Dobrák
Jiří Kulhánek
Cesta krve série
1. díl >
Několik dní stačilo útočníkům, aby dobyli Zemi a většinu obyvatel odvlekli neznámo proč a neznámo kam. Ty, které zde ponechali, pak proměnili v podivné zombie, honící několik málo přeživších lidí. Není čas se ptát kdo, jak a proč Zemi přepadl, protože na pořadu dne je jen to nejdůležitější: přežít v troskách civilizace. Něco takového dokáže jen ten, kdo sám sebe změní ve vražedný stroj. Toto je příběh muže, který ve svém boji uspěl, příběh nezlomné vůle a touhy po pomstě.... celý text
Přidat komentář


K Cestě krve jsem se dostal přes Divoké a Zlé. Příběh nýmanda, který prospal konec světa někde v chatě v lese. Po rozvláčném začátku, který vypadá skoro jako s edice "Knihy táborového ohně" se rozjede akce, aby zase utichla a další úsek vypadá spíš jako "Urob si sám". Nechápejte mě špatně, i tyhle nebojové pasáže jsou dost akční a čtivé a posouvají příběh tam kam směřuje - do Saladinu a zkáze Cizinců


Po nejakých deviatich Zemeplochách to chcelo zmenu vzduchu a čo je osviežujúcejšie než tony hnijúcich mŕtvol v postapo svete. Jednoduchý dej, blesková apokalypsa, vystreknuté mozgy a lietajúce popolnice šľahajúce blesky. Takýto prístup má paradoxne tú nevýhodu že akonáhle sa hrdina niekde chvíľu zastaví aby si oddýchol od utekania a strieľania, čitateľ má okamžite pocit že sa začína nudiť. Maxmilián je najväčší šťastlivec na svete, čo je možno tým že je jeden z posledných a šťastie sa tak nemusí deliť medzi ďalšie miliardy ľudí. Všetky nepriateľské strely ho míňajú o milimetre, výbuchy mu vždy len spália vlasy a jeho najabsurdnejšie nápady sú stopercentne úspešné. Keď si spomenie že ktosi kdesi pracoval na fúznom pohone, ide do Nemecka a tam v bunkri ( dostane sa do neho lebo je náááááááhodou jeden z mála šťastlivcov zasvätených do tajomstva t-kľúčov. ) nájde megasuperhypernezničiteľnýneviditeľný tank v ktorom chýba už len stroj na pukance. A potom uvažuje že on sa nestal zombíkom lebo bol počas konca sveta v lese a dôjde k záveru že musí do afriky ( kde to v jeho svete vyzeralo ako po katastrofe už pred katastrofou ), lebo tam sú najväčšie lesy na svete ( okrem južnej ameriky ). Dobrá bola scéna s hromadami múch, pekný hnus, ale mohlo tam byť viac upírov, lebo zo zabíjania "obyčajných mrtvákov" sa po pár stovkách stáva rutina. Každopádne podľa záveru súdim že z dobráka sa stane cynik nie kvôli emzákom.


Cesta krve (obě knihy) je za mne to nejlepší co Jirka Kulhanků napsal. Vím, že jemu osobně se zdá jako nejslabší a také musím souhlasit s tim co napsal Ramiel. Ale i tak mne tato kniha vtáhla tak, že jsem nevnímal jak během čtení otáčím stránky. Mix sci-fi a zobie horroru byl pro mne to pravé ořechové.


Ouuuu tak to je jízda. Tahle kniha, jako snad všechny od mistra Kulhánka, se mi moc líbila od samého začátku až po konec. Velmi zajímavý děj o apokalypse na zemi po níž se stali z lidí zombie a super hlavní hrdina, který zůstal sám s nemluvným chlapcem. Abych věděl proč k tomu došlo hned po dočtení Dobráka jsem se začetl ihned do druhého dílu... Jedním souvětím skvělé postapo se zombie a čert ví jak to bude pokračovat dále :))))


Námět je zajímavý, ale děj je příliš rozvláčný, místy až nudný. Hodně se opakuje schéma, kdy se Maxmilián dostane na bezpečné místo, pak se najednou instinktivně cítí v nebezpečí, aby vzápětí dorazili Cizinci a blesky rozšlehaly všechno kolem a náš milý hrdina utekl do bezpečí, kde se najednou cítí v nebezpečí, aby vzápětí... Zatím jednoznačně nejslabší kniha, kterou jsem od autora četl. Konec knihy dává naději, že se dočkám zajímavější akce a většího počtu lidí na scéně, takže Cynik (2.díl) dostane šanci. A jsem rád, že jsem nejprve četl sérii Noční klub, protože pokud bych začal touto sérií, asi bych další knihy od p.Kulhánka neměl chuť číst.

Kdysi dávno mé první setkání jak s panem Kulhánek, tak tímto stylem literatury. Dvacet let mě nepřestane udivovat ta směs násilí, humory, čtivosti. Dnes už vylezli na svět Kotletové, Moudří, Žambochové a jiní, ale pan Kulhánek bude navždy první .


Naprosto šílená úchylárna s kadencí kulometu ra ta ta ta ta. Nejdřív jsem si říkala, že je to, jak vystřižené z béčkové filmu a děsila jsem se, na jaký brak jsem se to vlastně zase vrhla. Pak mě tahle šílenost samozřejmě začala bavit. Ono je to vážně neskutečně čtivé. Akční, vtipné a šílené.
Poprvé jsem se setkala s Kulhánkem v jeho Nočním klubu a nijak zvlášť mě neoslovil, nedokázala jsem se s tím jeho béčkovým stylem a humorem sžít. V Dobrákovi jsem si k němu už našla cestu, uznávám, že tahle jeho brutální řežba má něco do sebe, obzvlášť hlášky, které měl na svědomí Ten Druhý, byly výborné. Přišlo mi navíc celkem vtipné, jak hlavní postava bez skrupulí likviduje, co se dá, ale z pavoučka se může pos... Kulhánek je pro mě spíš tak trochu guilty pleasure.


Ja neviem, z mnou zatiaľ prečítaných autorových kníh, Vládci strachu a Noční klub, sa mi táto zdala asi najslabšia. Ale námet sa mi veľmi páči. Mám rada príbehy, kde je len pár hrdinov, ktorí sa snažia prežiť a pritom sú na to vlastne celkom sami (so svojimi myšlienkami). Kladie sa tak väčší dôraz na psychológiu postáv, ich premýšľanie a uvažovanie. Avšak ako bolo i tu spomínané, tej vojenskej techniky, zbraní a toho všetkého bolo na mňa desne moc. Taktiež ako spomínanej akcie, ale to nie je chyba samotnej knižky a je mi jasné, že to tam patrí, to len ja asi nebudem úplne cieľová skupina. V NK to na mňa však všetko fungovalo perfektne. Hm v každom prípade celý čas som si vravela, že tejto knihe určite nedám 4 hviezdičky, nakoniec mi to však nedalo. Hlavne koniec ma zaujal a som zvedavá čo bude ďalej. Určite neľutujem, stále je to skvelý Kulhánek a som veľmi rada, že mi bol kedysi dávno tento skvelý autor doporučený.


Literárně to stojí za starou belu, ALE je to taky ohromně vtipný a našlapaný svižnou, skvěle popisovanou akcí a nerdovskými tech nápady. I proto to u nás má status totálního kultu - právem!


Miluju tuhle sérii a vlastně i všechny ostatní. Kulhánek je první český spisovatel, kterého jsem, mimo povinnou četbu, přečetla. Jsem ráda, že se u v naší zemi najdou dobří spisovatelé.

Moje úplně první kniha od Kulhánka. Jsem spíše nadšenec do fantasy, ale tato sci-fi mě neurazila. Vtipné, že až na konci knihy se dozvíme jméno hrdiny :). A popelnice, to jsou tedy pěkné potvory.


Pro mne zatím nejslabší kniha autora, sice zajímavý námět, ale Kulhánek umí víc, mnohem víc.

Dobrý napínavý začátek knihy a odkrývající se děj je zajímavý a poutavý.Hlavně začátek knihy je dobrý, později děj trochu dře a skřípe, ale budiž moc to neřeším, ale stále to ještě jde. Občas na mě popisované scény dobře působili plným strachem a mou představivostí. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je rozdíl pokud se tahle kniha čte v paneláku, nebo autobusu s ruchy města a lidí a pokud se čte někde izolovaně a tichu a šeru osamělé chaty opět jinak působí na psychiku, kdy děj působí vtíravěji. Za mě dobrý, jistě se ke knize opět vrátím...


Postapokalypsa, snaha o přežití, cizinci...sci-fi jak má být. Autora po Nočním klubu a Sérii Cesta krve řadím mezi své oblíbené.
Autorovy další knížky
2002 | ![]() |
2011 | ![]() |
1996 | ![]() |
1995 | ![]() |
2003 | ![]() |
Kniha mě držela v napětí již od první věty "Konec světa začal docela nenápadně", kdy jsem netrpělivě čekal, co se stane. Nutno říct, že ve shodě s hlavním hrdinou jsem útok mimozemšťanů taky nečekal. Zvláště když to začalo tou divnou srnkou.