Carrie
Stephen King
Stephen King patří k nemnoha autorům, kteří na sebe nejen upozornili hned svou hororovou prvotinou (Carrie je z roku 1973), ale jejichž věhlas od té chvíle neustále narůstal. Román nazvaný podle hlavní hrdinky zasadil spisovatel do prostředí amerických teenagerů v poklidném městečku Chamberlain. Nešťastné neatraktivní Carrie se spolužáci smějí a doma ji krutě trýzní její vlastní matka, náboženská fanatička. Tyranizovaná dívka se rozhodne za své trápení krutě pomstít. Využije k tomu své nečekaně objevené paranormální schopnosti... Přetrhá dráty vysokého napětí, zvedne do vzduchu kostelní lavice, nechá vybuchnout benzinovou pumpu, spustí na střechy ničivý déšť kamenů, zboří domy, způsobí neuhasitelné požáry… Carriin vzrušující příběh vytvořený autorovou bezbřehou fantazií vyústí v děsivou tragédii, ba spíše apokalypsu.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2013 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Carrie, 1974
více info...
Přidat komentář
Carrie Whiteová se svojí telekinezí se mistrovsky pomstila světu, protože všechny jeho hezký stránky před ní maminka stejně mistrovsky skryla. Je to drsný psycho, sondy do mysli pološílenců a šílenců King umí nepřekonatelně. Tahle knížka je jízda, která se odehraje na malém časovém prostoru kolem maturitního plesu a pro vydechnutí tu není prostor. Jak mi Carrie bylo líto, jejích zklamaných nadějí!
Čtenáře často přitahují příběhy na hraně slušnosti, představivosti, nebo dokonce i zákona. Carrie je exemplární ukázkou. Představte si to největší tabu žen a pak ho spojte s prasácky nehoráznou scénou plnou krve. Tento první silný motiv z knihy příběh sebevědomě odlišil od ostatních týkajících se telekineze, schopnosti pomocí pouhé vůle pohybovat předměty. Ostatní poznámky už byly řečeny v komentářích.
Nevím, všichni knihu chválí, ale mě moc nevzala, ačkoli jinak mám tento typ literatury ráda. Přišla mi prostě dost ujetá, přehnaná, šílená... Když jsem později jen tak náhodně otevřela slavné It, narazila jsem zrovna na ujetou sexuální scénu. Věřím, že na Kingovi něco je, když ho miluje tolik lidí, ale mě po těchto dvou zkušenostech nějak přešla chuť se s ním dále seznamovat :D
Příběh je o dospívající dívce Carrie Whiteové. Carrie žije v Chamberlainu, vychovává ji fanatická nábožensky založená matka, ve škole je šikanovaná spolužáky a celkově nemá vůbec jednoduchý život. Navíc je ale Carrie něčím výjimečná – má telekinetické schopnosti, které nakonec (jako důsledek okolností ovlivňujících její život) pořádně zamávají životem ve městě.
Tak, co bych vám k této knize řekla. Je psaná netypickým způsobem a zpočátku mi trvalo, než jsem se do ní začetla. Příběh vypráví o Carrie a doplňují ho úryvky z novin a knih, kde je popisována celá událost, jež zasáhla Chamberlain. Styl psaní je určitě originální, ale občas trochu matoucí. Příběh se mi líbil, klidně mohl být trochu delší, ale myslím, že i v tomto rozsahu splnil svůj účel. Celá událost byla popsaná dobře, mělo to hlavu a patu a děj zaujme. Vzhledem k tomu, že jsem neviděla film, byl pro mě celý dej knihy překvapením.
Určitě stojí za zmínku, že kniha by sice měla být hororem, ale bát se u ní rozhodně nebudete… Navíc bych řekla, že celkově je to pouze takový lepší průměr. Hezká, ale TOP rozhodně ne. Líbila se mi ovšem podstatně více než Černočerná tma od téhož autora, kterou jsem četla zhruba před půl rokem.
Pokud máte náladu na zajímavou neobjemnou knihu, jež je netypická, je v ní něco nadpřirozeného, ale bát se nebudete, rozhodně si Carrie přečtěte.
Tahle kniha byla zatím nejlepší, co jsem od Kinga četla. Četla jsem už To, které jsem stěží dočetla, a Pod kupolí, kterou jsem nedočetla vůbec. Ale tohle byla skvělá jednohubka. Filmy jsem viděla dříve a bylo fajn sledovat, jak se drží knižní předlohy. Moc se mi líbila.
Skvělý příběh, moc hezky se četl. Carrie byla takový rozjezd před nejlepšími knihami S. Kinga.
Jeden z prvních nesmělých pokusů o velkolepé literární dílo, jímž King potvrdil své literární kvality. Největší pecky typu Řbitov zviřátek, Osvícení a další přišly později.
Kniha tak na 2 vyučovací hodiny (bohužel jsem schytala poznámku :-)) Číst knihy doma nebylo takový vrůůůůšo
Carrie je dospívající dívka, kterou vychovává přísná fanaticky věřící matka. Díky ní Carrie prožívá ve škole peklo, spolužáci se jí vysmívají a šikanují. Jednoho dne Carrie zjistí že má nadpřirozenou moc. Tato moc se stupňuje a vymyká její kontrole, vždy při psychickém vypětí. Na maturitním plese se
vymyká její schopnost kontrole a začíná peklo.
Hezká kniha, Carrie mě bylo líto, vlastně se jen bránila
Carrie...co říct, než to, že mi ji bylo nesmírně líto...,,hezky,, se kniha cetla.
Povedala by som, ze som cakala zo strany Carrie aj horsiu pomstu, s jej schopnostami by to dala. Avsk aj takto to bolo zaujimave, emotivne aj chvilkami mrazive.
Ještě jsem se nesnažila před žádným filmovým zpracováním tak kličkovat, jako právě před tímhle. Nejprve na mě útočila nová verze, později ta stará, a přestože mě téma lákalo, rozhodla jsem se vytrvat až ke knížce, abych si čtení užila. Bohužel jsem však v období, kdy jsem tak trochu hledala všemožné informace o Kingových příbězích, nějaké spoilery přesto nachytala, doufala jsem, že se to nakonec až tak moc neprojeví, protože samotný spoiler nemůže obsáhnout popis vybraných slov. A tak, když jsem si z důvodu delší cesty z Rakouska hledala něco vhodného k tomu, abych se po cestě zabavila, přišla mi e-kniha Carrie jako nejlepší možná volba. A hned po rozečtení několika stránek se osud nemohl mé předchozí přílišné starosti o to, co se dozvím a nedozvím před samotným čtením, vysmát víc: knihy byla totiž kromě samotného děje a rozdílných pohledů od postav plná také několika útržků z jakýchsi soudních, či jakých, spisů a výslechů a novin, kde se všechno vyzradilo tak rychle, až jsem se na to ani nestíhala mračit. Jako vážně? Ano, přišlo mi to jako zajímavý dovětek k tomu celému, ale proč to nebylo umístěné až někde na konci, když to už nemohlo zkreslit ničí pohled na děj? Takže co jsem si nevyspoilerovala sama, zvládly modré rámečky s obdivuhodnou rychlostí. Nemluvě o tom, že mě někdy vytrhávaly z přímého dění, i když třeba ten z úplným popisem věcí na plese a nebo co Carrie udělala ve třech letech, byly poučné, to ano, ale zbytek spíš než nějakou kladnou odezvu přinášel spíš naprosté vykecání jak od nějakého nedočkavce, jemuž způsobí největší radost, když všechno vysvětlí dříve, než si má čtenář vůbec čas se v tom rozkoukat sám. To mě na tom docela naštvalo. Ale možná, možná v tom celém byl ten fígl. Pokud můžu zmínit další autorovu knihu, Řbitov zviřátek, tak tam, i když to nikdo přímo neřekl, jsem si taky mohla odvodit, co asi tak bude následovat, a to někdy až se zarážející přesností. A v tom to asi je. Aby jeden věděl, co přijde, ale přitom nedokázal uvěřit tomu, jak se to úplně všechno řítí do toho nejspodnějšího pekla bez zjevného východiska. Nebo mi to tak alespoň přišlo.
Usuzuji tak hlavně z toho, že po událostech na plese jsem odmítala odložit mobil, dokud tu 'nevýslovnou hrůzu' prostě nedočtu. Už i předtím jsem k příběhu pociťovala jistou závislost, že se k němu musím v nejbližší volné příležitosti vrátit, ale k tomu konci to bylo nejpatrnější. Tohle se prostě Kingovi nezapře. Umí tam dát aspekty, co zaujmou, když se už pomalu ztrácíte, přitáhnou si vás jako na provázku. A v tom závěru už nepustí do té doby, do kdy je co číst. Protože se to tam vážně seká a všechno jde ráz na ráz a osoby si vyřizují účty a... prostě tohle všechno.
Co se týče samotné Carrie, byla místa, kdy jsem ji litovala, pak se to na okamžik převrátilo ke znechucení, čeho všeho byla pro pomstu schopná, a nakonec jsem s ní opět soucítila, protože si to všechno uvědomila. U Sue jsem si musela víckrát přečíst jistý odstavec, kdy se rozhodla, kdy to pro všechny vlastně 'zvoře' - ale o tom tehdy ještě neměla tušení - , ale nakonec myslím, že i když to tam bylo útržkovitě, dalo by se to brát jako pravověrné. On se tedy vlastně autor docela vyžíval v tom, že přímo všechno nenapsal pod nos - tedy až na ty modré rámečky, že - , ale nechal čtenáře, aby si to odvodil ze situace, jaká tam byla. Možná se to mělo brát jako takové vyvážení sil, ale stejně zůstanu u svého názoru, že tam ty novinové útržky prostě být nemusely.
Jinak mě taky děsí, jak si někdo dovede něco tak přeformulovat a zfanatizovat. Zajímalo by mě, jak sama Margaret přišla k tomu, aby byla taková, jestli se s tím narodila a nebo jen po zradě něco překroutila, ale to se asi jinak než z vlastních dohadů nedozvím.
Tedy, po přečtení knížky jsem se konečně mohla kouknout na jeden z těch filmů, byla to mladší verze, a přišlo mi, že se tam rozvedlo plně všechno, co bylo v příběhu neznačeno jen s pomocí oněch scén, jak už jsem o nich psala výše. Jen mě zamrzelo, že se tam neobjevila ta chvíle jako v úplném závěru knížky, protože bych ji osobně zařadila k takovým nejvíce emotivnějším. Vždyť tam pomocí několika opakovaných slov byla vylíčena veškerá bolest.
Taky mě sice mrzí, že není další díl, ale další díl v tomhle případě připadá na jinou Kingovu knížku. Abych měla 'odbytý' takový ten základ, tuším, že to tentokrát se mnou odnese Osvícení.
Carrie je výborná v jednej veci - pre začínajúceho spisovateľa sa jedná o vcelku jasný dôkaz o tom, že na debut stačí "len" priemerná, ničím výnimočná knižka. V 70. rokoch to samozrejme bolo o niečom inom (zaujímavé a "iné" boli najmä kvázižurnalistické vsuvky), ale viete, čo tým chcem povedať. Kniha Carrie skutočne nie je žiadny veľký klenot. Ba, ani malý. King sa hlboko (a kvalitne) ponoril do psychologickej duše ústrednej hrdinky, do smútku, temnoty a akejsi beznádeje, ktorá v jej živote prevláda. Rovnako výborný kus práce odviedol u jej fanatickej matky; neskôr mi jeho časté návraty k náboženskému fanatizmu prestali sedieť, ale tu to bolo ešte OK. Bohužiaľ, samotný príbeh mi pripadal dosť nudný a nezachránila to ani záverečná killovačka. Filmové spracovanie ma bavilo stokrát viac.
S Carrie jsem soucítila, asi to ani nijak jinak nemohlo dopadnout. Moje třetí knížka od Kinga a už se těším na další. Skvělá kniha.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno dospívání náboženský fanatismus horory telekineze střední školy dívky paranormální schopnosti Nová AnglieAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Tak tohle zatím první kniha která mě vůbec nenadchla o Kinga skoda, to i natočená verze je lepší....