Carrie
Stephen King
Stephen King patří k nemnoha autorům, kteří na sebe nejen upozornili hned svou hororovou prvotinou (Carrie je z roku 1973), ale jejichž věhlas od té chvíle neustále narůstal. Román nazvaný podle hlavní hrdinky zasadil spisovatel do prostředí amerických teenagerů v poklidném městečku Chamberlain. Nešťastné neatraktivní Carrie se spolužáci smějí a doma ji krutě trýzní její vlastní matka, náboženská fanatička. Tyranizovaná dívka se rozhodne za své trápení krutě pomstít. Využije k tomu své nečekaně objevené paranormální schopnosti... Přetrhá dráty vysokého napětí, zvedne do vzduchu kostelní lavice, nechá vybuchnout benzinovou pumpu, spustí na střechy ničivý déšť kamenů, zboří domy, způsobí neuhasitelné požáry… Carriin vzrušující příběh vytvořený autorovou bezbřehou fantazií vyústí v děsivou tragédii, ba spíše apokalypsu.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2013 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Carrie, 1974
více info...
Přidat komentář
Tohle ukažte dětem jestli nechcete, aby někoho šikanovali. Mám takový pocit, že to byl zrovna King, kdo začal éru náctiletých se superschopnostmy ;)
Moje druhá kniha od autora a musím říct, že autor se asi vyžívá v detailním popisování naprosto zbytečných věcí.
Každopádně když opomenu rozsáhlé popisování byla kniha super. Hrozně se mi líbily úryvky z knih o prípadu Carrie, které tomu dodávaly na uvěřitelnosti.
Carrie mi bylo hrozně líto. To v čem musela vyrůstat a jak tím byla ovlivněna. Což samozřejmě vedlo k šikaně ve škole a vyčlenění z kolektivu. Rozhodně se neidvím co udělala a jak kniha dopadla.
Určitě jsem s autorem ještě neskončila.
Jsem asi divná, ale mě to úplně hororové nepřipadalo. Asi jsem už těžce ostřílená z novodobých thrillerů, které jsou kolikrát detailními popisy hnusáren až nechutné. U hororu bych očekávala, že se budu opravdu bát. Tady jsem od začátku věděla, k čemu ten vrchol spěje. To ovšem nic nemění na situaci, že jsem to s Carrie prožívala. Ty hnusné, agresivní útoky spolužáků, její pošahanou fanatickou matku, která ji celý život týrala a usurpovala... Fakt jsem jim ten konec přála. Carrie mi bylo vážně líto.
Pripadá mi, že svet nazerá na Kinga cez akúsi krivú šošovku. Z toho, čo som doteraz čítal, nedokážem ohodnotiť aspoň na štyri hviezdičky ani jeden román; na tri Carrie a Talizman. King slúži svetu literatúry ako trójsky kôň plíživého znejasňovania hranice medzi literatúrou a rodokapsovou škvárou, určenou do vlaku alebo na pláž. Jeho Carrie je ešte možno najmenej mizerná...škvára. V rámci žánru na tri stars. Vinetouovi by som v tom prípade dal štyri.
Po Carrie jsem sáhla už jen z důvodu, že kniha byla útlá a věděla jsem, že King můj šálek čaje nebude. Styl psaní mi nevyhovoval, nejspíš po Kingovi už znovu skutečně nesáhnu. Nepopírám ovšem, že námět je dobrý a že autor dokáže gradovat napětí.
Starý dobrý King. Příběh plný zloby, násilí a vnitřních myšlenek. Příběh se sice odehrává během pár dní, ale máte pocit, že všechny vlastně dobře znáte.
Tenhle příběh je ve své podstatě jedním z nejsmutnějších příběhů, co jsem kdy četla, trhalo mi to srdce. Zlo, které se skrývá v každém z nás, zbytečné bolesti, které si přinášíme, krutost, bezcitnost, žádné slitování. Kdo jsme, abychom určovali jiným místo v životě? Kdo jsme, abychom rozhodovali o tom, kdo jak má žít, kde, s kým? To, jak to nakonec dopadlo, bylo hrozné, ale vlastně to k tomu spělo od začátku. Odnesli to nevinní, ale tak to prostě bývá. Vlna smete všechno. A tahle vlna byla děsivá, bolestná, krutá a neměla s nikým slitování. Bolí mě srdce pro všechny, ale zejména pro ni. Kdo jámu kopá, sám do ní padá - tak to prostě je. A ona byla jen oběť. Oběť, která se bránila...
Můj první King. Dlouho jsem váhala, jak knihu ohodnotit. Kdybych měla hodnotit dojem z knihy, dám jen jednu hvězdu, protože kniha byla "ošklivá" nebo spíš o ošklivých věcech. Pokud ale budu hodnotit autorův styl, čtivost a sílu příběhu, musím dát plný počet.
ČV 2019 - Kniha od autora, který napsal více než 20 knih.
Přečetla jsem to rychle, což je u mě známka toho, že je kniha dobrá. Ale u této mám spíš pocit, že jsem ji chtěla už mít za sebou. Nijak zvlášť mě to neuchvátilo.
Stephen King je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, ale musím říct, že kniha Carrie pro mě nepatří do užšího výběru toho nejlepšího, co kdy napsal. Možná je to i z toho důvodu, že je všude propagovaná jako naprostý kult. Nicméně určitě stojí za přečtení, jen jsem od ní čekala malinko víc.
Kniha přečtená během pár hodin, ovšem pocity z ní vycházející zůstanou nadlouho. Pro mne je nejzápornější postavou knihy Carriina matka - vyrůstat pod jejím vedením, jen velmi těžko zapadnete mezi své vrstevníky. Děj odsýpá s osudovostí tikající bomby a řetězící se události napovídají, že tohle nemůže dopadnout dobře. Úryvky z knih, časopisů a dalších zdrojů děj ještě prohloubily. Prostě kniha dle mého gusta, ovšem King napsal ještě mnohem výživnější věci.
Jako takhle - já jsem spíš na červenou knihovnu. A přesto jsem téhle knize dala 4 hvězdy. Takže “něco na té Carrie je”! Ale popořadě - to že je King dobrej ve vykreslování charakterů, to jsem věděla, ještě než jsem si přečetla jeho první knihu. Jeho postavy nejsou ani černé, ani bílé. A každý aspekt jejich chování, zvratů a důvod, proč se jim děje to, co se jim děje, je vysvětlen. Co je ale to nejhororovějši na Carrie? Že občas všichni cítíme a děláme něco, o čem víme, že je to špatné, ale nemůžeme to ovládnout. Že u některých skutků žádné pokání a omluvy nefungují, natož ty falešné a sobecké. Že občas nějaká drobnost, kterou řekneme nebo uděláme, může dramaticky ovlivnit život někomu, o jehož existenci nemáme ani tucha. A když ten někdo bude mít náhodou nadpřirozené schopnosti, celá naše rodina může skončit v plamenech. Nikdy nevíš, komu šlapeš na kuří oko, dokud se nenas*re...
Nemůžu úplně napsat, že to bylo geniální (jako u jiných Kingovek), ale i tak to bylo krvavě pitoreskní. Trošku jsem se uchechtl při závěrečném rozhovoru Carrie s matkou — „Přišla jsem tě zabít, mami. A ty jsi tu čekala, abys zabila mě.“ —, který pro mě vyzněl jako špatně zahraný scénář, ale možná to bylo způsobeno překladem… Nicméně, skvělá kniha; zajímavý styl střídaní dějové linie s novinovými výtisky a úryvky z "jiných" knih. Pecka.
Každý kdo zažil šikanu ví, že pocity Carrie popsal Stephen na 100%. Ta nenávist a touha po pomstě co v sobě člověk dusí ... co dodat ... dobře jim tak.
Dostávala jsem se do toho pomaleji. Scéna ve sprše byla hnusná, přesto moc absurdní, což mě nebavilo, ale později se to rozplynulo díky více psychologie.
Možná, že kdyby tam nebyla linka tehdejší přítomnosti různých postav a pracovalo to pouze s výpověďmi z druhé ruky, mělo by to větší kouzlo; netušili bychom, jaké byly skutečné záměry postav, trápilo by to – ale asi bych to vítala.
Každopádně s ohledem na předlohu se mi teď původní filmové zpracování líbí víc. Zvládli to dobře. I po letech jsem si totiž vybavovala atmosféru a srovnávala, jak jsem vnímala příběh filmu a jak vnímám příběh knihy a velmi se to podobalo.
A cením Lovecraftovské odkazy. Ta výchova je tu cítit.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno dospívání náboženský fanatismus horory telekineze střední školy dívky paranormální schopnosti Nová AnglieAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Možná by neškodilo, kdyby si Carrie vychutnala pomstu pěkně jedné po druhé..... téma paranormálních schopností k tomu přímo vybízí. I tak to ale mělo nápad i říz :) Super byly úryvky z knih o případu a citáty z bible "nemocné" matky.