Černočerná tma
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507745/bmid_cernocerna-tma-nxv-507745.jpg
4
1652
1652
Povídky a novely série
< 12. díl >
Bezpečí známého prostředí a každodenního života může být pouhá iluze. Člověk si nejenže nemůže být jistý, zda opravdu zná své nejbližší, ale ani sám sebe. V povídce Dobré manželství žena zjistí, že žije s masovým vrahem. Znásilněná spisovatelka detektivních románů v povídce Velký řidič nepochybně nevěděla, že dokáže své teoretické znalosti o vraždách převést do praxe. Farmář z úvodního příběhu 1922 chtěl pouze dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2023 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Full Dark, No Stars, 2010
více info...
Přidat komentář
Jako celek je Černočerná tma dle mého souborem čtivých detektivních thrillerů, tu lepších, tu slabších, ale není to klasický King. Nejsou to horory, byť likvidace manželky (a té krávy taky) v povídce 1922 je syrová, prvních pár stránek ve Velkém řidiči rovněž, trošičku náznaku ďábla v Prodlužování času a reportážní popis několika vražd v Dobrém manželství. Tedy alespoň pro mě to není ten klasický King, který mě vystraší svým spojením temné hrůzy ve zdánlivě obyčejném životě zúčastněných. Je tady napětí, ale jiného druhu. Mrkl jsem pak i na film 1922 a je to prostě trochu drsnější drama. Nic víc, nic míň.
Ty "pouhé" tři hvězdy nejsou v mém hodnocení o kvalitě knihy, ale o Kingovi, Mistrovi hororů obecně a Kingovi v této knize. Chris Carter taky popisuje brutální vraždy a nejsou to horory. Prostě jak říkám na začátku, je to jiný King nežli náš zbožňovaný King, kdy máte strach zhasnout a zavřít oči, ale to neznamená, že by to byla špatná kniha povídek.
King je prostě KING...tak dokonale,bez skrupulí popsat ty nejhorší možné scénáře, takto vtáhnout čtenáře do děje každé jedné povídky tak,že sami slyšíte tiché škrábání krys za zdí...ty neskutečné dialogy vraha a oběti v povídce Velký řidič...to dokáže jen Pan spisovatel...a to pro mě Stephen je!
Dlouho jsem měla Stephena Kinga na seznamu autorů, které chci vyzkoušet. Díky výzvě jsem se k němu konečně pročetla.
1922: Tahle novela byla z celé sbírky nejslabší. Dobře tu byla vykreslená bezútěšná atmosféra amerického venkova, ale jinak to byla zoufalá nuda, která byla místy proložená nějakou tou nechutností. Docela zajímavý byl příběh syna, ale ten tvořil jen zlomek celého dílka. Na konci jsem měla chuť knihu odložit a dál nečíst.
Velký řidič: Hrozné klišé, ale aspoň to bylo akční a napínavé. Hlavní hrdinka byla sice trochu šílená, na druhou stranu, kdo by se jí divil.
Prodlužování času: Zajímavé, ale hodně rychlé - jako koncept, který nikdo nerozvinul.
Dobré manželství: Povedená povídka, pro mě byla z celé knihy nejzajímavější a byla jsem ráda, že jsem vydržela až do konce.
Poslední část knize výrazně vylepšila moje hodnocení, ale nejsem si jistá, jestli se někdy pustím do další kingovky. Tuším, že příběhy budou hodně různorodé a pokud do toho půjdu, tak budu muset pečlivě vybírat.
Horory jim podobné nemám moc rád. Knihu jsem přečetl v rámci ČV.Šlo to celkem dobře, ale jak říkám, není to moje oblíbené.
King ve vrcholné formě, všechny příběhy byly parádní, kdybych měl ale vyzdvihnout, tak vyberu Velký řidič a Dobré manželství. I zbylé dva však bavily od začátku do konce, jen u nich chybělo tak velké napětí, jako u zmíněných. Co je na této sbírce super, je její rozmanitost. Každý příběh je úplně jiný, takže není šance, aby se dostavil stereotyp.
Už dlouho jsem se chystal na Kinga a díky čtenářské výzvě si ho mohu odškrtnout. Napínavé povídky. Více u hodnocení a komentářů jednotlivých povídek.
Na čtyři Kingovky jen jedno strašidlo. Hm - a tím lépe. Alespoň pro mne, která mám autorovy "přirozeně" příšerácké příběhy nejraději. Vynikající kniha, doporučuji z celého srdce nejen těm, kteří se rádi bojí.
A vůbec, pan King je za mne spisovatel z první ligy, ačkoli bývá mnohými považován za brakopisce. Já mám braková počteníčka moc ráda a s chutí je vydatně ohvězdičkuji. Stephen King je ale pro mne Pan Autor a zde ode mne dostává plný počet za krásnou literaturu.
King se pro mě stal srdcovkou - jak jeho romány, tak povídky. V téhle knize nalezneme tři delší povídky, a jednu poměrně krátkou, ale všechny spojuje temná atmosféra a drsný děj. Zaměřují se na to, co by člověk mohl udělat v nějaké nezvyklé nebo těžké situaci. Tady nedokážu říct, která se mi líbila nejvíc, protože každá byla svým způsobem originální a bavila mě, všem jsem dala pět hvězd. I když možná bych přece jen vypíchla Prodlužování času, přišlo mi, že se lehce dotýkáme Nezbytných věcí.
(SPOILER)
Yesss! King to proste umí :D
Mám rada jeho poviedky. Čítajú sa jedným dychom. V tejto knihe bola každá iná, no predsa mali niečo spoločné - umieranie, smrť, sklamanie, pocit zúfalstva a .. život. Aj taký je. Najviac ma dostala posledná poviedka - Dobré manželství - kedy sa po 27 rokoch spokojného manželstva plného obyčajného života ale aj šťastia a lásky, odhaľuje obrovské nechutné manželovo tajomstvo plné násilnej smrti.
První povídka (1922) je klasický horor, který se rozjíždí románově rozvláčným způsobem a ještě ve třech čtvrtinách se člověk drbe na zátylku a přemýšlí, že "to přece Mistr na zbylých stranách nemůže stihnout". A taky ne. Konec je sice tak strhující, jak je začátek utahaný, ale jako celek to působí velmi nevyváženě. Mistr prostě konce neumí. Hodnocení: 55 %.
Druhá povídka (Big driver) je ryzí thriller, tady žádné prvky hororu a sci-fi nejsou. Je to nicméně strhující čtení. Vytknul bych pouze způsob, jak se hlavní hrdinka vypořádala s protivníky. S ohledem na míru jejího utrpení to mohlo být nápaditější, tedy pro čtenáře uspokojivější. Hodnocení: 75 %.
Třetí povídka (Fair extension) začne velmi slibně, byť neoriginálně. Je to tisíckrát otřepaný příběh o podivném obchodníkovi, který kdesi na rohu nabídne podivnou službu, ale už ho tam nikdy znovu nenajdete. Sice neoriginální, ale velmi čtivé. Nejhorší ale je, že jakmile se příběh rozjede a čtenář čeká nějaké potměšilé vyústění, tak to skončí. Prostě jen tak. Mistrovi se s tím asi nechtělo moc párat, tak to utnul. Škoda. Hodnocení: 25 %.
Čtvrtá povídka (A good marriage) začíná jako fádní, červenoknihovní cajdák. Prvních pár stran jsem nevěřil vlastním očím, co to z Mistra vypadlo. Jenže pak se něco stane a nudný cajdák se změní ve strhující thriller, v jehož čtení prostě MUSÍTE pokračovat. A aby toho nebylo málo, povídka má dokonce sysluplný konec, což rozhodně není u Mistra samozřejmostí. Hodnocení: 80 %.
Fanynkou Kinga se po přečtení této knihy nestanu, některé příběhy se vcelku táhly, nad jinými jsem kroutila hlavou a hledala ospravedlnění či snad pochopení pro jednání postav, každopádně atmosféru tento autor udělat umí.
Tak to byl mazec. V prvních chvílích mě kniha moc nenadchla, ale jak jsem se začítala tak nešla odložit. Jsou to fakt drsné příběhy, které se klidně můžou přihodit i u vás v sousedství , ale to bych nikomu nepřála. Člověka to nutí k zamyšlení, že každý z nás má v sobě nějakou tu temnou stránku.
Černočerná tma je souborem čtyř povídek - 1922, Velký řidič, Prodlužování času a Dobré manželství a jak sám King uvádí ve svém doslovu, jsou to drsné příběhy, které se místy čtou těžko, a ve kterých se snaží zaznamenat, čeho jsou lidé schopni a jak se můžou zachovat za jistých strašlivých okolností. Je to drsňárna, ale nemůžu hodnotit jinak než na plný počet :)
První dvě povídky - 1922 a Velký řidič, byly za mě naprosto dokonalé. Velice doporučuji. Třetí povídka - Prodlužování času, bylo opravdu spíše prodlužování času, spíše taková vsuvka a navíc mi hrozně připomínala takový strohý výtažek z díla Nezbytné věci a poslední - Dobré manželství průměrná. Dal bych možná 3 hvězdy, kdybych měl dílo hodnotit opravdu jako celek, protože po druhé povídce nastala obrovská propast a místy jsem knihu chtěl nadobro odložit. Povídka Dobré manželství byla těžko uvěřitelná, překombinovaná, chování jednotlivých postav nebylo zcela reálné a nedávalo mnohdy smysl. Ale úplný závěr Dobrého manželství mě celkem pobavil. První dvě povídky to ale opravdu vytáhly a už jen proto stojí za to, knihu si pořídit. Proto dávám 4 hvězdy.
Čtyři temné povídky bez nadpřirozena, ale spíše tak nějak ze života o tom, že v každém z nás se může skrývat jeho temné já. Za mě jedna z čtivějších Kingovek.
Černočerně o tom a navíc jak z nejdivočejšího snu.
O takovém tom domácím vraždění v rouše beránčím.
Vybroušeně vyprávěné i čtivé jen mě to nezasáhlo úplně do černočerného středu náladově žánrově.
Sice výtečné téma (iluzorní každodennost) a zachycené z pohledu běžných smrtelníků.Reál a uvěřitelné.Děsivé ve významu: tohle se přeci dost možná stalo.Inspirace značná.
Na druhou stránku nebylo to ono.Opět ta jeho ukecanost s natahováním.Někdy ten shluk slov a variací vět alias přílišná překombinovanost.
Přesto asi bych právě proto něco podobného příště vyloženě nevyhledával.
Vyjímka se najde.Přeci jenom musím vyzdvihnout alespon - Dobré manželství.Tak to bylo výtečné psycho.Brr jo.Žili štastně.Milovali se až do smrti.Když v lednu je jak v Máji ...
A ted.Bude to ode mě asi kacířské a přesto podotknu.Špičkový je samotný doslov.Ukamenujte mě,ale kdo jsme bez viny.Podobně jako postavy z povídek :)
Víte s kým spíte ?
Říkáte si opravdu vše ?
Komu můžete opravdu věřit s upřímností téměř vše ?
V černočerné temnotě vás budou tyto a podobné otázky napadat čím dál častěji a dozajista naladí všechny co se do toho dokáží více ponořit.
Pro labužníky je toho tady habaděj.A nebo raději habakuk ? Tento výraz však není synonymem pro výraz (mnoho) jako habaděj.
Vidíte pořád se člověk něco nového dozvídá.
Nic není jak by se na první pohled mohlo zdát.King ví.
Po pár stránkách první povídky se mi začínalo dělat nevolno a nepříjemné pocity rostou. Samozřejmě fascinovaně masochisticky až morbidně čtu dál, snad to vydržím... Od začátku mi proto tane na mysl, jestli nakonec není _lepší_ King ve svých fantaskních hororových příbězích - v tom smyslu, že děs a hrůzu nemusíme brát tak vážně? (Sama nemám Kingovky smyšleného typu moc ráda a většinou je nedočtu, proto se mi v minulosti líbily pouze Cujo,1981, a Dolores, 1993, a pár povídek, které ale už samy byly děsivě nepříliš vzdálené skutečnému životu. A v téhle povídkové knize z roku 2010 King - se životními zkušenostmi a po dlouhých letech psaní - ještě hodně přitvrdil!)
V téhle knize jsou totiž horory "jako ze života", a to včetně důkladně propracované psychologie nejen konání, ale zejména myšlení postav, a naneštěstí se člověk nemůže od všeho snadno distancovat a přemýšlí, co by, kdyby ... snad sám něčeho takového byl účasten. Ještě že jsou ty povídky (dlouhé, skoro jako novely) jen čtyři. Ale nevím, zda se je odhodlám přečíst pěkně jednu za druhou... S hodnocením ještě počkám, ale silně se obávám, že přes nevolnost to bude vysoko...
Víceméně ano, po všech stránkách, doslova i přeneseně: na čelním místě zůstává 1922... U všech povídek se mi zejména líbila samotná psychologie, myšlení jak obětí tak pachatelů. Přemýšleli důkladně, a i když třeba jejich rozhodnutí a rozhodování nebylo v pořádku, nikdy nebylo bezmyšlenkovité či impulzivní, spíš třeba instinktivní, ale rozhodli se vždy - nikdy se nenechali vláčet okolnostmi...
I ten titul je trefný - černočerná tma v duších, to sedí...
Po dočtení první povídky (komentář přičiněn i tam) jsem se - v rámci nezbytného nádechu a výdechu - podívala do doslovu. A ono to tam je - zase trefně - skvěle vysvětleno (a mně nezbývá než zhusta citovat):
"Umění vyprávět příběh není odepsané ... Je to jeden ze životně důležitých způsobů, jakým se snažíme dát smysl našemu životu a často strašnému světu, který kolem sebe vidíme. Je to způsob, jakým odpovídáme na otázku 'Jak se něco takového může stát?' Příběhy naznačují, že někdy - ne vždy, ale někdy - to má svůj důvod."
"Jako čtenáře a spisovatele mne mnohem víc zajímají obyčejní lidé v neobyčejných situacích. Chci ve svých čtenářích vyprovokovat emocionální, téměř instinktivní reakci. Nejde mi o to donutit je 'myslet', když čtou [u mě se to osobně ale tak taky děje], ... protože pokud je příběh dost dobrý a postavy živé, přemýšlení nastoupí po emocích, až příběh skončí..."
"Pokud nechcete nic vidět, tak proboha proč temnotu vůbec pokoušíte?"
"Špatné psaní je něco víc než jenom mizerná větná skladba a chybné pozorování. Špatné psaní obvykle pramení ze zarytého odmítání vyprávět příběhy o tom, co lidé skutečně dělají - například čelit faktu, že i vrazi někdy pomůžou staré dámě přes ulici."
"Ty příběhy [v knize] také říkají, že ušlechtilost tkví ani ne tak v úspěchu, jako ve snaze udělat správnou věc ... a že když se nám to nepovede nebo před tou výzvou vědomě couvneme, pak následuje peklo."
Štítky knihy
Část díla
- 1922 2010
- Dobré manželství / Dobré manželstvo 2010
- Prodlužování času / Férové predĺženie 2010
- Velký řidič / Veľký šofér 2010
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tato kniha se mi velice dobře četla