývalých rozmerov a Aelin sa musí rozhodnúť, koho a čo obetuje, aby zachránila svoj svet pred úplným zničením.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2017
,
Slovart (SK)
Originální název:
Empire of Storms, 2016
více info...
Přidat komentář
Bylo to velmi dobré. Všechny oblíbené postavy v plné parádě a mnoho dílčích mikro příběhů, které tomu dávají šmrnc. No a to finále, to byla pecka!
Řekla bych, že tento díl byl pro mě zajímavější než ten čtvrtý, ale i přesto mi přišel hodně slabý. V knize bylo velmi málo pasáží, které by mě opravdu bavily. A co je nejpodivnější, nejvíce mě bavily pasáže s Manon, její příběh mě bavil a zajímal mnohem víc než Aelinin. Poslední díl si chci přečíst jen proto, že už jsem přečetla tolik stránek této série, že by mi přišla škoda nedozvědět se, jak to celé dopadlo.
Každý díl je sice delší, ale stále lepší a lepší. Ocenila jsem, že tady měly mnohem víc prostoru postavy, které si mě získavájí čím dál tím víc a to Manon, Abraxos,Lysandra a Elide. Ocenila jsme i vztah, který se začal rozvíjet mezi Elide a jejím "ochránce". A ten konec jako proboha proč sakra. Už aby byl další díl tedy další díl, který bude zaměřen na osud výše zmíněných postav.
Za mě nečekané zklamání, s důrazem na ono "nečekané". Kromě prvního dílu se mi líbily všechny ostatní knihy série, ale tohle nešlo.
Už s minulým dílem mi vadilo, že kniha není rozdělená na dva díly. Nic proti hodně stránkám. Autorka umí psát, že si toho ani nevšimnete. Ale to je ten problém. Autorka je vynikající vypravěč. Až tak dobrý, že se ztratíte (dobrý význam ztracení) v ději natolik, že nevnímáte díry v ději a občasnou nelogiku. Kniha je jako klasický filmový blockbuster. Ano, některé jsou dobré, protože jsou prostě dobré. Ale některé těží z toho, že se tam stále něco děje, ale v podstatě je to prosté vyprávění, kde se vlastně to podstatné stane až na konci takovým způsobem, že stejně jdete na pokračování. Takže proto je ten počet stran v jedné knize na mě moc. Protože já jsem sice během čtení spokojená, na konci udělám "a sakra", ale o knize potom už dál nepřemýšlím. Neříkám si, že tohle udělala autorka dobře, a že tahle linka byla super duper. Díky rozdělením kapitol jsem vlastně polovinu minulé knihy nepřečetla. A proto byla tak dobrá! Tady to bylo to stejné, pokud mám být upřímná. Když jsem určitě pasáže vypustila, hned byla kniha lepší.
Třetí hvězda za Doriana.
Jsem zvědavá na další díl. V hlavní roli moje nejmíň oblíbená postava. Tak uvidíme...
Stále jsem váhala, jestli 4 nebo 3. Začátek mě docela bavil, střed knihy mi velice připomínal film Expendables II, kdy parta superschopných zabijáků s Chuckem Norrisem v čele (jo, v tom je trochu oproti filmu rozdíl, ehm) přežije snad úplně všechno. Pak jsem si i vzpomněla na falešné Adidas ("čím víc proužků, tím víc Adidas"). A to zejména tehdy, kdy to zavánělo "čím víc královen, tím nejvíc nejlepší Expendables". Někdy jsem se ztrácela v ději a všemožných detailech, protože mi zřejmě na tohle fantasy moje fantazie jaksi nestačila... Jinak mnohem více se styl psaní přiblížil Dvorům. Jako bylo by to fajn, kdyby mi ta ústřední dvojice seděla. Jenže mi nesedí a napomáhá tomu i ten debilní překlad jména. Čtyři hvězdy nakonec dávám za konec, protože ano, překvapil, a s tím si autorka dost vyhrála. S napětím očekávám děj šestého i posledního dílu, kde se snad už dozvím, co se mezitím dělo s mou oblíbenou postavou...
Geniální, úžasná kniha. Autorka má výborný styl vyprávění. Nejlepší kniha,
jakou jsem v poslední době četla. Nemůžu se dočkat pokračování.
Sarah J. Maas je prostě geniální. Všechno má vymyšlené do posledního deatilu. Všechno, co Aelin udělala, mělo nějaký skrytý výnam. V životě by mě nenapadlo, že obarvení vlasů může mít tak velký skrytý účel. Konec mě naprosto dostal, všechny dílky skládačky zapadly na své místo. Už chci, aby vyšel poslední díl, protože to čekání je nesnesitelné. Tak hrozně mě zajímá, jak to skončí a zároveň se toho děsím.
Tak za mě je nejlepší postava Manon. Aelin a Jeřáb - no.. Aelin na můj vkus příliš často "hořela" a tak nějak celkově tvrdne. Jeřáb zase měkne, čili tato dvojice už mě tak nebere. Elide mi nevadí - předpokládám, že s ní autorka má nějaké skryté úmysly?? Autorka si v sérii s postavami dost hraje, jednu chvíli vypadal Chaol jako ten pravý, potom zase ne. Jdu shánět další díl, abych teda věděla, jak to s ním dopadne :)
Tahle kniha byla ÚŽASNÁ. Zatím nejlepší z celé série. Konec knihy jsem vůbec nečekala, byl to pro mě šok. Taky se tam objevily postavy z Krvavého ostří jen je škoda že poslední díl ještě nevyšel, já ho nutně potřebuji jinak se zblázním.
Miluji tuhle série i postavy v knize a doufám že poslední díl bude ještě lepší než všechny knihy téhle úchvatné série
Doporučuji❤❤❤
Tak. Dneska už jsem schopna napsat něco konstruktivního a nenadávat jako špaček :D Tahle kniha je fenomenální, jako ostatně všechny knihy této série. Neskutečná jízda, kde se snoubí brutální vraždění a úžasná romance a přátelství. Přiznávám, že jsem se asi zbláznila do Manon :D v minulých dílech to ani tolik nebylo a teď už jsem jí naprosto propadla. Aelin a Jeřáb jsou nepřekonatelní :)
Jen jsem celou dobu co jsem to četla myslela, že tohle je poslední díl a Věž úsvitu je už něco nového :D Takže po konci jsem byla totálně vytočená a v šoku co se Aelin stalo. Tohle té mrše Maeve nesmí projít :D
Takže abych to celé shrnula: Kniha úžasná, děj naprosto fenomenální, vývoj všech postav je neskutečný a ten konec :D
Všichni příznivci Skleněného trůnu, tohle si nesmíte nechat za žádnou cenu ujít ;)
Abych nezahálel, tak bych zde měl přidat i mé pocity... Mě se kniha líbila, vyzní to možná jednoduše, ale víc k tomu člověk nemusí ani dodávat (pokud ji četl a je fanouškem série). Děj pokračoval dopředu, odehrály se zde zvraty, nějaké tajné informace vypluly na povrch a člověk konečně pochopil "jak to tedy bylo". Relax, napětí, sex... To poslední se možná moc neobjevovalo v prvních knihách, ale když se city postav drásají na povrch, tak proč ho do knihy nedat?
!SPOILER!
Na co jsem ale čekal, tak byla armáda z jižního světadílu (je jasné, že by vždy přišla na pomoc - o tom je to fantasy), která nepřišla. Avšak jsem po přečtení další knihy Věž úsvitu zjistil, že se všichni setkají až ve finálním díle... A proč ne? Když jsem vydržel několika let čekáním na knihy, seriály, filmy a hry, tak ten nějaký ten rok na finální díl zvládnu taky. A možná překlad vyjde i dřív... kdo ví?
Co bych k tomu mohla dodat.. plánování války ze strany Aelin bylo ze začátku dosti zdlouhavé, což předčilo samotné finále, kdy se odkryly všechny plánované "pikle" Aelin Galanthynius. Samotná jsem se těšila na kapitoly vyprávějící o Elide Lochanové a o Manon Černozobé. Elide mě chvílemi připomíná až příliš naivní holčičku, která vlastně nic moc nedokáže a odkazuje se na pomoc druhých, očekávám v dalších dílech nějaké zvláštní a překvapivé nadání. Že všech charakterů mě nejvíce oslovila Manon.
I přes některé věci, které zde vytýkám se rozhodně těším na další díly Skleněného trůnu či jiných sérií od Sarah J. Maas!
OMG, to mám jako po tomhle konci vydržet čekat na další díl?!
Ačkoli mám proti Říši bouří několik výhrad, nemůžu hodnotit jinak než 5*, protože přes všechny chyby to bylo prostě naprosto dokonalé!
Z celé série se mi nejvíc líbily první dva díly, díky té atmosféře a prostředí a taky kvůli tomu, že jsme věděli, s jakým cílem Celaena dělá to, co dělá. O Aelin už se ale to samé říct nedá - všechny ty její tajné plány mě sice trochu štvaly, na druhou stranu ale musím říct, že byly jednoduše geniální. Maasová využila každý naprosto detail. Každý úsměv, barva vlasů nebo dopis byly střípky jednoho obrovského, geniálního plánu, který nám na konci odhalila. A kdyby to bylo jen v tomhle díle, jenže ono to tak bylo od počátku série. Nechápu, jak mohla tohle všechno vymyslet. Jestli se takhle chová i v reálném životě, tak teda docela lituju její okolí, když za nima přijde s nějakým velkým odhalením svých kroků :D
Jinak co se vztahů týče... Po ACOTARu mi bylo naprosto jasné, že všechny postavy skončí spárované :D A už jsem si na to u ní docela zvykla, takže mi to ani nevadilo, ale ten vztah Aelin a Rowana... Rowan se pořád tvářil, jak konečně našel někoho, kdo je mu rovný, ale mě spíš přišlo, že se choval jako poslušný pejsek... Přesto mě ale ten konec naprosto dostal! A to jejich pouto jsem čekala už od chvíle, kdy se tam ve třetím díle objevil, protože... jo, protože ACOTAR :D Docela mám z těch sérii pocit, že jak je Maasová píše současně, tak ten samý nápad vždycky použije do obou... Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se na konci ukázalo, že se oba ty příběhy odehrávají ve stejném světě, jen na jiných kontinentech :D
Jinak mi ještě docela vadily ty překlepy a chyby. Chápu, že na tolika stránkách je asi těžké to všechno ohlídat, jenže tady byla často špatně celá slova ("hola" místo "mohla" a podobně...).
Konec mě úplně zničil... Další pokračování se nese ve stejném duchu jako předchozí dva díly - takové ticho před bouří. A bouře v závěru knihy skutečně nastala. Knihu jsem nedokázala pustit z ruky a měla jsem ji za den přečtenou. I kdyby nastala apokalypsa, tak bych stále četla. Tak podmanivá kniha je. Všem doporučuji. Jsem zvědavá na poslední dva díly, jestli si udrží tempo z předchozích dílů.
4,5 z 5
Nesnáším a zároveň miluju ten konec. A vůbec jsem nečekala, že by mě mohla autorka v této sérii ještě vůbec potěšit a hele, ono se jí to těsně před koncem přece jen povedlo.
Vada na kráse možná taková, že se autorka mezi svými sériemi vykrádá. No jasný, pořád lepší než aby vykrádala jiného autora, ale krást sama sobě nápady a postřehy? :D
Jinak naprostá paráda, ale více v recenzi :)
Svým komentářem si dovolím v krátkosti zareagovat na poslední komentář od jistého "Mufurufuse". Nemyslím si, že by bylo něco špatného na tom, že autorka "lehce" detailněji popisuje milostný akt. A pokud to je pro někoho hranice, kterou mu není příjemné překročit, tak ať knihu jednoduše nečte nebo jednotlivé části přeskočí. Musím říci, že přesně na takové části jsem se celou dobu těšila. Vždyť mezi Dorianem a Manon, Lorcanem a Elide, Aedionem a Lysandrou a samozřejmě i mezi Aelin a Jeřábem, bylo cítit nepopiratelné sexuální napětí. A upřímně by mě příběhy ostatních dvojic možná v této chvíli zajímaly daleko víc, než uvězněná Aelin a zoufalý Jeřáb. Věřím, že tato kniha určitě nesedne každému. Řekla bych, že občas je to spíše takové "holčičí" čtení, avšak tím se nechci nikoho dotknout. Já tento žánr miluji. A o to víc miluji styl psaní Maasové. Už se nemohu dočkat dalšího dílu...
Je to již delší dobu (cca dva týdny), co jsem tuto knihu dočetl a až nyní jsem se rozhodl napsat recenzi, a to zcela záměrně, neboť jsem si chtěl nechat určitý čas na vychladnutí a sám jsem byl zvědav, zda se mé emoce uklidní, leč nestalo se tak.
Tato kniha, a celá série, je neskutečný BRAK a s literaturou fantasy to má společného pramálo. Osobně nechápu ty pětihvězdičkové recenze uživatelů, patrně jde o nenáročné čtenáře, kterým stačí ke štěstí málo, ale já se řadím ke čtenářům náročným, a čtení, za které utratím své peníze musí být opravdu kvalitní a musí na něm být znát, že autor si svých čtenářů, jakožto i svého díla váží a věnuje jim maximální péči, která se promítne na konečném díle. U této autorky tomu bohužel tak není. Ač by se mohlo zdát, že autorka má velkou fantasii, opak je zřejmě pravdou, jinak si totiž nelze vysvětlit, proč se téměř v každé další kapitole objevují stále noví a noví nepřátelé a jak jinak stále a stále silnější. U této autorky tomu tak být musí, protože autorka neumí vymyslet zápletku s již danými nepřáteli a protože si neumí poradit jinak, šoupne tam prostě nového démona. Osobně jsem se tomu již musel smát a tak trochu jsem si z toho dělal legraci, protože když v pirátské zátoce na Aelin a její přátele zaútočili mořští wyverni, přemýšlel jsem, koho by tak mohla autorka ještě přidat a napadl mě nepřítel v pravdě ukrutný, neboť tato autorka ještě nemá démona, který by opanoval podzemní část a tak navrhuji krvelačného krtka, anebo zuřivou nenasytnou turbožížalu. Pro pravověrného čtenáře fantasy knih není nic lepšího, než když mu autor hlavní nepřátele odhalí v úvodní části svého příběhu a nadále pracuje výhradně s nimi, protože to je na fantasy to krásné, že sám přemýšlím a snažím se vymýšlet, jak bych budoucí nevyhnutelný střet vyřešil já a pak se s napětím vrhám na další a další kapitoly, abych se dozvěděl, jestli jsem se autorovi přiblížil, nebo zda mě zcela překvapí. Pokud vám však někdo téměř v každé kapitole přidává další a další typ nepřátel, těžko můžete vymýšlet nějakou strategii.
Hodně recenzentů (dle mého názoru neobjektivních) vychvaluje Aelin, ale jak může někdo vychvalovat hrdinku, u níž si prostě nemůžete po čas celé série udělat obrázek o jejích schopnostech a síle?! Stále je nám předkládáno, že by Aelin spálila celý svět a takové podobné žvásty, ale pak přijde doslova pár otrhanců a nakope Aelin zadek a oproti tomu jindy jich zvládne stovky. Tak např. když je na lodi přepadnou Ilkenové, nejsou schopni jich sedm zlikvidovat a jen tak tak, že vůbec všichni přežijou. Oproti tomu o několik kapitol dále, už jich dokáží zlikvidovat pětset! To jako opravdu? Takový nepoměr jsem ještě u nikoho neviděl. Další věcí, kterou se autorka netrápí, jsou fyzikální zákony! V jedné z předchozích recenzí jsem to již zmiňoval, ale v této k tomu dochází opět a mám na mysli souboj Lysandry (v podobě mořského draka) s mořskými wyverny. Jednoho wyverna se Lysandra zbaví tak, že vyskočí na nepřátelskou loď, svým tělem přelomí stěžeň a tuším přes pravý bok se sveze zpět do vody. Mořský wyvern, který za ní vyskočí se napíchne na Lysandrou přelomený stěžeň a bídně zhyne. To jako opravdu? To je prostě nereálné! Když mořský drak, velký jako samotná loď na tuto loď naskočí, tak: a) pokud se převalí přes celou palubu, tento stěžeň strhne celý sebou, anebo b) tento opravdu v půli přelomí, ale pak musí letět v dostatečné výšce nad lodí a tuto další pohybem překonat, aniž by se jakkoliv dále paluby dotkla a rozhodně by se nemohla převalit přes palubu. Je tam ještě mnoho nesmyslů, jako například závěrečné zajmutí Aelin samotnou Maeve. Ta Maeve musela být ale mazaná, když věděla, že Aelin vyjde ze zrcadla právě na oné pláži, co říkáte? Takový nesmysl jsem už hodně dlouho nečetl. Ještě zmíním dvě opravdu velké kraviny, které mě pobavily a naštvaly zároveň, a sice, když je Jeřáb postřelen v Dubovém hvozdu a vezou ho na farmu za porodní bábou, a je nám prostřednictvím příběhu oznámeno a jsme napínáni, zda na takto závažné poranění bude vůbec stačit. A porodní bába? První co zmíní, je, že Jeřáb měl obrovské štěstí, protože naštěstí střela nezasáhla žádné důležité životní orgány! Chudák Ján Jesenius, že se vůbec namáhal s první veřejnou pitvou u nás, když tady ví o všech důležitých životních orgánech každá porodní bába. Ještě že hledali doktora v utajení, protože jinak by asi Jeřába rovnou odvezli do fakultní nemocnice :D. Další úsměvná kravina byla, když byli na tajné schůzce v hospodě, kde je zastihl posel se zprávou, že čarodějnice útočí na Zlomuval a autorka se s tím nepáře a oznámí nám, že jeden z hrdinů si nazul mokré ponožky a vyrazil. Jako fakt ponožky? Ne, toto není autorka, ale matla. Často jiní recenzenti zmiňují romantiku, ale proboha jakou romantiku? Vždyť to místy hraničí téměř s pornem. Co má jako ve fantasy knihách dělat, že mu uchopila úd a ten se jí v rukou proměnil v kus oceli a poté do ní vnikal, až se do ní "vyprázdnil". Tak takovou hovadinu můžou hltat opravdu jen pubescentní nadrženci, anebo tvorečci, kteří o kvalitní literaturu ještě nezavadili.
Závěrem se velice omlouvám za své hodnocení, pokud jsem se někoho dotkl, ale stále ze mě ještě mluví rozhořčení, neboť když jsem hledal, co bych dalšího četl, narazil jsem zde na první díl této série a po přečtení několika recenzí jsem se pustil do čtení. Bohužel až později jsem zjistil, že valná většina recenzí zde je velmi neobjektivních a nesmyslných. Tato série je vůbec to nejhorší, co jsem kdy četl.
Ještě že za chvíli vychází nový Anthony Ryan...
Štítky knihy
elfové láska magie pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy království
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Ani moc nevím, co si o téhle knize mám myslet. Všechny knihy od této autorky jsou náladovky - buď nepřečtu nic nebo přečtu všechno najednou. Vzhledem k tomuto faktu jsem jí "četla" půl toku.
Napětí bylo, příběh se mi líbí, progress postav tam byl (i když mi stále vadí změna Doriana, ale holt po tom čím si prošel se to dá čekat). Myslím, že někomu by mohlo vadit, že v této fázi všichni hlavní hrdinové jsou prostě nějakým způsobem "broken". Všichni si zažili fakt hnusné věci. Na vyšší příčky v oblíbenosti postav se rozhodně stále prodírá Manon a krásně bojuje s Rowanem.
Velký downgrade je ....... mislostná část. Byla tam výplň(která mi tolik nevadí) ale většinu výplně tvořil "milostný život" nebo spíš sexuální hrátky. Nic proti tomu nemám, ale pokud bych si chtěla číst zrovna o tomhle šáhnu pro Dvůr růží nikoliv pro sklěněný dvůr (více méně jsem z nějakého důvodu dostala Game of thrones vibes....)
Další věc je to, že trochu splývají serie autorky. Na záčátku byl jasný rozdíl jak v psaní, tak v celkovém žánru. No hrany se trochu začínají romazávat.
Jinak stále kvalitní počteníčko.