České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. I. díl, Čeleď sv. Václava
David Kalhous
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118317/bmid_ceske-zeme-za-prvnich-premyslovcu-v-2Hd-118317.jpg
4
25
25
Kniha o dějinách raného středověku se vždy potýká s nedostatkem pramenů, ale i tak jsou mnohá svědectví nepovšimnuta a četné možnosti nevyužity. Proto se autor zaměřil i na možnosti méně tradiční interpretace pramenů. Stručně představí historické metody i prameny pro dějiny českých zemí 10.–12. století, sleduje utváření „Bohemanů“ (o „Moravanech“ se toho mnoho neví) v raném středověku a jejich začleňování do křesťanského světa. Pozoruje klíčovou otázku vlády v raném středověku od úživnosti raně středověkých komunit, čímž se propojí dějiny moci s tzv. každodenností. Dále se zabývá utvářením církevních struktur, jež rovněž napomohly jak utváření společné identity, tak prosazení moci a disciplíny u obyvatel.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím s komentářem od jindrich7442. Dodal by pouze, že kniha nabízí určité posunutí úvah D. Třeštíka a zároveň jejich navrácení na zem. Autor nepopírá kmenovou teorii (= existence jednoho českého kmene), ale odmítá nahrazování starého přímočarého konceptu našich dějin (Turek + teorie o mnoha kmenech) novým přímočarým konceptem. V podstatě reflektuje i úvahy historika Modzelewskiho, který potvrdil, že barbarská společnost nemusela být vůbec statická a na rozdíl od našich představ o lineárním politickém uspořádání velice flexibilní.
Po celkem dlouhé době jsem opět sáhl po naučné literatuře. Nejen, že se jednalo o příjemnou změnu, ale i překvapující uvědomnění toho, jak žalostně málo soudobích zdrojů ke kořenům našeho státu máme a jak úrodné jsou tato pole pro literární tvorbu. Velice oceňuji autorovu netradiční polemiku nad prameny jejich porovnávání. Čtenáři nejsou předsouvány deduktivní závěry, nýbrž pouhé porovnání dochovaných zdrojů, což umožňuje povolit uzdu bujné fantazii. V takovém případě je každá, na první pohled nezáživná stránka plná dat, napínavým příběhem tehdejšího života. Těším se na druhý díl.
Trochu netradičně novátorsky pojatá interpretace dějin Přemyslovců.
Je to takový protipól tradičních autorů jako je Třeštík nebo Žemlička.
Zajímavý pro mne byl důkladný rozbor původních pramenů, ze kterých
mohou historici o tomto období čerpat.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dějiny Česka |
| 2011 |  České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. I. díl, Čeleď sv. Václava |
| 2013 |  České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí |
Na 150 stranách stihneme rozebrat prameny , ze kterých historici čerpají. A vše od konce Velké Moravy až po Přemysla Otakara jedničku. Ovšem s konstatováním, že ten už sem vlastně nepatří. Nejhodnotnější je historka o Lžibiskupovi. Renhardovi, kterému chudák kníže Svatopluk dvojka určitě zaplatil spousu peněz za vysvěcení kostelů. A pak museli světit znova a asi 2x. A samozřejmě závěr- polemika nad vztahem Čech a říše. Díky tomu kniha má aspoň nějáký smysl. A s autorem souhlasím. Dochází k závěru, že pro němce jsme byii jen barbaři. , pokud se jim to hodilo. A nezáleželo na tom, jestli pok`tění nebo ne. A samozřejmě pokud jsme byli. poslušní tak vše v pořádku. Že to jde i jinak, ale chce to odvahu, nám ukázali první i poslední Přemyslovci, Husiti. I Masaryk. Ovšem dnešní politici radši služební novej Mercedes a obědy pod stříbrným poklopem až do kanceláře, že Markéto.
edit lžibiskup se jmenoval Rotpert